Galatským 4
1 I s dědictvím je to ovšem tak, že dokud dědic nedosáhne zletilosti, neliší se jeho postavení od postavení sluhy, ač mu náleží celý otcův majetek.
Digo, pois, que todo o tempo que o herdeiro é menino, em nada difere do servo, ainda que seja senhor de tudo;
2 Musí poslouchat svého poručníka, dokud neuplyne zákonná doba.
Mas está debaixo dos tutores e curadores até ao tempo determinado pelo pai.
3 V takovém postavení jsme se nacházeli před Kristovým příchodem. Byli jsme vázáni běžnými zákony a zvyklostmi.
Assim também nós, quando éramos meninos, estávamos reduzidos à servidão debaixo dos primeiros rudimentos do mundo.
4 Ale když nadešel čas určený Bohem, poslal Bůh svého Syna. Narodil se z ženy a byl podřízen zákonu. Proč?
Mas, vindo a plenitude dos tempos, Deus enviou o seu Filho, nascido de mulher, nascido sob a lei,
5 Musel se postavit na místo nás, kteří jsme propadli před zákonem, aby nás, odsouzence k smrti, vrátil do svobodné Boží rodiny.
Para remir os que estavam debaixo da lei, a fim de recebermos a adoção de filhos.
6 A protože jsme adoptováni za Boží děti, dal nám Bůh i stejné smýšlení a cítění, jaké měl Kristus, takže smíme stejně jako on nazývat Boha svým Otcem.
E, porque sois filhos, Deus enviou aos vossos corações o espírito de seu Filho, que clama: Abba, Pai.
7 Nejsme už otroky, jsme Božími dětmi a vše, co patří Bohu, je i naše, protože tak to on sám rozhodl.
Assim que já não és mais servo, mas filho; e, se és filho, és também herdeiro de Deus por Cristo.
8 Dokud jste Boha neznali, sloužili jste bohům, které jste si sami vymysleli.
Mas, quando não conhecieis Deus, servieis aos que por natureza não são deuses.
9 Ale teď, když jste Boha nalezli, nebo spíše když on nalezl vás, chcete se zase vracet k tomu ubohému, bezcennému náboženství záslužných skutků?
Porém agora, conhecendo Deus, ou, antes, sendo conhecidos de Deus, como tornais outra vez a esses rudimentos fracos e pobres, aos quais de novo quereis servir?
10 Váš život by se měl znovu točit jen kolem seznamu zákazů a příkazů?
Guardais dias, e meses, e tempos, e anos.
11 Bojím se o vás. Jako by všechno úsilí, které jsem vám věnoval, bylo nadarmo.
Temo por vós, que não haja trabalhado em vão para convosco.
12 Bratři, vroucně vás prosím, vžijte se trochu do mého postavení, jako jsem se já snažil vcítit do vašeho! Kdysi jsme si přece rozuměli docela dobře.
Irmãos, rogo-vos, que sejais como eu, porque também eu sou como vós: nenhum mal me fizestes.
13 Nijak vám nevadila má tělesná slabost, když jsem k vám poprvé mluvil o Kristu.
E vós sabeis que primeiro vos anunciei o Evangelho com fraqueza da carne;
14 Nedali jste najevo pohrdání ani nelibost nad mou ubohou tělesnou schránkou; naopak, přijali jste mne jako skutečného posla od Boha, jako samého Ježíše Krista.
E não rejeitastes, nem desprezastes a tentação que tinha na minha carne, antes me recebestes como um anjo de Deus, como Jesus Cristo mesmo.
15 Kam se podělo všechno vaše nadšení, které nás tak sbližovalo? Vždyť jste byli ochotní dát mi vlastní oči, kdyby mi to pomohlo.
Qual era logo a vossa benaventurança? Porque vos dou testemunho de que, se possível fôra, arrancarieis os vossos olhos, e mos darieis.
16 A teď jen proto, že vám říkám pravdu, má mezi námi vzniknout nepřátelství?
Fiz-me acaso vosso inimigo, dizendo a verdade?
