Skutky Apoštolů 27
1 Přišel čas transportu vězňů do Itálie. Byl do něho zařazen také Pavel a my s Makedoncem Aristarchem z Tesaloniky jako jeho průvodci. Transportu velel důstojník Julius z císařského oddílu.
ⲁ̅ⲛⲧⲉⲣⲟⲩⲕⲣⲓⲛⲉ ⲇⲉ ⲉⲧⲣⲉⲛⲥϭⲏⲣ ⲉⲧϩⲓⲧⲁⲗⲓⲁ ⲁⲩϯⲡⲁⲩⲗⲟⲥ ⲙⲛ ϩⲉⲛⲕⲟⲟⲩⲉ ⲉⲩⲙⲏⲣ ⲛⲟⲩϩⲉⲕⲁⲧⲟⲛⲧⲁⲣⲭⲟⲥ ⲉⲡⲉϥⲣⲁⲛ ⲡⲉ ⲓⲟⲩⲗⲓⲟⲥ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲛ ⲧⲉⲥⲡⲓⲣⲁ ⲛⲥⲉⲃⲁⲥⲧⲏ
2 Najal loď, která obeplouvala pobřeží Malé Asie a na cestě k jejímu severnímu cípu měla udělat řadu zastávek.
ⲃ̅ⲁⲛⲁⲗⲉ ⲇⲉ ⲉⲩϫⲟⲓ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲛ ⲛⲁⲧⲣⲁⲙⲩⲇⲇⲏ ⲉϥⲛⲁⲣϩⲱⲧ ⲉⲙⲙⲁ ⲛⲧⲁⲥⲓⲁ ⲁⲛⲕⲱ ⲉⲃⲟⲗ ⲁⲩⲱ ⲁⲣⲓⲥⲧⲁⲣⲭⲟⲥ ⲁϥⲉⲓ ⲛⲙⲙⲁⲛ ⲡⲉⲃⲟⲗ ϩⲛ ⲑⲉⲥⲥⲁⲗⲟⲛⲓⲕⲏ ⲛⲧⲉ ⲧⲙⲁⲕⲉⲇⲟⲛⲓⲁ
3 Když jsme druhý den přistáli v Sidónu, dovolil důstojník Julius, který zacházel s Pavlem skutečně lidsky, aby navštívil ve městě své přátele; ti ho vybavili na cestu vším potřebným.
ⲅ̅ⲙⲡⲉϥⲣⲁⲥⲧⲉ ⲇⲉ ⲁⲛⲙⲟⲟⲛⲉ ⲉⲥⲓⲇⲱⲛ ⲓⲟⲩⲗⲓⲟⲥ ⲇⲉ ⲁϥⲉⲓⲣⲉ ⲛⲟⲩⲙⲛⲧⲙⲁⲓⲣⲱⲙⲉ ⲙⲛ ⲡⲁⲩⲗⲟⲥ ⲁϥⲕⲁⲁϥ ⲉⲧⲣⲉϥⲃⲱⲕ ⲉϩⲣⲁⲓ ϣⲁ ⲛⲉϥϣⲃⲉⲉⲣ ⲉϣⲙϣⲏⲧϥ
4 Kvůli nepříznivému větru jsme se dále plavili mezi Kyprem a pevninou;
ⲇ̅ⲁⲛⲕⲱ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲙ ⲡⲙⲁ ⲉⲧⲙⲙⲁⲩ ⲁⲛⲥϭⲏⲣ ⲉⲧⲟⲩⲛⲕⲩⲡⲣⲟⲥ ⲉⲧⲃⲉ ϫⲉ ⲛⲉⲣⲉⲛⲧⲏⲩ ϯⲟⲩⲃⲏⲛ
5 minuli jsme Kilikii a Pamfylii a přistáli nakonec v lykijské Myře.
