Skutky Apoštolů 7
1 Předsedající kněz ho vyzval: „Můžeš popřít tuto obžalobu?“(Před židovskou veleradou měl obžalovaný právo obhajoby
Vaihma kacue ni Stiven koe, ahnimouh ni a dei awh e heh atang maw, telah a pacei.
2 a Štěpán toho využil. Chtěl dokázat, jak zvěst o Ježíši zřetelně navazuje na Boží činy v izraelských dějinách.) „Bratři a otcové, “oslovil je, „sám jediný Bůh se kdysi zjevil našemu předku Abrahamovi, který pocházel z Mezopotámie a později bydlil v Cháranu.
Stiven ni, hmaunawnghanaw hoi apanaw thai awh haw. Maimae na pa Abraham teh Haran kho a cei hoehnahlan, Mesopotamia ram ao nah ka lentoe e Cathut ni a kamnue pouh teh,
3 Dal mu příkaz: ‚Vystěhuj se z rodné země a od svého kmene a putuj do země, kterou ti určím.‘
na ram hoi na imthungkhu cettakhai nateh kai ni na patue e ram dawk cet haw, atipouh.
4 Nejprve se tedy Abraham přestěhoval z Chaldeje do Cháranu a po smrti svého otce až do této naší vlasti. Ačkoliv měl Boží slib, že té zemi bude vládnout on i jeho potomci,
Hatdawkvah ahni ni Khaldean ram a ceitakhai teh Haran khovah ao. A na pa a due hnukkhu hoi Cathut ni atu maimouh onae ram dawk a kampuen sak.
5 nepatřil mu zde ani kousek, na který by se mohl postavit, a dokonce ani neměl dědice.
Hatei, hote ram dawk e râw pang hanlah bang tica hai poe hoeh. Abraham ni a ca a cun hoehnahlan Cathut ni ahni hoi catounnaw hanlah hote ram teh râw lah poe hane lawk a kam toe.
6 Další Boží předpověď Abrahamovi byla ještě podivnější: ‚Tvoji potomci se odtud vystěhují do cizí země a tam budou otročit čtyři sta let ve špatných podmínkách.
Cathut ni ahnie catounnaw teh ayânaw e ram dawkvah imyin lah ao awh han tie hoi hote ram dawk a kum cumpali touh thung san lah ao a vaiteh rektapnae a khang awh han telah a ti.
7 Ten národ otrokářů však potrestám, tvoje potomky vysvobodím a budou mě vzývat v této zemi.‘
Cathut ni ahnimouh san lah ka hno e naw lawk ka ceng han ati. Hahoi ahnimanaw ni hote ram dawk hoi a tâco awh vaiteh hete a hmuen koehoi kai na bawk awh han, telah a ti.
8 Viditelným znakem smlouvy Boha s člověkem se stala obřízka. A tak, když se Abrahamovi narodil syn Izák, obřezal ho. Posloupnost této smlouvy šla dále přes Izákova syna Jákoba na jeho dvanáct synů, našich patriarchů.
Cathut ni vuensomanae hoi kâkuen e lawkkamnae hah Abraham koe a poe teh, a ca Isak a sak hoi hnin taroe navah vuensomanae a sak pouh. Isak ni a capa Jakop a sak teh mintoe hlaikahni touh e na pa lah ao.
9 Jeden z nich, Josef, se stal terčem nenávisti bratrů a oni ho prodali jako otroka do Egypta.
Mintoenaw ni Joseph hah a ut awh dawkvah Izip ram lah a yo awh. Hateiteh Cathut ni Joseph teh a okhai.
10 Bůh však Josefa neopustil a nakonec ho vysvobodil ze všech těžkostí. Vybavil ho neobyčejnou prozíravostí a naklonil mu i samotného egyptského faraóna. Ten ho pak jmenoval svým ministrem a pobočníkem.
Ahnie a rucatnae koehoi a hlout sak. Lungangnae hah a poe teh Izip siangpahrang ni Izip ram hoi Faro siangpahrang e a imthungnaw a uk sak.
11 Potom celý Egypt i Palestinu zachvátil hladomor a naši praotcové prožívali těžké chvíle, když jim došly zásoby potravin.
