Skutky Apoštolů 20
1 Když se rozruch utišil, svolal Pavel shromáždění, povzbuzoval efezské křesťany a zároveň se s nimi loučil; rozhodl se totiž pokračovat ve své misijní cestě.
After the uproar had ceased, Paul sent for the disciples and, after encouraging them, took leave of them, and departed to go into Macedonia.
2 Vydal se do Makedonie a Řecka a cestou dodával skupinám křesťanů odvahu a naději.
When he had gone through those parts, and had encouraged them with many words, he came into Greece.
3 V Řecku se zdržel čtvrt roku a potom chtěl odplout zpátky, přímo do Sýrie. Dozvěděl se však, že židé hlídají přístavy a chtějí se ho zmocnit, a tak se rozhodl pro zpáteční cestu zase přes Makedonii.
When he had spent three months there, and a plot was made against him by Jews as he was about to set sail for Syria, he determined to return through Macedonia.
4 Někteří z Pavlových spolupracovníků se přeplavili napřed do Troady a čekali tam na nás. Byli to Sopatros z Beroje, Aristarchos a Sekundus z Tesaloniky, Gájus a Timoteus z Derbe, Tychikos a Trofimos ze západní Malé Asie.
He was accompanied by Sopater son of Pyrrhus of Beroea; Aristarchus and Secundus of the Thessalonians; Gaius of Derbe; Timothy; and Tychicus and Trophimus of Asia.
But these had gone ahead, and were waiting for us at Troas.
6 My s Pavlem jsme nasedli ve Filipách po Velikonocích na loď a po pěti dnech jsme se s nimi sešli v Troadě, kde jsme se zdrželi týden.
We sailed away from Philippi after the days of Unleavened Bread, and came to them at Troas in five days, where we stayed seven days.
7 V neděli večer se tamní sbor sešel ke svaté večeři Páně. Pavel kázal, a protože to bylo slovo na rozloučenou, mluvil až do půlnoci.
On the first day of the week, when we were gathered together to break bread, Paul talked with them, intending to depart on the next day, and continued his speech until midnight.
8 V místnosti hořelo mnoho lamp a byla plná lidí, takže tam bylo horko. Mládenci se proto posadili do oken.
There were many lights in the upper chamber where we were gathered together.
9 Jak se shromáždění protáhlo, jeden z nich, Eutychos, usnul a vypadl z třetího poschodí na dvůr. Běželi k němu, ale ležel tam mrtev.
A certain young man named Eutychus sat in the window, weighed down with deep sleep. As Paul spoke still longer, being weighed down by his sleep, he fell down from the third story, and was taken up dead.
10 Pavel k němu poklekl, vzal ho do náruče a po chvíli řekl: „Nedělejte si starosti, žije.“
Paul went down, and fell upon him, and embracing him said, "Do not be troubled, for his life is in him."
11 Vrátili se nahoru a pokračovali ve večeři Páně. Pavel k nim mluvil celou noc a teprve za svítání se rozloučili.
When he had gone up, and had broken bread, and eaten, and had talked with them a long while, even until break of day, he departed.
12 Eutycha přivedli zase zdravého a všichni z toho měli radost.
They brought the boy in alive, and were greatly comforted.
13 Pavel nás poslal lodí napřed do přístavu Assos, ale sám tam šel po souši.
But we who went ahead to the ship set sail for Assos, intending to take Paul aboard there, for he had so arranged, intending himself to go by land.
14 V Assu nastoupil k nám. Po přistání v Mityléně a po obeplutí ostrovů Chios a Samos jsme třetí den zakotvili v Milétu.
When he met us at Assos, we took him aboard, and came to Mitylene.
Sailing from there, we came the following day opposite Chios. The next day we landed at Samos, and the day after we came to Miletus.
16 Pavel se úmyslně vyhnul Efezu, protože se bál zdržení. Spěchal totiž, aby byl na svátek Letnic v Jeruzalémě.
For Paul had determined to sail past Ephesus, that he might not have to spend time in Asia; for he was hastening, if it were possible for him, to be in Jerusalem on the day of Pentecost.
17 Pozval si však do Milétu představené efezského sboru
From Miletus he sent to Ephesus, and called to himself the elders of the church.
18 a řekl jim: „Jistě si pamatujete, že jsem po celý čas u vás sloužil Pánu se vší skromností, ale přesto s velikými obtížemi a úklady ze strany židů.