17 Ti falešní učitelé, kteří se tak horlivě ucházejí o vaši přízeň, nemyslí to s vámi dobře; chtějí nás rozdělit a strhnout vás na svou stranu.
Tem zelo por vós, não como convém; mas querem excluir-vos, para que vós tenhais zelo por eles.
18 Horlivost je chvályhodná, ale musí usilovat o dobrou věc, a to nejen po tu chvíli, kdy jsem u vás.
É bom ser zeloso, mas sempre do bem, e não somente quando estou presente convosco.
19 Moje děti, znovu pro vás trpím jako matka při porodu. Vždyť jde o to, aby na vás bylo vidět, že se podobáte Kristu.
Meus filhinhos, por quem de novo sinto as dores de parto, até que Cristo seja formado em vós:
20 Tak bych si přál být teď mezi vámi a promluvil k vám osobně. Opravdu už nevím, co s vámi mám dělat.
Eu bem quizera agora estar presente convosco, e mudar a minha voz; porque estou em dúvida a vosso respeito.
21 Poslyšte vy, kteří vyžadujete poslušnost židovským předpisům: Proč si pořádně nepřečtete Bibli?
Dizei-me, os que quereis estar debaixo da lei, não ouvis vós a lei?
22 Dočetli byste se tam, že Abraham měl dva syny, jednoho se svou manželkou, ale jednoho ještě předtím se svou otrokyní, což tehdy nebylo nic neobvyklého.
Porque está escrito que Abraão teve dois filhos, um da escrava, e outro da livre.
23 Ten prvý, syn otrokyně, se narodil jen proto, že si to muž a žena přáli. Narození druhého bylo navíc darem od Boha a naplněním jeho slibu. Můžeme to použít jako obraz: ty dvě ženy představují dva odlišné vztahy k Bohu.
Mas o que era da escrava nasceu segundo a carne, porém o que era da livre por promessa.
O que se entende por alegoria; porque estes são os dois concertos; um, do monte Sinai, gerando para a servidão, que é Agar.
25 Otrokyně Hagar odkazuje ke smlouvě uzavřené mezi Bohem a lidmi na hoře Sínaji. To odpovídá židovskému přístupu k Bohu. Tam je člověk otrokem předpisů a zákonů.
Ora Agar é Sinai, um monte da Arábia, e corresponde à Jerusalém que agora existe, que é escrava com seus filhos.
26 Abrahamova manželka Sára je obrazem Kristovy církve, a to je naše matka.
Mas a Jerusalém que é de cima é livre; a qual é mãe de todos nós
27 O ní prorokoval Izajáš: „Raduj se neplodná, která nemáš děti, jásej ty, kterás nepoznala, co je to být matkou! Mnoho potomků dá Bůh tobě, ponížené a opovržené, víc než otrokyni, která má tvého muže.“
Porque está escrito: Alegra-te, estéril, que não pares: esforça-te e clama, tu que não estás de parto; porque os filhos da solitária são mais do que os da que tem marido.
28 Ti zaslíbení potomci, to jste vy, bratři, vám platí slib, kterým Bůh požehnal Izákovi.
Porém nós, irmãos, somos filhos da promessa como Isaac.
29 Ale už tenkrát pronásledoval syn narozený z otrokyně toho druhého, který svůj život dostal od Boha. A tak je tomu i dnes.
Mas, como então, aquele que era gerado segundo a carne perseguia o que era gerado segundo o espírito, assim é também agora.
30 Co však čteme v Bibli? „Vyžeň otrokyni i jejího syna. Syn otrokyně nebude dědit se synem manželky.“
Mas que diz a escritura? Lança fora a escrava e seu filho, porque de modo algum o filho da escrava herdará com o filho da livre.
31 Bratři, my nejsme syny otrokyně, my jsme svobodní.
De maneira que, irmãos, somos filhos, não da escrava, mas da livre.
