Skutky Apoštolů 7
1 Předsedající kněz ho vyzval: „Můžeš popřít tuto obžalobu?“(Před židovskou veleradou měl obžalovaný právo obhajoby
Bangʼe jadolo maduongʼ nopenjo Stefano niya, “Weche modonjnigogi bende gin adier?”
2 a Štěpán toho využil. Chtěl dokázat, jak zvěst o Ježíši zřetelně navazuje na Boží činy v izraelských dějinách.) „Bratři a otcové, “oslovil je, „sám jediný Bůh se kdysi zjevil našemu předku Abrahamovi, který pocházel z Mezopotámie a později bydlil v Cháranu.
Stefano nodwoko niya, “Owetena kod wuonena, winjauru! Nyasaye man-gi duongʼ maber nofwenyore ni wuonwa Ibrahim kane pod odak e piny Mesopotamia, kane pok odar odhi odak Haran.
3 Dal mu příkaz: ‚Vystěhuj se z rodné země a od svého kmene a putuj do země, kterou ti určím.‘
Nyasaye nowachone ni, ‘Dar iwe pinyu gi jou mondo idhi e piny ma abiro nyisi!’
4 Nejprve se tedy Abraham přestěhoval z Chaldeje do Cháranu a po smrti svého otce až do této naší vlasti. Ačkoliv měl Boží slib, že té zemi bude vládnout on i jeho potomci,
“Omiyo Ibrahim nodar oweyo piny jo-Kaldea mi odhi odak e piny Haran. Bangʼ tho wuon-gi, Nyasaye nooro Ibrahim e piny makoro udakieni.
5 nepatřil mu zde ani kousek, na který by se mohl postavit, a dokonce ani neměl dědice.
To ne ok omiye girkeni moro e pinyni, kata lowo matin moromo tielo nyono. Nyasaye nosingorene ni en kaachiel gi nyikwaye mane biro aa bangʼe ne biro kawo lopni, kata obedo ni Ibrahim ne onge gi nyathi e kindeno.
6 Další Boží předpověď Abrahamovi byla ještě podivnější: ‚Tvoji potomci se odtud vystěhují do cizí země a tam budou otročit čtyři sta let ve špatných podmínkách.
Nyasaye nowuoyo kode kawacho ni, ‘Nyikwayi nobed jodak e piny moro ma ok margi, kendo nolokgi wasumbini mi nosandgi malit kuom higni mia angʼwen.
7 Ten národ otrokářů však potrestám, tvoje potomky vysvobodím a budou mě vzývat v této zemi.‘
To anakum piny ma noketgi wasumbini, bangʼe giniwuogi gia e pinyno mi gibi gilama kae.’
8 Viditelným znakem smlouvy Boha s člověkem se stala obřízka. A tak, když se Abrahamovi narodil syn Izák, obřezal ho. Posloupnost této smlouvy šla dále přes Izákova syna Jákoba na jeho dvanáct synů, našich patriarchů.
Bangʼe Nyasaye notimo gi Ibrahim singruok kowacho ni yawuowi nyaka ter nyangu. Kane Ibrahim onywolo wuode ma Isaka, notere nyangu bangʼ ndalo aboro kosenywole. Achien Isaka nonywolo Jakobo, kendo Jakobo bende nodoko wuon kwerewa apar gariyo.
9 Jeden z nich, Josef, se stal terčem nenávisti bratrů a oni ho prodali jako otroka do Egypta.
“Nikech kwerewago ne nyiego omako gi Josef, ne giuse kaka misumba ne jo-Misri. To nikech Nyasaye ne ni kode,
10 Bůh však Josefa neopustil a nakonec ho vysvobodil ze všech těžkostí. Vybavil ho neobyčejnou prozíravostí a naklonil mu i samotného egyptského faraóna. Ten ho pak jmenoval svým ministrem a pobočníkem.
nokonye e chandruok duto mane oyudo. Ne omiyo Josef rieko ma kinde gi Farao ruodh Misri obedo maber. Omiyo Farao nokete jatelo maduongʼ morito piny Misri duto, nyaka od ruoth bende.
