< Skutky Apoštolů 17 >

1 Vydali se přes Amfipolis a Apollonii, až přišli do Tesa loniky, kde byla židovská synagoga.
Ie niranga i Ampifolia naho i Apolonia le nandoake e Tesalonika fa ama’e ao ty Fitontonan-Jiosy.
2 Pavel, jak už to měl ve zvyku, zahájil svou misijní činnost mezi židy. Tři soboty po sobě k nim promlouval
Nizilik’ am-pitontonañ’ ao t’i Paoly amy lili’ey, le nitoroa’e boak’ amo Sokitse Masiñeo ami’ty Sabotse telo,
3 a snažil se jim dokázat z Bible, že slíbený Mesiáš musel projít utrpením, zemřít a vstát z mrtvých. „Ten Mesiáš je Ježíš a o něm jsem vám přišel povědět, “říkal Pavel.
nampalange naho nampidodea te tsi-mahay tsy nijale i Norizañey vaho nitroatse amy havilasiy, ami’ty hoe, Iesoà itaroñakoy, ie ‘nio i Norizañey.
4 Někteří z nich tomu uvěřili a ty Pavel a Silas dále vyučovali. Získali pro Krista i mnoho bývalých pohanů, mezi nimi také řadu žen z významných rodin.
Niantoke ty ila’e le nirekets’ amy Paoly naho i Silasy; nanao zay ka ty maro amo Grika mpitalahoo, vaho maromaro amo roakemba beio.
5 To vzbudilo závist židů, kteří v Ježíše neuvěřili. Najali si lidi z městské spodiny a ti vyvolali pouliční výtržnost. Přitáhli k Jásonovu domu, kde Pavel a Silas bydleli, a chtěli je lynčovat.
Fe nañitrike ondaty tsivokatse boak’ an-tsena ao am-pikirañañe, o Tehodao, nitrobotrobo i lahialeñey, nampi­valitsingorake i rovay; vaho nifajifajy mb’ añ’ anjomba’ i Jasona hañakarañe iareo mb’amy màroy.
6 Nezastihli je však, a tak dovlekli Jásona s několika věřícími na radnici. Tam židé žalovali na křesťany:
F’ie tsy nitendreke; le kinororòke mb’añatrefa’ o bei’ i rovaio mb’eo t’i Jasona naho ty roahalahy ila’e, vaho nitazataza ty hoe: Hehe te nivo­trak’ atoy ka o mpampibalitaboake ty tane toio,
7 „Tihle lidé organizují vzpoury v celé říši. Ruší císařovy zákony a snaží se nastolit za krále jakéhosi Ježíše. Teď dorazili až k nám a tento muž jim poskytl svůj dům.“
mbore nampihovàe’ i Jasona. Mandilatse o lilin-Kaisarao ty sata’ iareo le inao eo ze o mpanjaka tovo’e atao Iesoà zao.
8 Městští úředníci dostali strach,
Ie nahajanjiñe izay, le nitsiborehetoke i lahialeñey naho o bein-drovao.
9 ale nakonec propustili Jásona a jeho přátele, když zaplatili kauci.
Le nampandoà’ iareo àntoke t’i Jasona naho o rañe’eo vaho navotsotse.
10 Křesťanští bratři hned v noci tajně vyvedli Pavla a Silase z města a vypravili je na cestu do Beroje. Také tam začali činnost v židovské synagoze.
Aa le nahitri’ o roahalahio aniany amy haleñey mb’e Berea mb’eo t’i Paoly naho i Silasy. Ie pok’ eo le nizilik’ am-pitontonan-Jiosy ao.
11 Berojští židé byli otevřenější a naslouchali ochotně zprávám o Ježíšovi; každý den se scházeli a studovali Písmo a ověřovali si, zda se Pavlova zvěst shoduje s předpověďmi izraelských proroků.
Nivañoñe te amo nte Tesalonikao iretoa, amy t’ie nandrambe o tsarao am-pahimbañañe vaho nañotsohotso o Sokitse Masiñeo lomoñandro handrendreke ty hatò’ o raha zao.
12 Mnoho jich uvěřilo a opět se k nim připojili pohané, muži i ženy, někteří i z urozených vrstev.
Aa le maro ty niantoke, miharo ami’ty roakemba maromaro aman-kasy naho amo lahilahy Grikao.