ⲉ̅ⲁⲩⲱ ⲛⲧⲉⲣⲛⲣϩⲱⲧ ϩⲙ ⲡⲡⲉⲗⲁⲕⲟⲥ ⲛⲧⲕⲓⲗⲓⲕⲓⲁ ⲙⲛ ⲧⲡⲁⲙⲫⲩⲗⲓⲁ ⲁⲛⲉⲓ ⲉⲙⲩⲣⲣⲁ ⲛⲧⲗⲩⲕⲓⲁ
6 Tam velitel najal alexandrijskou loď, která měla namířeno do Itálie, a převedl nás na ni.
ⲋ̅ⲁⲩⲱ ⲁⲡϩⲉⲕⲁⲧⲟⲛⲧⲁⲣⲭⲟⲥ ϩⲉ ⲉⲩϫⲟⲓ ⲛⲧⲉⲣⲁⲕⲟⲧⲉ ϩⲙ ⲡⲙⲁ ⲉⲧⲙⲙⲁⲩ ⲉϥⲛⲁⲣϩⲱⲧ ⲉⲧϩⲓⲧⲁⲗⲓⲁ ⲁϥⲧⲁⲗⲟⲛ ⲉⲣⲟϥ
7 Po několik dalších dní byla plavba obtížná a v Knidu jsme ani nemohli přistát, jak silný vítr vál od pevniny. Propluli jsme tedy mezi Krétou a ostrovem Salmonou a s námahou jsme se drželi jižního pobřeží Kréty až do „Dobrých přístavů“u Lasaia.
ⲍ̅ⲛⲧⲉⲣⲛⲱⲥⲕ ⲇⲉ ⲛϩⲁϩ ⲛϩⲟⲟⲩ ϩⲙ ⲡⲉⲥϭⲏⲣ ⲁⲩⲱ ⲙⲟⲅⲓⲥ ⲛⲧⲉⲣⲛⲡⲱϩ ⲉⲕⲛⲓⲧⲏ ⲙⲡⲧⲏⲩ ⲕⲱⲙⲙⲟⲛ ⲁⲛ ⲁⲛⲣϩⲱⲧ ⲉⲧⲟⲩⲛⲕⲣⲏⲧⲏ ⲛⲧⲉⲥⲁⲗⲙⲟⲛⲏ
ⲏ̅ⲙⲟⲅⲓⲥ ⲛⲧⲉⲣⲛⲥⲁⲁⲧⲥ ⲁⲛⲉⲓ ⲉⲩⲙⲁ ⲉⲩⲙⲟⲩⲧⲉ ⲉⲣⲟϥ ϫⲉ ⲛⲗⲓⲙⲏⲛ ⲉⲧⲛⲁⲛⲟⲩⲟⲩ ⲉⲣⲉⲟⲩⲡⲟⲗⲓⲥ ϩⲏⲛ ⲉⲣⲟϥ ϫⲉ ⲁⲗⲁⲥⲟⲥ
9 Měli jsme zpoždění, byl již konec září a plavba přes otevřené moře je v tomto období nebezpečná. Pavel jako zkušený cestovatel varoval:
ⲑ̅ⲛⲧⲉⲣⲉ ⲟⲩⲛⲟϭ ⲇⲉ ⲛⲟⲩⲟⲉⲓϣ ⲟⲩⲉⲓⲛⲉ ⲁⲛⲣϩⲃⲁ ϩⲙ ⲡⲉⲥϭⲏⲣ ⲉⲧⲃⲉ ϫⲉ ⲁⲧⲕⲉⲛⲏⲥⲧⲓⲁ ⲟⲩⲉⲓⲛⲉ ⲡⲁⲩⲗⲟⲥ ⲇⲉ ⲁϥϫⲓϣⲟϫⲛⲉ ⲛⲁⲩ
10 „Jestli teď vyplujete, dáváte v sázku nejen loď a její náklad, ale i životy nás všech.“
ⲓ̅ⲉϥϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲛⲣⲱⲙⲉ ϯⲛⲁⲩ ϫⲉ ⲉⲣⲉⲡⲉⲥϭⲏⲣ ⲛⲁϣⲱⲡⲉ ϩⲛ ⲟⲩⲙⲕⲁϩ ⲙⲛ ⲟⲩⲛⲟϭ ⲛⲟⲥⲉ ⲟⲩ ⲙⲟⲛⲟⲛ ⲙⲡϫⲟⲓ ⲙⲛ ⲡⲁⲩⲉⲓⲛ ⲁⲗⲗⲁ ⲛⲉⲛⲕⲉⲯⲩⲭⲏ
11 Důstojník však dal víc na kapitána a majitele lodi, kteří radili sledovat ještě dále krétské pobřeží až k jihozápadnímu přístavu Foiniku. Tvrdili, že je vhodnější k přezimování lodi než Lasaia. Zdálo se, že se to podaří, protože začal vát jižní vítr. Tak jsme tedy zvedli kotvy.