11 Potom celý Egypt i Palestinu zachvátil hladomor a naši praotcové prožívali těžké chvíle, když jim došly zásoby potravin.
“Eka kech maduongʼ nomako piny Misri gi Kanaan kendo nokelo chandruok maduongʼ e piny ma kata kwerewa ne ok nyal yudo chiemo.
12 Jákob se doslechl, že v Egyptě se ještě prodává obilí, a poslal tam syny.
Kane Jakobo owinjo ni cham ne nitie Misri, nooro kwerewa kuno e ote mokwongo.
13 Při druhém nákupu se dal Josef svým bratrům poznat a představil je faraónovi.
To e ote mar ariyo, Josef nohulore ni owetene, mi Farao koro nongʼeyo jo-dalagi Josef.
14 Pak Josef poslal pro otce Jákoba a přestěhoval celou rodinu, celkem sedmdesát pět lidí, do Egypta.
Bangʼ mano, Josef nooro wach mondo okelne Jakobo wuon mare kaachiel gi wedene duto, mane romo kar kwan ji piero abiriyo gabich.
15 Usadili se tam a Jákob i naši patriarchové zůstali v Egyptě do smrti.
Kuom mano Jakobo nodhi Misri, kuno ema kwerewa duto kaachiel gi en nothoe.
16 Pochováni však byli v Palestině do hrobky v Šekemu, na malém pozemku, který si Abraham kdysi koupil od místních obyvatel.
Ringregi ne okel nyaka Shekem mine oyikgi e bur ma Ibrahim nosengʼiewo kuom yawuot Hamor man Shekem.
17 A tak se splnilo, o čem Bůh mluvil Abrahamovi. Zpočátku se našemu lidu dařilo v Egyptě dobře a jeho počet rostl.
“Kane ndalo ochopo mondo Nyasaye ochop singruok mane otimo ni Ibrahim, noyudo ka kar kwan jowa mane odak Misri ne osemedore.
18 Ale přišla jiná dynastie faraónů a na Josefovy zásluhy se zapomnělo.
Bangʼe ruoth manyien mane ok ongʼeyo wach Josef nobedo e loch e piny Misri.
19 Naše předky zotročili, a protože si nepřáli, aby se rozmáhali, přikázali házet narozené hochy do řeky.
Ruodhno nowuondo jowa mosando kwereu malit, ka ochunogi mondo giwit nyithindgi oko mondo otho.
20 Tehdy se narodil Mojžíš. Bylo to krásné dítě a rodiče ho tři měsíce skrývali doma.
“Kindeno ema nonywolie Musa, nyathi mane jaber e nyim Nyasaye kendo nopidhe e od wuon-gi kuom dweche adek.
21 Když už nemohli chlapce dále utajit, položili ho v košíku do rákosí. Našla ho faraónova dcera a dala jej vychovat, jako by to byl její syn.
To kane owite oko, nyar Farao ne okwanye mi opidhe mana kaka nyathine owuon.
22 Tak se Mojžíšovi dostalo nejlepšího egyptského vzdělání a vyrostl z něho výmluvný a schopný muž.
Musa ne oyudo puonjruok e kit rieko duto mag jo-Misri, kendo ne en ratego e kit wuoyone kod timbene.
23 Když mu bylo čtyřicet, napadlo ho, aby navštívil svůj lid.
“Kane Musa koro ja-higni piero angʼwen, noparo e chunye mondo odhi olim owetene ma jo-Israel.
24 Přitom uviděl, jak Egypťan nespravedlivě trápí Žida, a tak toho otrokáře zabil.
Noneno ka ja-Misri moro goyo ja-Israel wadgi, omiyo ne odhi okonye mi nogoyo ja-Misrino monego.
