Skutky Apoštolů 27
1 Přišel čas transportu vězňů do Itálie. Byl do něho zařazen také Pavel a my s Makedoncem Aristarchem z Tesaloniky jako jeho průvodci. Transportu velel důstojník Julius z císařského oddílu.
But as it was demed hym to schippe into Ytalie, thei bitoken Poul with othere kepers to a centurien, bi name Julius, of the cumpeny of knyytis of the emperoure.
2 Najal loď, která obeplouvala pobřeží Malé Asie a na cestě k jejímu severnímu cípu měla udělat řadu zastávek.
And we wenten vp in to the schip of Adrymetis, and bigunnen to seile, and weren borun aboute the placis of Asie, while Aristark of Macedonye, Tessalonycence, dwellide stille with vs.
3 Když jsme druhý den přistáli v Sidónu, dovolil důstojník Julius, který zacházel s Pavlem skutečně lidsky, aby navštívil ve městě své přátele; ti ho vybavili na cestu vším potřebným.
And in the dai suynge, we camen to Sydon; and Julius tretyde curteisli Poul, and suffride to go to frendis, and do his nedis.
4 Kvůli nepříznivému větru jsme se dále plavili mezi Kyprem a pevninou;
And whanne we remouede fro thennus, we vndurseiliden to Cipre, for that wyndis weren contrarie.
5 minuli jsme Kilikii a Pamfylii a přistáli nakonec v lykijské Myře.
And we seiliden in the see of Silicie and Pamfilie, and camen to Listris, that is Licie.
6 Tam velitel najal alexandrijskou loď, která měla namířeno do Itálie, a převedl nás na ni.
And there the centurien foond a schip of Alisaundre, seilinge in to Ytalie, and puttide vs ouer in to it.
7 Po několik dalších dní byla plavba obtížná a v Knidu jsme ani nemohli přistát, jak silný vítr vál od pevniny. Propluli jsme tedy mezi Krétou a ostrovem Salmonou a s námahou jsme se drželi jižního pobřeží Kréty až do „Dobrých přístavů“u Lasaia.
And whanne in many daies we seilden slowli, and vnnethe camen ayens Guydum, for the winde lettide vs, we seiliden to Crete, bisidis Salomona.
And vnnethe we seilden bisidis, and camen into a place, that is clepid of good hauen, to whom the cite Tessala was niy.
9 Měli jsme zpoždění, byl již konec září a plavba přes otevřené moře je v tomto období nebezpečná. Pavel jako zkušený cestovatel varoval:
And whanne miche time was passid, and whanne seiling thanne was not sikir, for that fasting was passid, Poul coumfortide hem,
10 „Jestli teď vyplujete, dáváte v sázku nejen loď a její náklad, ale i životy nás všech.“
and seide to hem, Men, Y se that seiling bigynneth to be with wrong and myche harm, not oonli of charge and of the schip, but also of oure lyues.
11 Důstojník však dal víc na kapitána a majitele lodi, kteří radili sledovat ještě dále krétské pobřeží až k jihozápadnímu přístavu Foiniku. Tvrdili, že je vhodnější k přezimování lodi než Lasaia. Zdálo se, že se to podaří, protože začal vát jižní vítr. Tak jsme tedy zvedli kotvy.
But the centurien bileuede more to the gouernour, and to the lord of the schip, thanne to these thingis that weren seid of Poul.
And whanne the hauene was not able to dwelle in wynter, ful many ordeyneden counsel to seile fro thennus, if on ony maner thei miyten come to Fenyce, to dwelle in wynter at the hauene of Crete, which biholdith to Affrik, and to Corum.
13 Zanedlouho se však zvedl od Kréty silný severovýchodní vítr, kterému loď nemohla vzdorovat, a ten nás unášel dál a dál od krétského pobřeží.
And whanne the south blew, thei gessiden hem to holde purpos; and whanne thei hadden removed fro Asson, thei seiliden to Crete.
14 Přišel tak nenadále, že jsme ani nestačili naložit do lodi záchranný člun, obvykle vlečený vzadu. To se nám podařilo až v závětří ostrůvku Klauda.
