Skutky Apoštolů 27
1 Přišel čas transportu vězňů do Itálie. Byl do něho zařazen také Pavel a my s Makedoncem Aristarchem z Tesaloniky jako jeho průvodci. Transportu velel důstojník Julius z císařského oddílu.
Ie linily te hiondrañe an-dakañe mb’e Italia mb’eo, le nasese ami’ ty mpifehe zato atao Jolio, firimboña’ Aogosto t’i Paoly naho ty mpirohy ila’e.
2 Najal loď, která obeplouvala pobřeží Malé Asie a na cestě k jejímu severnímu cípu měla udělat řadu zastávek.
Nijon-daka’ i Adramitiome zahay, ie homb’ an-tane añolo’ i Asia añe, le nionjoñe mb’eo rekets’ i Aristarko, nte Makedonia hirik’e Tesalonika.
3 Když jsme druhý den přistáli v Sidónu, dovolil důstojník Julius, který zacházel s Pavlem skutečně lidsky, aby navštívil ve městě své přátele; ti ho vybavili na cestu vším potřebným.
Ie nidosy e Sidona amy loak’ àndroy, le nitretreze’ i Jolio t’i Paoly vaho nenga’e homb’ amo rañe’eo mb’eo hatraheñe.
4 Kvůli nepříznivému větru jsme se dále plavili mezi Kyprem a pevninou;
Ie nijon-dakañe boak’ ao le nanehake mb’ atimo’ i Kiprosy amy te niatre tioke.
5 minuli jsme Kilikii a Pamfylii a přistáli nakonec v lykijské Myře.
Le nitsake i riakey nañolotse i Kilkia naho i Pamfilia vaho nipok’e Maira-Likia ao.
6 Tam velitel najal alexandrijskou loď, která měla namířeno do Itálie, a převedl nás na ni.
Teo ty nanjoa’ i mpifehe zatoy ty laka’ i Aleksandria hiondrañe mb’e Italia añe, vaho nampijoñe’e ama’e zahay.
7 Po několik dalších dní byla plavba obtížná a v Knidu jsme ani nemohli přistát, jak silný vítr vál od pevniny. Propluli jsme tedy mezi Krétou a ostrovem Salmonou a s námahou jsme se drželi jižního pobřeží Kréty až do „Dobrých přístavů“u Lasaia.
Ie nizenjèñe ey avao andro maro le tsy nimora ty niharinea’ay i Kinido fa tsy nimete i tiokey, le niary ambane’ i Kreta tandrife i Salmona,
naho nifanehake mafe nañolotse vaho nipok’ an-toetse atao Fipaliran-tsoa, marine’ ty rova atao Lasea.
9 Měli jsme zpoždění, byl již konec září a plavba přes otevřené moře je v tomto období nebezpečná. Pavel jako zkušený cestovatel varoval:
Ie tambatse eo andro maro, mbore niharaty ty fijoñañe fa añe i Fililirañey, le hoe ty hatahata’ i Paoly:
10 „Jestli teď vyplujete, dáváte v sázku nejen loď a její náklad, ale i životy nás všech.“
O ‘ndatireo, apotako te ho liàm-baràta an-joy naho fianto itoy, tsy o kilankañeo naho i lakañey avao, fa o fiain-tikañeo.
11 Důstojník však dal víc na kapitána a majitele lodi, kteří radili sledovat ještě dále krétské pobřeží až k jihozápadnímu přístavu Foiniku. Tvrdili, že je vhodnější k přezimování lodi než Lasaia. Zdálo se, že se to podaří, protože začal vát jižní vítr. Tak jsme tedy zvedli kotvy.
Fe niantoke i kapiteniy mandikoatse ty saontsi’ i Paoly i mpifehe zatoy naho i tompo’ i lakañeiy.
Aa kanao tsy soa fitofàñe ami’ty asotry i fipalirañey, le nilahatse hanonjohy i liay i màroy, hera mete ho takareñe ty Foiniksa, fipalira’ i Kreta, hiasotry añe, ie ankalo’ o tiok’ atimo-ahandrefa naho avarats’ ahandrefa.
13 Zanedlouho se však zvedl od Kréty silný severovýchodní vítr, kterému loď nemohla vzdorovat, a ten nás unášel dál a dál od krétského pobřeží.
Ie nitiotioke boak’ atimo, natao’ iareo t’ie i tamañey, le naonjoñe i vato-fatsikey, vaho nañolotse marine’ i Kreta.
14 Přišel tak nenadále, že jsme ani nestačili naložit do lodi záchranný člun, obvykle vlečený vzadu. To se nám podařilo až v závětří ostrůvku Klauda.