When they had come to him, he said to them, "You yourselves know, from the first day that I set foot in Asia, how I was with you all the time,
serving the Lord with all humility, with many tears, and with trials which happened to me by the plots of the Jews;
20 Neopomněl jsem nic, co jste měli slyšet, hlásal jsem to veřejně i v soukromých domech.
how I did not hold back from declaring to you anything that was profitable, and teaching you publicly and from house to house,
21 Židům i pohanům jsem stejně zdůrazňoval, že musejí vyznat Bohu své hříchy a uvěřit v Ježíše Krista jako Pána nás všech.
testifying both to Jews and to Greeks repentance toward God, and faith toward our Lord Jesus.
22 Teď mne však Duch svatý posílá do Jeruzaléma a já nevím, co mne tam potká.
And now, look, compelled by the Spirit, I am going to Jerusalem, not knowing what will happen to me there;
23 V každém sboru, kde jsme se zastavili, mně bratři z Božího vnuknutí předpovídali, že mě tam čeká vězení a těžkosti.
except that the Holy Spirit testifies in every city, saying that bonds and afflictions wait for me.
24 Ale já si tolik nezakládám na životě. Jde mi především o to, abych doběhl závod až do konce a splnil úkol, který mi Pán Ježíš dal: být nositelem radostné zvěsti o Boží lásce.
But I make my life an account of nothing precious to myself, so that I may finish my race, and the ministry which I received from the Lord Jesus, to fully testify to the Good News of the grace of God.
25 Dnes naposled hovořím k vám, kterým jsem tolikrát mluvil o Božím království.
"And now, look, I know that you all, among whom I went about proclaiming the Kingdom, will see my face no more.
26 Mohu říci, že mou vinou nikdo neztratí věčný život.
Therefore I testify to you today that I am innocent of everyone's blood,
27 Všechno, co mi Bůh pro vás dal, jsem vyřídil.
for I did not hold back from declaring to you the whole plan of God.
28 Teď je na vás, abyste si dobře počínali a jako pastýři vedli stádo, které vám Duch svatý svěřil. Pamatujte, že Kristus za ně prolil svou krev!
Watch out for yourselves and to all the flock, in which the Holy Spirit has made you overseers, to shepherd the church of God which he purchased with his own blood.
29 Vím, že po mém odchodu se mezi vás vplíží jako draví vlci falešní učitelé a nadělají ve stádu škody.
For I know that after my departure, vicious wolves will enter in among you, not sparing the flock.
30 Dokonce z vašeho vlastního středu povstanou lidé, kteří budou překrucovat pravdu a přetahovat lidi na svou stranu.
Men will arise from among your own selves, speaking perverse things, to draw away the disciples after them.
31 Buďte na stráži a pamatujte, že po tři roky jsem ve dne v noci na každém osobně pracoval, i když to nebylo lehké.
Therefore watch, remembering that for a period of three years I did not cease to admonish everyone night and day with tears.
32 Teď vás tedy poroučím Bohu a jeho milostivému slovu, které má sílu vás zdokonalovat a zajistit vám dědický podíl mezi jeho věrnými.
Now I entrust you to God, and to the word of his grace, which is able to build up, and to give you the inheritance among all those who are sanctified.
33 Nikdy jsem od vás nežádal peníze ani oděv;
I coveted no one's silver, or gold, or clothing.
34 svýma rukama jsem si na všechno vydělával pro sebe i pro své pomocníky.
You yourselves know that these hands served my necessities, and those who were with me.
35 Snažil jsem se dát vám příklad: vaší povinností je ujímat se slabých a pracovat pro ně. Vždycky mějte na paměti slova Pána Ježíše: Větší radost je dávat než dostávat!“
In all things I gave you an example, that so laboring you ought to help the weak, and to remember the words of the Lord Jesus, that he himself said, 'It is more blessed to give than to receive.'"
36 Po těch slovech s nimi poklekl a modlil se.
When he had spoken these things, he knelt down and prayed with them all.
37 Loučení se neobešlo bez slz a bylo mnoho objímání a bratrských polibků.
They all wept a lot, and fell on Paul's neck and kissed him,
38 Nejvíce je zarmoutilo, že by se už neměli s Pavlem vidět. Nakonec ho doprovodili až k lodi.
sorrowing most of all because of the word which he had spoken, that they should see his face no more. And they accompanied him to the ship.
