Skutky Apoštolů 7
1 Předsedající kněz ho vyzval: „Můžeš popřít tuto obžalobu?“(Před židovskou veleradou měl obžalovaný právo obhajoby
Bhai, bhakulungwa bha bhaabhishila gubhaabhushiye a Shitepano, “Genega ga kweli?”
2 a Štěpán toho využil. Chtěl dokázat, jak zvěst o Ježíši zřetelně navazuje na Boží činy v izraelských dějinách.) „Bratři a otcové, “oslovil je, „sám jediný Bůh se kdysi zjevil našemu předku Abrahamovi, který pocházel z Mezopotámie a později bydlil v Cháranu.
Na bhalabho a Shitepano gubhajangwile, “Ashaapwanga na ashaatati, ngunajuga mmbilikanishiyanje! Bhakulungwa a Nnungu bhashinkwaakoposhela atati a Bhulaimu pubhaaliji ku Meshopotamia bhakanabhe kwenda tama ku Alani.
3 Dal mu příkaz: ‚Vystěhuj se z rodné země a od svého kmene a putuj do země, kterou ti určím.‘
A Nnungu gubhaabhanjile a Bhulaimu, ‘Nnjabhule pa shilambo shenu, mwaalekanje ashaalongo ajenunji, nnjende mmbali jishininnanguye.’
4 Nejprve se tedy Abraham přestěhoval z Chaldeje do Cháranu a po smrti svého otce až do této naší vlasti. Ačkoliv měl Boží slib, že té zemi bude vládnout on i jeho potomci,
Kwa nneyo, a Bhulaimu gubhaamile shilambo sha Kalidayo, gubhapite tama ku Alani. Ainabhabho bhakamaleje a Nnungu gubhaashoshiye kabhili gubhaishe tama mmbali jinkutamangana jino.”
5 nepatřil mu zde ani kousek, na který by se mohl postavit, a dokonce ani neměl dědice.
“A Nnungu wala bhangaapa a Bhulaimu nkali shilambo shimo kubha ulishi gwabho, ikabheje bhashinkwaalajila kuti, shibhaape shene shilambo shino shibhe shabho na ashibhana bhabho, ikabhe gene mobhago a Bhulaimu bhakakweteje mwana.
6 Další Boží předpověď Abrahamovi byla ještě podivnější: ‚Tvoji potomci se odtud vystěhují do cizí země a tam budou otročit čtyři sta let ve špatných podmínkách.
A Nnungu gubhaabhalanjile nnei, ‘Ashibhana bhenu shibhapelekwanje kushilambo shangali shabhonji bhakabhanganje bhatumwa na bhonelwa kwa yaka mia pa sheshe.
7 Ten národ otrokářů však potrestám, tvoje potomky vysvobodím a budou mě vzývat v této zemi.‘
Ikabheje nne shinishiukumule shene shilambo shishaatolanje ubhandasho. Kungai shinaashoyanje shene shilambosho bhajiyangane apano kubhandindibhalilanje.’
8 Viditelným znakem smlouvy Boha s člověkem se stala obřízka. A tak, když se Abrahamovi narodil syn Izák, obřezal ho. Posloupnost této smlouvy šla dále přes Izákova syna Jákoba na jeho dvanáct synů, našich patriarchů.
Kungai gubhaapele malagano ga jaluka kubha shilangulo shabho. Kwa nneyo a Bhulaimu gubhantajile unyago mwanagwabho Ishaka lyubha lya nane lya bhelekwa kwakwe. Na a Ishaka nneila peila gubhantajile mwanagwabho Yakobho. Na a Yakobho nabhalabho gubhaatendilenje nneyo peyo ashinakulubhetu likumi limo na bhabhili bhala.”
9 Jeden z nich, Josef, se stal terčem nenávisti bratrů a oni ho prodali jako otroka do Egypta.
“Bhanyikala bhetu gubhammonelenje lupimililo mpwabhonji Yoshepu, kwa nneyo gubhang'ushiyenje kuubhanda ku Mishili. Ikabheje a Nnungu pubhaliji pamo naka Yoshepu,
10 Bůh však Josefa neopustil a nakonec ho vysvobodil ze všech těžkostí. Vybavil ho neobyčejnou prozíravostí a naklonil mu i samotného egyptského faraóna. Ten ho pak jmenoval svým ministrem a pobočníkem.
a Nnungu gubhantapwile mmboteko yakwe yowe, gubhampele kubha mundu jwa mituka na lunda kwa a Palao bhakulungwa bha ku Mishili, mpaka a Palao gubhammishile kubha nkulungwa jwa Mishili na nyumba jabho.”
