Židům 11
1 Víra je naprostá důvěra, že se stane to, v co doufáme, a ona způsobuje, že nepochybujeme o tom, co nevidíme.
Bhai ngulupai ni kutolelela kuti kweli ga indu ilolelwa, ni kukulupalila indu ikabhoneka.
2 K takové víře předků se Bůh přiznal a podal o ní svědectví prostřednictvím proroků.
Pabha, kwa ligongo lya ngulupai jabhonji ashinakulu bhetu bhashinkukong'ondelwanga ukoto na a Nnungu.
3 Vírou chápeme, že vesmír byl stvořen Božím slovem a nevznikl nějakým neznámým způsobem. (aiōn g165)
Kwa ngulupai tunakumumanya kuti shilambolyo shashinkupanganywa kwa amuli ja a Nnungu. Indu ibhoneka yashinkupanganywa kopoka kuindu ikabhoneka. (aiōn g165)
4 Ve víře obětoval Adamův syn Ábel lepší oběť než jeho bratr Kain a pro víru byl prohlášen za bezhříšného. Kain ho po oběti zabil, ale Ábel navzdory smrti mluví skrze svou víru dál.
Kwa ngulupai, a Abheli bhashinkushoya mbepei ya mmbone kwa a Nnungu kupunda a Kaini. Kwa ligongo lya ngulupai jabho gubhakwete aki kwa a Nnungu, pabha a Nnungu bhayene bhanonyelwe na mbepei yabho. Kwa jene ngulupaijo nkali a Abheli bhawileyo, launo ngulupai jabho jinabha shindu sha mmbone sha kaguya.
5 Pro svou víru byl Henoch ušetřen smrti, protože Bůh si ho vzal k sobě. Předtím o něm bylo vydáno svědectví, že se líbil Bohu.
Kwa ngulupai, a Eneko bhashinkutolwa na a Nnungu kujabhula pashilambolyo gwangali kuwa. Bhangabhoneka kabhili pabha a Nnungu bhashinkwaatola kwenda kunnungu. A Eneko bhakanabhe tolwa na a Nnungu bhatendaga nonyelwa nabho.
6 To je bez víry nemožné. Ten, kdo přistupuje k Bohu, musí věřit, že Bůh je a že odměňuje ty, kteří ho hledají.
Ikabheje, gwangali ngulupai ikatendeka kwaanonyeya a Nnungu, pabha akwaajendela a Nnungu anapinjikwa akulupalile kuti Bhenebho bhapali na kuti bhanakwaapanganga shukilo bhene bhakwaaloleyanga bhala.
7 Noe uvěřil Bohu, který mu předpověděl potopu, ačkoliv na ni v té době ještě nic neukazovalo. Poslušně začal stavět loď k záchraně své rodiny. Svou vírou vynesl soud nad světem a dosáhl dokonalosti, která je z víry.
Kwa ngulupai a Nuu bhashinkukunda kuleywa na a Nnungu ga ipinga koposhela, bhali bhakanabhe kuibhona. Kwa kwaakunda a Nnungu, a Nuu gubhaeleye shapina nkupinga kuitapula bhayene na ashaalongo ajabho. Kwa ligongo lya ngulupai ja a Nuu, a Nnungu gubhashiukumwile shilambolyo ga lebha.
8 Vírou Abraham uposlechl, když byl vyzván, aby se vypravil do země, která měla být dědičně svěřena do užívání jeho rodu. Uvěřil a uposlechl, ačkoliv nechápal, kam jde.
Kwa ngulupai, a Bhulaimu bhashinkukunda pubhashemilwe na a Nnungu bhajende kushilambo shibhalajilwe kupegwa kwa miadi shibhe ulishi gwabho. Gubhaleshile shilambo shabho, bhali bhakakukumanya kubhakwenda.
9 S důvěrou bydlel jako cizinec v zemi, která mu byla přislíbena. Žil se spoludědici zaslíbení – synem Izákem a vnukem Jákobem – ve stanech jako kočovník
Kwa ngulupai bhashinkutama mbuti bhajeni nshilambo sha miadi ja a Nnungu, gubhatemi mmakambi, malinga shibhatendilenje a Ishaka na a Yakobho kungai, bhalinginji bhalishi bha mmiadi jila na a Nnungu.