13 To se ovšem doneslo k židům v Tesalonice. Vypravili se do Beroje a snažili se i tam Pavlovu práci překazit.
Aa ie nifohi’ o Jiosy nte Tesalonikao te mbore nitaroñe i tsaran’ Añaharey e Berea t’i Paoly, le niheo mb’eo ka iereo nitrobo i lahialeñey.
14 Berojští křesťané raději hned dovedli Pavla do nejbližšího přístavu a někteří ho doprovodili po moři až do Atén. Silas a Timoteus zůstali zatím v Beroji. Pavel jim však vzkázal po svých průvodcích, aby se za ním co nejdříve vypravili.
Le nampihitrife’ o roahalahio pak’an-driak’ añe aniany t’i Paoly, fe mbe nitambatse eo t’i Silasy naho i Timoty.
Nasese’ o lahi­lahio pak’ Atena añe t’i Paoly; le nimpoly ninday saontsy amy Silasy naho i Timoty ty homb’ama’e añe masìka.
16 Zatímco na ně čekal, procházel Pavel Aténami. Všechno se v něm bouřilo, když viděl, jak tam lidé horlivě uctívali sochy bohů.
Nandiñe iareo e Atena ao t’i Paoly fe nitsimboetse añ’arofo t’ie naha­isake te lifo-kazomanga i rovay.
17 Den co den hovořil s židy a bohabojnými Řeky v synagoze, ale vycházel i na náměstí a mluvil ke všem, kdo mu byli ochotni naslouchat.
Aa le nitaroñe lomoñandro amo Jiosio naho amo mpañeveñe aman’ Añahareo am-pitontonañe ao naho an-tsena ey amy ze nifanampe ama’e.
18 Tak se dostal do hovoru i s aténskými filozofy, epikurejci a stoiky, a vyprávěl jim o Ježíšovi, který vstal z mrtvých. Někteří ho okřikovali: „Neposlouchejte toho žvanila!“ale druhé to začalo zajímat. Říkali: „To bude nějaké nové náboženství.“Atéňané i lidé, kteří tam přicházeli studovat, byli totiž velice zvědaví a posedlí touhou povědět nebo uslyšet něco nového a neobvyklého. Vzali Pavla mezi sebe, dovedli ho na řečniště zvané Areopag a požádali ho, aby jim pověděl něco více o tom novém učení plném překvapujících myšlenek.
Nifanaontsy ama’e ka o mpikaro-kihitse amo Epikoreo naho amo Stoikao. Hoe ty ila’e: Ino ty ho volañe’ ty mpangaradadake tìa? Hoe ka ty ila’e: Hoe t’ie mpitalily ndrañahare hafa, amy t’ie nitaroñe Iesoà naho i fivañonambelo’ey.
Rinambe’ iereo naho nasese mb’ami’ty Areopagò mb’eo, le nanao ty hoe: Ehe ampahafohino anay te inoñe o fañòhañe vao saontsie’oo;
amy t’ie minday enta ankafankafa an-dravembia’ay, paia’ay ty hahafohiñe ty lengo’ o raha zao.
(Toe fonga tsy nanao inoñ’ inoñe o nte Atenao naho ze ambahiny ao naho tsy ty hitalily ndra ty hijanjiñe ze atao vao lomoñandro.)
22 Pavel tedy vystoupil na místo pro řečníky a oslovil shromážděné: „Atéňané, všiml jsem si, že jste opravdu nábožensky založení lidé.
Aa le nijohañe añivo’ i Vohi-Arese eo t’i Paoly nanao ty hoe: O ry nte Ate­nao! Treako t’ie vata’e mpitalaho amy ze he’e.
23 Když jsem prohlížel vaše četné chrámy a svatyně, viděl jsem také oltář zasvěcený ‚neznámému bohu‘. Tušíte tedy, že je zde někdo, kdo přerůstá vaše představy a máte ho v úctě. A právě o něm jsem vám přišel povědět!
