Židům 10
1 Zákonné ustanovení o lévijské službě je jen stínem budoucího dobra. Oběti, které se každý rok opakují, nemohou nikoho z těch, kdo se jich účastní, přivést natrvalo k dokonalosti.
NOW the law, having a shadow of the good things which were to come, not the very substance of the things, cannot possibly, by the same sacrifices which they offer year by year continually, make those perfect who approach God;
2 Kdyby skutečně jednou provždy očišťovaly ty, kteří je přinášejí, přestali by je už dávno obětovat, protože by je přestalo tížit svědomí.
else they would have discontinued to make the offering, because they who performed the service being once made clean, would have had no more sense of sins on their conscience.
3 Každoroční oběti vlastně připomínají hříchy.
But in these sacrifices there is a commemoration of sins every year.
4 Není totiž možné, aby krev býků a kozlů odčinila hříchy.
For it is impossible that the blood of bulls and goats should take away sin.
5 Proto Kristus při vstupu na tento svět prohlásil: „Nepřál sis, Bože, oběť ani dar, ale dal jsi mi tělo.“
Wherefore, coming into the world, he saith, “Sacrifice and oblation thou hast not chosen, but thou hast exactly fashioned a body for me:
thou hast had no delight in whole burnt-offerings and sacrifices for sin:
7 A k tomu řekl: „Hle, jdu, abych vykonal, Bože, tvou vůli, jak je o mně psáno.“
then I said, Here am I; (in the volume of the book it is written of me) I come to do thy will, O God.”
8 Písmo napřed říká, že Bůh si nepřál a neoblíbil oběti a dary, které byly přinášeny podle zákona,
Having said before that sacrifice, and oblation, and whole burnt-offerings and sin-offerings thou hast not chosen, nor takest pleasure in, (which are offered according to the law, )
9 a potom dodává: „Hle, jdu, abych vykonal tvou vůli.“Ruší prvé, aby ustanovil druhé.
he then added, Lo, I come to do thy will, O God. He abolishes the first that he may establish the second.
10 Bůh si přeje, abychom byli očištěni a jemu navráceni obětí těla Ježíše Krista, která byla přinesena jednou provždycky.
By the which will we are sanctified through the oblation of the body of Jesus Christ, once for all.
11 Kněží sloužili každodenně Bohu a přinášeli oběti, které nemohly odčinit hřích.
And every priest standeth indeed daily performing the divine service, and frequently offering the same sacrifices, which cannot possibly take away sins:
12 Ježíš přinesl oběť za hříchy jednou, a pak natrvalo zaujal významné postavení u Boha.
but this person, having offered one sacrifice for sins, for ever hath seated himself at the right hand of God;
13 Od té chvíle čeká, až mu budou podrobeni nepřátelé.
henceforth waiting till his enemies be put as a footstool for his feet.
14 Jedinou obětí přivedl navždycky k dokonalosti ty, které odděluje od hříchu.
For by one oblation he hath made those perfect for ever who are sanctified.
15 I Duch svatý nám vydává svědectví.
Now the Holy Ghost also beareth this testimony to us: for after declaring before,
16 „Toto je smlouva, kterou uzavřu s nimi po oněch dnech: Vložím své zákony do jejich srdcí a vepíšu je do jejich myslí
“This is the testament which I will appoint to them after those days, saith the Lord; giving my laws to their hearts, even on their minds will I inscribe them;”
17 a na jejich hříchy a přestupky nevzpomenu.“
he adds, “and their sins and their iniquities I will in no wise remember any more.”
18 Takže kde je odpuštění hříchů, tam už není třeba oběti za hříchy.
Now where there is remission of these, no more offering for sin is needed.
19 Krev Ježíše Krista nám, bratři, umožňuje přistupovat bezprostředně k Bohu.
Having therefore, brethren, entire liberty of entrance into the holies by the blood of Jesus―
20 On svou obětí otevřel novou a živou cestu. Stal se tak naším prostředníkem.
a way, which he hath consecrated for us, newly opened, and giving life, through the vail, that is, his flesh;
21 Přistupujeme tedy k němu obmyti, s opravdovým srdcem naplněným vírou, zbaveni špatného svědomí.
and having a great priest over the house of God,
let us come to him with a true heart, in full assurance of faith, having our hearts sprinkled from an evil conscience, and the body washed with pure water:
23 Držme neochvějně vyznání naděje, protože Bůh plní svoje sliby.
let us hold fast the profession of hope unwavering, (for he who promises is faithful.)
