< Skutky Apoštolů 22 >

1 „Bratři a otcové, rád bych se před vámi obhájil.“
Hmaunawngha hoi a nupanaw, atu kai ni ka dei e lawk kahawicalah thai awh haw telah a dei navah,
2 Lidé byli překvapeni, že mluví jejich rodným jazykem, a tak tiše poslouchali. Pavel pokračoval:
Hebru lawk hoi a dei e a thai awh navah hoe cing ati awh.
3 „Jsem žid, narozený sice v Tarsu v Kilikii, ale vychován jsem byl zde v Jeruzalémě. Vám dobře známý učenec Gamaliel mě vyškolil přesně podle zákona našich otců a horlil jsem pro Boha, právě tak jako vy dnes.
Pawl ni kai teh Cilicia ram Tarshish kho dawk ka khe e, Judah tami buet touh lah ka o. Hatei hete kho dawk ka roung teh, Gamaliel kut rahim vah mintoenaw e phung lawk hah kacaicalah ka kamtu niteh, sahnin nangmouh pueng Cathut hanelah na lung a tang awh e patetlah kai hai ka lung a tang van.
4 Víru v Ježíše Krista jsem nenáviděl k smrti. Dokonce jsem jeho vyznavače, muže i ženy, dával zatýkat a věznit.
Kai ni hete lam ka dawn e napui tongpa tet hoeh, ka pâkhi teh thongim thung ka pakhum teh, a due han ditouh ouk ka rektap toe.
5 To mi může dosvědčit velekněz a celá velerada. Jednou mi také vydali pověřující listiny pro židovskou obec v Damašku a já jsem se tam vypravil, abych mezi nimi pozatýkal křesťany a dopravil je do Jeruzaléma k potrestání.
Hot patetlah vaihma kacue koehoi kamtawng teh, kacuenaw pueng teh, kai koe lah koung na kampangkhai awh. Kai ni hai ahnimanaw koe ca ka la teh, Damaskas kho e kaawm e, hote phung lah kâen e naw hah man vaiteh rektap hanelah Jerusalem hoi Damaskas lah ka cei.
6 A poslyšte, co se stalo. Bylo kolem poledne a my jsme byli na dohled od damašských hradeb. Náhle se okolo mne rozzářilo oslnivé světlo, mnohem jasnější než polední slunce.
Hatei Damaskas kho teng ka pha nah, kanîthun e tueng navah, kalvan hoi puenghoi ka ang e ni kai pet na kalup lah pheng a tue.
7 Padl jsem na zem, když jsem uslyšel hlas: ‚Saule, Saule, proč mne pronásleduješ?‘
Hahoi kai teh talai ka rawp teh, Sawl Sawl nang ni bangdawk maw, kai hah na rektap vaw telah na dei pouh e lawk ka thai.
8 Ozval jsem se: ‚Kdo jsi, Pane?‘Slyšel jsem odpověď: ‚Já jsem Ježíš z Nazaretu a ty bojuješ proti mně.‘
Kai ni yah, Bawipa, nang teh apimaw telah ka pacei torei teh, kai teh nang ni na rektap e Nazareth kho e Jisuh doeh, telah na ti pouh.
9 Moji průvodci byli tím světlem také oslněni, ale neslyšeli, že by ke mně někdo mluvil.
Kai hoi rei kaawm e naw ni angnae a hmu awh eiteh kai hanlah a dei e lawk teh thai awh hoeh.
10 Zeptal jsem se: ‚Pane, co mám dělat?‘Ježíš mi odpověděl: ‚Teď vstaň a jdi do Damašku. Tam ti řeknou, jaký mám pro tebe úkol.‘
Kai ni hai Bawipa, bang mouh ka sak han ka ti pouh navah, Bawipa ni thaw nateh Damaskas kho cet haw. Hawvah na sak hane kai ni na dei pouh han na ti pouh.
11 Jas toho světla mne docela oslepil a tak jsem klopýtal do Damašku, veden za ruce svými průvodci.
Kai teh hote angnae bahu ni na tue torei teh ka mit a dawn toung dawkvah, rei kaawm e naw ni Damaskas kho na hrawi awh.
12 Tam mne navštívil Ananiáš, zbožný ctitel zákona, kterého si židé v Damašku velice vážili.
Hatnavah Cathut ka bari e Damaskas kho e min kamthang e Judah tami Ananias ni,
13 Přišel a řekl mi: ‚Bratře Saule, otevři oči!‘Tu se mi vrátil zrak a já ho uviděl.
kai koe a tho teh ka teng a kangdue. Ka nawngha Sawl na mit ang seh ati navah ka mit a ang.
14 Řekl ještě: ‚Tak to chtěl Bůh, abys konečně poznal jeho vůli, abys uviděl Božího Spravedlivého a uslyšel jeho vlastní hlas.
Ahni ni mintoenaw e Cathut ngainae panue sak hanlah thoseh, tamikalan hmu thai nahane thoseh, ahnie lawk dei pouh hane thoseh, nang teh sut na hmoun toe.
15 Staneš se Ježíšovým svědkem celému světu a budeš všude vyprávět, co jsi viděl a slyšel.
Nang teh na hmu e hoi na thai e pueng tami pueng e hmalah kapanuekkhaikung lah na o han a ti.
16 Neváhej, vyznej, že je tvým Pánem, dej se pokřtít na znamení, že jsi očištěn od hříchů.‘
Bangkongmaw atu rap na o. Thaw nateh Bawipa min kaw haw. Baptisma coe haw, na yonnae pâsu haw na ti pouh.