ⲓ̅ⲁ̅ⲡϩⲉⲕⲁⲧⲟⲛⲧⲁⲣⲭⲟⲥ ⲇⲉ ⲛⲉϥⲥⲱⲧⲙ ⲛⲥⲁ ⲡⲉⲧⲣ ϩⲙⲙⲉ ⲙⲛ ⲡⲛⲁⲩⲕⲗⲏⲣⲟⲥ ⲉϩⲟⲩⲉ ⲛⲉⲧⲉⲣⲉ ⲡⲁⲩⲗⲟⲥ ϫⲱ ⲙⲙⲟⲟⲩ
ⲓ̅ⲃ̅ⲙⲡⲗⲓⲙⲏⲛ ⲇⲉ ⲙⲟⲧⲛ ⲁⲛ ⲉⲙⲟⲟⲛⲉ ⲉⲣⲟϥ ⲁⲡⲉⲩϩⲟⲩⲟ ϫⲓ ϣⲟϫⲛⲉ ⲉⲕⲱ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲙ ⲡⲙⲁ ⲉⲧⲙⲙⲁⲩ ⲉⲛⲁⲩ ϫⲉ ⲧⲛⲛⲁϣϭⲙϭⲟⲙ ⲉⲧⲁϩⲉ ⲟⲩⲗⲓⲙⲏⲛ ϫⲉ ⲡϩⲏⲛⲓⲝ ⲛⲧⲉ ⲧⲉⲕⲣⲓⲧⲏ ⲛⲥⲉⲙⲟⲟⲛⲉ ⲉⲣⲟϥ ⲉϥϭⲱϣⲧ ⲉⲡⲉⲙⲛⲧ ⲁⲩⲱ ⲉⲧⲉⲭⲱⲣⲁ
13 Zanedlouho se však zvedl od Kréty silný severovýchodní vítr, kterému loď nemohla vzdorovat, a ten nás unášel dál a dál od krétského pobřeží.
ⲓ̅ⲅ̅ⲛⲧⲉⲣⲉ ⲡⲧⲟⲩⲣⲏⲥ ⲇⲉ ⲉⲓ ⲉⲃⲟⲗ ⲉⲩⲙⲉⲉⲩⲉ ϫⲉ ⲁⲡⲉⲩⲧⲱϣ ϣⲱⲡⲉ ⲁⲩⲧⲱⲟⲩⲛ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲛ ⲁⲗⲁⲥⲟⲥ ⲁⲩⲕⲁ ⲕⲣⲏⲧⲏ ⲛⲥⲱⲟⲩ
14 Přišel tak nenadále, že jsme ani nestačili naložit do lodi záchranný člun, obvykle vlečený vzadu. To se nám podařilo až v závětří ostrůvku Klauda.
ⲓ̅ⲇ̅ⲙⲛⲛⲥⲁ ⲟⲩⲕⲟⲩⲓ ⲇⲉ ⲁⲩⲧⲏⲩ ⲛⲧⲣⲱⲙ ϩⲓⲟⲩⲉ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲉϩⲣⲁⲛ ⲉϣⲁⲩⲙⲟⲩⲧⲉ ⲉⲣⲟϥ ϫⲉ ⲉⲩⲣⲁⲕⲩⲗⲱⲛ
ⲓ̅ⲉ̅ⲛⲧⲉⲣⲉϥⲧⲱⲣⲡ ⲇⲉ ⲙⲡϫⲟⲓ ⲉⲙⲛϭⲟⲙ ⲙⲙⲟϥ ⲉϯⲟⲩⲃⲉ ⲡⲧⲏⲩ ⲁⲛⲕⲁⲁⲛ ⲉⲃⲟⲗ ⲁⲛⲣϩⲱⲧ
ⲓ̅ⲋ̅ⲁⲛⲧⲱⲙⲛⲧ ⲇⲉ ⲉⲩⲙⲁ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲉⲩⲛⲏⲥⲟⲥ ⲉϣⲁⲩⲙⲟⲩⲧⲉ ⲉⲣⲟⲥ ϫⲉ ⲕⲗⲁⲩⲇⲓⲁ ⲙⲟⲅⲓⲥ ⲁⲛϭⲙϭⲟⲙ ⲉⲁⲙⲁϩⲧⲉ ⲛⲧⲉⲥⲕⲁⲫⲏ
17 Námořníci stáhli lany trup lodi, aby lépe odolával, a spustili vlečnou kotvu, abychom snad v plné rychlosti nenajeli na nebezpečné mělčiny Syrtis u afrického pobřeží.
