Skutky Apoštolů 5
1 Svůj pozemek prodal i jistý Ananiáš a jeho manželka Zafira.
Acunsepi, khyang mat Anani ngmingnaki, a khyu Saphira am veki xawi; Ani xawi naw khawhnün jawi lü,
2 Ti se však domluvili, že část získaných peněz odnese Ananiáš apoštolům a bude je vydávat za celou částku.
a khyua ksinga khawhnün phu avang thup lü, avang däk lawpüi lü Ngsäea khaw kunga a tak law.
3 Ale Petr mu řekl: „Ananiáši, tento podvod ti poradil sám ďábel. Tím, že se nás snažíš obelstít a vydáváš částku za celek, obelháváš vlastně svatého Ducha.
Acunsepi, Pita naw, “Anani aw, Ngmüimkhya Ngcim na mhlei na khai ja, khawhnün phu avang na mji khaia, ise khawyam naw na mlung üng bi a bi ni?
4 Vždyť to pole bylo tvoje a mohl sis je klidně nechat. I stržené peníze patřily tobě a nikdo z nás by ti nevyčítal, kdyby sis je byl všechny ponechal. Co tě to jen napadlo? Chtěl jsi podvést nejen lidi, ale samotného Boha.“
Acuna khawhnün cun a ve ham üng na kaa am kyaki aw? Na jawih käna a phu haw na kaa am kya se aw? Ise hikba na ngaiki ni? Khyang na mhleiki am ni, Pamhnam na mhleiki” a ti.
5 Když to Ananiáš vyslechl, zhroutil se mrtev na zem. Všechny, kdo se to dověděli, naplnila hrůza.
Acunüng, Anani naw acuna ngthu a ngjak ja kyu lü thiki; acunüng, ksingkie naküt cun aktäa kyüheikie.
6 Několik mladých mužů vyneslo Ananiášovo tělo, aby ho pohřbili.
Acunüng, cawngpyange naw ngdüi law u lü, a yawk hlawp u lü kawtkie naw ami va k’ut.
7 Asi za tři hodiny přišla také Zafira, která netušila, co se mezitím odehrálo.
Acunkäna, naji kthum bang anghjawk ja, a khyu i am ksing lü, lut lawki.
8 Petr se jí zeptal: „Poslyš, Zafiro, prodali jste to pole za tolik a za tolik?“Odpověděla: „Ano, jistě za tolik.“
Pita naw, “Na mtheha, khawhmün cun hihah däka aw nani jawi?” ti lü, a kthäh. Acunüng, ani naw, “Ä hihah däka ni” a ti.
9 Na to Petr: „Proč jste se tak smluvili? To jste chtěli podvést Božího Ducha? Právě se vracejí chlapci, kteří pohřbili tvého muže. A tebe stihne stejný trest jako Ananiáše.“
Acunüng, Pita naw, “Ise Bawipaa Ngmüimkhya cam khaia nani büki ni? Tenga, na cei k’utkiea khawleh mkawt peia veki, nang pi ni kawt hnga khaie” a ti.
10 Zafira padla k Petrovým nohám a zemřela. Ti mládenci právě vešli do dveří a hned museli jít vykonat ještě druhý pohřeb do stejného hrobu.
Acun üng angxita, a khaw kunga kyu lü thi sawxatki; acunüng, cawngpyange lut lawki he naw thi se hmu u lü, kawt u lü a ceia peia ami k’ut hnga.
11 To se samozřejmě rychle rozkřiklo nejen mezi věřícími, ale i mezi ostatními lidmi a všemi to hluboce otřáslo.
Acunüng, sangcime avan ja acuna ngjakie naküt naw aktäa kyüheikie.
12 Apoštolové se pravidelně scházeli v Šalomounově podloubí v chrámu,
Acunüng, khyangea ksunga Pamhnam naw, Ngsäea khyüh müncamkse ja cäicingnak phyaki he khawha, jah biki. Acunüng, ami cun ami ngkhä mlung mat ta u lü, Solamona mkawt ami tia, atänga nghmukie.
13 kde se je nikdo neodvážil rušit. Stali se totiž mezi jeruzalémským lidem velmi populárními pro divy a zázračná uzdravení, která se děla jejich prostřednictvím.
Khyang kce u pi ami veia am ngkhaw dat; acunsepi khyange naw aktäa jah mhlünmtaikie.
Acunüng, Bawipa jumei law kthaikia nghnumie ja kpamie khawha cun ami veia ngkhaw lawki;
15 Došlo to tak daleko, že když měl jít Petr do chrámu nebo zpět, lidé podél cesty připravovali nemocné na rohožích a nosítkách, aby na ně padl alespoň Petrův stín.
Acunüng, Pita cit hü lü a hnge naw a jah hneh vaia am myakie cun lama jah kawt law u lü ihnake ja phakea khana ami jah takie.
