Skutky Apoštolů 25
1 Třetí den po převzetí úřadu přijel Festus z Césareje do Jeruzaléma,
Festus therefore, having come into the province, after three days went up to Jerusalem from Caesarea.
2 kde přijal velekněze a další židovské představitele. Ti mu připomněli svou žalobu proti Pavlovi a snažili se pohnout Festa k tomu,
Then the high priest and the principal men of the Jews informed him against Paul, and they begged him,
3 aby dal vězně dopravit zase zpět do Jeruzaléma; ve skutečnosti však zamýšleli Pavla na cestě přepadnout a zavraždit.
asking a favour against him, that he would summon him to Jerusalem, plotting to kill him on the way.
4 Festus je však odbyl: „Vězeň je v Césareji a já se tam vrátím co nevidět.
However Festus answered that Paul should be kept in custody at Caesarea, and that he himself was about to depart shortly.
5 Vyšlete se mnou své zplnomocněnce, a máte-li svou žalobu dobře podloženou, ať ji přednesou u řádného soudu.“
“Let them therefore”, he said, “that are in power amongst you go down with me, and if there is anything wrong in the man, let them accuse him.”
6 V Jeruzalémě se zdržel ještě osm deset dní a pak se vrátil do Césareje.
When he had stayed amongst them more than ten days, he went down to Caesarea, and on the next day he sat on the judgement seat, and commanded Paul to be brought.
7 Hned následující den zahájil přelíčení a dal Pavla předvést. Jeruzalémští vyslanci vězně obžalovali z mnoha zločinů, ale neměli pro ně žádné důkazy.
When he had come, the Jews who had come down from Jerusalem stood around him, bringing against him many and grievous charges which they could not prove,
8 Pavlova obhajoba zněla: „Neprovinil jsem se ani proti židovskému zákonu, ani proti chrámovým předpisům, a tím méně proti římskému právu.“
while he said in his defence, “Neither against the law of the Jews, nor against the temple, nor against Caesar, have I sinned at all.”
9 Festus chtěl židům ukázat dobrou vůli, a tak Pavlovi navrhl: „Jsi ochoten postavit se v Jeruzalémě před soud, kterému bych předsedal?“
But Festus, desiring to gain favour with the Jews, answered Paul and said, “Are you willing to go up to Jerusalem and be judged by me there concerning these things?”
10 Pavel vytušil smrtelné nebezpečí, a tak odmítl: „Ne, trvám na tom, abych byl ponechán v pravomoci římského soudu. Sám jsi zjistil, že jsem se proti židům nijak neprovinil.
But Paul said, “I am standing before Caesar’s judgement seat, where I ought to be tried. I have done no wrong to the Jews, as you also know very well.
11 Kdyby mně byl prokázán nějaký zločin, byl bych ochoten podstoupit spravedlivý trest, třeba i popravu. Jejich žaloby jsou však smyšlené a ty nemáš právo vydat mě jim. Odvolám se k císařovu soudu!“
For if I have done wrong and have committed anything worthy of death, I don’t refuse to die; but if none of those things is true that they accuse me of, no one can give me up to them. I appeal to Caesar!”
12 Festus se odebral k poradě se svými rádci a vynesl rozsudek: „Odvoláváš se k císaři, tedy tam půjdeš.“
Then Festus, when he had conferred with the council, answered, “You have appealed to Caesar. To Caesar you shall go.”
13 Po několika dnech navštívil Césareju král Herodes Agrippa se svojí sestrou Bereniké. Přijeli přivítat Festa a zdrželi se u něho delší dobu. Festus se jim při jedné příležitosti zmínil: „Podědil jsem tu po Felixovi zvláštního vězně.
Now when some days had passed, King Agrippa and Bernice arrived at Caesarea and greeted Festus.
As he stayed there many days, Festus laid Paul’s case before the king, saying, “There is a certain man left a prisoner by Felix;
15 V Jeruzalémě na něho žalovali velekněží a velerada a žádali na mně rozsudek smrti.
about whom, when I was at Jerusalem, the chief priests and the elders of the Jews informed me, asking for a sentence against him.
16 Musel jsem jim dát lekci z římského práva a poučit je, že my Římané nikoho nesoudíme bez řádného slyšení obou stran a že každý musí dostat možnost obhajoby.
I answered them that it is not the custom of the Romans to give up any man to destruction before the accused has met the accusers face to face and has had opportunity to make his defence concerning the matter laid against him.
17 Hned po mém návratu do Césareje se dostavili žalobci, a tak jsem toho muže vyslechl.
When therefore they had come together here, I didn’t delay, but on the next day sat on the judgement seat and commanded the man to be brought.
18 Očekával jsem kdovíjaké zločiny, ale nic takového mu nemohli dokázat.
When the accusers stood up, they brought no charges against him of such things as I supposed;
19 Mají nějaké náboženské spory o jakéhosi Ježíše; byl popraven, ale ten Pavel tvrdí, že žije.
but had certain questions against him about their own religion and about one Jesus, who was dead, whom Paul affirmed to be alive.
20 V tom se ovšem nevyznám. Když jsem mu navrhl, aby se obhajoval přímo v Jeruzalémě, trval na tom, aby byl ponechán v pravomoci římského soudu. Je to římský občan, a dokonce se odvolal k císaři. Tak ho tu mám ve vězení a s příštím transportem ho musím poslat do Říma.“
Being perplexed how to enquire concerning these things, I asked whether he was willing to go to Jerusalem and there be judged concerning these matters.
But when Paul had appealed to be kept for the decision of the emperor, I commanded him to be kept until I could send him to Caesar.”
22 Agrippa řekl Festovi: „Ten člověk mě zajímá, rád bych si ho poslechl.“Festus tedy navrhl, že uspořádá slyšení hned následujícího dne.
Agrippa said to Festus, “I also would like to hear the man myself.” “Tomorrow,” he said, “you shall hear him.”
23 Nazítří se dostavili Agrippa a Bereniké v celé královské pompě s dvorní suitou i hodnostáři města.
So on the next day, when Agrippa and Bernice had come with great pomp, and they had entered into the place of hearing with the commanding officers and the principal men of the city, at the command of Festus, Paul was brought in.
24 Festus dal předvést Pavla a představil ho slovy: „Králi Agrippo, dámy a pánové! To je člověk, jehož smrt tak neodbytně vymáhají židé v Jeruzalémě i zde.
Festus said, “King Agrippa, and all men who are here present with us, you see this man about whom all the multitude of the Jews petitioned me, both at Jerusalem and here, crying that he ought not to live any longer.
25 Nedopustil se ničeho, za co by podle římského práva mohl být odsouzen k smrti. Sám se však odvolal k jeho císařskému veličenstvu, a tak jsem se rozhodl poslat ho do Říma. Jsem teď na rozpacích, co uvést v obžalovacím spisu, který musím vystavit. Snad mně v tom pomůžete vy, znalci židovských záležitostí, a zvláště ty, králi, až ho vyslechnete.“
But when I found that he had committed nothing worthy of death, and as he himself appealed to the emperor, I determined to send him,
of whom I have no certain thing to write to my lord. Therefore I have brought him out before you, and especially before you, King Agrippa, that, after examination I may have something to write.
For it seems to me unreasonable, in sending a prisoner, not to also specify the charges against him.”