17 Později, když jsem se vrátil do Jeruzaléma a modlil se v chrámu, měl jsem ještě jedno vidění.
Hathnukkhu Jerusalem vah bout ka tho teh, bawkim thung ka ratoum lahun nah ka pouknae a mawm teh, Bawipa hah ka hmu.
18 Viděl jsem Pána a slyšel jeho slova: ‚Nezdržuj se a rychle odejdi z Jeruzaléma. Tady nepřijmou tvoje svědectví o mně.‘
Bawipa ni kai hoi kâkuen e lawkpanuesaknae hah taminaw ni a dâw awh hoeh han dawkvah, Jerusalem vah rap awm laipalah karang tâcawt leih na ti pouh.
19 Ale já jsem odporoval: ‚Pane, tady jsem dával tvoje věrné věznit a bičovat v synagogách.
Kai nihaiyah, Bawipa Sinakok buet touh hoi buet touh koe ka cei teh nang na kayuemnaw ka theituk teh thawng ka pabo e a panue awh.
20 Tady byla prolita první krev, krev tvého svědka Štěpána. Já byl při tom, souhlasil jsem s tím a hlídal jsem pláště těm, kdo ho kamenovali. Všichni to tu o mně vědí.‘
Nang kampangkhai lah kaawm e Stiven hah a thei awh navah kai kama roeroe raw hnâbo lahoi ka sak teh, kathetnaw e khohna ka ring pouh kung lah ka o.
21 Pán mi však řekl: ‚Jen jdi, protože tě pošlu k pohanům.‘“
Hateiteh, Bawipa ni, Cet leih, ramhlanae koe kaawm e Jentelnaw koe kai ni na patoun han telah kai koe na ti pouh, telah a dei.
22 Až potud dav Pavla pozorně poslouchal, ale zmínka o pohanech je znovu pobouřila. Začali mávat plášti, házeli na něho hrsti prachu a křičeli: „Pryč s tím zrádcem! Na smrt! Nemá tu co dělat!“
Het totouh a dei e a thai pouh teh, hot patet e tami hah talai van hring hanelah kamcu hoeh, thet awh titeh lawk kacaipounglah a hram awh.
Taminaw niyah hottelah a hramki awh teh, a khohnanaw hah a kahek awh teh, vaiphu kahlun lah a kahei awh
24 Velitel dal Pavla rychle odvést do pevnosti a nařídil, aby ho zbičovali a vyslechli; chtěl vědět, čím vzbudil tolik nenávisti.
Rom ransabawi kalen ni taminaw hah a kaw sak teh, ransaim thung kâen sak hanlah kâ a poe. Taminaw pueng ni bangkongmaw ahni hah telah a taran awh teh, telah a hram awh tie panue hane a ngai dawkvah, ruitaboung hoi hem vaiteh akungkhei hanelah kâ a poe.
25 Už ho připoutali k bičovací lavici, když se Pavel obrátil k velícímu setníkovi: „Nemáte přece právo bičovat římského občana. Musím být postaven před řádný soud.“
Ahni teh phaivuenrui hoi a katek awh hnukkhu, a teng kangdout e ransabawi hanlah nangmouh ni Rom tami buet touh heh akungkhei laipalah hemnae kâ na tawn a maw telah a pacei.
26 Důstojník dal přerušit přípravy, šel k veliteli a hlásil mu: „Stal se nějaký omyl, ten člověk prohlašuje, že je občanem Říma.“
Ransabawi ni hote lawk hah a thai toteh ransabawi kalen koe a cei teh, nang bangtelamaw ti han. Ahni ni kai teh Rom tami doeh na ti pouh.
27 Velitel s ním šel k Pavlovi a zeptal se: „Je pravda, že jsi římský občan?“„Ano, jsem, “odpověděl vězeň.
Hahoi ransabawi kalen e teh Pawl koe a tho teh, kai koe na dei pouh haw, nang teh Rom tami na maw telah a pacei toteh ue a atipouh.
28 Velitel zapochyboval: „Vím z vlastní zkušenosti, že je to pěkně drahé. Kdepak bys na to vzal?“Pavel řekl: „Já jsem nic nekupoval, jsem občanem od narození.“
Ransabawi kalen e ni kai teh, Rom tami lah o nahanelah tangka moikapap poe laihoi doeh ka o thai atipouh navah, Pawl ni, kai teh Rom tami lah ka khe atipouh.
29 Po tomto prohlášení vojáci odhodili důtky a spěšně jej odvazovali. Velitel měl obavy, protože se dopustil takového přehmatu vůči rodilému římskému občanu. Rozhodl se, že vyšetří, z čeho židé Pavla vlastně obviňují.
Hatdawkvah ahni akungkhei hane naw teh ahni koehoi karanglah a kâkhoe awh. Ransabawi kalen ni hai Pawl heh Rom tami lah ao e hah a panue toteh a pâkhi e hah a taki.
30 Na velitelovu žádost se nazítří sešla židovská velerada za předsednictví úřadujícího i minulého velekněze.
Atangtho vah ransabawi teh Judahnaw ni yon a pen awh e hah kamcengcairalah a panue han a ngai dawkvah, Pawl kateknae rathap hanelah kâ a poe. Vaihma kalennaw hoi lawkcengkungnaw pueng a kamkhueng sak. Pawl hah a kaw awh teh, ahnimae hmalah a kangdue sak awh.

< Skutky Apoštolů 22 >