16 Dokonce z širého okolí snášeli do Jeruzaléma nemocné a pomatené a všichni byli uzdraveni. A mnoho dalších mužů a žen uvěřilo Pánu a připojilo se k církvi.
Acunüng, Jerusalem mlüh pipeia kae am myakie, khawyai ksea jah venake cun jah law püi u lü lawki he; acune cun mya be päihkie.
17 Toto hnutí vyvolalo žárlivost a strach především u nejvyššího kněze a jeho přívrženců – saducejů. Ti totiž učili, že se žádné zázraky – a natož vzkříšení z mrtvých – nedějí.
Acunüng, ktaiyü ngvai säih ja a püie Sadukee law u lü ngsä he ami jah ng’eiha phäh ami khana bi vaia ngtängkie.
18 Dali proto apoštoly zatknout a uvěznit, tentokrát do městské věznice.
Ngsä xawi jah man u lü thawngim üng ami jah khyum.
19 Boží anděl však v noci otevřel dveře žaláře, vyvedl apoštoly ven a povzbudil je:
Acunakyase mthana, Bawipa khankhawngsä mat naw thawng ksawhe jah mhmawng law lü akpung da jah cehpüiki naw,
20 „Nebojte se, jděte zase do chrámu a říkejte lidem, jak mohou dosáhnout věčného života!“
“Cit ni, temple k'uma ngdüi ni lü, khyangea veia xünnak kthaia mawng va pyen nia” a ti.
21 Poslechli a už na úsvitě byli v chrámu a učili. Mezitím velekněz a jeho stoupenci svolali zasedání velerady a přikázali, aby byli apoštolové předvedeni.
Acunüng, acuna ngthu ani ngjak ja, khaw thai law üng temple k'uma lut ni lü, jah va mtheimthangki xawi. Acunsepi, ktaiyü ngvai ja a püie law u lü, bawi ja, Judah ngvaie naküt cun kawngcia mkhäm lawki he naw, angsä xawi cun thawngim üngkhyüh ami ja lawpüi vaia thawngim da khyang ami ja tüih.
22 Chrámoví strážci však našli vězení prázdné, vrátili se a podali hlášení:
Acunsepi, jung ngvaie ami pha law üng thawngima angsä xawi cun am jah hmu u; acunüng, nghlat law be u lü kawngci a ami jah va mtheh,
23 „Věznice je v naprostém pořádku, dveře zamčené, strážní u nich drželi řádně hlídku, ale když jsme odemkli, uvnitř nikdo nebyl.“
“Thawngim cun üp yekia ngkhai se, mtätkie pi ksawh peia ngdüi u se kami jah hmuh; acunsepi, kami mhmawng üng, a k'uma u pi am ja hmuh ve üng” ti u lü, ami ja mtheh law.
24 Velekněz, velitel a jeho chrámová stráž vyslechli tu zprávu a byli zmateni. Nevěděli, co si o tom mají myslet.
Acunüng, temple mtätkie ja ktaiyü ngvaie naw acuna ngthu ami ngjak üng, hikba ngsä hea ve hin i a ngjo ni tia, aktäa cäicingkie.
25 Vtom někdo přiběhl a hlásil: „Ti muži, které jste včera uvěznili, jsou zase v chrámu a klidně mluví k lidem!“
Acunüng, khyang mat law lü ami veia, “Teng u, thawngima khyang nami ja khyum xawi naw temple k'uma ngdüi ni lü khyange jah mtheimthang ve ni” a ti law.
26 Velitel tam spěchal se stráží, ale neodvážili se žádného násilí, protože lid by je ukamenoval.
Acunüng, temple ngvai cun ami khyange am va cit u lü, khyange naw lung am ami jah kawng vai kyüh u lü, angsä xawi cun akdawa ami jah lawpüi be u.
27 Apoštolové však s nimi šli dobrovolně před veleradu. Velekněz je obvinil:
Acunüng, ja pha lawpüikie naw, Kawngci ja ktaiyü ngvai säiha hmaia jah ngdüihsak lü ami jah kthäh.
28 „Copak jsme vám nezakázali Ježíšovo jméno veřejně vyslovit? Jak to, že jste naplnili celý Jeruzalém svými výklady o něm a nás označujete za jeho vrahy?“
“Ahina ngming am käh nani jah mthei ti vai, tia kami ning jah mtheh päng, ngthu nani ja mtheinak cun Jerusalem üng ngthang hüki, “nani pawh cun ngai nia” ti lü a jah pyen. Ania thinak hin keimi khana nani phaw lawsak vaia nani pawhki aw.
29 Petr promluvil jménem ostatních apoštolů: „Boha přece musíme poslechnout víc než lidi.
Acunsepi, Pita ja ngsä kcee naw, “Khyanga pyen kami ngaiha kthaka Pamhnama pyen ni kani ngai khawm.
