Skutky Apoštolů 16
1 Dorazili do Derbe a pak do Lystry. Tam žil mladý věřící muž jménem Timoteus, syn křesťanské Židovky a pohanského otce.
Paulo paaisile Derbe na Lystra; linga, palo pabile na mwanafunzi ywakemelwa Timotheo, ni muinja ywabelekwile na mao wa Kiyahudi ambaye ni muumini na tate bake ni Mgirki.
2 Křesťané v Lystře a Ikoniu si ho velice pochvalovali.
Bandu ba Listra na Ikonio batimshuhudia vizuri.
3 Také Pavel si ho oblíbil a vybral za svého dalšího průvodce. Protože v těchto oblastech měli stále co činit s židovskými usedlíky, kteří Timotea znali a považovali ho podle otce za pohana, Pavel mu raději doporučil obřízku.
Paulo atimpala ili asafiri niywembe, nga nyo atimtola na kumtahiri kwa sababu ya Bayahudi babile kolyo mana baote bantangite kuwa tate bake ni Mgiriki.
4 Putovali pak společně do dalších měst a seznamovali je s dopisem apoštolů a vedoucích jeruzalémské církve.
Pabayenda bapetya katika miji na kutoa maagizo kwa makanisa ili kugatii maagizo ayo yaandikilwe na mitume na apindo kolyo Yerusalemu.
5 Maloasijské sbory se upevňovaly ve víře a také tam stále přibývali noví křesťané.
Nga nyo makanisa yatiimarishwa katika imani na baamini bationgezeka kwa idadi kila lisoba.
6 Tak procestovali Frygii a obrátili se nazpět do Galacie, protože neměli vnitřní jistotu, že mají pokračovat dále na západ do provincie Asie. Pak chtěli na pobřeží Černého moře do Bytinie, ale cítili, že ani tam je Kristus neposílá.
Paulo na mwenzake batiyenda Firigia na Galatia, mana Roho wa Nnongo atibakanikia kuhubiri neno kolyo katika jimbo lya Asia.
Pabakaribia Misia, batijaribu yenda Bithinia, lakini Roho wa Yesu atibakanikia.
8 Obrátili se tedy znovu k západu, bez zdržování prošli Mysií, až dorazili do Troady.
Kwa eyo bapeta Misia baisa mpaka Mji wa Troa.
9 V noci měl Pavel sen. Stál před ním muž v makedonském kroji a prosil ho: „Přeplav se do Makedonie a pomoz nám!“
Maono gatimtokya Paulo kilo, pabile na mundu ba Makedonia ayemi, akimkema no baya, “Muise mtusaidie huku Makedonia.”
10 My všichni jsme uvěřili, že tento sen byl Božím příkazem, abychom šířili zvěst o spáse také v Evropě, a hned jsme se začali připravovat na cestu.
Paulo paabweni maono mara twatijiandaa kuyenda, Makedonia, atangite panga Nnongo atukemle kuyenda kubahubiria injili.
11 Z troadského přístavu jsme se plavili na ostrov Samotraké a na evropskou pevninu jsme vystoupili v makedonské Neapoli.
Nga nyoo tubokite boka Troa, kuyenda moja kwa moja Samothrake, na lisoba lyanyaibele tuikite mji wa Neapoli.
12 Po souši jsme pokračovali do Filip, nejvýznamnějšího města severní Makedonie, obydleného hlavně římskými kolonisty. Tam jsme se usadili na několik dní.
Boka hapo twatiyenda Filipi ambao ni yumo wa ga Makedonia, mji muhimu katika wilaya na utawala wa Kirumi na twatitama masoba kadhaa.
13 Protože ve městě nebyla synagoga, vyšli jsme v sobotu za bránu na břeh řeky. Předpokládali jsme totiž, že by se tam mohli scházet místní židé a bohabojní pohané k modlitbám. Byla tam opravdu skupina žen, a tak jsme se posadili a mluvili k nim.
Lisoba lya Sabato, twatiyenda panja ya nnango kwa ndela ya mto, sehemu ambayo twatidhani pabile na mahali pakupanga maombi. Twatitama pae na longela na alwawa baisile mpamo.
