Židům 10
1 Zákonné ustanovení o lévijské službě je jen stínem budoucího dobra. Oběti, které se každý rok opakují, nemohou nikoho z těch, kdo se jich účastní, přivést natrvalo k dokonalosti.
For the law having a shadow of good things to come, and not the very image of the things, can never with those sacrifices which they offered year by year continually make the comers thereunto perfect.
2 Kdyby skutečně jednou provždy očišťovaly ty, kteří je přinášejí, přestali by je už dávno obětovat, protože by je přestalo tížit svědomí.
For then would they not have ceased to be offered? because that the worshippers once purged should have had no more conscience of sins.
3 Každoroční oběti vlastně připomínají hříchy.
But in those sacrifices there is a remembrance again made of sins every year.
4 Není totiž možné, aby krev býků a kozlů odčinila hříchy.
For it is not possible that the blood of bulls and of goats should take away sins.
5 Proto Kristus při vstupu na tento svět prohlásil: „Nepřál sis, Bože, oběť ani dar, ale dal jsi mi tělo.“
Why when he comes into the world, he says, Sacrifice and offering you would not, but a body have you prepared me:
In burnt offerings and sacrifices for sin you have had no pleasure.
7 A k tomu řekl: „Hle, jdu, abych vykonal, Bože, tvou vůli, jak je o mně psáno.“
Then said I, See, I come (in the volume of the book it is written of me, ) to do your will, O God.
8 Písmo napřed říká, že Bůh si nepřál a neoblíbil oběti a dary, které byly přinášeny podle zákona,
Above when he said, Sacrifice and offering and burnt offerings and offering for sin you would not, neither had pleasure therein; which are offered by the law;
9 a potom dodává: „Hle, jdu, abych vykonal tvou vůli.“Ruší prvé, aby ustanovil druhé.
Then said he, See, I come to do your will, O God. He takes away the first, that he may establish the second.
10 Bůh si přeje, abychom byli očištěni a jemu navráceni obětí těla Ježíše Krista, která byla přinesena jednou provždycky.
By the which will we are sanctified through the offering of the body of Jesus Christ once for all.
11 Kněží sloužili každodenně Bohu a přinášeli oběti, které nemohly odčinit hřích.
And every priest stands daily ministering and offering oftentimes the same sacrifices, which can never take away sins:
12 Ježíš přinesl oběť za hříchy jednou, a pak natrvalo zaujal významné postavení u Boha.
But this man, after he had offered one sacrifice for sins for ever, sat down on the right hand of God;
13 Od té chvíle čeká, až mu budou podrobeni nepřátelé.
From now on expecting till his enemies be made his footstool.
14 Jedinou obětí přivedl navždycky k dokonalosti ty, které odděluje od hříchu.
For by one offering he has perfected for ever them that are sanctified.
15 I Duch svatý nám vydává svědectví.
Whereof the Holy Ghost also is a witness to us: for after that he had said before,
16 „Toto je smlouva, kterou uzavřu s nimi po oněch dnech: Vložím své zákony do jejich srdcí a vepíšu je do jejich myslí
This is the covenant that I will make with them after those days, says the Lord, I will put my laws into their hearts, and in their minds will I write them;
17 a na jejich hříchy a přestupky nevzpomenu.“
And their sins and iniquities will I remember no more.
18 Takže kde je odpuštění hříchů, tam už není třeba oběti za hříchy.
Now where remission of these is, there is no more offering for sin.
19 Krev Ježíše Krista nám, bratři, umožňuje přistupovat bezprostředně k Bohu.
Having therefore, brothers, boldness to enter into the holiest by the blood of Jesus,
20 On svou obětí otevřel novou a živou cestu. Stal se tak naším prostředníkem.
By a new and living way, which he has consecrated for us, through the veil, that is to say, his flesh;
21 Přistupujeme tedy k němu obmyti, s opravdovým srdcem naplněným vírou, zbaveni špatného svědomí.
And having an high priest over the house of God;
Let us draw near with a true heart in full assurance of faith, having our hearts sprinkled from an evil conscience, and our bodies washed with pure water.