Tsy tampetampetse izay, kinabokabo’ ty tio bey nizotso boak’ amy tokonosey, ty rivo-doza atao faok’ atiñana,
le tsinepa’e i lakañey, ie tsy nahasoroke i tiokey fa nadoñe haronje’e avao.
Ie nioza añ’ alo’ ty tokonose atao Klaoda, le nifanehafe’ay ty hitambozòtse i lakan-dozay.
17 Námořníci stáhli lany trup lodi, aby lépe odolával, a spustili vlečnou kotvu, abychom snad v plné rychlosti nenajeli na nebezpečné mělčiny Syrtis u afrického pobřeží.
Aa ie tafa-onjoñe, le vinandibanditse taly i lakam-beiy hamihiñe aze, amy te nihakahakaeñe ke hivariñe mb’ am-pasen-kevo ao, naho nazotso o laio vaho napoke hisiotsiotse mb’eo.
18 Druhý den vlny už dosahovaly nebezpečné výše, takže jsme museli zmenšit ponor lodi: plavci vyházeli část nákladu
Ie loho navoamboa’ i faokey te loak’andro, le namototse nañary kilankañe iereo.
19 a další den i část lodní výstroje.
Amy andro fahateloy ka navokovoko’ iereo am-pitàñe ty harao’ i lakañey.
20 Po mnoho dní bylo zataženo, neviděli jsme slunce ani hvězdy, takže jsme ztratili orientaci a divoká bouře stále zmenšovala naši naději na záchranu.
Ie andro maro tsy niboak’ i àndroy ndra o vasiañeo, naho tsy atao tio-kede ty nikobokoboke, le ndra loli’e ty fisalala’ay te ho rombake.
21 Po celou tu dobu nikdo na lodi ani nepomyslel na jídlo. Pavel vyšel na palubu a oslovil námořníky: „Přátelé, měli jste dát na mne a přezimovat na Krétě v ‚Dobrých přístavech‘. Byli byste si ušetřili spoustu těžkostí a škod.
Ie songa nifeake tsy aman-kane, le niongak’ añivo’ iereo t’i Paoly nanao ty hoe: Ry ondaty reo, ho nisoa naho nihaoñe’ areo i tarokoy, te tsy ho vinotsotse ty Kreta, vaho tsy ho nizo ty fijoy naho fianto toy.
22 Ale neklesejte na mysli, není všechno ztraceno: nikdo z nás nezahyne, jen loď vezme za své.
F’ie henaneo, osiheko hirearea amy te tsy ama’ areo ty ho motso fiaiñe, fa ty lakañe toy avao.
23 Dnes v noci se mi zjevil posel Boha, kterému náležím a sloužím,
Toe nijohañe añilako eo aniankale i anjelin’ Añahare mpametrek’ ahy naho itoroñakoy,
24 a řekl mi: ‚Neboj se, Pavle, máš ještě stát před císařem! Jako dar ti Bůh přidá životy všech, kteří se s tebou plaví.‘
nanao ty hoe: Ko hembañe Paoly, amy te tsi-mahay tsy hatrefe’o t’i Kaisara, vaho ingo, tinolon’ Añahare azo o mindre lia ama’o iabio.
25 Odvahu, přátelé! Já věřím svému Bohu, že se jeho vzkaz doslova splní.
Aa le manintsiña, ry ondatio, fa atokisako t’i Andrianañahare te ho zoeñe do’e amy tsinara amakoy.
26 Máme se zachránit na nějakém ostrově.“
Ie amy zao, tsi-mete tsy hitoañe an-tokonose tika.
27 Už čtrnáctou noc jsme byli unášeni Středozemním mořem do neznáma, když kolem půlnoci hlídka hlásila zemi na obzoru.
Aa ie amy haleñe fahafolo-efats’ ambiy, le nasiotsiotse an-driak’ Adria ey avao, le amy antetsaleñey, natao’ o mpiandakañeo t’ie nañarine tane.
28 Námořníci spustili olovnici a naměřili hloubku čtyřiceti metrů a po chvíli už jen třicet metrů.
Nitsoke iereo, le nanjo roapolo tratra; niveve kedekedeke le nitsoke indraike, nanjo folo lim’ amby tratra.
29 Dostali strach, že bychom mohli potmě najet na skaliska, a tak vyhodili přes záď čtyři kotvy a všichni jsme toužebně očekávali svítání.
Aa ie nihembañe te hidasiñe am-bato, le nanjotso vato-fatsike efatse amboho’ i lakañey, vaho nisalala ty manjirik’ andro.
30 Ale námořníci chtěli zrádně opustit ohroženou loď. Spustili na moře záchranný člun, jako že roztáhnou ještě další kotvy z přídi.