10 a toužil po pevně založeném městě, jehož stavitelem a tvůrcem je sám Bůh.
Pabha a Bhulaimu bhatendaga lolela kushibhona shilambo shishenjilwe kwa majumba ga shimilika, shilambo shikumbwiywe na shengwa na a Nnungu.
11 Také Abrahamova manželka Sára vírou přijala od Boha moc, aby se stala matkou, ačkoliv už překročila svůj čas. Pevně věřila tomu, kdo jí dal zaslíbení.
Kwa ngulupai, a Bhulaimu nkali bhaaliji bhakongopa, na a Shala nkali bhaaliji nannii na bhakongopa gubhapegwilwe mashili ga jukuta shitumbo nikola mwana, pabha bhakulupalile kuti a Nnungu shibhakamilishe miadi jabho.
12 Proto z jednoho muže – a to už starce – vzešlo „množství lidu jako hvězd na nebi a jako nespočetný písek na břehu moře.“
Kwa nneyo, kwa ligongo lika mundu jumo aaliji nkulolela kuwa, gubhabhelekwenje bhandu bhabhagwinji malinga ndondwa ya kuliunde na malinga nng'anji gwa nnyenje bhaali ukakomboleka kubhalanganywa.
13 Ti všichni zemřeli ve víře, aniž se dočkali splnění všech zaslíbení. Víra je posilovala, byla jim útěchou a pomáhala jim k vyznání, že jsou na zemi jenom cizinci a poutníky.
Bhene bhandunji bhowebha gubhawilenje nngulupai gwangali kuposhela indu ya miadi ja a Nnungu ila, ikabheje bhaibhweninji kwa taliya nikuiangalila, niikunda kuti pubhalinginji bhajeninji na bhapita mpanda pa shilambolyo.
14 A kdo říká něco takového, naznačuje, že hledá vlast.
Bhandu bhabheleketanga nnei, bhanalangulanga kuti mubhalinginji nkuloleya shilambo shabhonji.
15 Kdyby přitom měli na mysli vlast, kterou opustili, měli ještě dost času, aby se do ní vrátili.
Monaga bhakaganishiyenje ga shilambo shabhonji shibhashileshilenje bhukala, bhakapatilenje muubhujilo kweneko.
16 Oni toužili po lepší – nebeské. Proto jim Bůh připravil město a nemusí se stydět, že ho vzývali jako svého Boha.
Ikabheje bhanapinganga shilambo shili sha mmbone kaje, yani shilambo sha kunnungu. Kwa nneyo a Nnungu bhakaakola oni kushemwa a Nnungu bhabhonji, pabha bhaeleye shilambo sha bhene bhanganyabho, yani kunnungu.
17 Bůh vznesl na Abrahama neuvěřitelný požadavek: Přál si, aby obětoval svého jednorozeného syna Izáka, se kterým bylo spojeno zaslíbení o rozmnožení rodu. Abraham se k tomu poslušně rozhodl v přesvědčení, že Bůh má moc vzkřísit i mrtvého. Proto mu Bůh Izáka vrátil jako obraz budoucího vzkříšení.
Kwa ngulupai, a Bhulaimu bhakalingweje na a Nnungu, bhashinkunshoya Ishaka abhe mbepei. A Bhulaimu bhashinkukunda kunshoya mwanagwabho jwa jika abhe mbepei, jubhapegwilwe na a Nnungu kwa miadi.
Nkali a Nnungu bhaabhalanjile, kupitila kwa a Ishaka shinkole lubheleko shilushemwe lwenu.
A Bhulaimu bhaganishiye kuti a Nnungu bhanakombola kunnyuya mundu awile, kwa nneyo ni malinga bhashikumpata kabhili Ishaka akaweje.
20 Ve víře požehnal Izák svým synům Jákobovi a Ezauovi; on totiž věřil, že se uskuteční, co bylo zaslíbeno. Jákob měl pak dvanáct synů, z nichž nejznámější je Josef. Bratři se ho zbavili tím, že jej bez vědomí otce prodali do Egypta. Po počátečních nesnázích se tam nakonec stal místodržícím. V této vysoké funkci se dal bratřím poznat a v době hladu pozval svého otce k sobě do Egypta.