ⲓ̅ⲍ̅ⲁⲩⲁⲗⲉ ⲉⲣⲟⲥ ⲉⲩⲉⲓⲣⲉ ⲛϩⲉⲛⲃⲟⲏⲑⲓⲁ ⲉⲩⲙⲟⲩⲣ ⲙⲡϫⲟⲓ ⲉⲩⲣ ϩⲟⲧⲉ ⲇⲉ ⲙⲏⲡⲱⲥ ⲛⲥⲉϩⲉ ⲉϩⲣⲁⲓ ⲉⲩⲙⲁⲉϥⲟ ⲛϩⲱⲛ ⲁⲩⲛⲉϩ ⲡⲥⲟⲃⲧⲉ ⲁⲩⲕⲁⲁⲩ ⲉⲃⲟⲗ
18 Druhý den vlny už dosahovaly nebezpečné výše, takže jsme museli zmenšit ponor lodi: plavci vyházeli část nákladu
ⲓ̅ⲏ̅ⲉⲣⲉ ⲡⲭⲓⲙⲱⲛ ⲇⲉ ϣⲟⲟⲡ ⲉϩⲣⲁⲓ ⲉϫⲱⲛ ⲉⲡⲉϩⲟⲩⲟ ⲙⲡⲉϥⲣⲁⲥⲧⲉ ⲇⲉ ⲁⲩⲛⲟⲩϫⲉ ⲉⲃⲟⲗ ⲛⲛⲉⲩϩⲛⲁⲁⲩ
19 a další den i část lodní výstroje.
ⲓ̅ⲑ̅ⲁⲩⲱ ⲙⲛⲛⲥⲁ ⲡⲉϥⲣⲁⲥⲧⲉ ⲁⲩⲛⲉϫ ⲡⲥⲟⲃⲧⲉ ⲧⲏⲣϥ ⲙⲡϫⲟⲓ ⲉⲑⲁⲗⲁⲥⲥⲁ
20 Po mnoho dní bylo zataženo, neviděli jsme slunce ani hvězdy, takže jsme ztratili orientaci a divoká bouře stále zmenšovala naši naději na záchranu.
ⲕ̅ⲉⲙⲛⲣⲏ ⲇⲉ ⲛⲃⲟⲗ ⲟⲩⲇⲉ ⲙⲛⲥⲓⲟⲩ ⲛⲟⲩⲁⲡⲥ ⲛϩⲟⲟⲩ ⲁⲩⲱ ⲛⲉⲣⲉⲟⲩⲛⲟϭ ⲛⲭⲓⲙⲱⲛ ϩⲓϫⲱⲛ ⲛⲉⲙⲛ ⲗⲁⲁⲩ ϭⲉ ⲛϩⲉⲗⲡⲓⲥ ϣⲟⲟⲡ ⲛⲁⲛ ⲉⲧⲣⲉⲛⲟⲩϫⲁⲓ
21 Po celou tu dobu nikdo na lodi ani nepomyslel na jídlo. Pavel vyšel na palubu a oslovil námořníky: „Přátelé, měli jste dát na mne a přezimovat na Krétě v ‚Dobrých přístavech‘. Byli byste si ušetřili spoustu těžkostí a škod.
ⲕ̅ⲁ̅ⲛⲧⲉⲣⲟⲩⲱⲥⲕ ⲇⲉ ⲙⲡⲟⲩⲱⲙ ⲧⲟⲧⲉ ⲡⲁⲩⲗⲟⲥ ⲁϥⲁϩⲉⲣⲁⲧϥ ϩⲛ ⲧⲉⲩⲙⲏⲧⲉ ⲉϥϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲛⲣⲱⲙⲉ ⲛⲉϣϣⲉ ⲙⲉⲛ ⲉⲣⲱⲧⲛ ⲡⲉ ⲉⲥⲱⲧⲙ ⲛⲥⲱⲓ ⲉⲧⲙⲕⲱ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲛ ⲕⲣⲏⲧⲏ ⲁⲩⲱ ⲉϯϩⲏⲩ ⲙⲡⲉⲓⲙⲕⲁϩ ⲙⲛ ⲡⲉⲓⲟⲥⲉ
