Efezským 5
1 Jednejte podle Božího příkladu a jako milované děti napodobujte svého Otce.
Buďtež tedy následovníci Boží, jakožto synové milí.
2 Mějte k lidem takovou lásku, jakou má Kristus k vám: sám sebe obětoval Bohu za vaše hříchy. Z takové lásky se Bůh těší.
A choďte v lásce, jako i Kristus miloval nás, a vydal sebe samého za nás, dar a obět Bohu u vůni rozkošnou.
3 Chamtivost, jakékoliv výstřednosti – a pohlavní zvlášť – ať vám nepřijdou ani na mysl, jak se sluší na Boží děti.
Smilstvo pak a všeliká nečistota, neb lakomství, aniž jmenováno buď mezi vámi, jakož sluší na svaté,
4 Stejně tak oplzlé vtipy, vulgární řeči a sprosté historky křesťanovi nesluší; naše ústa mají chválit Boha!
A mrzkost, ani bláznové mluvení, ani šprymování, kteréžto věci jsou nenáležité, ale raději díků činění.
5 Pamatujte si, že do nového světa, kde vládne Bůh, nevstoupí žádný sprosťák ani nemrava, ba ani lakomec, který je ve své podstatě modlář, protože věcem dává přednost před Bohem.
Víte zajisté o tom, že žádný smilník aneb nečistý, ani lakomec, (jenž jest modloslužebník, ) nemá dědictví v království Kristově a Božím.
6 Nenechte si namluvit, že to není nic tak strašného. Boží hněv proti lidem tohoto druhu je a bude hrozný!
Žádný vás nesvoď marnými řečmi; nebo pro takové věci přichází hněv Boží na syny nepoddané.
7 Proto se od nich držte co nejdál.
Nebývejtež tedy účastníci jejich.
8 Kdysi byla i ve vašem srdci tma, ale teď tam září Boží světlo
Byli jste zajisté někdy temnosti, ale nyní jste světlo v Pánu. Jakožto synové světla choďte,
9 a vaše vystupování to musí dokazovat. To světlo vás přece vede k dobrotě, spravedlnosti a pravdě.
(Nebo ovoce Ducha záleží ve vší dobrotě, a spravedlnosti, a v pravdě, )
10 Zkoumejte, co se líbí Pánu,
O to stojíce, což by se dobře líbilo Pánu.
11 a nepodílejte se na činech zplozených tmou, naopak – pranýřujte je.
A neobcujte s skutky neužitečnými tmy, ale raději je trescete.
12 Vždyť člověku je hanba o tom i mluvit, co všechno se potají páchá.
Nebo což se tajně děje od nich, mrzko jest o tom i mluviti.
13 Ale když se na ty věci veřejně posvítí, jejich pravá podstata se ozřejmí.
Ale to všecko, když bývá od světla trestáno, bývá zjeveno; cožkoli zajisté zjevné bývá, světlo jest.
14 Proto se říká: „Probuď se, ospalče, vstaň z mrtvých a zazáří ti Kristus.“
Protož praví: Probuď se ty, kdož spíš, a vstaň z mrtvých, a zasvítíť se tobě Kristus.
15 Dávejte si dobrý pozor na to, jak žijete. Nebuďte lehkomyslní, ale moudří.
Viztež tedy, kterak byste opatrně chodili, ne jako nemoudří, ale jako moudří,
16 Doba je vážná, a proto nejednejte bezmyšlenkovitě, ale ve všem se snažte rozpoznat a vyplnit Boží vůli.
Vykupujíce čas; nebo dnové zlí jsou.
Protož nebývejte neopatrní, ale rozumějící, která by byla vůle Páně.
18 Neholdujte alkoholu, číhá v něm mnohé nebezpečí,
A neopíjejte se vínem, v němž jest prostopašnost, ale naplněni buďte Duchem,
19 raději se nechte naplnit Duchem Božím. Ve vzájemných rozhovorech si připomínejte slova žalmů, chvalozpěvů a duchovních písní.
Mluvíce sobě vespolek v žalmích, a v chvalách, a v písničkách duchovních, zpívajíce a plésajíce v srdcích svých Pánu,
20 Zpívejte Pánu, chvalte ho z celého srdce a za všechno děkujte Bohu Otci, jak to činil Ježíš Kristus, náš Pán.
Díky činíce vždycky ze všeho ve jménu Pána našeho Jezukrista Bohu a Otci,
21 Podvolujte se jeden druhému, to dělá Kristu čest. Manželky, vy se svým mužům podřizujte stejně, jako by to byl Kristus;
Poddáni jsouce jedni druhým v bázni Boží.
22 muž totiž vede ženu, jako Kristus vede své tělo – církev, pro jejíž záchranu sám zemřel. Proto má žena svého muže poslouchat, jako církev poslouchá Krista.
Ženy mužům svým poddány buďte, jako Pánu.
Nebo muž jest hlava ženy, jako i Kristus hlava církve, a onť jest spasitel těla.
A protož jakož církev poddána jest Kristu, tak i ženy mužům svým ve všem.
25 A vy, manželé, mějte své ženy rádi tak, jako Kristus miloval svou církev,
Muži milujte ženy své, jako i Kristus miloval církev, a vydal sebe samého za ni,
26 když pro ni obětoval život,
Aby ji posvětil, očistiv obmytím vody skrze slovo,
27 aby ji učinil svatou a čistou Božím slovem a vodou při křtu. Tím si ji připravil slavnou, bez poskvrny a vrásky, svatou a bez kazu.
Aby ji sobě postavil slavnou církev, nemající poškvrny, ani vrásky, neb cokoli takového, ale aby byla svatá, a bez úhony.
28 Tak by měl zacházet i muž se svou manželkou a milovat ji jako vlastní tělo. Protože oba jsou teď jedním tělem, prokazuje milující manžel lásku sám sobě!
Takť jsou povinni muži milovati ženy své jako svá vlastní těla. Kdo miluje ženu svou, sebeť samého miluje,
29 Nikdo přece nemá své tělo v nenávisti, ale s láskou o ně pečuje, stejně jako Kristus pečuje o tělo církve, jehož jsme údy.
Žádný zajisté nikdy těla svého neměl v nenávisti, ale krmí a chová je, jakožto i Pán církev.
Neboť jsme oudové těla jeho, z masa jeho, a z kostí jeho.
31 Že muž a jeho manželka tvoří jedno tělo, říká jasně Písmo: „Proto muž, když se ožení, připojí se ke své ženě a stanou se jednou bytostí.“
A protoť opustí člověk otce svého i matku, a připojí se k manželce své, i budouť ti dva jedno tělo.
32 Je to snad těžké k pochopení ale takovým způsobem jsme i my částmi Kristova těla.
Tajemství toto veliké jest, ale já pravím o Kristu a o církvi.
33 Proto znovu říkám: muž má svou ženu milovat jako sebe sama a žena má svého manžela mít v úctě.
A však i vy, jeden každý z vás, manželku svou tak jako sám sebe miluj. Žena pak ať se bojí muže.
