< Galatským 2 >

1 Až o čtrnáct let později jsem přišel do Jeruzaléma znovu, tentokrát s Barnabášem a Titem.
Pepepita zaka fotini neluta soti ku Yerusalemu na Banaba, netola Tito noluta naye.
2 Dostal jsem totiž od Boha pokyn, abych všechno, čemu učím v pohanských zemích, předložil ke zvážení čelným osobám v církvi. Vše jsme spolu prohovořili a nikdo neměl námitky,
Neluta kamba ka civumbuluso nakuleta kwabeve ulaliki unulalika pakati pa amitundu. Nenzo kamba mwakabisila kwabala benzo oneka olemekeza, kuti nionesheshe kuti nuutuka lini lubilo lwatyala.
3 dokonce nepožadovali ani na Titovi, který byl Řek, aby se dal po židovsku obřezat.
Koma ngakhale Tito, enze naneo ndipo enze Mugiliki, aliye kangamijyiwa kucita mudulidwe.
4 Otázku obřízky rozvířili teprve někteří z dřívějších příslušníků farizejské strany. Ti se mezi nás vloudili, aby vyslídili, do jaké míry jsme opustili mojžíšovské obřadní předpisy. Rádi by z nás byli opět udělali otroky starých příkazů a zákazů,
Madoda yaboza mwacisinsi bewela kuzoona mtendele utilinao mwa Kristu Yesu. Benzo laka laka kuti tinkhale akapolo,
5 ale tomu jsme se bránili a ubránili, abyste snad nebyli přinuceni věřit, že spása je v plnění židovských zákonů.
koma tiliyegonjele kwabeve olo pakanthawi katontho, kuti coonadi ca uthenga cikhalilile mwa mweo.
6 Také nikdo z představitelů církve necítil potřebu dodávat něco k tomu, co jsem vás učil. (Mimochodem, jejich postavení stejně nic neznamená, protože před Bohem je člověk jeden jako druhý.)
Koma ao benze oneka ngati olemekezeka (mulimonse mwebenzelili aliye kanthu kwa neo, cifukwa Mulungu aliye sankho)- ao, binikuti, enzeolemekezeka aliye onjezele kanthu kwa neo.
7 Když Petr, Jakub a Jan viděli, jak se Kristovo učení úspěšně šíří mezi pohany, rozpoznali v tom důkaz, že mě Bůh k této práci pověřil, stejně jako pověřil Petra k práci mezi židy. Tito tři nejvýznamnější apoštolové potom mně a Barnabášovi stiskli ruku na znamení dohody. „Pokračujme dál ve své práci, “řekli, „vy mezi pohany a my mezi židy.“
Mosiyana, beona kuti nepasiwa udindo kulalikila uthenga kwaopanda mudulidwe, monga Petulo epasiwa udindo olalikila uthenga kwa amudulidwe.
8
Pakuti Mulungu, esebenza mwa Petulo potumikila kwa ao oduliwa, soti asebenza mwa neo kwa amitundu.
9
Pamene Jemusi, Kefasi, na Yohane, enze na mbili ngati sandamila, pebezindikila cisomo cenze pa neo etilola
10 Jenom nám doporučili, abychom nezapomínali na chudé, což mi taky vždy leželo na srdci.
11 Když však přišel Petr do Antiochie, musel jsem ho veřejně pokárat, protože si to opravdu zasloužil.
Lyahanu linu Kefasi henza kwa Antioke, Chi ni mu kanina havusu bwe mpaata ya kwe kakuti ava foseze.
12 Než totiž mezi nás přišli někteří jeruzalémští křesťané, jimž dosud leží na srdci dodržování židovských tradic, jídával klidně s dřívějšími pohany. Potom však, ze strachu před jeruzalémskými, začal se jich stranit.
Chetanzi vamwi vakwame ni va seni ku sika kwa Jakovo, Kefasi avali kulya ni va Machava. Kono cwale ava vakwame ha va keza, cha zimana mi ni kuva vutavuleni ni va Machava. Cha vali ku tite ava vakwame va vali kusaka mupato.
13 A po něm si takhle pokrytecky počínali i Barnabáš a ostatní.
Mane ni vungi bya Majuda ni va kopana ne Kefasi mu kulinyemona. Ikalavo ivaali kuti nanga Barabasi chava yembulwilwe ku linuneka kwaavo.
14 Když jsem to viděl, okamžitě mi bylo jasné, že to není v souladu s evangeliem. Proto jsem Petrovi řekl přede všemi: „Ty jsi rodem žid, se židovstvím jsi již skončil, ale teď chceš najednou nutit pohany, aby dodržovali židovské zákony?“
Kono hani vona kuti ka ve chilile vusakusima bye linzwi, ni na waamba ne Kefasi ha vusu byaavo voonse, “Haiva mu Vajuda mi ni mu hala che ikute lya vantu va Lichava vulyo kwaanda a ikute lya Vajuda, mu woola ku hambiliza vule va Lichava kuhala ili Vajuda?
15 My jsme sice rodilí židé,
Iswe tu maJuda cha ku pepya mi yisini “ve Lichava va tenda ziivi”
16 ale přece jako křesťané víme, že před Bohem obstojíme pouze pro víru v Ježíše Krista.
mwi zive kuti ka kwina na ngati wu mwina yeta njolozwe cha musevezi wa mulawo. Ni hakuvavulyo, va njolozwa che tumelo ya Jesu Kereste. Tu vakezi che tumelo kwa Jesu Kereste cwale kuti tu njolozwe che tumelo kwa Kereste mi yi sinyi cha musevezi wa mulawo kakwina nyama ye te ni njolozwe.
Kono heva, ni tusaka Reeza kuti atu njoloze ka Kereste, tu liwane na swe tu veene kuti tu va yenzalivi, kana Kereste u swanela ku va mutanga we chiivi? Sanzi ku ve vulyo!
18 Před zákonem jsme všichni propadli, a proto nás žádná zásluha nemůže zachránit. Co kdyby se však naše spoléhání na Krista ukázalo klamné a dodržování mojžíšovských zákonů nepostradatelné? Nebyl by pak Kristus příčinou našeho zavržení? Nechme toho! Sami vidíte, k jak nesmyslným závěrům bychom dospěli.
Heva ni zaaka isempo yangu cha kuya cha mulawo, Isempo ichini va sinyi kaale, ni livonahaza kuti ni mucholi wa mulawo.
19 Já osobně jsem na zákonu a jeho předpisech ztroskotal. Ve smyslu zákona jsem byl odsouzen k smrti a popraven. Na mně si zákon už nic nevezme. Kristovo ukřižování bylo i mým ukřižováním.
Ku zwila ku mulawo ni va fwi ku mulawo, ili kuti ni haale che Ireeza.
20 A tak to, co žije, nejsem už já, ale žije ve mně Kristus. A tomuto pravému životu dala v mém těle vzniknout víra v Božího Syna, který mě miloval a obětoval se za mne.
Ni va konkotelwa vulyo ni Kereste. Kayisili me ni haala kono Kereste njo haala kwangu. Vuhalo vuni haala linu mwi nyama ni vuhala che tumelo ya Mwana Reeza, Uzo ya va ni suni ni kuliha yiye mwine kwangu.
21 Nepatřím tedy k těm, jimž je Kristova oběť lhostejná. Kdybychom se před Bohem mohli vykázat naplněním zákona, byl by Kristus zemřel zbytečně!
Ke se ni manise chisemo che Reeza, chokuti heva va lukite vavali kuhala mulawo, linu Kereste ni ku sena za va fwili.

< Galatským 2 >