30 To Bůh našich praotců vzkřísil z mrtvých Ježíše, kterého jste vy zabili potupným způsobem na římském kříži.
“Nangmi naw Jesuh kutlamktung üng taih u lü, nami hnim cän kami pupaea Pamhnam naw mtho be pängki ni.
31 Bůh mu však svěřil veliký úkol Mesiáše a Vysvoboditele. Jenom on může Izraeli odpustit jeho hříchy, když se mu ovšem pokoříte.
“Ani cun Pamhnam naw khawngmang ja küikyankia ve khaia Isarele ami mkhyekatnak üngkhyüh ngjut be lü ja mhlät khaia a khet da mhlünmtaiki.
32 My jsme svědkové všeho, co říkáme. Jasným dokladem vám může být moc svatého Ducha, kterou Bůh dal těm, kdo si už dali říct a učinili pokání.“
Acuna saksia kani kyaki ni; Ngmüimkhya Ngcim, Pamhnam bänak cun ani kcangnakia phäh ni” a ti.
33 To ovšem veleradu rozzuřilo a ozvalo se volání, aby byli apoštolové popraveni.
Acunüng, acuna ngthu kawngci vawne naw ami ngjak üng, ami mlungso law se, Ngsäe cun jah hnim law hlükie.
34 O slovo se však přihlásil známý farizejský učitel zákona Gamaliel, muž značné autority, a dal pokyn, aby na chvíli obžalované odvedli.
Acunsepi, Kawngci üngka khyang, a ngming Kamaleilah naki, Phariseea thum ksingki, khyange naküt üng a ngming ngthangki cun ngdüi law lü angsä xawi cun ami jah khyah be vaia a jah mtheh.
35 Pak oslovil veleradu: „Izraelci, dobře si rozmyslete, co chcete udělat s těmito lidmi.
Acunüng, Kawngcia veia, “Nangmi Isarel khyange aw, hin xawia khana nami pawh vaia nami bü cän cäi lü ngai ma ua.
36 Vzpomínáte na rozruch kolem Teuda? Ten ze sebe dělal velkou osobnost a shromáždil na čtyři sta přívrženců. Když však zemřel, jeho lidé se rozprchli a všechno utichlo.
“Ahlana pi, Theuhdah naw, ‘Kei khyang sawxat am ni’ ti lü ve se; a veia khyang khawha, phyakphyü bang a veia ngdawn vaikie. Acunsepi ani cun hnim u se, a ngthu läkie naküt pi avan cencawn hü päih u lü, ia am kya bekie ni.
37 Nebo vzpomeňte na povstání Judy z Galileje za sčítání lidu. Měl hodně následovníků, ale i on zahynul a jeho tlupa se rozptýlila.
“Ania ve käna, ngming yu u lü ami mkhäm k'um üng, Kalilea ka Judah naki ve law beki; a veia khyang khawhah citkie. Acunsepi, ani pi thi se, a hnu läkie avan khyük päihkie.
38 A tak vám radím, nechte ty lidi prostě na pokoji. Jestli je to zase nějaké lidské hnutí, brzo se rozpadne.
“Acunakyase, atuh ka ning jah mtheki, hina khyange käh ja pana u, ani büa ve u se; ani mkhyäp ja ani bilawh, khyanga pawh sawxata akya üng amdanga khyük be sawxat khai ni;
39 Stojí-li však za tím Bůh, nic proti tomu nezmůžete a vlastně byste se snažili bojovat s Bohem.“Dali na jeho radu.
acunsepi, Pamhnama bilawha, akya üng, am jah näng thei uki; am acunüng, Pamhnam nami tukia ksaia nami kya khai ni” a ti.
40 Opět předvedli apoštoly, vyměřili jim obvyklý trest bičování a znovu jim přísně zakázali hlásat cokoliv o Ježíšovi a šířit jeho učení. Pak je propustili.
Acunüng, acuna pyen cun ngaisim u lü, angsä xawi cun jah khükie naw ami jah kpai; ami ja kpai päng üng Jesuha ngming am ngthu käh sang hü be ti khai xawia ami ja khyah be.
41 Apoštolové šli ze soudu a radovali se, že byli vyznamenáni těžkostmi a utrpením pro jméno Pána Ježíše.
Acunüng, Kawngci üngka naw cit be ni lü, acuna Jesuha phäh luthui hmaisetnak khamei khaia ani nglawia phäha, aktäa jekie.
42 Učili i nadále každý den o Ježíšovi a jak v soukromí, tak na veřejnosti ho prohlašovali za Božího Syna.
Acunüng, amhnüp tä se, temple ja khyangea ima, Jesuh Mesijah mawng cun jah mtheimthang lü sangkie.