23 Držme neochvějně vyznání naděje, protože Bůh plní svoje sliby.
Let us hold fast the profession of our faith without wavering; (for he is faithful that promised; )
24 Podněcujme se navzájem k lásce a k dobrým skutkům.
And let us consider one another to provoke to love and to good works:
25 Neopouštějte svá shromáždění – jak si někteří navykli, ale vzájemně se potěšujte – tím horlivěji, čím jasněji vidíte, že se blíží den příchodu Pána Ježíše v slávě.
Not forsaking the assembling of ourselves together, as the manner of some is; but exhorting one another: and so much the more, as you see the day approaching.
26 Kdo z vás by znal pravdu, a přece by svévolně jednal proti ní, u toho pozbude oběť za hříchy platnosti
For if we sin willfully after that we have received the knowledge of the truth, there remains no more sacrifice for sins,
27 a zůstane mu jen bázlivé očekávání soudu a hrozného trestu, který má stihnout přestupníky.
But a certain fearful looking for of judgment and fiery indignation, which shall devour the adversaries.
28 Kdo překročil zákon vydaný Mojžíšem, byl bez milosrdenství popraven, jestliže jeho hřích dosvědčili dva nebo tři svědci.
He that despised Moses’ law died without mercy under two or three witnesses:
29 Uvědomte si, oč horšího trestu zasluhuje ten, kdo pohrdá Božím Synem a znevažuje jeho krev smlouvy, kterou byl posvěcen, a uvádí v posměch Ducha milosti.
Of how much sorer punishment, suppose you, shall he be thought worthy, who has trodden under foot the Son of God, and has counted the blood of the covenant, with which he was sanctified, an unholy thing, and has done despite to the Spirit of grace?
30 Známe přece toho, který řekl: „Mně náleží pomsta, já odplatím.“
For we know him that has says, Vengeance belongs to me, I will recompense, said the Lord. And again, The Lord shall judge his people.
31 Jinde Pán upozorňuje, že bude soudit svůj lid. Je proto hrozné upadnout do rukou živého Boha.
It is a fearful thing to fall into the hands of the living God.
32 Rozpomeňte se na dny, kdy jste uvěřili a vzápětí museli trpělivě a vytrvale zápasit s mnohým utrpením.
But call to remembrance the former days, in which, after you were illuminated, you endured a great fight of afflictions;
33 Byli jste veřejně vystavováni urážkám a útisku, neboť jste podepírali ty, kteří byli uráženi a utiskováni.
Partly, whilst you were made a spectacle both by reproaches and afflictions; and partly, whilst you became companions of them that were so used.
34 Trpěli jste spolu s vězni, a když jste byli olupováni o majetek, snášeli jste to radostně s vědomím, že máte v nebi lepší a trvalejší jmění.
For you had compassion of me in my bonds, and took joyfully the spoiling of your goods, knowing in yourselves that you have in heaven a better and an enduring substance.
35 Nezbavujte se své radostné důvěry, která přinese velkou odměnu.
Cast not away therefore your confidence, which has great recompense of reward.
36 Vyzbrojte se trpělivostí, abyste vykonali Boží vůli a dosáhli toho, co vám bylo slíbeno.
For you have need of patience, that, after you have done the will of God, you might receive the promise.
37 „Ještě malou chvilku a ten, který se blíží, přijde a nebude otálet.
For yet a little while, and he that shall come will come, and will not tarry.
38 Můj spravedlivý bude žít z víry. Nemám zalíbení v tom, kdo ode mne utíká.“
Now the just shall live by faith: but if any man draw back, my soul shall have no pleasure in him.
39 Ale my přece nepatříme k těm, kdo odpadají a zahynou, nýbrž k těm, kdo věří a dosáhnou života.
But we are not of them who draw back to perdition; but of them that believe to the saving of the soul.