14 Mezi posluchačkami byla také Lydie, obchodnice s purpurovými sukny, pohanka, která uvěřila v Boha. Kristovo slovo ji zaujalo a ona dychtivě naslouchala Pavlovu kázání.
Nwawa yumo ywakemelwa Lidia, ywapemeya zambarau, boka katika mji wa Tiatira, ywatimwabudu Nnongo, atitusikiliza. Ngwana atimfungua mwoyo wake na kubeka maanani maneno yabayilwe na Paulo.
15 Přijala s celou svou rodinou křest a přiměla nás, abychom se stali hosty v jejich domě.
Baada ya batizwa, ywembe na nyumba yake yote, balitusihi akibaya, “kati mwamunibweni kuwa nenga na mwaminifu katika Ngwana, bai nawasihi mujingii na tama kwango.”Atitusihi muno.
16 Když jsme zase jednou šli na místo modliteb, potkala nás mladá otrokyně, která měla věštecké nadání. Její majitelé na tom pořádně vydělávali.
Ipalike panga, patubile twayenda mahali kuloba, nwawa yumo ywabile na nchela lya utambuzi atikwembana natwenga. Atimletea ngwana wake faida yanyansima kwa kubashiri.
17 Připojila se hned k nám a hlasitě vyvolávala: „Vidíte ty lidi? To jsou sluhové nejvyššího Boha a říkají nám, jak najít záchranu!“
Nwawa yolo atimkengama Paulo pamope na twenga, akombwa ndoti no baya “Haba alalome ni batumishi ba Nnongo ywabile nkolo, watibatangazia mwenga habari ya wokovu.”
18 Tak to dělala den za dnem. Pavel to těžce nesl a jednoho dne jí přikázal: „Ve jménu Ježíše Krista, okamžitě přestaň!“Dívka se probrala ze svého vytržení a úplně tu schopnost ztratila.
Apangite nyoo kwa masoba ganyansima, lakini Paulo abile amekasirishwa na likowe loo, atikerebuka kunchogo na kummakiya nchela, “Nakubakiya kwa lina lya Yesu uboke nkati yake.” Ni ywembe atiboka ma kunleka mara jimo.
19 To ovšem rozzlobilo její pány, kteří přišli o zdroj značných příjmů.
Angwana bake pabamweni ya kuwa litumaini lya faida yabe latibutuka, batimkamwa Paulo na Sila na kubaburuza kulisoko nnongi yababile na mamlaka.
20 Přivlekli Pavla a Silase na radnici před soudce a vznesli proti nim vážné obvinění: „To jsou židé, kteří pobuřují v našem římském městě a snaží se tu šířit svoje náboženství.“
pabaikilwe kwa mahakimu, babaya, “Aba alalome ni Ayahudi na batipanga ghasia ngolo katika mji witu.
Bafundisha makowe ambayo nga saliya kwaa twenga kugapokya wala kugakengama kati Arumi.”
22 Srocený lid se také připojil k tomu obvinění a úředníci tedy dali Pavla a Silase zmrskat pruty po nahém těle.
Kipenga chatiinuka nchogo ya Paulo na Sila, mahakimu batirarua ngobo zao na kubavua na kubaamuru babakombwe bakora.
23 Po krutém bičování je předali vězeňskému strážci do přísné vazby.
Baada ya kubakombwa bakora zanyansima batibatupa muligereza na kumuamuru askari ba ligereza kubalinda vyema.
24 Ten je vsadil do nejhlubší kobky a nohy jim sevřel kládou.
Baada ya kupokya amri yee, askari wa ligereza atibatupa katika chumba cha nkati ya ligereza na kubataba magolo gabe katika sehemu yaatibahifadhi.
25 Pavel a Silas se ještě o půlnoci hlasitě modlili a zpívali Bohu chvalozpěvy, až se to rozléhalo celou věznicí.
Muda wa kilo ya manane, Paulo na Sila babile batiloba na kuimba nyimbo za kunsifu Nnongo, huku afungwa benge bakibasikiliza.
26 Tu se zatřásla země, základy vězení byly porušeny, dveře vyvaleny a okovy se uvolnily.
Ghafa patitokya lilendemo kolo na misingi ya ligereza yatitikisika, nnango wa ligereza watifunguka, na minyororo ya bafungwa bote yatilegezwa.