Izaho nijenlajelañe, nisamba o fitalahoa’ areoo, le nizoeko ty kitrely nipatereñe ty hoe: Ho amy t’i Andrianañahare tsy Fohiñe. Aa le hitaroñako i italahoa’ areo fa tsy apota’ areoy.
24 Jediného pravého Boha, který stvořil svět a všechno živé, který ovládá Zemi a celý vesmír, toho nemůžete postavit jako sochu do svých chrámů.
I Andrianañahare nanao ty voatse toy naho ze he’e ama’ey, ie i Talè i likerañey naho ty tane toiy vaho tsy mpimoneñe an-kibohotse nanoem-pitàñe re;
25 On není závislý na tom, zda ho někdo uctívá a přináší mu oběti. Vždyť on sám dává všem život a udržuje i zajišťuje ho vším potřebným.
mbore tsy atràm-pità’ ondaty—ino ty paiae’e? Ie ty mpanolo-kaveloñe naho arofo vaho ze he’e.
26 Celé lidstvo vytvořil z jediného člověka, rozsadil nás po celé zemi a vymezil jednotlivým národům prostor i dějinná období.
Le songa namboare’e an-dio raike ze foko’ ondaty, himoneña’e an-tane atoy, le ie ty nisafiry o sàn’ andro hiraoraoa’ iareo, vaho ty efem-pimoneña’ iareo;
27 A všichni máme veliký úkol: hledat Boha. A tu po pracném poznávání zjišťujeme, že je nám vlastně nablízku.
soa te hipay an’ Andrianañahare, hitsoek’ aze, he ho tendreke, ie tsy lavitse an-tikañ’ iaby.
28 On nám totiž dává život, pohyb a celé bytí. Pěkně to vyjádřili někteří vaši básníci: jsme jeho děti, Boží rodina.
Fa ama’e ao tika ro veloñe naho mihetseke vaho manañ’ aiñe, manahake ty fitaroña’ o mpahay sabo’ areoo, ty hoe: Tarira’e ka tikañe.
29 Jak bychom si tedy měli myslet, že božská pocta přísluší nějakému lidskému dílu ze zlata, stříbra nebo mramoru? To je přece výtvor lidského umění a obratnosti. Vidíte, do takového omylu lidstvo zapadlo,
Aa kanao tariran’ Añahare tika, le tsy mete ty fitsakorean-tika te ampihambañeñe ami’ty volamena ndra volafoty ndra vato nisokireñe an-kilala naho ami’ty hihi’ ondatio i Masiñey.
30 ale Bůh je trpělivý a chce nám to prominout. Teď ale vzkazuje všem lidem, že je na čase toho všeho nechat a obrátit se k němu, k pravému Bohu.
Ie nihevea’e heike an-tsa habahimoañe, ro taroñen’ Añahare henaneo te tsi-mete tsy hene misoloho ondatio ndra aia aia,
31 Blíží se totiž den, kdy nás bude soudit, a všechno závisí na tom, jaký zaujmeme postoj k jedinému muži, kterého Bůh poslal, ke Kristu Ježíši. K němu se Bůh jasně přiznal tím, že ho vzkřísil z mrtvých.“
amy te nifotoàña’e andro zaka an-katò ty voatse toy añam’ indaty tinendre’ey; ie niventè’e amy ze kila ondaty amy nampitroara’e an-kavilasy.
32 Dosud pozorní posluchači teď Pavla přerušili. Vzkříšení z mrtvých bylo na ně příliš. Někteří se mu rovnou vysmáli, druzí se vymluvili: „Pro dnešek to stačí, poslechneme si tě zase příště.“
Aa ie jinanji’ iereo ty hoe: Fitroarañ’ an-kavilasy, le nikobìha’ ty ila’e, vaho hoe ka ty ila’e: Mbe hijanjiña’ay indraike.
Aa le nienga iareo t’i Paoly.
34 Ale někteří byli přece jen zaujati, požádali Pavla o bližší vysvětlení a uvěřili. Byl mezi nimi i člen soudního dvora Areopagu Dionysios a žena jménem Damaris.
Fe nipitek’ ama’e t’indaty ila’e vaho niato. Tam’ iereo t’i Dionisio, mpiamy Areo­pagoy, naho ty rakemba atao Damarie vaho ty ila’e.

< Skutky Apoštolů 17 >