11 Potom celý Egypt i Palestinu zachvátil hladomor a naši praotcové prožívali těžké chvíle, když jim došly zásoby potravin.
“Kungai gushikoposhele shibhanga shilambo showe sha Mishili na ku Kanani nibha shilaje shikulungwa. Ashinakulubhetu bhakakwetenjeje shalya.
12 Jákob se doslechl, že v Egyptě se ještě prodává obilí, a poslal tam syny.
Bhai, a Yakobho bhakapilikaneje kuti ku Mishili shishipagwa shalya, gubhaatumilenje ashinakulubhetu ku Mishili
13 Při druhém nákupu se dal Josef svým bratrům poznat a představil je faraónovi.
Mwanja gwa bhili, a Yoshepu bhakwitagulilaga kwa ashaakulu bhabho na a Palao gubhaamanyinji ashaakulu bhabho a Yoshepu.
14 Pak Josef poslal pro otce Jákoba a přestěhoval celou rodinu, celkem sedmdesát pět lidí, do Egypta.
A Yoshepu gubhatumile ntenga kwa ainabhabho a Yakobho na ashalongo ajabho bhowe, bhajiyangane ku Mishili, pubhalinginji bhandu makumi shabha na nng'ano.
15 Usadili se tam a Jákob i naši patriarchové zůstali v Egyptě do smrti.
Kwa nneyo, a Yakobho gubhapite ku Mishili na ashinakulubhetu bhananji gubhawililenje kweneko.
16 Pochováni však byli v Palestině do hrobky v Šekemu, na malém pozemku, který si Abraham kdysi koupil od místních obyvatel.
Bhai, iilu yabhonji ikujigalwaga mpaka ku Shekemu, gwiishishilwe nnikabhuli libhaumile a Bhulaimu kubhandunji bha likabhila lya Bhaamoli.
17 A tak se splnilo, o čem Bůh mluvil Abrahamovi. Zpočátku se našemu lidu dařilo v Egyptě dobře a jeho počet rostl.
“Jikaishileje miongwe ja malila malagano ga a Nnungu gubhalegene na a Bhulaimu, bhandunji bhetu ku Mishili kula gubhapundilenje kujenjesheka nibha likundi likulungwa.
18 Ale přišla jiná dynastie faraónů a na Josefovy zásluhy se zapomnělo.
Kungai, bhakulungwa bhamo bhakaamanyiji a Yoshepu gubhatemi muupalume ku Mishili.
19 Naše předky zotročili, a protože si nepřáli, aby se rozmáhali, přikázali házet narozené hochy do řeky.
Bhene bhakulungwabho bhashinkwaatendelanga yangali ya mmbone na kwaapotekanga ashinakulubhetu, bhalikwaamulishanga bhaalekanje palanga ashinambombe nkupinga bhawanganje.
20 Tehdy se narodil Mojžíš. Bylo to krásné dítě a rodiče ho tři měsíce skrývali doma.
A Musha pubhabhelekwe gene mobhago, Musha pabhelekwe ashinkukonja. Kwa myei jitatu gwalelilwe nnyumba ja ainagwe.
21 Když už nemohli chlapce dále utajit, položili ho v košíku do rákosí. Našla ho faraónova dcera a dala jej vychovat, jako by to byl její syn.
Bhakalepelanjeje kung'iya nnyumba gubhammishilenje palanga, abhiti Palao gubhannokwete, gubhannelile mbuti mwanagwabho.
22 Tak se Mojžíšovi dostalo nejlepšího egyptského vzdělání a vyrostl z něho výmluvný a schopný muž.
A Musha gubhajigenywe indu yowe ya lunda lwa Bhamishili, nibha bhandu bha manyika nkubheleketa na mwitendi.
23 Když mu bylo čtyřicet, napadlo ho, aby navštívil svůj lid.
“Bhakaishileje yaka makumi nsheshe gubhatumbilile kwenda kwaalolanga ashaalongo ajabhonji bha Ishilaeli shibhakuti tendelwanga.
24 Přitom uviděl, jak Egypťan nespravedlivě trápí Žida, a tak toho otrokáře zabil.
Kweneko gubhammweni Mwishilaeli jumo alibhonelwa naka Mmishili, gubhapite kunnjangutila Mwishilaeli jula nkumpindikulila yatendelwe ila, gubhammuleje Mmishili jula.