Kwa ngulupai a Ishaka bhashinkwaapanganga mboka a Yakobho na a Eshau nndamo ja mobha ga kwiya.
21 Než tam pak Jákob zemřel, ve víře požehnal dvěma Josefovým synům.
Kwa ngulupai a Yakobho pubhaaliji tome na kuwa, bhashinkumpa mboka kila mwana jwa a Yoshepu nigubhaatindibhalile a Nnungu bhali bhaijegamile ntindisho gwabho.
22 Když Josef umíral, ve víře připomněl svému lidu, že Bůh po staletích vyvede izraelské syny z Egypta, a vyslovil přání, aby ti, kdo se toho dočkají, přenesli jeho ostatky do Palestiny, Ta doba nastala, když se narodil Mojžíš. Jeho rodiče tehdy prožili těžké chvíle. Egyptský král totiž nařídil, aby izraelští chlapci byli hned po narození usmrceni.
Kwa ngulupai a Yoshepu pubhaaliji tome na kuwa, bhabhelekete ga mobha gushibhashokangane Ishilaeli ku Mishili, nigubhalajile ga maupa gabho bhawaga.
23 Ale Mojžíšovi rodiče si svého chlapce zamilovali a ve víře jej navzdory královskému rozkazu ukrývali; věřili, že je to Bohem vyvolené dítě.
Kwa ngulupai, bhankwetenje Musha bhashinkunng'iyanga myei jitatu akabhelekweje, pabha bhashinkummonanga mwana jwa konja, wala bhakajogopenjeje amuli ja a mpalume.
24 Když Mojžíš dospěl, zřekl se postavení králova vnuka.
Kwa ngulupai, Musha akakuleje, ashinkukana kushemwa mwana jwa abhiti Palao.
25 Rozhodl se raději trpět společně s Božím lidem, než prožívat svůj život v nevázaném veselí na královském dvoře.
A Musha gubhaagwile na mbaya kutama maisha ga bhonelwa pamo na bhandunji bha a Nnungu, na nngabha kunonyelwa na maisha gakaalonjeya ga tenda yambi.
26 Byl si vědom, že Bůh odměňuje své věrné, a proto si vážil potupy pro Krista více než egyptského bohatství.
Bhashinkukunda kupotekwa malinga shibhapinga potekwa a Kilishitu, ni shindu sha mana kupunda utajili gowe gwa shilambo sha Mishili, pabha bhatendaga lolela kupegwa shukilo.
27 Ve víře opustil Egypt a nebál se faraónova hněvu, neboť se pevně držel Toho, jenž je neviditelný, jako by ho viděl.
Kwa ngulupai, a Musha bhashinkujabhula ku Mishili gwangali jogopa nnjimwa ja a mpalume, bhashikwiikakatimila pabha bhaabhweni a Nnungu bhakaabhoneka bhala.
28 Po dlouhém pastýřském životě se na Boží rozkaz vrátil do Egypta, aby odtud vyvedl svůj lid. Nebylo to snadné. Na zarputilý Egypt dopadala za trest rána za ranou. Došlo to tak daleko, že měli zemřít prvorození ve všech domech, jejichž veřeje nebyly potřeny krví berana na znamení, že je to příbytek člena vyvoleného národa. Tak Mojžíš ve víře v Boží slovo ustanovil velikonoční hod s obětováním beránků, aby Zhoubce nezahubil prvorozené Izraele.
Kwa ngulupai bhashinkukumbuya shikukuu ja pashaka nipakaya minyai pa nnango, nkupinga malaika nkubhulaga, anaabhulaganje bhana bhanabhalume bha lielo bha Bhaishilaeli.
29 Na útěku před Egypťany Boží lid ve víře překročil Rudé moře, jako by šel po souši. A když se o to pokusili Egyptští, utonuli.
Kwa ngulupai, Bhaishilaeli bhashinkujombokanga bhaali ja Shamu mbuti pantaka nnjumu, ikabheje Bhamishili bhakalinganjeje kutenda nneyo, gubhatitimilenje mmashi.
30 Po letech putování pouští, které bylo zaviněno neposlušností lidu, se Izraelci pustili pod vedením Jozue do dobývání Palestiny. Výsměšně před nimi stálo pevné Jericho. Ve víře je sedm dní obcházeli a pak jeho hradby padly.
