< Skutky Apoštolů 17 >
1 Vydali se přes Amfipolis a Apollonii, až přišli do Tesa loniky, kde byla židovská synagoga.
Ita, idi nalabsandanda dagiti siudad ti Amfipolis ken Apolonia, dimtengda iti siudad ti Tesalonica, no sadino ket adda iti sinagoga dagiti Judio.
2 Pavel, jak už to měl ve zvyku, zahájil svou misijní činnost mezi židy. Tři soboty po sobě k nim promlouval
Kas nakaugalian ni Pablo, napan isuna kadakuada, ket iti tallo nga Aldaw a Panaginana, nakiinnadal isuna kadakuada manipud iti Nasantoan a Sursurat.
3 a snažil se jim dokázat z Bible, že slíbený Mesiáš musel projít utrpením, zemřít a vstát z mrtvých. „Ten Mesiáš je Ježíš a o něm jsem vám přišel povědět, “říkal Pavel.
Linukatanna ti Nasantoan a Sursurat ken impalawagna a masapul nga agsagaba ti Cristo ken agungar manipud iti patay. Kinunana, “Daytoy Jesus nga iwarwaragawagko kadakayo ket isu ti Cristo.”
4 Někteří z nich tomu uvěřili a ty Pavel a Silas dále vyučovali. Získali pro Krista i mnoho bývalých pohanů, mezi nimi také řadu žen z významných rodin.
Dadduma kadagiti Judio ket naallukoy ken nakikadua kada Pablo ken Silas, agraman dagiti napasnek a Griego, adu kadagiti mangidadaulo a babbai ken adu a tattao.
5 To vzbudilo závist židů, kteří v Ježíše neuvěřili. Najali si lidi z městské spodiny a ti vyvolali pouliční výtržnost. Přitáhli k Jásonovu domu, kde Pavel a Silas bydleli, a chtěli je lynčovat.
Ngem dagiti saan a namati a Judio, gapu iti apal, nangikuyogda kadagiti nadangkes a lallaki manipud idiay pagtagilakuan, nangummongda iti adu a tattao, ken nangparnuayda iti gulo iti siudad. Iti panangrautda iti balay ni Jason, kayatda koma nga irruar da Pablo ken Silas kadagiti tattao.
6 Nezastihli je však, a tak dovlekli Jásona s několika věřícími na radnici. Tam židé žalovali na křesťany:
Ngem idi saanda ida a nasarakan, ingguyodda ni Jason ken dadduma kadagiti kakabsat a lallaki iti sangoanan dagiti agtuturay iti dayta a siudad, ket impukkawda, “Dagitoy a lallaki a nangparnuay iti riribuk ket immay met ditoy.
7 „Tihle lidé organizují vzpoury v celé říši. Ruší císařovy zákony a snaží se nastolit za krále jakéhosi Ježíše. Teď dorazili až k nám a tento muž jim poskytl svůj dům.“
Dagitoy a lallaki a sinangaili ni Jason ket agtigtignay a maibusor kadagiti linteg ni Caesar; ibagada nga adda iti sabali nga ari - isu ni Jesus.”
8 Městští úředníci dostali strach,
Idi nangngegan dagiti adu a tattao ken dagiti opisial ti siudad dagitoy a banbanag, nariribukanda.
9 ale nakonec propustili Jásona a jeho přátele, když zaplatili kauci.
Kalpasan a naalada ti kuarta a multa ni Jason ken dagiti dadduma, pinalubosanda ida a pumanaw.
10 Křesťanští bratři hned v noci tajně vyvedli Pavla a Silase z města a vypravili je na cestu do Beroje. Také tam začali činnost v židovské synagoze.
Iti dayta a rabii, imbaon dagiti kakabsat a lallaki da Pablo ken Silas idiay Berea. Idi simmangpetdan sadiay, napanda iti sinagoga dagiti Judio.
11 Berojští židé byli otevřenější a naslouchali ochotně zprávám o Ježíšovi; každý den se scházeli a studovali Písmo a ověřovali si, zda se Pavlova zvěst shoduje s předpověďmi izraelských proroků.
Ita, dagitoy a tattao ket addaan iti nangatngato a panagpapanunot ngem kadagiti adda idiay Tesalonica, ta inawatda ti sao nga addaan iti nakasagana a panunot, ket inaldaw nga ad-adalenda ti Nasantoan a Sursurat tapno kitaenda no dagitoy a banbanag ket pudno.
12 Mnoho jich uvěřilo a opět se k nim připojili pohané, muži i ženy, někteří i z urozených vrstev.
Adu ngarud kadakuada ti namati, karaman dagiti sumagmamano a nabileg a Griego a babbai ken adu a lallaki.