27 Žalářník se probudil a viděl, co se stalo. Tasil svůj meč a chtěl se jím probodnout, protože se domníval, že vězňové utekli, a on za ně ručil svým životem.
Mlinzi wa ligereza atiamka boka mulugona na kubona milango yote ya ligereza yatifunguka: nga nyo atitola upanga wake mana apala kujibulaga kwa sababu atangite kuwa afungwa bote batitorka,
28 Pavel na něj zavolal: „Nezabíjej se, vždyť nikdo neutekl!“
Lakini, Paulo kakombwa ndoti kwa lilobe likolo, kabaya “Kana ujidhuru kwa mana twabote tubile mahali pano.”
29 Správce žaláře popadl pochodeň, seběhl do jejich kobky a vrhl se před nimi na kolena.
Mlinzi wa ligereza aloba taa iletwe na kujingya nkati ya ligereza kwa haraka, atirendema na kuogopa, atitomboka pae ya Paulo na Sila,
30 Pak je vyvedl ven a ptal se: „Vy jste jistě bohové; co mám dělat, abych byl zachráněn?“
na kubatoa panja ya ligereza nobaya, “Waheshimiwa, nipange namani ili nipate kuokoka?”
31 Řekli mu: „Bůh je Ježíš Kristus, v něho uvěř a budeš zachráněn s celou rodinou.“
Na bembe bammakiya, “Muamini Ngwana Yesu niwenga walowa kuokkoka pamope na nyumba yako.”
32 A vyprávěli jemu a všem obyvatelům jeho domácnosti o Kristu.
Batilongela neno lya Ngwana kwake, pamope na bandu bote ba nyumba yake,
33 Žalářník je pečlivě ošetřil a ještě v noci se dal s celou svojí rodinou i otroky pokřtít.
Mlinzi wa ligereza atibatola kilo yelo na kuwaosha sehemu baumile, ywembe pamope na bandu ba munyumba yake batibatiza mara.
34 Pak zasedli ke stolu a bylo tam veselo, vždyť uvěřili v živého Boha!
Atibaleta Paulo na Sila mu'nyumba yake na kubaandalia chakulya. Ni ywembe abile na puraha kolo pamope na bandu ba mu'nyumba yake kwa sababu balimwamini Nnongo.
35 Ráno k němu poslali úředníci vojáka se vzkazem, aby apoštoly propustil.
Paiikite mutwekati, mahakimu batituma ujumbe kwa yolo mlinzi ba ligereza bakibaya, “Baruhusu balo bandu bayende,”
36 Žalářník měl radost, že mohou klidně odejít,
Mlinzi wa ligereza kammakiya Paulo nnani ya maneno ago ga kuwa, “Mahakimu batituma ujumbe niruhusu mwondoke: nga nyoo muboke panja na muyende kwa amani.”
37 ale Pavel si postavil hlavu: „To tedy ne! Nás, římské občany, dají bez výslechu veřejně zmrskat, vsadit do žaláře, a teď by se nás chtěli v tichosti zbavit? Ať pěkně sami přijdou a propustí nás.“
Lakini Paulo ammakiye, “Balitukombwa hadharani, bandu ambao ni Arumi bila kutuhukumu na batiamua kututupa mu'ligereza; alafu nambeambe bapala kututoa kwa siri? Ntopo, yawezekana kwaa, bembe babene baise kututoa mahali pano.”
38 Voják to vyřídil. Městští úředníci se polekali té skutečnosti, že Pavel a Silas jsou občany Římské říše.
Balinzi batibajulisha mahakimu nnani ya maneno ago, mahakimu batiyogopa muno palo batangite kuwa Paulo na Sila ni Arumi.
39 Přišli tedy s omluvami, ale prosili je, aby opustili Filipy.
Mahakimu baisile na kuwasihi baboke, na batibatoa panja ya ligereza, batibaloba Paulo na Sila batoke panja ya mji wabembe.
40 A tak apoštolové ještě navštívili křesťanku Lydii, kde se setkali s věřícími, potěšili se navzájem a odešli z města.
Kwa eyo Paulo na Sila batiboka panja ya ligereza baisa mu'nyumba ya Lidia. Paulo na Sila pababweni alongo, batibatia mwoyo na boka po batiboka katika mji woo.