Hahoi, Izip ram hoi Kanaan ram pueng dawk takang a tho teh rucatnae puenghoi a kâhmo awh dawkvah maimae mintoenaw teh a ca hane tawn awh hoeh.
12 Jákob se doslechl, že v Egyptě se ještě prodává obilí, a poslal tam syny.
Hatei Jakop ni Izip ram vah rawca ao e a thai navah maimae mintoenaw apasuek lah a patoun.
13 Při druhém nákupu se dal Josef svým bratrům poznat a představil je faraónovi.
Apâhni lah a cei awh navah Joseph ni a hmaunaw koe amahoima a kâpâpho teh Joseph miphunnaw hah Faro siangpahrang ni a panue.
14 Pak Josef poslal pro otce Jákoba a přestěhoval celou rodinu, celkem sedmdesát pět lidí, do Egypta.
Hahoi, Joseph ni tami a patoun teh a na pa Jakop hoi a miphunnaw tami 75 touh e hah koung a kaw.
15 Usadili se tam a Jákob i naši patriarchové zůstali v Egyptě do smrti.
Hottelah Jakop ni Izip ram lah a cei teh, ahni hoi maimae mintoenaw teh hote ram dawkvah a due awh toe.
16 Pochováni však byli v Palestině do hrobky v Šekemu, na malém pozemku, který si Abraham kdysi koupil od místních obyvatel.
Ahnimae ronaw teh Shekhem kho lah a kâkayawt awh teh hote kho dawk hoi Abraham ni Hamor canaw koe tangka hoi a ran e phuen dawkvah a pakawp awh.
17 A tak se splnilo, o čem Bůh mluvil Abrahamovi. Zpočátku se našemu lidu dařilo v Egyptě dobře a jeho počet rostl.
Cathut ni Abraham koe lawkkam e atueng akuep e patetlah Izip ram kaawm e taminaw puenghoi a kamphung,
18 Ale přišla jiná dynastie faraónů a na Josefovy zásluhy se zapomnělo.
A hnukkhu teh Joseph ka panuek hoeh e Siangpahrang alouke ni Izip ram a uk.
19 Naše předky zotročili, a protože si nepřáli, aby se rozmáhali, přikázali házet narozené hochy do řeky.
Hote siangpahrang ni maimae miphun a dum teh, camonaw hah tâkhawng vaiteh hring sak hoeh hanelah a ngai dawkvah maimae mintoenaw a rektap awh.
20 Tehdy se narodil Mojžíš. Bylo to krásné dítě a rodiče ho tři měsíce skrývali doma.
Hote tueng navah, Mosi a khe. Ahni teh Cathut hmalah a mei kahawipoung e camo lah ao teh, a na pa e im dawk thapa yung thum touh thung khetyawt e lah ao.
21 Když už nemohli chlapce dále utajit, položili ho v košíku do rákosí. Našla ho faraónova dcera a dala jej vychovat, jako by to byl její syn.
Im dawk hoi a tâcokhai hnukkhu Faro canu ni a ca lah a kawk.
22 Tak se Mojžíšovi dostalo nejlepšího egyptského vzdělání a vyrostl z něho výmluvný a schopný muž.
Mosi teh Izipnaw e thoumthainae pueng hah a cang teh, lawk dei koe lahai, tawksak koe lahai a thakaawme lah ao.
23 Když mu bylo čtyřicet, napadlo ho, aby navštívil svůj lid.
Mosi teh kum 40 touh a pha navah a miphun Isarelnaw khetyawt hane lungpouk a tawn.
24 Přitom uviděl, jak Egypťan nespravedlivě trápí Žida, a tak toho otrokáře zabil.
Tami buet touh teh Izip tami tongpa ni a rektap lahun navah a hmu teh amae miphun kampangkhai teh Izip tami hah a thei.
25 Už tehdy totiž tušil, že mu Bůh ukládá, aby svůj lid osvobodil z otroctví. Nenašel však u Izraelců pochopení.
Mosi ni a kut hoi amae hmaunawnghanaw hlout nahanlah Cathut ni kâ na poenae kong hah ahnimouh ni a panue han doeh toe telah a pouk ei ahnimouh ni panuek thai awh hoeh.