25 Už tehdy totiž tušil, že mu Bůh ukládá, aby svůj lid osvobodil z otroctví. Nenašel však u Izraelců pochopení.
Musa ne oparo ni owetene ma jo-Israel ne nyalo neno ni Nyasaye ema notiyo kode mondo ogolgi e twech, to ne ok gineno kamano.
26 Příštího dne se snažil usmířit dva Židy, kteří se hádali,
Kinyne Musa noyudo jo-Israel ariyo ka dhawo. Notemo thegogi kowachonegi ni, ‘Joka ma, un owete; angʼo momiyo udwaro hinyoru kayiem?’
27 ale ten, který nebyl v právu, Mojžíše odbyl: ‚Kdo tě ustanovil za našeho vládce a soudce?
“To ngʼat mane sando nyawadgino nodhiro Musa gichien kowachone ni, ‘En ngʼa ma oketi ruoth kendo jangʼadnwa bura?
28 To mě chceš zabít jako včera toho Egypťana?‘
Iparo mar nega kaka nyoro inego ja-Misri cha?’
29 Mojžíš se polekal a uprchl z Egypta do Midjánské země. Oženil se tam a měl dva syny.
Kane Musa owinjo wachno, noringo odhi Midian, kama nodakie kaka japiny moro mi onywolo yawuowi ariyo.
30 Po čtyřiceti letech tohoto vyhnanství se Mojžíšovi zjevil Boží anděl v hořícím keři na Sínajské poušti.
“Bangʼ higni piero angʼwen, malaika nofwenyore ni Musa ei ligek mach maliel e bungu manie thim but Got Sinai.
31 Když se chtěl Mojžíš zblízka podívat na ten neobvyklý úkaz, uslyšel Boží hlas:
Kane Musa oneno mach malielno, nodoko maluor. Kane osudo machiegni mondo onene maber, nowinjo dwond Ruoth Nyasaye kawacho niya,
32 ‚Já jsem Bůh tvých otců Abrahama, Izáka a Jákoba.‘Mojžíš se vyděsil a zakryl si tvář, aby nic neviděl.
‘An e Nyasach kwereni; ma Nyasach Ibrahim gi Isaka kod Jakobo.’ Omiyo Musa notetni ka luoro omake, kendo ne ok ohedhore ngʼiyo bunguno kendo.
33 Ale Bůh mluvil dál: ‚Zuj si opánky, vždyť stojíš na svatém místě!
“Eka Ruoth Nyasaye nowachone niya, ‘Lony wuoche e tiendi, nikech kama ichungoeni en Kama Ler!
34 Viděl jsem trápení svého lidu v Egyptě, slyšel jsem jejich vzdechy a jdu, abych je vysvobodil. Seber se a pojď, mám pro tebe v Egyptě úkol!‘
Aseneno gi wangʼa kaka joga chandore malit e piny Misri. Asewinjo kaka gichur omiyo asebiro mondo agonygi gibed thuolo; koro bi mondo aori idogi Misri!’
35 A tak prostřednictvím tohoto vidění poslal Bůh Mojžíše Izraelcům za vůdce a vysvoboditele, přestože ho před čtyřiceti lety nechtěli uznat. A on je vysvobodil, činil před jejich očima mnoho zázračných věcí už v Egyptě, pak při přechodu Rudého moře a během čtyřicetiletého putování pouštěmi.
“Ma e Musa mane oyudo gisekwedo kagiwacho ni, ‘En ngʼa ma oketi ruoth kendo jangʼadnwa bura?’ Nyasaye owuon mane ofwenyorene e kit malaika mane oneno e bungu noore mondo obed jatendgi kendo jaresgi.
Ne otelonegi kogologi Misri, kendo notimo honni madongo gi ranyisi e piny Misri, e Nam Makwar, kendo timo honni mamoko bende e thim kuom higni piero angʼwen.