13 To se ovšem doneslo k židům v Tesalonice. Vypravili se do Beroje a snažili se i tam Pavlovu práci překazit.
Ngem idi naammoan dagiti Judio idiay Tesalonica nga iwarwaragawag met ni Pablo ti sao ti Dios idiay Berea, napanda sadiay ket kinibur ken riniribukda dagiti adu a tattao.
14 Berojští křesťané raději hned dovedli Pavla do nejbližšího přístavu a někteří ho doprovodili po moři až do Atén. Silas a Timoteus zůstali zatím v Beroji. Pavel jim však vzkázal po svých průvodcích, aby se za ním co nejdříve vypravili.
Ket dagus nga imbaon dagiti kakabsat a lallaki ni Pablo idiay baybay, ngem nagtalinaed sadiay da Silas ken Timoteo.
Dagiti mangidaldalan kenni Pablo ket impanda isuna agingga iti siudad ti Atenas. Idi ibatidan ni Pablo sadiay, imbilinna kadakuada nga ibagada kada Silas ken Timoteo nga umayda koma kenkuana a dagus no mabalin.
16 Zatímco na ně čekal, procházel Pavel Aténami. Všechno se v něm bouřilo, když viděl, jak tam lidé horlivě uctívali sochy bohů.
Ita, kabayatan nga ur-urayen ida ni Pablo idiay Atenas, nariribukan ti espirituna iti pannakakitana iti siudad a napnoan iti didiosen.
17 Den co den hovořil s židy a bohabojnými Řeky v synagoze, ale vycházel i na náměstí a mluvil ke všem, kdo mu byli ochotni naslouchat.
Isu a nakiinnadal isuna kadagiti Judio idiay sinagoga ken kadagiti nagdaydayaw iti Dios ken kasta met kadagiti masalsalawna iti pagtagilakuan iti tunggal aldaw.
18 Tak se dostal do hovoru i s aténskými filozofy, epikurejci a stoiky, a vyprávěl jim o Ježíšovi, který vstal z mrtvých. Někteří ho okřikovali: „Neposlouchejte toho žvanila!“ale druhé to začalo zajímat. Říkali: „To bude nějaké nové náboženství.“Atéňané i lidé, kteří tam přicházeli studovat, byli totiž velice zvědaví a posedlí touhou povědět nebo uslyšet něco nového a neobvyklého. Vzali Pavla mezi sebe, dovedli ho na řečniště zvané Areopag a požádali ho, aby jim pověděl něco více o tom novém učení plném překvapujících myšlenek.
Ngem adda met dagiti Epicureo ken Estoico a managbiruk iti pudno a nakasalaw kenkuana. Ket kinuna dagiti dadduma, “Ania ti padpadasen nga ibaga daytoy a salawasaw?” Ket kinuna dagiti dadduma, “Kasla mangaskasaba isuna maipanggep iti saan nga am-ammo a dios,” gapu ta ikaskasabana ti maipanggep kenni Jesus ken ti panagungar.
Innalada ni Pablo ket impanda isuna iti Areopago, kunada, “Mabalinmi kadi nga ammoen daytoy baro a sursuro a sasawem?
Ta nangiyegka kadagiti lapayagmi iti banbanag a saanmi nga ammo. Isu a kayatmi a maammoan no ania ti kayat a sawen dagitoy a banbanag.”
(Ita, amin dagiti taga-Atenas ken dagiti ganganaet nga agnanaed sadiay ket busbusbosenda dagiti tiempoda iti awan sabali no di laeng ti mangibaga wenno agdengngeg iti maipanggep iti maysa a banag a barbaro.)
22 Pavel tedy vystoupil na místo pro řečníky a oslovil shromážděné: „Atéňané, všiml jsem si, že jste opravdu nábožensky založení lidé.
Nagtakder ngarud ni Pablo iti tengnga ti Areopago ket kinunana, “Dakayo a lallaki iti Atenas, makitak a relihiosokayo unay iti amin a wagas.
23 Když jsem prohlížel vaše četné chrámy a svatyně, viděl jsem také oltář zasvěcený ‚neznámému bohu‘. Tušíte tedy, že je zde někdo, kdo přerůstá vaše představy a máte ho v úctě. A právě o něm jsem vám přišel povědět!
Ta kabayatan iti ilalabasko ken panangpaliiwko kadagiti banbanag a pagrukrukbabanyo, nasarakak ti maysa nga altar nga addaan iti naisurat a, PARA ITI SAAN NGA AM-AMMO A DIOS. No ania ngarud ti daydayawenyo iti kinaawan ammo, daytoy ti iwaragawagko kadakayo.