26 Příštího dne se snažil usmířit dva Židy, kteří se hádali,
A tangtho vah, Mosi ni Isarel miphunnaw amamouh hoi mamouh lawkpungnae a sak awh e hah a hmu navah, bangkongmaw hettelah na o awh, atipouh hnukkhu a rahak dawk kâponae a sak.
27 ale ten, který nebyl v právu, Mojžíše odbyl: ‚Kdo tě ustanovil za našeho vládce a soudce?
Hateiteh ka yon e ni Mosi a tanawt teh, apinimaw nang hah kaie lathueng vah lawkcengkung lah na ta vaw.
28 To mě chceš zabít jako včera toho Egypťana?‘
Nang teh paduem e Izip tami na thei e patetlah kai hai thei hanelah na noe maw atipouh.
29 Mojžíš se polekal a uprchl z Egypta do Midjánské země. Oženil se tam a měl dva syny.
Hote lawk hah Mosi ni a thai toteh Midian ram lah a yawng teh, hawvah imyin lahoi capa kahni touh a sak.
30 Po čtyřiceti letech tohoto vyhnanství se Mojžíšovi zjevil Boží anděl v hořícím keři na Sínajské poušti.
A kum 40 touh a kuep hnukkhu Sinai mon dawk e thingyei yon dawkvah, kalvantami teh Mosi koe buruk dawk hmai ka kang e lahoi a kamnue.
31 Když se chtěl Mojžíš zblízka podívat na ten neobvyklý úkaz, uslyšel Boží hlas:
Mosi ni a hmu e hah a kângairu dawkvah kahnai lahoi khet hanelah buruk koe lah a cei navah Bawipa e lawk a thai teh,
32 ‚Já jsem Bůh tvých otců Abrahama, Izáka a Jákoba.‘Mojžíš se vyděsil a zakryl si tvář, aby nic neviděl.
Kai teh na mintoenaw e Cathut, Abraham, Isak, hoi Jakop e Cathut lah ka o ati. Mosi teh a taki lawi vah a pâyaw teh khen pateng khen ngam hoeh.
33 Ale Bůh mluvil dál: ‚Zuj si opánky, vždyť stojíš na svatém místě!
Bawipa ni Mosi hanlah, na khokkhawm hah rading, bangkongtetpawiteh, na kangduenae hmuen teh kathounge hmuen doeh.
34 Viděl jsem trápení svého lidu v Egyptě, slyšel jsem jejich vzdechy a jdu, abych je vysvobodil. Seber se a pojď, mám pro tebe v Egyptě úkol!‘
Izip ram thung kaie taminaw ni a khang e hah ka hmu. A hramki awh e ka thai teh ahnimanaw rungngang hanelah ka kum toe. Atu cet leih! Nang teh Izip ram lah na patoun han atipouh.
35 A tak prostřednictvím tohoto vidění poslal Bůh Mojžíše Izraelcům za vůdce a vysvoboditele, přestože ho před čtyřiceti lety nechtěli uznat. A on je vysvobodil, činil před jejich očima mnoho zázračných věcí už v Egyptě, pak při přechodu Rudého moře a během čtyřicetiletého putování pouštěmi.
Mosi heh Isarelnaw ni a pahnawt e doeh. Maimae lathueng vah apinimaw lawkceng han e, hoi na ka uk hanlah a ta, ati awh. Hateiteh, ahni teh buruk thung kamnuek e kalvantami ni ukkung hoi kahloutkhaikung lah a patoun.
A taminaw hah Izip ram hoi a tâcokhai teh, Izip ram, tuipui paling, hoi thingyei yon dawkvah kum 40 touh thung kângairunae hoi, mitnoutnae hnonaw a sak.
37 Vzpomeňte si, že právě Mojžíš řekl Izraelcům: ‚Pán Bůh vám pošle proroka z vašeho národa, Vysvoboditele, tak jako k vám poslal mne; toho poslouchejte.‘
Hote Mosi teh Isarelnaw koe, Cathut ni nangmae hmaunawnghanaw thung dawk kai hoi kâvan e profet buet touh nangmouh hanlah ka tâco sak han, telah dei e hah doeh.