22 Ale neklesejte na mysli, není všechno ztraceno: nikdo z nás nezahyne, jen loď vezme za své.
ⲕ̅ⲃ̅ⲧⲉⲛⲟⲩ ⲟⲛ ϯϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ⲛⲏⲧⲛ ϫⲉ ⲧⲱⲕ ⲛϩⲏⲧ ⲙⲛⲟⲩⲯⲩⲭⲏ ⲅⲁⲣ ⲛⲟⲩⲱⲧ ⲛⲁϩⲉ ⲉⲃⲟⲗ ⲛϩⲏⲧⲧⲏⲩⲧⲛ ⲉⲓⲙⲏⲧⲓ ⲡϫⲟⲓ ⲙⲁⲩⲁⲁϥ
23 Dnes v noci se mi zjevil posel Boha, kterému náležím a sloužím,
ⲕ̅ⲅ̅ⲁϥⲟⲩⲱⲛϩ ⲅⲁⲣ ⲛⲁⲓ ⲉⲃⲟⲗ ⲛⲧⲉⲓⲟⲩϣⲏ ⲛϭⲓ ⲟⲩⲁⲅⲅⲉⲗⲟⲥ ⲛⲧⲉ ⲡⲁⲛⲟⲩⲧⲉ ⲉϯϣⲙϣⲉ ⲛⲁϥ
24 a řekl mi: ‚Neboj se, Pavle, máš ještě stát před císařem! Jako dar ti Bůh přidá životy všech, kteří se s tebou plaví.‘
ⲕ̅ⲇ̅ⲉϥϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲙⲡⲣⲣ ϩⲟⲧⲉ ⲡⲁⲩⲗⲉ ϩⲁⲡⲥ ⲉⲧⲣⲉⲩⲧⲁϩⲟⲕ ⲉⲣⲁⲧⲕ ⲙⲡⲣⲣⲟ ⲁⲩⲱ ⲉⲓⲥ ϩⲏⲏⲧⲉ ⲁⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲭⲁⲣⲓⲍⲉ ⲛⲁⲕ ⲛⲟⲩⲟⲛ ⲛⲓⲙ ⲉⲧⲥϭⲏⲣ ⲛⲙⲙⲁⲕ
25 Odvahu, přátelé! Já věřím svému Bohu, že se jeho vzkaz doslova splní.
ⲕ̅ⲉ̅ⲉⲧⲃⲉ ⲡⲁⲓ ϭⲉ ⲛⲣⲱⲙⲉ ⲙⲁⲣⲉ ⲡⲉⲧⲛϩⲏⲧ ⲟⲩⲣⲟⲧ ϯⲡⲓⲥⲧⲉⲩⲉ ⲅⲁⲣ ⲉⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ϫⲉ ⲥⲛⲁϣⲱⲡⲉ ⲕⲁⲧⲁ ⲑⲉⲛⲧⲁⲩϫⲟⲟⲥ ⲛⲁⲓ
26 Máme se zachránit na nějakém ostrově.“
ⲕ̅ⲋ̅ϩⲁⲡⲥ ⲉⲧⲣⲉⲛⲧⲱⲙⲛⲧ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲉⲩⲛⲏⲥⲟⲥ
27 Už čtrnáctou noc jsme byli unášeni Středozemním mořem do neznáma, když kolem půlnoci hlídka hlásila zemi na obzoru.
ⲕ̅ⲍ̅ⲛⲧⲉⲣⲉⲧⲙⲉϩⲙⲛⲧⲁϥⲧⲉ ⲇⲉ ⲛⲟⲩϣⲏ ϣⲱⲡⲉ ⲉⲛⲣϩⲱⲧ ϩⲙ ⲡⲁⲛⲧⲣⲓⲁⲥ ⲛⲉⲣⲉⲛⲛⲉⲉϥ ϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ϩⲛ ⲧⲡⲁϣⲉ ⲛⲧⲉⲩϣⲏ ϫⲉ ⲁⲛϩⲱⲛ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲉⲩⲭⲱⲣⲁ
28 Námořníci spustili olovnici a naměřili hloubku čtyřiceti metrů a po chvíli už jen třicet metrů.
ⲕ̅ⲏ̅ⲁⲩⲱ ⲛⲧⲉⲣⲟⲩⲛⲟⲩϫⲉ ⲛⲧⲃⲟⲗⲓⲥ ⲁⲩϩⲉ ⲉϫⲟⲩⲱⲧ ⲛϩⲡⲟⲧ ⲙⲙⲟⲟⲩ ⲛⲧⲉⲣⲟⲩϭⲱ ⲟⲛ ⲛⲕⲉⲕⲟⲩⲓ ⲁⲩⲛⲟⲩϫⲉ ⲟⲛ ⲛⲧⲃⲟⲗⲓⲥ ⲉⲡⲙⲟⲟⲩ ⲁⲩϩⲉ ⲉⲙⲛⲧⲏ ⲛϩⲡⲟⲧ
29 Dostali strach, že bychom mohli potmě najet na skaliska, a tak vyhodili přes záď čtyři kotvy a všichni jsme toužebně očekávali svítání.