Ie nimane hipotitsike amy lakañey o mpiandriakeo, naho fa nazotso’ iareo an-driak’ ao i ana-dakañey vaho nanao sare hampijoñe vato-fatsike antondoha’e ao,
31 Pavel však postřehl jejich pravý úmysl a řekl důstojníkovi a vojákům: „Pozor na ně, bez nich se nezachráníte!“
le hoe t’i Paoly amy mpifehe zatoy naho amo lahin-defoñeo: Naho tsy midoñe an-dakañe atoy iereo, le tsy ho rombaheñe ka nahareo.
32 Vojáci tedy přesekli lana člunu a nechali ho odplout prázdný.
Aa le pinoto’ o lahin-defoñeo ty tali’ i anan-dakañey vaho napoke hihintsañe añe.
33 Ještě než se rozednilo, přesvědčoval Pavel posádku: „Čtrnáct dní tu zápolíte, hlídáte a přitom skoro nic nedáte do úst.
Ie nangarañe i àndroy le songa nosihe’ i Paoly ondatio hikama, ami’ty hoe: Fa nifeake naho nitolom-pililitse andro folo-efats’ amby tika, tsy nitendre inoñ’ inoñe.
34 Alespoň teď se pořádně najezte, ať máte sílu dostat se na břeh. Řekl jsem vám přece, že se nikomu nic nestane.“
Aa le iboliboliako hikama fa rombak’ay toy, amy te leo raik’ ama’ areo tsy ho po-maròy raike ty añambone’e.
35 Vzal chléb, přede všemi za něj Bohu nahlas poděkoval a začal jíst.
Ie nanao izay, le nandrambe mofo, nañandriañe an’ Andrianañahare añatrefa’ iareo iaby, naho finola’e vaho nikama.
36 Ostatní to povzbudilo a dali se také do jídla.
Hene nazava-troke vaho nangalake mahakama;
37 Bylo nás tam všech dohromady dvě sta sedmdesát šest.
aa ie natontoñe le roanjato-tsi-fitom-polo-eneñ’ amby ro amy lakañey.
38 Když jsme se najedli, vyhazovali námořníci do moře obilí, hlavní náklad, aby zmenšili ponor lodi.
Ie niànjañe, le nampaivañe’ iereo i lakañey am-pañariañe i tsakoy an-driak’ ao.
39 Konečně se rozednilo. Viděli jsme před sebou pás plochého pobřeží se zálivem, ale nikdo tu zemi neznal. Plavci se chtěli pokusit o přistání v zátoce.
Ie nazava i àndroy, nialik’ am’ iereo i taney, f’ie nahatalake vinañe naho faseñe añ’olots’ey ze mete’ i lakañey hitoañeñe.
40 Kotvy nevytahovali, ale odsekli kotevní lana, odvázali upevněné kormidlo a s přední plachtou na stožáru se pustili ke břehu.
Aa le nampipitsoheñ’ añe o vato-fatsikeo, naho napok’ an-driak’ ao, naho binatsa’ iareo o talim-panehafan-dakañeo, naho naonjoñe amy tiokey ty lai-aolo, vaho nigodañe mb’ añ’ olotse ey.
41 Brzy jsme však najeli na písčinu a loď uvázla. Příď se zabořila pevně do dna a prudký příboj začal rozbíjet záď.
Fe nidoñe am-pifanampean-driake roe eo i lakañey, le nidevoke naho nijihetse am-paseñe ao ty loha’e, tsy nitroetroe, vaho dinorodemo’ ty fivalitaboa’ o onjao i voli’ey.
42 Vojáci se už chystali podle římských pravidel pro takové situace pobít všechny vězně, aby některý z nich neodplaval na břeh a neutekl.
Fisafirie’ o lahin-defoñeo ty hanjamañe o mpirohio kera hilaño vaho hibotitsike.
43 Velitel však chtěl zachovat Pavla při životě, vzal na sebe odpovědnost a nedovolil jim to. Nařídil, aby nejprve skočili přes palubu ti, kdo umějí plavat,
Fe te handrombake i Paoly i mpifehe zatoy, le tsy nimea’e henefeñe i kililiy, vaho linili’e te hijoñe an-drano aolo ze nahay nilaño, hitakare’e i taney.
44 ostatní ať si opatří kusy dřeva z lodi a všichni ať se snaží dostat na břeh. Tak nikdo neutonul a všichni se v pořádku dostali na souš.
Nandrambe varamba o ila’eo naho potepoten-dakañe ka ty ila’e vaho songa ni-tra-drombak’ an-tamboho eo.