37 Vzpomeňte si, že právě Mojžíš řekl Izraelcům: ‚Pán Bůh vám pošle proroka z vašeho národa, Vysvoboditele, tak jako k vám poslal mne; toho poslouchejte.‘
“Ma e Musa mane onyiso jo-Israel ni, ‘Nyasaye noyiernu janabi machal koda kowuok e dier ogandau.’
38 Mojžíš byl zprostředkovatelem mezi našimi otci a Bohem, který mu na hoře Sínaji svěřil slova života, aby nám je předal.
En owuon ne en kodgi e chokruok mane ni e thim, kaachiel gi kwerewa kod malaika mane owuoyo kode e Got Sinai; kendo ne omiye weche mangima makoro wawinjogi.
39 Přesto ho naši otcové neposlouchali, ale bouřili se proti němu a pořád vzpomínali jen na Egypt.
“To kwerewa notamore winjo wachne. Kar timo mano, to ne gikwede kendo chunygi nogombo dok Misri.
40 Když se Mojžíš ze Sínaje dlouho nevracel, řekli jeho bratru Áronovi: ‚Nevíme, co se stalo s Mojžíšem, který nás vyvedl z Egypta. Udělej nám bohy, aby nás chránili na další cestě.‘
Neginyiso Harun ni, ‘Losnwa nyiseche moko mondo otelnwa, nikech wakia gima osetimo Musa mane ogolowa Misri!’
41 A tak zhotovili sochu býčka, obětovali té modle a radovali se, jak si to dobře zařídili.
E kindeno ema ne gilosoe kido milamo machalo gi nyaroya. Negitimone misango, mi gilosone sawo ka gimiyo gima lwetgi ema ne oloso duongʼ!
42 Bůh se od nich odvrátil a dopustil, že propadli ještě horšímu modlářství. Uctívali i hvězdné mocnosti, jak o tom mluví Bůh v knize proroka Ámose: ‚Vy, že jste mi věrně sloužili a obětovali po čtyřicet let na poušti, národe izraelský?
To Nyasaye nogolo pache kuomgi moweyogi mondo gilam chwech mag polo kaka nyisechegi, mana kaka ondiki e kitap jonabi niya, “‘Yaye jo-Israel, bende ne ukelona misengini kata chiwo moro amora kuom higni piero angʼwen mane un e thim?
43 Naopak, nosili jste s sebou svatyni Moleka a symbol planety Saturna, modly, které jste si sami udělali a pak jste se jim klaněli. Proto půjdete do vyhnanství až za Babylón.‘
Ne utingʼo malo hemb Molek kod sulwe mar nyasachu ma Refan ma gin, nyiseche manono mane uloso mondo ulam. Omiyo abiro darou mi ateru e piny twech mabor mayombo Babulon.’
44 Bůh však nařídil Mojžíšovi, aby vybudoval Stan Smlouvy, přesnou svatyni, a dal mu pokyn, jak má vypadat.
“Kwereu ne ni kod Hema miluongo ni Hemb Rapar. Hemano nolosi mana kaka Nyasaye nonyiso Musa mondo olose, koluwo ranyisi mane omiye.
45 Tento stan přenášeli naši otcové při svém kočování pouští a pod Jozuovým vedením ho vnesli až do zaslíbené země. Ta byla tehdy domovem pohanů, ale Bůh je vytlačil, aby našim otcům udělal místo. Stan Smlouvy sloužil až do dnů krále Davida, kterého Bůh miloval.
Kane kwerewa oyudo Hemani, ne gitingʼe ka Joshua otelonegi, nyaka negichopo kode e piny ogendini mane Nyasaye oseriembo mondo owenegi. Hemani ne gibedogo nyaka chop kinde mag Daudi.