38 Mojžíš byl zprostředkovatelem mezi našimi otci a Bohem, který mu na hoře Sínaji svěřil slova života, aby nám je předal.
Ahni teh Sinai mon vah, ahni koe lawk ka dei e kalvantami hoi, maimae mintoenaw cungtalah kahrawngum vah kaawm e taminaw koe ao teh maimouh na poe hane kahring e lawk maimouh koe ka phatsakkung lah ao.
39 Přesto ho naši otcové neposlouchali, ale bouřili se proti němu a pořád vzpomínali jen na Egypt.
Hatei, maimae mintoenaw ni a lawk ngâi awh hoeh, ahni hah a hnoun awh teh ahnimae a lungthung vah Izip ram dueng a doun awh.
40 Když se Mojžíš ze Sínaje dlouho nevracel, řekli jeho bratru Áronovi: ‚Nevíme, co se stalo s Mojžíšem, který nás vyvedl z Egypta. Udělej nám bohy, aby nás chránili na další cestě.‘
Hatdawkvah Aron koe maimouh Izip ram hoi na katâcawtkhaikung hote Mosi teh bangtelamaw ao tie maimouh ni panue hoeh toung dawkvah maimouh hmalah kahrawikung hane cathutnaw hah kaimouh han lah sak awh leih telah a hei awh.
41 A tak zhotovili sochu býčka, obětovali té modle a radovali se, jak si to dobře zařídili.
Hottelah hoiyah ahnimouh ni hatnae atueng dawk maitoca meikaphawk a sak awh teh, hote meikaphawk koe thueng hanelah a sin awh teh, amamae kut hoi sak e dawk a konawm awh.
42 Bůh se od nich odvrátil a dopustil, že propadli ještě horšímu modlářství. Uctívali i hvězdné mocnosti, jak o tom mluví Bůh v knize proroka Ámose: ‚Vy, že jste mi věrně sloužili a obětovali po čtyřicet let na poušti, národe izraelský?
Hatnavah Cathut ni ahnimouh a hnamthun takhai teh ahnimouh han kalvan âsi, thapanaw a bawk sak. Profetnaw e cauk dawkvah, Isarelnaw nangmouh ni kahrawngum vah kum 40 touh thung thueng hanelah saringnaw hoi thueng e naw teh kai koe ouk na sin a maw.
43 Naopak, nosili jste s sebou svatyni Moleka a symbol planety Saturna, modly, které jste si sami udělali a pak jste se jim klaněli. Proto půjdete do vyhnanství až za Babylón.‘
Nangmouh ni Molek e rim hoi namamae âsi cathut Rephan hah na sin awh. Hotnaw teh nangmouh ni bawk han kawi lah na sak awh e meikaphawknaw doeh. Hatdawkvah kai ni nangmouh teh Babilon ram hloilah ditouh na hrek awh han telah a thut.
44 Bůh však nařídil Mojžíšovi, aby vybudoval Stan Smlouvy, přesnou svatyni, a dal mu pokyn, jak má vypadat.
Mosi ni a hmu e hoi kâvan lah lawkpanuesaknae sak hanelah, kâ ka poe e ni a lawk poe e patetlah hote lukkareiim teh kahrawngum maimae mintoenaw koe ao.
45 Tento stan přenášeli naši otcové při svém kočování pouští a pod Jozuovým vedením ho vnesli až do zaslíbené země. Ta byla tehdy domovem pohanů, ale Bůh je vytlačil, aby našim otcům udělal místo. Stan Smlouvy sloužil až do dnů krále Davida, kterého Bůh miloval.
Maimae mintoenaw ni hote rim hah a pang awh teh maimae mintoenaw e hmalah Cathut ni pâlei e Jentelnaw e ram a la awh toteh Joshua hoi hote rim hah a sin awh teh Devit se totouh ao.
46 Ten velice stál o to, aby mohl Jákobovu Bohu vystavět chrám,
Devit ni Cathut e a lungmanae a coe teh Jakop e Cathut ao, nahane hmuen sak hanlah a ratoum,
47 ale uskutečnit to směl až jeho syn Šalomoun.
Hateiteh, Cathut hanelah im kasakkung teh Solomon doeh.