25 Už tehdy totiž tušil, že mu Bůh ukládá, aby svůj lid osvobodil z otroctví. Nenašel však u Izraelců pochopení.
Bhaliganishiya kuti Bhaishilaeli ajabhonji shibhamumanyanje kuti a Nnungu bhanakwaatuma kubhaagombolanje, ikabheje bhangamumanyanga.
26 Příštího dne se snažil usmířit dva Židy, kteří se hádali,
Malabhi gakwe, gubhaabhweninji Bhaishilaeli bhabhili bhalikomananga, gubhalinjile kwaatapulanyanga bhalinkuti, ‘Mmanganya mmaulongo, kwa ndi nnabhonelana?’
27 ale ten, který nebyl v právu, Mojžíše odbyl: ‚Kdo tě ustanovil za našeho vládce a soudce?
Ammonelaga mwine jula gwabhanokolele a Musha kunyenje alinkuti, ‘Gani ammishile mmwe kubha bhaukumula bhetu?
28 To mě chceš zabít jako včera toho Egypťana?‘
Bhuli, nkupinga mulaga malinga shimummuleje liyo Mmishili jula?’
29 Mojžíš se polekal a uprchl z Egypta do Midjánské země. Oženil se tam a měl dva syny.
“A Musha bhakapilikaneje gene malobhego gubhabhutwishe, gubhapite tama ujeni kushilambo sha Midiani, kweneko gubhakwete bhana bhabhili bhanabhalume.
30 Po čtyřiceti letech tohoto vyhnanství se Mojžíšovi zjevil Boží anděl v hořícím keři na Sínajské poušti.
“Ikapiteje yaka makumi nsheshe, malaika jwa Bhakulungwa gwabhakoposhele a Musha pashitekete shakolelaga moto kuanga tome na Shitumbi sha Shinai.
31 Když se chtěl Mojžíš zblízka podívat na ten neobvyklý úkaz, uslyšel Boží hlas:
A Musha gubhakanganigwe kwa kaje bhakagabhoneje genego, bhakaegejeleje nkupinga bhalolesheye, gubhapilikene lilobhe lya Bhakulungwa.
32 ‚Já jsem Bůh tvých otců Abrahama, Izáka a Jákoba.‘Mojžíš se vyděsil a zakryl si tvář, aby nic neviděl.
‘Nne a Nnungu bha ashinakulubhenu, a Nnungu bha a Bhulaimu na a Ishaka na a Yakobho!’ A Musha gubhajogwepe niungumila na wala bhangalinga kulolesheya kabhili.
33 Ale Bůh mluvil dál: ‚Zuj si opánky, vždyť stojíš na svatém místě!
Bhakulungwa gubhaabhalanjile. ‘Nng'ule ilatu yenu pabha punnjimi pano pa ukonjelo.
34 Viděl jsem trápení svého lidu v Egyptě, slyšel jsem jejich vzdechy a jdu, abych je vysvobodil. Seber se a pojď, mám pro tebe v Egyptě úkol!‘
Gubhaalugulile, nikubhweni kubhonelwa kwa bhandu bhangu ku Mishili kula. Mbilikene shililo shabhonji, njituluka kukwaatapulanga. Bhai lelo, ngunakuntuma nnjende ku Mishili.’
35 A tak prostřednictvím tohoto vidění poslal Bůh Mojžíše Izraelcům za vůdce a vysvoboditele, přestože ho před čtyřiceti lety nechtěli uznat. A on je vysvobodil, činil před jejich očima mnoho zázračných věcí už v Egyptě, pak při přechodu Rudého moře a během čtyřicetiletého putování pouštěmi.
“A Musha pebho bhakanilwe na Bhaishilaeli bhalinkutinji, ‘Gani ammishile mmwe kubha mmakulungwa bhetu bha kutuukumula?’ Ni bhobho abhakoposhele malaika jwa kunnungu pashitekete shakolelaga moto, a Nnungu gubhaatumile a Musha kubha akalongolele na bhaukumula.
“Bhenebho ni bhaashoshiyenje bhandunji ku Mishili kula kwa ilapo nshilambo sha Mishili na pa bhaali ja Shamu na nng'anga, kwa yaka makumi nsheshe.