ⲕ̅ⲑ̅ⲉⲩⲣ ϩⲟⲧⲉ ϭⲉ ϫⲉ ⲙⲏⲡⲱⲥ ⲛⲧⲛⲧⲱⲙⲛⲧ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲉⲩⲙⲁ ⲉϥⲛⲁϣⲧ ⲁⲩⲛⲉϫ ϥⲧⲟⲟⲩ ⲛϩⲁⲩϭⲁⲗ ϩⲓⲡⲁϩⲟⲩ ⲁⲩϣⲗⲏⲗ ⲉⲧⲣⲉϩⲧⲟⲟⲩⲉ ϣⲱⲡⲉ
30 Ale námořníci chtěli zrádně opustit ohroženou loď. Spustili na moře záchranný člun, jako že roztáhnou ještě další kotvy z přídi.
ⲗ̅ⲉⲣⲉⲛⲛⲉⲉϥ ⲇⲉ ϣⲓⲛⲉ ⲛⲥⲁⲡⲱⲧ ⲉⲕⲁⲡϫⲟⲓ ⲁⲩⲱ ⲁⲩⲭⲁⲗⲁ ⲛⲧⲕⲁⲧⲟ ⲉⲧⲉⲑⲁⲗⲁⲥⲥⲁ ⲉⲩϭⲛⲗⲟⲓϭⲉ ϫⲉ ⲉⲛⲛⲁⲛⲉϫ ϩⲁⲩϭⲁⲗ ϩⲓⲑⲏ
31 Pavel však postřehl jejich pravý úmysl a řekl důstojníkovi a vojákům: „Pozor na ně, bez nich se nezachráníte!“
ⲗ̅ⲁ̅ⲡⲉϫⲉ ⲡⲁⲩⲗⲟⲥ ⲙⲫⲉⲕⲁⲧⲟⲛⲧⲁⲣⲭⲟⲥ ⲙⲛ ⲙⲙⲁⲧⲟⲓ ϫⲉ ⲉⲣⲉⲧⲙⲛⲁⲓ ϭⲱ ϩⲓ ⲡϫⲟⲓ ⲛⲧⲱⲧⲛ ⲛⲧⲉⲧⲛⲁϣⲟⲩϫⲁⲓ ⲁⲛ
32 Vojáci tedy přesekli lana člunu a nechali ho odplout prázdný.
ⲗ̅ⲃ̅ⲧⲟⲧⲉ ⲙⲙⲁⲧⲟⲓ ⲁⲩⲥⲱⲗⲡ ⲛⲛⲛⲟⲩϩ ⲛⲧⲉⲥⲕⲁⲫⲏ ⲁⲩⲕⲁⲁⲥ ⲉⲃⲟⲗ ⲉⲧⲣⲉⲥⲃⲱⲕ
33 Ještě než se rozednilo, přesvědčoval Pavel posádku: „Čtrnáct dní tu zápolíte, hlídáte a přitom skoro nic nedáte do úst.
ⲗ̅ⲅ̅ϣⲁⲛⲧⲉϩⲧⲟⲟⲩⲉ ϩⲱⲛ ⲉϣⲱⲡⲉ ⲛⲉⲣⲉⲡⲁⲩⲗⲟⲥ ⲥⲟⲡⲥ ⲙⲙⲟⲟⲩ ⲧⲏⲣⲟⲩ ⲉⲧⲣⲉⲩϫⲓ ⲛⲟⲩϩⲣⲉⲉϥϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲉⲓⲥ ⲙⲛⲧⲁϥⲧⲉ ϩⲟⲟⲩ ⲉⲡⲟⲟⲩ ⲁⲧⲉⲧⲛⲙⲟⲩⲛ ⲉⲃⲟⲗ ⲉⲧⲉⲧⲛϩⲕⲁⲉⲓⲧ ⲙⲡⲉⲧⲛⲟⲩⲉⲙ ⲗⲁⲁⲩ
34 Alespoň teď se pořádně najezte, ať máte sílu dostat se na břeh. Řekl jsem vám přece, že se nikomu nic nestane.“
ⲗ̅ⲇ̅ⲉⲧⲃⲉ ⲡⲁⲓ ϯⲥⲟⲡⲥ ⲙⲙⲱⲧⲛ ⲉⲧⲣⲉⲧⲛϫⲓ ⲛⲟⲩϩⲣⲉ ⲡⲁⲓ ⲅⲁⲣ ⲉϥϣⲟⲟⲡ ϩⲁⲑⲏ ⲙⲡⲉⲧⲛⲟⲩϫⲁⲓ ⲙⲛⲟⲩϥⲱⲅⲁⲣ ⲛⲟⲩⲱⲧ ⲛⲁϩⲉ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲛ ⲧⲁⲡⲉ ⲛⲗⲁⲁⲩ ⲙⲙⲱⲧⲛ