24 Podněcujme se navzájem k lásce a k dobrým skutkům.
and let us attentively observe one another, to excite an ardour of love and of good works:
25 Neopouštějte svá shromáždění – jak si někteří navykli, ale vzájemně se potěšujte – tím horlivěji, čím jasněji vidíte, že se blíží den příchodu Pána Ježíše v slávě.
not deserting the assembling of ourselves together, as is the custom with some, but exhorting to it; and so much the more, as ye see the day approaching.
26 Kdo z vás by znal pravdu, a přece by svévolně jednal proti ní, u toho pozbude oběť za hříchy platnosti
For if we sin wilfully after we have received the knowledge of the truth, no more sacrifice for sins remaineth;
27 a zůstane mu jen bázlivé očekávání soudu a hrozného trestu, který má stihnout přestupníky.
but a certain terrible expectation of judgment, and a burning indignation, ready to devour these enemies.
28 Kdo překročil zákon vydaný Mojžíšem, byl bez milosrdenství popraven, jestliže jeho hřích dosvědčili dva nebo tři svědci.
Any man who treated the law of Moses with neglect, was put to death, without mercy, on the deposition of two or three witnesses:
29 Uvědomte si, oč horšího trestu zasluhuje ten, kdo pohrdá Božím Synem a znevažuje jeho krev smlouvy, kterou byl posvěcen, a uvádí v posměch Ducha milosti.
by how much, think ye, shall he be counted worthy of more condign punishment who hath trampled on the Son of God, and regarded the blood of his testament, by which he was sanctified, as an unclean thing, and hath treated the gracious Spirit contumeliously?
30 Známe přece toho, který řekl: „Mně náleží pomsta, já odplatím.“
For we know him who declares, “Vengeance is mine, I will repay, saith the Lord.” And again, “The Lord will judge his people.”
31 Jinde Pán upozorňuje, že bude soudit svůj lid. Je proto hrozné upadnout do rukou živého Boha.
It is a fearful thing to fall into the hands of the living God.
32 Rozpomeňte se na dny, kdy jste uvěřili a vzápětí museli trpělivě a vytrvale zápasit s mnohým utrpením.
But remember the past days in which, after ye had been illuminated, ye endured a great conflict of sufferings;
33 Byli jste veřejně vystavováni urážkám a útisku, neboť jste podepírali ty, kteří byli uráženi a utiskováni.
partly while publicly exposed to revilings and tribulations, partly as being in communion with those who were treated in this manner.
34 Trpěli jste spolu s vězni, a když jste byli olupováni o majetek, snášeli jste to radostně s vědomím, že máte v nebi lepší a trvalejší jmění.
For ye have been fellow-sufferers with my bonds, and received with joy the plundering of your properties, knowing in yourselves that you have in the heavens a better substance, and permanent.
35 Nezbavujte se své radostné důvěry, která přinese velkou odměnu.
Recede not therefore from your boldness of profession, which brings a great recompence of reward.
36 Vyzbrojte se trpělivostí, abyste vykonali Boží vůli a dosáhli toho, co vám bylo slíbeno.
For ye have need of patience, that after ye have done the will of God, ye may receive the promise.
37 „Ještě malou chvilku a ten, který se blíží, přijde a nebude otálet.
For yet a little, very little while, and he that is coming will come, and will not delay.
38 Můj spravedlivý bude žít z víry. Nemám zalíbení v tom, kdo ode mne utíká.“
“The just man then will live by faith;” and if he draw back, my soul shall have no delight in him.
39 Ale my přece nepatříme k těm, kdo odpadají a zahynou, nýbrž k těm, kdo věří a dosáhnou života.
But we are not of those who turn back unto perdition; but of those who believe to the salvation of the soul.