37 Vzpomeňte si, že právě Mojžíš řekl Izraelcům: ‚Pán Bůh vám pošle proroka z vašeho národa, Vysvoboditele, tak jako k vám poslal mne; toho poslouchejte.‘
A Musha ni bhaalugulilenje Bhaishilaeli. ‘Bhakulungwa a Nnungu bhenunji, shibhanng'agulilanje nkulondola jwabho jwa malinga nne kukopoka munkumbi gwa ashaalongo ajenunji, mumpilikanishiyanje jwenejo.’
38 Mojžíš byl zprostředkovatelem mezi našimi otci a Bohem, který mu na hoře Sínaji svěřil slova života, aby nám je předal.
A Musha pubhaaliji na bhandu bha a Nnungu kuanga naka malaika jwa kunnungu abhelekete nabho kushitumbi sha Shinai jula na ashainabhetu. Bhalabho ni bhapegwilwe malobhe ga taga gumi bhatulungushiye uwe.
39 Přesto ho naši otcové neposlouchali, ale bouřili se proti němu a pořád vzpomínali jen na Egypt.
“Ikabheje ashinakulubhetu gubhakanilenje kwaapilikanila, nikwanokolelanga kunyenje mmitima jabhonji bhalilokolilanga kubhuja ku Mishili.
40 Když se Mojžíš ze Sínaje dlouho nevracel, řekli jeho bratru Áronovi: ‚Nevíme, co se stalo s Mojžíšem, který nás vyvedl z Egypta. Udělej nám bohy, aby nás chránili na další cestě.‘
Gubhaabhalanjilenje a Aluni. ‘Ntualashiye ashinnungu bha yanamu bhatulongoleyanje mumpanda, pabha a Musha bhatulongolele kukopoka ku Mishili tukakwiimanya yaakoposhele!’
41 A tak zhotovili sochu býčka, obětovali té modle a radovali se, jak si to dobře zařídili.
“Penepo gubhaialashiyenje shanamu sha litumbwe lya ng'ombe, gubhatandubhenje kushibhishila mbepei akuno bhalikushiangalilanga shindu shaalaya ashaayene kwa makono gabhonji.
42 Bůh se od nich odvrátil a dopustil, že propadli ještě horšímu modlářství. Uctívali i hvězdné mocnosti, jak o tom mluví Bůh v knize proroka Ámose: ‚Vy, že jste mi věrně sloužili a obětovali po čtyřicet let na poušti, národe izraelský?
Ikabheje a Nnungu gubhaaleshilenje, nkupinga bhaitindibhalilanje indu ya kunani kuliunnde, malinga shiyajandikwe nshitabhu sha ashinkulondola bha a Nnungu, ‘Mmanganya mmandu bha pa Ishilaeli! Mwambelenje indu na mbepei, kwa yaka makumi nsheshe kuanga kula?
43 Naopak, nosili jste s sebou svatyni Moleka a symbol planety Saturna, modly, které jste si sami udělali a pak jste se jim klaněli. Proto půjdete do vyhnanství až za Babylón.‘
Mmanganya gunnjigelenje liema lika nnungu Moleki, na shanamu sha lutondwa luka nnungu jwenunji Lepani. Igobhi imwaieleyenje nkupinga mwiitindibhalilanje. Kwa nneyo, shinimpelekanje kuubhanda kwaataliya kupunda ku Bhabhuloni!’
44 Bůh však nařídil Mojžíšovi, aby vybudoval Stan Smlouvy, přesnou svatyni, a dal mu pokyn, jak má vypadat.
“Kuanga kula ashinakulubhetu bhakwetenje liema lya kong'ondela ndamo ja a Nnungu. Lyashinkualaywa na a Musha malinga shibhalugulilwe na languywa na a Nnungu.
45 Tento stan přenášeli naši otcové při svém kočování pouští a pod Jozuovým vedením ho vnesli až do zaslíbené země. Ta byla tehdy domovem pohanů, ale Bůh je vytlačil, aby našim otcům udělal místo. Stan Smlouvy sloužil až do dnů krále Davida, kterého Bůh miloval.
Kungai ashinakulubhetu bhatendaga poshelananga liema lila mpaka mobha ga a Yoshua, pubhatolilenje shilambo, ashaayene shilambo bhakabhingwanjeje na a Nnungu. Penepo gulitemi mpaka mobha ga a Daudi.
46 Ten velice stál o to, aby mohl Jákobovu Bohu vystavět chrám,
A Daudi gubhatendelwe mituka na a Nnungu, gubhaajujile bhenebho bhaashenjele ndamo a Nnungu bha a Yakobho.
47 ale uskutečnit to směl až jeho syn Šalomoun.