48 Ovšem Nejvyšší nebydlí v chrámech, které postavili lidé. U proroka Izajáše Pán říká:
Hatei, Lathueng Poung ni tami kut hoi sak e bawkim dawk awm hoeh.
49 ‚Vesmír je můj trůn a země koberec pod mýma nohama. Jaký mi chcete postavit dům a kam mě chcete vtěsnat?
Hete kong dawkvah Bawipa ni, kalvan teh kaie bawitungkhung doeh, talai teh khok ka toungnae doeh. Nangmouh ni bangpatet e im maw kai han na sak awh han. Bang patet e hmuen dawk maw kai ni ka o han.
50 Což jsem všechno nestvořil?‘
Hete hno pueng teh kama e kut sak nahoehmaw., telah Cathut ni ati e profetnaw ni a dei e patetlah khoup ao.
51 A tak se to zase opakuje. Jste právě tak tvrdošíjní jako vaši otcové, zacpáváte si uši, zavíráte srdce a stavíte se proti svatému Duchu.
Na lung a len teh, hnâ hoi lungthin dawkvah vuensoma lah kaawm hoeh e nangmanaw haiyah na mintoenaw patetlah Kathoung Muitha na taran awh.
52 Byl nějaký prorok, aby ho vaši předkové nepronásledovali? Zabíjeli ty, kteří předpovídali příchod Spravedlivého, a vy jste se ho teď úplně zřekli a zavraždili jste ho!
Nangmae na mintoenaw ni a rektap boihoeh e profetnaw ao maw, ahnimouh teh kathounge bawi a tho han tie sut ka dei e naw a thei awh. Atuvah nangmouh teh hote Tami Kalan hah ka pahnawtkungnaw hoi kathetkungnaw lah na o awh.
53 Dostali jste zákon přímo od Boha, ale stejně se jím neřídíte.“
Nangmouh teh kalvantaminaw koehoi poe e Cathut e phung lawk hah na hmu awh ei, sak han na ngai awh hoeh atipouh.
54 Tato slova působila jako píchnutí do vosího hnízda.
Ahnimouh teh hete konglam a thai awh navah a lungthung hoi Stiven koe puenghoi a lungkhuek awh teh hâ a katâ awh.
55 Ale Štěpán byl v té chvíli uchvácen Boží slávou, kterou mu dal svatý Duch zahlédnout. Díval se vzhůru
Hatnavah Stiven teh Kathoung Muitha hoi akawi teh kalvan lah a moung navah Cathut e bawilennae hoi Jisuh teh Cathut e aranglah a kangdue e hah a hmu.
56 a volal: „Vidím otevřené nebe a Ježíše Krista, jak stojí po Boží pravici!“
Khen haw kalvannaw a kamawng teh tami Capa ni Cathut e aranglah a kangdue e ka hmu telah a dei.
57 Tu přehlušili Štěpána křikem a zacpávali si uši, aby už nic neslyšeli. Vrhli se na něj,
Hatnavah ahnimouh teh puenghoi hram laihoi a hnâ a tabuem awh teh Stiven koe a yawng awh.
58 odvlekli ho za hradby města a tam ho ukamenovali. Ti, kdo házeli na Štěpána kameny, odložili své pláště k nohám mladého farizeje Saula, který souhlasil se Štěpánovou smrtí.
Ahni hah kho alawilah a sawn awh teh talung hoi a dei awh. Kapanuekkhaikungnaw ni hai amamae angkinaw Sawl tie thoundoun e a khok koe a ta awh.
59 Štěpán nejprve stál, vzýval Boha a modlil se: „Pane Ježíši, přijmi mého ducha!“
Stiven ni, Bawipa Jisuh ka muitha hah dâw leih, telah talung hoi a dei awh lahun nah Cathut koe a ratoum.
60 Pak sražen na kolena se ještě modlil: „Pane, nepočítej jim to za vinu!“a zemřel.
Hahoi Stiven ni a khokcuengkhuem teh Bawipa hete yonnae teh ahnimae lathueng bawt sak hanh telah puenghoi a hram teh a due. Sawl ni hai Stiven a thei awh e hah a lungkuep van.
