Skutky Apoštolů 25
1 Třetí den po převzetí úřadu přijel Festus z Césareje do Jeruzaléma,
Festus therefore, being come into the province, after three days went up from Cesarea to Jerusalem.
2 kde přijal velekněze a další židovské představitele. Ti mu připomněli svou žalobu proti Pavlovi a snažili se pohnout Festa k tomu,
And the high-priest and principal men among the Jews, appeared before him against Paul, and made application to him,
3 aby dal vězně dopravit zase zpět do Jeruzaléma; ve skutečnosti však zamýšleli Pavla na cestě přepadnout a zavraždit.
begging the favor of him, that he would send for him to Jerusalem; for they were preparing an ambush to kill him by the way.
4 Festus je však odbyl: „Vězeň je v Césareji a já se tam vrátím co nevidět.
But Festus answered, that Paul was in custody at Cesarea, and that he himself should go thither soon.
5 Vyšlete se mnou své zplnomocněnce, a máte-li svou žalobu dobře podloženou, ať ji přednesou u řádného soudu.“
Therefore, said he, let those of you who are able, go down with me, and if there be any thing bad in this man, let them accuse him.
6 V Jeruzalémě se zdržel ještě osm deset dní a pak se vrátil do Césareje.
And when he had staid among them more than ten days, he went down to Cesarea, and the next day sitting on the tribunal, he commanded Paul to be brought before him.
7 Hned následující den zahájil přelíčení a dal Pavla předvést. Jeruzalémští vyslanci vězně obžalovali z mnoha zločinů, ale neměli pro ně žádné důkazy.
And when he was come, the Jews that came down from Jerusalem, stood round about, bringing many heavy charges against Paul, which they were not able to prove:
8 Pavlova obhajoba zněla: „Neprovinil jsem se ani proti židovskému zákonu, ani proti chrámovým předpisům, a tím méně proti římskému právu.“
he answering in his own defence, Neither against the law of the Jews, nor against the temple, nor against Cesar have I committed any offence.
9 Festus chtěl židům ukázat dobrou vůli, a tak Pavlovi navrhl: „Jsi ochoten postavit se v Jeruzalémě před soud, kterému bych předsedal?“
But Festus, being desirous to gain favor with the Jews, answered Paul and said, Art thou willing to go up to Jerusalem, and there to be tried concerning these things before me?
10 Pavel vytušil smrtelné nebezpečí, a tak odmítl: „Ne, trvám na tom, abych byl ponechán v pravomoci římského soudu. Sám jsi zjistil, že jsem se proti židům nijak neprovinil.
Then said Paul, I stand at Cesar's tribunal, where I ought to be tried: I have done no wrong to the Jews, as thou very well knowest.
11 Kdyby mně byl prokázán nějaký zločin, byl bych ochoten podstoupit spravedlivý trest, třeba i popravu. Jejich žaloby jsou však smyšlené a ty nemáš právo vydat mě jim. Odvolám se k císařovu soudu!“
For if I am indeed doing them wrong, and have committed any thing worthy of death, I refuse not to die: but if there be nothing in what these men accuse me of, no one can give me up to them.
12 Festus se odebral k poradě se svými rádci a vynesl rozsudek: „Odvoláváš se k císaři, tedy tam půjdeš.“
I appeal to Cesar. Then Festus, conferring with his council, answered, Hast thou appealed to Cesar? to Cesar thou shalt go.
13 Po několika dnech navštívil Césareju král Herodes Agrippa se svojí sestrou Bereniké. Přijeli přivítat Festa a zdrželi se u něho delší dobu. Festus se jim při jedné příležitosti zmínil: „Podědil jsem tu po Felixovi zvláštního vězně.
And some days after king Agrippa and Bernice came to Cesarea to salute Festus.
And as they spent several days there, Festus related Paul's case to the king, saying, There is a man left in custody by Felix: concerning whom,
15 V Jeruzalémě na něho žalovali velekněží a velerada a žádali na mně rozsudek smrti.
when I was at Jerusalem, the chief priests and the elders of the Jews appeared in court, desiring judgement against him.
16 Musel jsem jim dát lekci z římského práva a poučit je, že my Římané nikoho nesoudíme bez řádného slyšení obou stran a že každý musí dostat možnost obhajoby.
To whom I answered, it is not the custom of the Romans to give up any man to destruction, till he that is accused have the accusers face to face, and have an opportunity of making his defence concerning the accusation.
17 Hned po mém návratu do Césareje se dostavili žalobci, a tak jsem toho muže vyslechl.
Therefore when they were come hither, making no delay, I sat on the tribunal the next day, and ordered the man to be brought before me.
18 Očekával jsem kdovíjaké zločiny, ale nic takového mu nemohli dokázat.
Against whom, when the accusers stood up, they brought no charge of such things as I supposed they would:
19 Mají nějaké náboženské spory o jakéhosi Ježíše; byl popraven, ale ten Pavel tvrdí, že žije.
but had certain questions against him concerning their own religion; and of one Jesus that was dead, whom Paul affirmed to be alive.
20 V tom se ovšem nevyznám. Když jsem mu navrhl, aby se obhajoval přímo v Jeruzalémě, trval na tom, aby byl ponechán v pravomoci římského soudu. Je to římský občan, a dokonce se odvolal k císaři. Tak ho tu mám ve vězení a s příštím transportem ho musím poslat do Říma.“
But I being in doubt as to the dispute concerning these matters, asked him, if he would go to Jerusalem, and there be tried concerning these things.
But when Paul appealed, to be reserved to the hearing of our sovereign, I ordered him to be kept till I could send him to Cesar.
22 Agrippa řekl Festovi: „Ten člověk mě zajímá, rád bych si ho poslechl.“Festus tedy navrhl, že uspořádá slyšení hned následujícího dne.
Then Agrippa said to Festus, I should be willing to hear the man myself. And he said, thou shalt hear him to-morrow.
23 Nazítří se dostavili Agrippa a Bereniké v celé královské pompě s dvorní suitou i hodnostáři města.
The next day therefore, Agrippa and Bernice coming with much pomp, and entering into the court, together with the chief officers, and men of greatest eminence in the city, at the command of Festus Paul was brought in.
24 Festus dal předvést Pavla a představil ho slovy: „Králi Agrippo, dámy a pánové! To je člověk, jehož smrt tak neodbytně vymáhají židé v Jeruzalémě i zde.
And Festus said, "King Agrippa and all that are here present with us, ye see this man, concerning whom all the Jews have applied to me, both at Jerusalem and here, crying out, that he ought not to live.
25 Nedopustil se ničeho, za co by podle římského práva mohl být odsouzen k smrti. Sám se však odvolal k jeho císařskému veličenstvu, a tak jsem se rozhodl poslat ho do Říma. Jsem teď na rozpacích, co uvést v obžalovacím spisu, který musím vystavit. Snad mně v tom pomůžete vy, znalci židovských záležitostí, a zvláště ty, králi, až ho vyslechnete.“
But when I found that he had done nothing worthy of death, and as he himself has appealed to the emperor, I have determined to send him.
Concerning whom I have nothing certain to write to our sovereign: wherefore I have brought him out before you, and especially before thee, O king Agrippa, that after examination is made I may have somewhat to write.
For it seems to me absurd, to send a prisoner and not to signify the crimes laid against him."
