Skutky Apoštolů 24
1 Za pět dní dorazil do Césareje sám velekněz Ananiáš v doprovodu několika členů velerady a právního zástupce Tertulla, aby Pavla zažalovali u místodržitele. Ten dal vězně přivést
Now after five days the high priest Ananias went down with the elders and a certain orator, Tertullus, and they informed the governor against Paul.
2 a Tertullus přednesl obžalobu: „Slavný Felixi! Náš národ ti vděčí za mnoho; tvou zásluhou žijeme již tolik let v míru a pod tvou moudrou vládou se nám dobře daří. Mohl bych tě chválit mnohem déle, ale nechci si dělat nárok na tvůj vzácný čas.
So when he had been called in, Tertullus began his accusation, saying: “Seeing that by you we enjoy much peace, and your foresight has brought prosperity to this nation,
we recognize this, most noble Felix, with full gratitude, always and everywhere.
4 Vyjádřím se stručně a prosím, abys nám laskavě věnoval pozornost.
But so as not to detain you unduly, I would request that you be kind enough to hear us briefly.
5 Máme důkazy, že tenhle člověk patří k vůdcům křesťanské sekty a znamenitě přispívá k tomu, že se v celé říši mezi židy jako epidemie šíří jejich buřičské názory.
We have found this man to be a plague, a creator of discord among all the Jews throughout the world, a ringleader of the Natsorean sect,
6 Nakonec chtěl také znesvětit jeruzalémský chrám. Přitom jsme ho chytili a chtěli jej soudit podle našich zákonů.
and he even tried to profane the temple; so we arrested him.
7 Velitel Lysias se ho však násilně zmocnil a nás odkázal na tebe.
8 Vyslechni ho a přesvědčíš se, že naše stížnosti jsou oprávněné.“
By examining him yourself you may ascertain all these things of which we accuse him.”
9 Potom vystoupili židé jako svědkové obžaloby.
And the Jews also joined in the attack, affirming that these things were so.
10 Nato pak udělil místodržitel slovo Pavlovi. Ten řekl: „Vím, že náš národ spravuješ již delší dobu. Důvěřuji tvým zkušenostem a na svoji obhajobu chci uvést jen to, co si můžeš ověřit.
When the governor had nodded to him to speak, Paul answered: “Knowing, as I do, that you have been an equitable judge of this nation for many years, I do the more cheerfully answer for myself,
11 Před dvanácti dny jsem dorazil do Jeruzaléma jako poutník do svatyně.
because you can ascertain that it is not more than twelve days since I went up to Jerusalem to worship.
12 Ani v chrámu ani v synagogách jsem za tu dobu nepronesl jediný veřejný projev, s nikým jsem nediskutoval a nikoho jsem nepodněcoval ke vzpouře.
They did not find me disputing with anyone or stirring up a crowd—not in the temple, not in the synagogues, not around the city.
13 Nic takového mi nemohou dokázat.
Nor can they prove the things of which they now accuse me.
14 Rád se ovšem před tebou přiznávám, že sloužím Bohu našich otců podle způsobu, který oni považují za sektářství.
But I do profess this to you, that according to the Way that they call a sect, that is how I worship the ancestral God, believing all things that stand written throughout the Law and the Prophets,
15 Věřím všemu, co je psáno u Mojžíše i proroků, a vyznávám naději na vzkříšení všech lidí z mrtvých, což ostatně hlásají i mnozí mezi nimi.
having hope in God, which these themselves also look for, that there will be a resurrection of the dead, both the just and unjust.
16 Tato víra mě zavazuje, abych se choval před Bohem i před lidmi podle svého nejlepšího svědomí.
And this is why I apply myself to always have a clear conscience before both God and men.
17 Nyní se po několika letech vracím a nesu chudým svého lidu peněžitou podporu od křesťanů z jiných národů.
Now after many years I came to bring alms and offerings to my nation,
18 Když jsem pak v chrámu podstupoval předepsané náboženské očišťování, nařkli mě někteří židé z Malé Asie, že jsem tam přivedl pohany. Nebyla to ovšem pravda a ty židy ani nevidím mezi žalobci. To oni způsobili srocení ve svatyni, ne já.
in the midst of which certain Jews from Asia found me purified in the temple, with neither crowd nor confusion.
They are the ones that had to be here before you and make accusation, if they had anything against me.
20 Ani velerada mi nedokázala žádný zločin.
Or let these themselves say what wrong they found in me, when I stood before the council,
21 Jediné, co jsem tam stačil říci, bylo: ‚Mám být souzen pro víru ve vzkříšení!‘“
unless it be for this one statement that I called out, standing among them, ‘Concerning the resurrection of the dead I am being judged by you today.’”
22 Felix už sice o křesťanství něco věděl, ale přesto líčení odročil s tím, že musí ještě vyslechnout svědectví velitele Lysia.
Upon hearing these things Felix, having an accurate knowledge of the things concerning the Way, adjourned the proceedings and said, “When Lysias the commander comes down I will decide your case.”
23 Důstojníkovi pak nařídil, aby Pavla držel jen v lehkém vězení, kde by ho mohli jeho přátelé navštěvovat a posloužit mu.
And he ordered the centurion that Paul should be kept in custody but have some freedom, and not to forbid any of his friends to provide for or to visit him.
24 Po několika dnech si dal Felix Pavla předvést v přítomnosti své manželky Drusilly, která byla židovka, a vyptával se ho na učení Ježíše Krista.
Now after some days, when Felix came with his wife Drusilla, who was a Jewess, he sent for Paul and heard him concerning the faith into Christ Jesus.
25 Pavel ochotně vykládal, ale když začal mluvit o otázkách mravnosti, sebeovládání a Božího soudu, bylo to Felixovi nepříjemné a přerušil ho: „Pro dnešek to stačí, zase si tě pozvu, až budu mít čas.“
But as he expounded on righteousness, self-control, and the judgment to come, Felix became afraid and answered, “Go away for now; when I have occasion I will summon you.”
26 Opravdu si pro Pavla často posílal a hovořil s ním, ale hlavně proto, že od něho čekal nějaký úplatek. Aby si usmířil židy, nechával Pavla i nadále ve vězení.
At the same time he was also hoping that Paul would give him money, that he might release him; so he frequently summoned and conversed with him.
27 Tak to trvalo po celé dva roky, až byl Felix v úřadě vystřídán Porciem Festem.
But after two years, Felix was succeeded by Porcius Festus; so Felix, wanting to do the Jews a favor, left Paul in prison.