35 Vzal chléb, přede všemi za něj Bohu nahlas poděkoval a začal jíst.
ⲗ̅ⲉ̅ⲛⲧⲉⲣⲉϥϫⲉ ⲛⲁⲓ ⲇⲉ ⲁϥϫⲓ ⲛⲟⲩⲟⲉⲓⲕ ⲁϥⲉⲩⲭⲁⲣⲓⲥⲧⲓ ⲙⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲙⲡⲉⲙⲧⲟ ⲉⲃⲟⲗ ⲛⲟⲩⲟⲛ ⲛⲓⲙ ⲁⲩⲱ ⲁϥⲡⲟϣϥ ⲁϥⲁⲣⲭⲉⲓ ⲛⲟⲩⲱⲙ ⲉⲁϥϯ ϩⲱⲱⲛ ⲛⲁⲛ
36 Ostatní to povzbudilo a dali se také do jídla.
ⲗ̅ⲋ̅ⲁⲩⲟⲩⲣⲟⲧ ⲇⲉ ⲛϩⲏⲧ ⲧⲏⲣⲟⲩ ⲛⲧⲟⲟⲩ ϩⲱⲟⲩ ⲟⲛ ⲁⲩϫⲓ ⲛⲟⲩⲧⲣⲟⲫⲏ
37 Bylo nás tam všech dohromady dvě sta sedmdesát šest.
ⲗ̅ⲍ̅ⲛⲉⲛⲉⲓⲣⲉ ⲇⲉ ⲧⲏⲣⲛ ⲛⲁϣϥⲉⲧⲁⲥⲉ ⲙⲯⲩⲭⲏ ϩⲓ ⲡϫⲟⲓ
38 Když jsme se najedli, vyhazovali námořníci do moře obilí, hlavní náklad, aby zmenšili ponor lodi.
ⲗ̅ⲏ̅ⲛⲧⲉⲣⲟⲩⲥⲉⲓ ⲇⲉ ⲁⲩⲧⲣⲉ ⲡϫⲟⲓ ⲁⲥⲁⲓ ⲉⲩⲛⲟⲩϫⲉ ⲙⲡⲉⲥⲟⲩⲟ ⲉⲧⲉⲑⲁⲗⲁⲥⲥⲁ
39 Konečně se rozednilo. Viděli jsme před sebou pás plochého pobřeží se zálivem, ale nikdo tu zemi neznal. Plavci se chtěli pokusit o přistání v zátoce.
ⲗ̅ⲑ̅ⲛⲧⲉⲣⲉϩⲧⲟⲟⲩⲉ ⲇⲉ ϣⲱⲡⲉ ⲡⲙⲁ ⲙⲉⲛ ⲙⲡⲉ ⲛⲛⲉⲉϥ ⲥⲟⲩⲱⲛϥ ⲟⲩⲕⲟⲗⲡⲟⲥ ⲇⲉ ⲡⲉⲛⲧⲁⲩⲉⲓⲟⲣϩϥ ⲉⲩⲛⲟⲩ ⲙⲁ ⲙⲙⲟⲟⲛⲉ ⲛϩⲏⲧϥ ⲁⲩⲱ ⲁⲩϫⲓ ϣⲟϫⲛⲉ ⲉⲛⲁⲩ ϫⲉ ⲥⲉⲛⲁϣϭⲙϭⲟⲙ ⲉⲧⲟⲩϫⲉ ⲡϫⲟⲓ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲉⲙⲁⲩ
40 Kotvy nevytahovali, ale odsekli kotevní lana, odvázali upevněné kormidlo a s přední plachtou na stožáru se pustili ke břehu.
