Galatským 3
1 Kam jste dali rozum, Galaťané! Kým jste se to dali napálit? Vy, kteří jste měli ukřižovaného Krista takřka přímo před očima!
Galati tamipathunaw, thingpalam sawi pathout lah kaawm e Jisuh Khrih heh nangmae mithmu laplap kamnue sak e hah, lawkkatang na tarawi awh hoeh nahanlah apinimaw nangmouh na ân awh.
2 Jen mi řekněte: Dostali jste snad Božího Ducha odměnou za dodržování židovských zákonů, nebo jste ho obdrželi proto, že jste uvěřili v Ježíše Krista?
Nangmouh koehoi ka panue han ka ngai e teh nangmouh ni kâlawk hoi kâkuen lah tawknae dawk hoi Muitha na coe awh e na ou. Nahoeh pawiteh yuemnae hah thainae lahoi na ou na coe awh.
3 Tak vidíte! Copak jste ztratili najednou soudnost? Začali jste v síle Božího Ducha, a teď chcete ve vlastní síle pokračovat?
Nangmouh teh hettelah totouh na pathu awh rah maw. Muitha dawk hoi na kamtawng awh teh takthai koe lah maw na pâpout a han toung.
4 Bylo snad všechno, co jste prožili, k ničemu? Ne, tomu nevěřím!
Nangmouh ni rucatnae hettelah totouh na khang awh e hah ayawmyin lah maw na khang awh vaw. Hettelah totouh rucatnae hah ayawmyin lah maw na khang awh toung vaw. Ayawmyin la maw ao han toung vaw.
5 Znova se vás ptám: Boží Duch a všechny jeho zázraky mezi vámi – lze to vše přičítat vašemu přesnému plnění zákona? Rozhodně ne! Bůh mezi vámi prokázal svou moc a dává vám svého Ducha. Je to snad odměna za vaše skutky, nebo důsledek vaší víry v Krista?
Hatdawkvah Muitha heh nangmouh koe na poe e kângairuhno ka kuep lah ka sak e Bawipa teh nangmae kâlawk tarawi e lahoi maw a sak. Nahoeh pawiteh nangmouh ni na thai teh na yuem e lahoi maw a sak.
6 Jak to bylo s Abrahamem? Uvěřil Božímu slibu a Bůh ho zahrnul svou přízní.
Abraham teh Cathut a yuem dawkvah hote yuemnae teh ahnie lannae lah khoe pouh lah ao.
7 K Abrahamovi se tedy může rovnat jen ten, kdo je ochoten věřit Bohu stejně, jako uvěřil on. A Bůh už tehdy vlastně Abrahamovi oznámil, co vy dnes prožíváte: že zachrání i jiné národy, jestliže mu uvěří tak, jako uvěřil on, Abraham.
Hatdawkvah, Abraham e catoun katang teh yuemnae ka tawn e naw doeh tie hah na panue awh hanlah ao.
Cathut ni Jentelnaw teh yuemnae lahoi a lan toe ti nahanelah, Cakathoung ni sut a dei tangcoung toe. Hatdawkvah, Cakathoung ni kamthang teh Abraham koe a dei tangcoung e patetlah nangmouh kecu dawk hoi Cathut ni talai tami pueng yawhawinae a coe han telah a ti.
Hatdawkvah yuemnae ka tawn e naw teh, ka yuem e Abraham hoi cungtalah yawhawinae a coe awh.
10 Na druhé straně tvrdost zákona dopadá na ty, kdo spoléhají na své záslužné činy. Vždyť zákon říká jasně: „Odsouzen je každý, kdo se proviní i jen proti jedinému z přikázání zapsaných v knize zákona.“
Kâlawk ka kâuepnaw teh thoebo e rahim kaawm e lah o awh. Bangkongtetpawiteh, Cakathoung ni kâlawk dawk e naw pueng abuemlahoi koung ka tarawi hoeh e naw teh Cathut thoebo e lah ao telah a ti.
11 Je tedy jasné, že žádné naše zásluhy nám nebeskou bránu neotevřou; ta se otvírá jiným klíčem – vírou. Mluví o tom i prorok Abakuk, když říká: „Jen ten, kdo Bohu důvěřuje, obstojí před ním a bude žít.“
Tami kalan teh yuemnae lahoi a hring hanelah ao dawkvah, kâlawk tarawi e lahoi apihai Cathut hmalah tamikalan lah awm thai hoeh tie hah kamcengcalah a kamnue.
12 Zákon se o víru nestará; tam stojí: „Žít bude ten, kdo bude činit to a to.“Bez výjimky.
Hatei kâlawk teh yuemnae hoi kâkuen hoeh. Kâlawk ka tarawi e tami teh kâlawk lahoi a hring han a ti.
13 Z této kletby námi nesplněného zákona jsme však vysvobozeni Kristem. On vzal naše přestupky i jejich následky na sebe. Naše prokletí nechal dopadnout na svou hlavu, když umíral na kříži, neboť je napsáno, že „proklet je každý, kdo visí na dřevě“.
Khrih ni maimouh hanelah thoebonae a khang dawkvah kâlawk e thoebonae thung hoi maimouh teh na ratang awh toe. Bangkongtetpawiteh thing sawi pathout lah kaawm e pueng teh thoebo e tami lah ao.
14 A díky jemu mohou všichni lidé bez rozdílu dostat stejné požehnání jako Abraham a všichni mohou natáhnout ruku víry po slíbeném Božím Duchu.