Ikabheje a Shelemani ni bhaashenjele nyumba a Nnungu.
48 Ovšem Nejvyšší nebydlí v chrámech, které postavili lidé. U proroka Izajáše Pán říká:
“Nkali nneyo Bhakulungwa a Nnungu bhakaatama nnyumba ja shenga mundu, malinga shibhaabheleketa ankulondola bha a Nnungu,
49 ‚Vesmír je můj trůn a země koberec pod mýma nohama. Jaký mi chcete postavit dům a kam mě chcete vtěsnat?
Bhakulungwa bhakuti, ‘Kunnungu ni shitengu shangu sha upalume, na pa shilambolyo ni pa bhishila makongono gangu. Shinnjenjelanje nyumba ja shanabhuli? Kushindame pumulila kwei?
50 Což jsem všechno nestvořil?‘
Indu yowei ng'eleye nne.’
51 A tak se to zase opakuje. Jste právě tak tvrdošíjní jako vaši otcové, zacpáváte si uši, zavíráte srdce a stavíte se proti svatému Duchu.
“Mmanganya bha mbwinya! Mitima na makutu genunji gakakwakunda a Nnungu! Punninginji malinga ashinakulubhenunji. Mobha gowe nnakuntaukanga Mbumu jwa Ukonjelo.
52 Byl nějaký prorok, aby ho vaši předkové nepronásledovali? Zabíjeli ty, kteří předpovídali příchod Spravedlivého, a vy jste se ho teď úplně zřekli a zavraždili jste ho!
Bhuli, apali nkulondola jojowe jwa a Nnungu ashinakulubhenunji jubhanga mpotekenga? Bhashinkwaabhulaganga bhalondolenje kwiya kwa Bhakwete Unguja, mmanganya gumwaakanilenje nikwaabhulaga.
53 Dostali jste zákon přímo od Boha, ale stejně se jím neřídíte.“
Mmanganya mwaposhelenje shalia jimwapegwilwenje naka malaika jwa kunnungu, ikabheje mwangakundanga.”
54 Tato slova působila jako píchnutí do vosího hnízda.
Bhanangulungwa bha lukumbi bhakapilikananjeje genega, gujaapotekenje mitima, bhalikwiilumanga meno kwa shimwa.
55 Ale Štěpán byl v té chvíli uchvácen Boží slávou, kterou mu dal svatý Duch zahlédnout. Díval se vzhůru
Ikabheje a Shitepano akuno bhali bhagumbelwe naka Mbumu jwa Ukonjelo, gubhalolile kunani, gubhagubhweni Ukonjelo Gwa puya gwa a Nnungu na a Yeshu bhajimi kunkono nnilo gwa a Nnungu.
56 a volal: „Vidím otevřené nebe a Ježíše Krista, jak stojí po Boží pravici!“
Gubhashite, “Nnolanje! Ngunakukubhona kunnungu kushiunukulwa na Mwana juka Mundu ashijima kunnilo kwa a Nnungu.”
57 Tu přehlušili Štěpána křikem a zacpávali si uši, aby už nic neslyšeli. Vrhli se na něj,
Penepo, bhandunji bhowe pa lukumbi pala gubhajobhelenje akuno bhaliibhanga makutu gabhonji na makono. Kungai gubhaaumbilenje kwapamo,
58 odvlekli ho za hradby města a tam ho ukamenovali. Ti, kdo házeli na Štěpána kameny, odložili své pláště k nohám mladého farizeje Saula, který souhlasil se Štěpánovou smrtí.
gubhaakopoyenje palanga shilambo, gubhaakomilenje maganga. Bhakong'ondelenje bhala gubhabhishilenje nngubho yabhonji muulinda guka nshanda jumo ashemwaga Shauli.
59 Štěpán nejprve stál, vzýval Boha a modlil se: „Pane Ježíši, přijmi mého ducha!“
Gubhapundilenje kwaakoma maganga akuno a Shitepano bhalijuga Nnungu bhalinkuti, “Mmakulungwa a Yeshu mposhele mbumu yangu!”
60 Pak sražen na kolena se ještě modlil: „Pane, nepočítej jim to za vinu!“a zemřel.
Gubhatindibhele, nigubhagutile kwa lilobhe likulungwa bhalinkuti. “Mmakulungwa nnaalombolanje kwa shene shilebhoshi.” Bhakabheleketeje genego gubhamalile. Na bhalabho a Shauli gubhashibhweni shitendi sha kwabhulaga a Shitepanosho, kuti sha mmbone.