And not aftir miche, the wynde Tifonyk, that is clepid north eest, was ayens it.
And whanne the schip was rauyschid, and myyte not enforse ayens the wynde, whanne the schip was youun to the blowynges of the wynde, we weren borun with cours into an ile,
that is clepid Canda; and vnethe we miyten gete a litil boot.
17 Námořníci stáhli lany trup lodi, aby lépe odolával, a spustili vlečnou kotvu, abychom snad v plné rychlosti nenajeli na nebezpečné mělčiny Syrtis u afrického pobřeží.
And whanne this was takun vp, thei vsiden helpis, girdinge togidere the schippe; and dredden, lest thei schulden falle into sondi placis. And whanne the vessel was vndur set, so thei weren borun.
18 Druhý den vlny už dosahovaly nebezpečné výše, takže jsme museli zmenšit ponor lodi: plavci vyházeli část nákladu
And for we weren throwun with strong tempest, in the dai suynge thei maden casting out.
19 a další den i část lodní výstroje.
And the thridde dai with her hoondis thei castiden awei the instrumentis of the schip.
20 Po mnoho dní bylo zataženo, neviděli jsme slunce ani hvězdy, takže jsme ztratili orientaci a divoká bouře stále zmenšovala naši naději na záchranu.
And whanne the sunne nether the sterris weren seie bi many daies, and tempest not a litil neiyede, now al the hope of oure helthe was don awei.
21 Po celou tu dobu nikdo na lodi ani nepomyslel na jídlo. Pavel vyšel na palubu a oslovil námořníky: „Přátelé, měli jste dát na mne a přezimovat na Krétě v ‚Dobrých přístavech‘. Byli byste si ušetřili spoustu těžkostí a škod.
And whanne myche fasting hadde be, thanne Poul stood in the myddil of hem, and seide, A! men, it bihofte, whanne ye herden me, not to haue take awei the schip fro Crete, and gete this wronge and casting out.
22 Ale neklesejte na mysli, není všechno ztraceno: nikdo z nás nezahyne, jen loď vezme za své.
And now Y counsel you to be of good coumfort, for los of no persoone of you schal be, outakun of the schip.
23 Dnes v noci se mi zjevil posel Boha, kterému náležím a sloužím,
For an aungel of God, whos Y am, and to whom Y serue, stood niy to me in this niyt, and seide, Poul, drede thou not;
24 a řekl mi: ‚Neboj se, Pavle, máš ještě stát před císařem! Jako dar ti Bůh přidá životy všech, kteří se s tebou plaví.‘
it bihoueth thee to stonde bifore the emperour. And lo! God hath youun to thee alle that ben in the schip with thee.
25 Odvahu, přátelé! Já věřím svému Bohu, že se jeho vzkaz doslova splní.
For which thing, ye men, be ye of good coumfort; for Y bileue to my God, that so it schal be, as it is seid to me.
26 Máme se zachránit na nějakém ostrově.“
And it bihoueth vs to come into sum yle.
27 Už čtrnáctou noc jsme byli unášeni Středozemním mořem do neznáma, když kolem půlnoci hlídka hlásila zemi na obzoru.
But aftirward that in the fourtenthe dai the niyt cam on vs seilinge in the stony see, aboute mydniyt the schipmen supposiden sum cuntre to appere to hem.
28 Námořníci spustili olovnici a naměřili hloubku čtyřiceti metrů a po chvíli už jen třicet metrů.
And thei kesten doun a plommet, and founden twenti pasis of depnesse. And aftir a litil thei weren departid fro thennus, and foundun fiftene pasis.
29 Dostali strach, že bychom mohli potmě najet na skaliska, a tak vyhodili přes záď čtyři kotvy a všichni jsme toužebně očekávali svítání.
And thei dredden, lest we schulden haue fallun in to scharp placis; and fro the last parti of the schip thei senten foure ankeris, and desiriden that the dai hadde be come.
30 Ale námořníci chtěli zrádně opustit ohroženou loď. Spustili na moře záchranný člun, jako že roztáhnou ještě další kotvy z přídi.
