< Skutky Apoštolů 25 >

1 Třetí den po převzetí úřadu přijel Festus z Césareje do Jeruzaléma,
Festus, therefore, having come into the province, after three days went up to Jerusalem from Caesarea,
2 kde přijal velekněze a další židovské představitele. Ti mu připomněli svou žalobu proti Pavlovi a snažili se pohnout Festa k tomu,
and the chief priest and the principal men of the Jews made manifest to him [the things] against Paul, and were calling on him,
3 aby dal vězně dopravit zase zpět do Jeruzaléma; ve skutečnosti však zamýšleli Pavla na cestě přepadnout a zavraždit.
asking favour against him, that he may send for him to Jerusalem, making an ambush to put him to death in the way.
4 Festus je však odbyl: „Vězeň je v Césareji a já se tam vrátím co nevidět.
Then, indeed, Festus answered that Paul is kept in Caesarea, and himself is about speedily to go on thither,
5 Vyšlete se mnou své zplnomocněnce, a máte-li svou žalobu dobře podloženou, ať ji přednesou u řádného soudu.“
'Therefore those able among you — saith he — having come down together, if there be anything in this man — let them accuse him;'
6 V Jeruzalémě se zdržel ještě osm deset dní a pak se vrátil do Césareje.
and having tarried among them more than ten days, having gone down to Caesarea, on the morrow having sat upon the tribunal, he commanded Paul to be brought;
7 Hned následující den zahájil přelíčení a dal Pavla předvést. Jeruzalémští vyslanci vězně obžalovali z mnoha zločinů, ale neměli pro ně žádné důkazy.
and he having come, there stood round about the Jews who have come down from Jerusalem — many and weighty charges they are bringing against Paul, which they were not able to prove,
8 Pavlova obhajoba zněla: „Neprovinil jsem se ani proti židovskému zákonu, ani proti chrámovým předpisům, a tím méně proti římskému právu.“
he making defence — 'Neither in regard to the law of the Jews, nor in regard to the temple, nor in regard to Caesar — did I commit any sin.'
9 Festus chtěl židům ukázat dobrou vůli, a tak Pavlovi navrhl: „Jsi ochoten postavit se v Jeruzalémě před soud, kterému bych předsedal?“
And Festus willing to lay on the Jews a favour, answering Paul, said, 'Art thou willing, to Jerusalem having gone up, there concerning these things to be judged before me?'
10 Pavel vytušil smrtelné nebezpečí, a tak odmítl: „Ne, trvám na tom, abych byl ponechán v pravomoci římského soudu. Sám jsi zjistil, že jsem se proti židům nijak neprovinil.
and Paul said, 'At the tribunal of Caesar I am standing, where it behoveth me to be judged; to Jews I did no unrighteousness, as thou dost also very well know;
11 Kdyby mně byl prokázán nějaký zločin, byl bych ochoten podstoupit spravedlivý trest, třeba i popravu. Jejich žaloby jsou však smyšlené a ty nemáš právo vydat mě jim. Odvolám se k císařovu soudu!“
for if indeed I am unrighteous, and anything worthy of death have done, I deprecate not to die; and if there is none of the things of which these accuse me, no one is able to make a favour of me to them; to Caesar I appeal!'
12 Festus se odebral k poradě se svými rádci a vynesl rozsudek: „Odvoláváš se k císaři, tedy tam půjdeš.“
then Festus, having communed with the council, answered, 'To Caesar thou hast appealed; to Caesar thou shalt go.'
13 Po několika dnech navštívil Césareju král Herodes Agrippa se svojí sestrou Bereniké. Přijeli přivítat Festa a zdrželi se u něho delší dobu. Festus se jim při jedné příležitosti zmínil: „Podědil jsem tu po Felixovi zvláštního vězně.
And certain days having passed, Agrippa the king, and Bernice, came down to Caesarea saluting Festus,
and as they were continuing there more days, Festus submitted to the king the things concerning Paul, saying, 'There is a certain man, left by Felix, a prisoner,
15 V Jeruzalémě na něho žalovali velekněží a velerada a žádali na mně rozsudek smrti.
about whom, in my being at Jerusalem, the chief priests and the elders of the Jews laid information, asking a decision against him,
16 Musel jsem jim dát lekci z římského práva a poučit je, že my Římané nikoho nesoudíme bez řádného slyšení obou stran a že každý musí dostat možnost obhajoby.
unto whom I answered, that it is not a custom of Romans to make a favour of any man to die, before that he who is accused may have the accusers face to face, and may receive place of defence in regard to the charge laid against [him].
17 Hned po mém návratu do Césareje se dostavili žalobci, a tak jsem toho muže vyslechl.
'They, therefore, having come together — I, making no delay, on the succeeding [day] having sat upon the tribunal, did command the man to be brought,
18 Očekával jsem kdovíjaké zločiny, ale nic takového mu nemohli dokázat.
concerning whom the accusers, having stood up, were bringing against [him] no accusation of the things I was thinking of,
19 Mají nějaké náboženské spory o jakéhosi Ježíše; byl popraven, ale ten Pavel tvrdí, že žije.
but certain questions concerning their own religion they had against him, and concerning a certain Jesus who was dead, whom Paul affirmed to be alive;
20 V tom se ovšem nevyznám. Když jsem mu navrhl, aby se obhajoval přímo v Jeruzalémě, trval na tom, aby byl ponechán v pravomoci římského soudu. Je to římský občan, a dokonce se odvolal k císaři. Tak ho tu mám ve vězení a s příštím transportem ho musím poslat do Říma.“
and I, doubting in regard to the question concerning this, said, If he would wish to go on to Jerusalem, and there to be judged concerning these things —
but Paul having appealed to be kept to the hearing of Sebastus, I did command him to be kept till I might send him unto Caesar.'
22 Agrippa řekl Festovi: „Ten člověk mě zajímá, rád bych si ho poslechl.“Festus tedy navrhl, že uspořádá slyšení hned následujícího dne.
And Agrippa said unto Festus, 'I was wishing also myself to hear the man;' and he said, 'To-morrow thou shalt hear him;'
23 Nazítří se dostavili Agrippa a Bereniké v celé královské pompě s dvorní suitou i hodnostáři města.
on the morrow, therefore — on the coming of Agrippa and Bernice with much display, and they having entered into the audience chamber, with the chief captains also, and the principal men of the city, and Festus having ordered — Paul was brought forth.
24 Festus dal předvést Pavla a představil ho slovy: „Králi Agrippo, dámy a pánové! To je člověk, jehož smrt tak neodbytně vymáhají židé v Jeruzalémě i zde.
And Festus said, 'King Agrippa, and all men who are present with us, ye see this one, about whom all the multitude of the Jews did deal with me, both in Jerusalem and here, crying out, He ought not to live any longer;
25 Nedopustil se ničeho, za co by podle římského práva mohl být odsouzen k smrti. Sám se však odvolal k jeho císařskému veličenstvu, a tak jsem se rozhodl poslat ho do Říma. Jsem teď na rozpacích, co uvést v obžalovacím spisu, který musím vystavit. Snad mně v tom pomůžete vy, znalci židovských záležitostí, a zvláště ty, králi, až ho vyslechnete.“
and I, having found him to have done nothing worthy of death, and he also himself having appealed to Sebastus, I decided to send him,
concerning whom I have no certain thing to write to [my] lord, wherefore I brought him forth before you, and specially before thee, king Agrippa, that the examination having been made, I may have something to write;
for it doth seem to me irrational, sending a prisoner, not also to signify the charges against him.'

< Skutky Apoštolů 25 >