46 Ten velice stál o to, aby mohl Jákobovu Bohu vystavět chrám,
Daudi noyudo ngʼwono e wangʼ Nyasaye, omiyo nokwayo mondo ogerne Nyasach Jakobo kar dak.
47 ale uskutečnit to směl až jeho syn Šalomoun.
To Solomon ema ne ogero ne Nyasaye odno.
48 Ovšem Nejvyšší nebydlí v chrámech, které postavili lidé. U proroka Izajáše Pán říká:
“Kata kamano, Nyasaye Man Malo Moloyo ok dagi e udi ma dhano ogero, mana kaka janabi owacho niya,
49 ‚Vesmír je můj trůn a země koberec pod mýma nohama. Jaký mi chcete postavit dům a kam mě chcete vtěsnat?
“‘Polo e koma mar duongʼ to piny e raten tienda. Koro en ot machal nade ma dugerna? Ruoth Nyasaye owacho. Koso kar yweyo mara nobed kanye?
50 Což jsem všechno nestvořil?‘
Donge lweta ema osechweyo gigi duto?’
51 A tak se to zase opakuje. Jste právě tak tvrdošíjní jako vaši otcové, zacpáváte si uši, zavíráte srdce a stavíte se proti svatému Duchu.
“Un joma tokgi tek, chunyu bor gi Nyasaye kendo udagi winjo wachne! Uchal mana gi kwereu. Usiko utamo Roho Maler tiyo!
52 Byl nějaký prorok, aby ho vaši předkové nepronásledovali? Zabíjeli ty, kteří předpovídali příchod Spravedlivého, a vy jste se ho teď úplně zřekli a zavraždili jste ho!
Bende nitie janabi kata achiel ma kwereu ne ok osando? Neginego nyaka jonabi mane okoro biro mar Ngʼama Kare. To koro usendhoge mi unege.
53 Dostali jste zákon přímo od Boha, ale stejně se jím neřídíte.“
Un e joma noyudo chik mane okel gi malaike to usetamoru rito chikno.”
54 Tato slova působila jako píchnutí do vosího hnízda.
Kane jobura owinjo weche mane Stefano owacho, igi nongʼondore mi gikayone lekegi.
55 Ale Štěpán byl v té chvíli uchvácen Boží slávou, kterou mu dal svatý Duch zahlédnout. Díval se vzhůru
To Stefano, kopongʼ gi Roho Maler, nongʼiyo malo e polo mi oneno duongʼ mar Nyasaye, kod Yesu kochungʼ e bad Nyasaye korachwich.
56 a volal: „Vidím otevřené nebe a Ježíše Krista, jak stojí po Boží pravici!“
Nowachonegi niya, “Neuru, aneno polo koyawore kendo ka Wuod Dhano ochungʼ e bad Nyasaye korachwich.”
57 Tu přehlušili Štěpána křikem a zacpávali si uši, aby už nic neslyšeli. Vrhli se na něj,
Kane giwinjo wachno, mirima nomakgi matek mi gimwomore kuome gi chuny achiel.
58 odvlekli ho za hradby města a tam ho ukamenovali. Ti, kdo házeli na Štěpána kameny, odložili své pláště k nohám mladého farizeje Saula, který souhlasil se Štěpánovou smrtí.
Ne giywaye mi gigole oko mar dala maduongʼ kendo gichako chiele gi kite. Joneno mag miriambo nohangone wach moketo lepgi e tiend wuowi moro ma nyinge Saulo.
59 Štěpán nejprve stál, vzýval Boha a modlil se: „Pane Ježíši, přijmi mého ducha!“
Kane oyudo gichiele gi kite, Stefano nolamo kowacho niya, “Ruoth Yesu, kaw chunya.”
60 Pak sražen na kolena se ještě modlil: „Pane, nepočítej jim to za vinu!“a zemřel.
Eka nogoyo chonge piny mokok matek niya, “Ruoth, kik ikwan richoni e wigi.” Kane osewacho kamano, to chunye nochot.