ⲙ̅ⲁⲩⲧⲉⲕⲙ ⲛϩⲁⲩϭⲁⲗ ⲁⲩⲕⲁⲁⲩ ⲉⲩⲁϣⲉ ϩⲛ ⲑⲁⲗⲁⲥⲥⲁ ϩⲁⲙⲁ ⲁⲩⲕⲁϫⲱⲟⲩ ⲉⲃⲟⲗ ⲛⲛϩⲓⲏⲩ ⲁⲩϥⲓ ⲉϩⲣⲁⲓ ⲛⲧϭⲓⲥⲗⲁⲩⲟ ⲁⲩⲣϩⲱⲧ ⲙⲡⲧⲏⲩ ⲉⲧⲛⲃⲟⲗ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲉⲡⲉⲕⲣⲟ
41 Brzy jsme však najeli na písčinu a loď uvázla. Příď se zabořila pevně do dna a prudký příboj začal rozbíjet záď.
ⲙ̅ⲁ̅ⲁⲩⲧⲱⲙⲛⲧ ⲇⲉ ⲉⲩⲙⲁ ⲉϥⲟ ⲛϩⲱⲛ ϩⲛ ⲑⲁⲗⲁⲥⲥⲁ ⲁⲩⲙⲁⲛⲉ ⲡϫⲟⲓ ⲉⲣⲟϥ ⲁⲡⲉϥⲑⲏ ⲙⲉⲛ ⲧⲁϫⲣⲟⲁϥϭⲱ ⲉⲛϥⲕⲓⲙ ⲁⲛ ⲡⲉϥⲡⲁϩⲟⲩ ⲇⲉ ⲁϥⲃⲱⲗ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲓⲧⲙ ⲡⲉⲛϣⲟⲧ ⲙⲡⲧⲏⲩ
42 Vojáci se už chystali podle římských pravidel pro takové situace pobít všechny vězně, aby některý z nich neodplaval na břeh a neutekl.
ⲙ̅ⲃ̅ⲙⲙⲁⲧⲟⲓ ϭⲉ ⲁⲩϫⲓϣⲟϫⲛⲉ ⲉϩⲉⲧⲃ ⲛⲉⲧⲙⲏⲣ ⲙⲏⲡⲱⲥ ⲛⲧⲉⲟⲩⲁ ⲛⲏⲃⲉ ⲛϥⲣⲃⲟⲗ
43 Velitel však chtěl zachovat Pavla při životě, vzal na sebe odpovědnost a nedovolil jim to. Nařídil, aby nejprve skočili přes palubu ti, kdo umějí plavat,
ⲙ̅ⲅ̅ⲡϩⲉⲕⲁⲧⲟⲛⲧⲁⲣⲭⲟⲥ ⲇⲉ ⲁϥⲟⲩⲱϣ ⲉⲧⲟⲩϫⲉ ⲡⲁⲩⲗⲟⲥ ⲁϥⲕⲱⲗⲩ ⲙⲡⲉⲩϣⲟϫⲛⲉ ⲁϥⲟⲩⲉϩ ⲥⲁϩⲛⲉ ⲛⲛⲉⲧⲉⲩⲛϭⲟⲙ ⲙⲙⲟⲟⲩ ⲉⲛⲏⲃⲉ ⲛⲥⲉϥⲟϭⲟⲩ ⲛϣⲟⲣⲡ ⲛⲥⲉⲃⲱⲕ ⲉⲡⲉⲕⲣⲟ
44 ostatní ať si opatří kusy dřeva z lodi a všichni ať se snaží dostat na břeh. Tak nikdo neutonul a všichni se v pořádku dostali na souš.
ⲙ̅ⲇ̅ⲁⲩⲱ ⲡⲕⲉⲥⲉⲉⲡⲉ ϩⲟⲓⲛⲉ ⲙⲉⲛ ϩⲛ ϩⲉⲛⲡⲁⲧⲥⲉ ϩⲉⲛⲕⲟⲟⲩⲉ ⲇⲉ ϩⲓϩⲉⲛϩⲛⲁⲁⲩ ⲛⲧⲉ ⲡϫⲟⲓ ⲁⲩⲱ ⲧⲁⲓ ⲧⲉ ⲑⲉⲛⲧⲁⲟⲩⲟⲛ ⲛⲓⲙ ⲟⲩϫⲁⲓ ⲉⲡⲉⲕⲣⲟ