Hottelah na ratangnae teh Abraham ni a coe e yawhawinae teh Khrih Jisuh lahoi Jentelnaw koe a pha dawkvah, lawkkam pouh e Muitha hah yuemnae lahoi maimouh ni coe nahanelah doeh.
15 Bratři, vždyť sami víte, že když někdo pořídí závěť a náležitě ji potvrdí, nemůže na tom později již nikdo nic změnit.
Hmaunawnghanaw tami e singyoe lahoi ka dei vai, taminaw ni lawkkin e patenghai yah apinihai raphoe hoeh, bout thap sin yaw maw.
16 Bůh se zavázal slibem Abrahamovi a jeho potomku. Není zde užito množného čísla, a proto nejde o všechny Abrahamovy potomky – celý židovský národ. Řeč je o potomku, a tím je míněn Kristus.
Cathut ni Abraham hoi ahnie a catoun koe lawkkam a poe navah kapap e lah catounnaw tet pouh laipalah buet touh dueng dei ngainae lah na catoun atipouh. Ahni teh Khrih hah doeh.
17 Chci tím říci toto: Bůh dal Abrahamovi závazný slib. Ten nemohl být zrušen zákonem, který přišel o čtyři sta třicet let později.
Ka dei ngainae teh hettelah doeh, kum 430 aloum hnukkhu hoi ka tâcawt e kâlawk ni sut dei tangcoung e Cathut lawkkam teh raphoe thai hoeh. Hothloilah hnoun hai hnoun thai mahoeh.
18 Kdyby nás totiž mohlo od věčné smrti zachránit přesné dodržování zákona, nemusel Bůh Abrahamovi nic slibovat. On to však udělal.
Bangkongtetpawiteh râw pangnae teh kâlawk dawk kamtue pawiteh, lawkkam e dawk kamtue hoeh toe. Hateiteh, Cathut ni hote râw hah lawkkamnae lahoi Abraham koe a poe toe.
19 K čemu bylo tedy zapotřebí ještě zákonů? Jen k tomu, aby nám Bůh ukázal, jak jsme od něj vzdáleni. A jen do té doby, než přijde ten ohlášený potomek, Kristus, jehož se týkal onen Boží závazek.
Hottelah pawiteh, kâlawk teh bangmaw hawinae kaawm vaw, tetpawiteh, lawkkam ka coe hane catoun a tâco hoehnahlan yonnae kecu dawk poe e lah doeh ao. Kâlawk teh kalvantaminaw koehoi patuen laicei lahoi hruek e lah ao.
20 (Ještě jeden rozdíl: Zákon vydal Bůh lidem Mojžíšovým prostřednictvím a tomu je poslal po andělovi; smlouvu s Abrahamem však uzavřel osobně, bez prostředníků.)
Laicei tie teh avoivang lahoi a kâkuet, Cathut teh buet touh duengdoeh.
21 Znamená to snad, že Boží sliby a Boží zákony jsou navzájem v rozporu? Ovšem že nikoliv! Kdyby byl zákon stačil zachránit člověka z moci zla (a podle Písma jsme všichni v jeho područí), nenabízel by Bůh jiné východisko – víru v Ježíše Krista.
Hottelah pawiteh, kâlawk teh Cathut e lawkkam hoi a kâtaran maw. Kâtaran roeroe hoeh. Poe lah kaawm e kâlawk ni na hring sak thai katang pawiteh, lanae teh hote kâlawk lahoi coe e lah doeh awm ti.
Hatei Jisuh Khrih yuemnae lahoi ka kâkuen e lawkkamnae teh ka yuem e taminaw koe poe nahanelah Cakathoung ni tami pueng hah yon thongim thung a paung.
Hatnavah yuemnae phung a tho hoehroukrak, kâlawk lahoi na hrawi awh teh, yuemnae phung a tho ditouh, kâlawk kut dawk maimouh teh na paung awh.
24 Zákon byl naším vychovatelem. Vzdělával nás a vedl ke Kristu, abychom v něj uvěřili, přijali ho za svého Spasitele a tak byli před Bohem ospravedlněni.
Hatdawkvah maimouh teh yuemnae lahoi na lan toe tie coe awh thai nahanelah, kâlawk teh Khrih koe maimouh na kathakkung, hoi na kakhoumkung lah doeh ao.
25 Ale nyní, po příchodu Kristově, již nejsme svěřeni tomuto vychovateli, protože jsme se stali Božími dětmi.
Hatei yuemnae phung a tho toung dawkvah maimouh teh na ka khoumkung kâlawk e kut rahim awm awh hoeh toe.
Bangkongtetpawiteh nangmouh pueng teh Khrih Jisuh na yuem awh e lahoi Cathut e ca lah na o awh toe.
27 Všichni, kteří křtem vyznali svou víru v Krista, jsou s ním úzce spojeni.
Khrih thung baptisma ka coe e tami pueng teh Khrih a khohna awh toe.
28 Není už rozdílu mezi židem a pohanským Řekem, otrokem a pánem, mužem a ženou; všichni jsme si v Kristu rovni.
Nangmouh pueng teh Khrih Jisuh thung buet touh lah na o awh dawkvah, Judah miphun, Grik miphun tie awmhoeh, san hoi tami kahlout awmhoeh, tongpa hoi napui tie hai awmhoeh.
29 Jsme s ním zajedno. V tomto smyslu jste tedy i vy potomky Abrahamovými a všechny Boží sliby dané Abrahamovi smíte vztahovat i na sebe.
Nangmouh teh Khrih e lah na awm awh pawiteh, Abraham catoun lah na o awh hloilah, lawkkam e patetlah râw kacoekung lah na o awh.