24 Jediného pravého Boha, který stvořil svět a všechno živé, který ovládá Zemi a celý vesmír, toho nemůžete postavit jako sochu do svých chrámů.
Ti Dios a nangaramid iti lubong ken amin a banbanag nga adda iti daytoy, yantangay ta isuna ket Apo iti langit ken daga, saan nga agnaed kadagiti templo nga impasdek dagiti ima.
25 On není závislý na tom, zda ho někdo uctívá a přináší mu oběti. Vždyť on sám dává všem život a udržuje i zajišťuje ho vším potřebným.
Saan met isuna a pagserbian ti im-ima dagiti tattao a kasla kasapulanna ti aniaman a banag, yantangay ta isuna mismo ti mangmangted iti biag kadagiti tattao ken anges ken dadduma pay a banbanag.
26 Celé lidstvo vytvořil z jediného člověka, rozsadil nás po celé zemi a vymezil jednotlivým národům prostor i dějinná období.
Ket manipud iti maysa a tao, inaramidna ti tunggal pagilian dagiti tattao nga agnanaed iti rabaw ti daga, ket inkeddengnan dagiti naidutok a tiempoda ken dagiti pagpatinggaan dagiti disso a pagnaedanda.
27 A všichni máme veliký úkol: hledat Boha. A tu po pracném poznávání zjišťujeme, že je nám vlastně nablízku.
Ngarud, masapul a birukenda ti Dios ket nalabit a makaasidegda kenkuana ken masarakanda isuna, ken iti kinapudnona, saan isuna nga adayo manipud iti uray siasinoman kadatayo.
28 On nám totiž dává život, pohyb a celé bytí. Pěkně to vyjádřili někteří vaši básníci: jsme jeho děti, Boží rodina.
Gapu ta kenkuana, agbibiagtayo ken agtigtignaytayo ken addaantayo iti katatao, a kas kinuna iti maysa kadagiti bukodyo a dumadaniw, 'Ta datayo met dagiti kaputotanna.'
29 Jak bychom si tedy měli myslet, že božská pocta přísluší nějakému lidskému dílu ze zlata, stříbra nebo mramoru? To je přece výtvor lidského umění a obratnosti. Vidíte, do takového omylu lidstvo zapadlo,
Isu nga agsipud ta kaputotannatayo ti Dios, masapul a saantayo a panpanunoten a ti kinadios ket kasla balitok, wenno pirak, wenno batbato, a sinukog ti laing ken kapanunotan ti tao.
30 ale Bůh je trpělivý a chce nám to prominout. Teď ale vzkazuje všem lidem, že je na čase toho všeho nechat a obrátit se k němu, k pravému Bohu.
Pinalabas ngarud ti Dios dagiti tiempo ti kinaawan ammo, ngem ita bilbilinenna amin a tattao iti sadinoman nga agbabawi.
31 Blíží se totiž den, kdy nás bude soudit, a všechno závisí na tom, jaký zaujmeme postoj k jedinému muži, kterého Bůh poslal, ke Kristu Ježíši. K němu se Bůh jasně přiznal tím, že ho vzkřísil z mrtvých.“
Daytoy ket gapu ta nangikeddeng isuna iti aldaw a panangukomnanto iti lubong iti kinalinteg babaen iti tao a pinilina. Pinaneknekan ti Dios daytoy a tao iti tumunggal maysa babaen iti panangpagungarna kenkuana manipud iti patay.”
32 Dosud pozorní posluchači teď Pavla přerušili. Vzkříšení z mrtvých bylo na ně příliš. Někteří se mu rovnou vysmáli, druzí se vymluvili: „Pro dnešek to stačí, poslechneme si tě zase příště.“
Ita, idi nangngegan dagiti tattao idiay Atenas ti panagungar ti natay, linais dagiti dadduma ni Pablo; ngem kinuna dagiti dadduma, “Agdengngegkaminto manen kenka maipanggep iti daytoy a banag.”
Kalpasan dayta, pinanawan ida ni Pablo.
34 Ale někteří byli přece jen zaujati, požádali Pavla o bližší vysvětlení a uvěřili. Byl mezi nimi i člen soudního dvora Areopagu Dionysios a žena jménem Damaris.
Ngem nakitipon kenkuana ti dadduma kadagiti tattao ken namatida, pakairamanan ni Dionisio nga Areopago, ti babai a managan Damaris, ken dadduma pay a kaduada.