And whanne the schipmen souyten to fle fro the schip, whanne thei hadden sent a litil boot in to the see, vndur colour as thei schulden bigynne to stretche forth the ankeris fro the formere part of the schip,
31 Pavel však postřehl jejich pravý úmysl a řekl důstojníkovi a vojákům: „Pozor na ně, bez nich se nezachráníte!“
Poul seide to the centurien and to the knyytis, But these dwellen in the schip, ye moun not be maad saaf.
32 Vojáci tedy přesekli lana člunu a nechali ho odplout prázdný.
Thanne knyytis kittiden awei the cordis of the litil boot, and suffriden it to falle awei.
33 Ještě než se rozednilo, přesvědčoval Pavel posádku: „Čtrnáct dní tu zápolíte, hlídáte a přitom skoro nic nedáte do úst.
And whanne the dai was come, Poul preiede alle men to take mete, and seide, The fourtenthe dai this dai ye `abiden, and dwellen fastinge, and taken no thing.
34 Alespoň teď se pořádně najezte, ať máte sílu dostat se na břeh. Řekl jsem vám přece, že se nikomu nic nestane.“
Wherfor Y preie you to take mete, for youre helthe; for of noon of you the heer of the heed schal perische.
35 Vzal chléb, přede všemi za něj Bohu nahlas poděkoval a začal jíst.
And whanne he hadde seid these thingis, Poul took breed, and dide thankyngis to God in the siyt of alle men; and whanne he hadde brokun, he bigan to eete.
36 Ostatní to povzbudilo a dali se také do jídla.
And alle weren maad of betere coumfort, and thei token mete.
37 Bylo nás tam všech dohromady dvě sta sedmdesát šest.
And we weren alle men in the schip, two hundrid seuenti and sexe.
38 Když jsme se najedli, vyhazovali námořníci do moře obilí, hlavní náklad, aby zmenšili ponor lodi.
And thei weren fillid with mete, and dischargiden the schip, and castiden whete in to the see.
39 Konečně se rozednilo. Viděli jsme před sebou pás plochého pobřeží se zálivem, ale nikdo tu zemi neznal. Plavci se chtěli pokusit o přistání v zátoce.
And whanne the dai was comun, thei knewen no lond; and thei bihelden an hauene that hadde a watir bank, in to which thei thouyten, if thei miyten, to bringe vp the schip.
40 Kotvy nevytahovali, ale odsekli kotevní lana, odvázali upevněné kormidlo a s přední plachtou na stožáru se pustili ke břehu.
And whanne thei hadden take vp the ankeris, thei bitoken hem to the see, and slakiden togidir the ioyntours of gouernails. And with a litil seil lift vp, bi blowyng of the wynde thei wenten to the bank.
41 Brzy jsme však najeli na písčinu a loď uvázla. Příď se zabořila pevně do dna a prudký příboj začal rozbíjet záď.
And whanne we felden into a place of grauel gon al aboute with the see, thei hurtliden the schip. And whanne the formere part was fitchid, it dwellide vnmouable, and the last part was brokun of strengthe of the see.
42 Vojáci se už chystali podle římských pravidel pro takové situace pobít všechny vězně, aby některý z nich neodplaval na břeh a neutekl.
And counsel of the kniytis was, to sle men that weren in warde, lest ony schulde ascape, whanne he hadde swymmed out.
43 Velitel však chtěl zachovat Pavla při životě, vzal na sebe odpovědnost a nedovolil jim to. Nařídil, aby nejprve skočili přes palubu ti, kdo umějí plavat,
But the centurien wolde kepe Poul, and forbede it to be don. And he comaundide hem that miyte swymme, to go in to the see, and scape, and go out to the loond.
44 ostatní ať si opatří kusy dřeva z lodi a všichni ať se snaží dostat na břeh. Tak nikdo neutonul a všichni se v pořádku dostali na souš.
And thei baren summe othere on boordis, summe on tho thingis that weren of the schip. And so it was don, that alle men ascapiden to the lond.