Kwa ngulupai, makumba ga Yeliko gashinkugwa, Bhaishilaeli bhakagatimbililanjeje kwa mobha shabha.
31 Z obyvatel Jericha byla zachráněna jedině rodina prostitutky Rachab, která nezahynula s ostatními, protože ve víře přijala před bojem do ochrany izraelské vyzvědače.
Kwa ngulupai, a Laabhu bhaliji lijajana, bhangabhulagwa pamo na bhaakanilenje a Nnungu bhala, pabha bhashinkwaaposhelanga bhanushishiya kwa ulele.
32 Co k tomu mám ještě dodat? Nestačí mi čas na vyprávění o Gedeónovi, Barákovi, Samsonovi, Jiftáchovi, Davidovi, Samuelovi a prorocích,
Igala mbunde bheleketa nndi? Nne ngapinga kutalashiya ga ngani ja a Gidioni, na a Bhalaka, na a Shanshoni, na a Yeputa, na a Daudi, na a Shamweli na ashinkulondola bha a Nnungu,
33 kteří ve víře dobývali království, uskutečňovali Boží spravedlnost, dosahovali toho, co jim bylo slíbeno,
bhanganyabho kwa ngulupai, bhashinkukombolanga kupokonyola ilambo ya bhapalume, na bhashinkutendanga indu kwa aki, niipegwa ya miadi ja a Nnungu, bhashinkutabhanga kang'wa ya imba,
34 zavírali tlamy lvům, vzdorovali žáru ohně, unikali násilné smrti, v slabosti získávali novou sílu, nabývali převahu v boji a zaháněli nepřátelské armády.
bhashinkuimanga malamba ga moto, bhashinkutapulwanga nkubhulagwa na upanga, bhakakwetenjeje mashili, ikabheje gubhapegwilwenje mashili, bhashinkukolanga makangala nngondo nikugakombola makundi ga bhajeninji bhakomana ngondo.
35 Někteří mrtví byli vzkříšeni a vrátili se ke svým rodinám. Jiní byli mučeni, odmítli záchranu a dali přednost něčemu lepšímu – totiž vzkříšení k věčnému životu.
Kwa ngulupai, bhanabhakongwe bhashinkuposhelanga bhandunji bhabhonji bhawilenje niyuywa. Ikabheje bhananji bhashinkupotekwanga niikana kugopolwa, nkupinga bhapatanje kuyuywa nibha nndamo jili jammbone kaje.
36 Byli kamenováni, rozřezáváni pilou a stínáni. Další se podrobili zkoušce posměchu a bičování, dokonce i pout a žaláře. V ovčích a kozích kůžích o hladu, v úzkostech a zubožení byli štváni po pustinách a horách, skrývali se v jeskyních a dírách. Svět jich nebyl hoden.
Bhananji bhashinkunyegaywanga nikomwa ndomondo, nitabhwa mindondolo niugalilwa mmagelesha.
Bhananji bhashinkubhulagwanga kwa komwa maganga, bhananji bhashinkugabhanywanga ipande na mishumeno, kubhulagwa na upanga, bhatendaga konangonanga bhali bhawetenje mapende ga ngondolo na mbui, bhalinginji nshilaje, bhalipotekwanga na tendelwa yangali ya mmbone.
Shilambolyo shikapwaileje kubha na bhandunji bha mmbonebha malinga bhanganyabho. Bhatendaga konangonanga nng'anga na mwitumbi, bhalitamangana mmashembo na mmaimbo.
39 A ti všichni ačkoliv, osvědčili svou víru, nedočkali se splnění všech zaslíbení.
Na bhene bhandunji bhowebho, bhashinkukong'ondelwanga ukoto na a Nnungu ga ngulupai jabhonji, ikabheje bhangaposhelanga ya miadi ja a Nnungu ila mpaka kungai.
40 Neměli totiž dospět k cíli bez nás, protože Bůh si přeje, abychom vstoupili do věčného života společně.
Pabha a Nnungu bhashinkulongolela kutubhishila indu ya mmbone kaje, nkupinga bhanganyabho bhanakamilishwanje gwangali uwe.
