Skutky Apoštolů 16
1 Dorazili do Derbe a pak do Lystry. Tam žil mladý věřící muž jménem Timoteus, syn křesťanské Židovky a pohanského otce.
Pawluh ja Tilah cun Derbe ja Luhtarah citki xawi; acua Timoti ngming naki khritjan mat veki; ani cun jumeikia Judah nghnumia cakpaa kyaki, a pa cun Krika kyaki;
2 Křesťané v Lystře a Ikoniu si ho velice pochvalovali.
Ani cun Luhtarah ja Ikoniha vekie naw jumeiki ti lü ania mawng cun pyenkie.
3 Také Pavel si ho oblíbil a vybral za svého dalšího průvodce. Protože v těchto oblastech měli stále co činit s židovskými usedlíky, kteří Timotea znali a považovali ho podle otce za pohana, Pavel mu raději doporučil obřízku.
Pawluh naw ani cun ami hlawnga ami cehpüi vai a täng. Acunüng, acua vekiea Judahea phäha, a vun a mawihsak, a pa Krika kyaki tia ami van naw ami ksinga phäha kyaki.
4 Putovali pak společně do dalších měst a seznamovali je s dopisem apoštolů a vedoucích jeruzalémské církve.
Mlüh naküt üng cit hü ni lü, Jerusalema angvaie ja ngsä he naw ami mkhyaha jah läklam vaie cun jumeikie üng ani jah mtheh.
5 Maloasijské sbory se upevňovaly ve víře a také tam stále přibývali noví křesťané.
Sangcime cun jumnak üng khäng u lü a mhnüp tä se nung law dämdämkie.
6 Tak procestovali Frygii a obrátili se nazpět do Galacie, protože neměli vnitřní jistotu, že mají pokračovat dále na západ do provincie Asie. Pak chtěli na pobřeží Černého moře do Bytinie, ale cítili, že ani tam je Kristus neposílá.
Ngmüimkhya Ngcim naw Asah hne ngthu sang vai am ti se, Pharikih hne ja Kalatih hne avan üng cit hüki xawi.
Mutih ng'yü pei ani pha law ja, Bithunih hnea lut khai xawia büki xawi, acunsepi, Jesuha Ngmüimkhya naw am a jah cehsak.
8 Obrátili se tedy znovu k západu, bez zdržování prošli Mysií, až dorazili do Troady.
Mutih khe ni lü, Taros da citki xawi.
9 V noci měl Pavel sen. Stál před ním muž v makedonském kroji a prosil ho: „Přeplav se do Makedonie a pomoz nám!“
Mthana Pawluh naw mdannak üng Maketawniha khawa ka khyang mat ngdüi lü, “Maketawniha khawa law lü, jah kpüi lawa” tia, nghui na se a hmuh.
10 My všichni jsme uvěřili, že tento sen byl Božím příkazem, abychom šířili zvěst o spáse také v Evropě, a hned jsme se začali připravovat na cestu.
Acuna mdannak a hmuh law päng ja, ami veia thangkdaw pyen khaia Pamhnam naw jah khüki tia ksing ni lü, Maketawniha hnea ceh vaia kami ngtünki.
11 Z troadského přístavu jsme se plavili na ostrov Samotraké a na evropskou pevninu jsme vystoupili v makedonské Neapoli.
Taros üngkhyüh mlawng am cit u lü, Samotarat kami citki, angawi üng Nepoliha kami cit be tüki;
12 Po souši jsme pokračovali do Filip, nejvýznamnějšího města severní Makedonie, obydleného hlavně římskými kolonisty. Tam jsme se usadili na několik dní.
Acun üngka naw Philipih mlüha kami citki, acuna mlüh cun Maketawniha khaw üng mlüh mata kya lü, Romah mlüh ktung üngkaa kyaki. Acuna khaw üng khawvei kami veki.
13 Protože ve městě nebyla synagoga, vyšli jsme v sobotu za bránu na břeh řeky. Předpokládali jsme totiž, že by se tam mohli scházet místní židé a bohabojní pohané k modlitbám. Byla tam opravdu skupina žen, a tak jsme se posadili a mluvili k nim.
Sabbath mhnüp üng, khaw kpunga cit u lü, tui caye da, Judahea ktaiyünaka hnüna vekia kami ngaih. Acua ngaw lü, ngbäm lawki hea nghnumie veia ngthu kami pyenki.
14 Mezi posluchačkami byla také Lydie, obchodnice s purpurovými sukny, pohanka, která uvěřila v Boha. Kristovo slovo ji zaujalo a ona dychtivě naslouchala Pavlovu kázání.
Acunüng, Lidia ngming naki, jihsen jawiki, Tuhtirah khawa ka, Pamhnam jumkia nghnumi mat naw kami ngthu ngja lü, Pawluha ngthu pyen cun aktäa ngai khaia Bawipa naw a mlung a mhmawng.
15 Přijala s celou svou rodinou křest a přiměla nás, abychom se stali hosty v jejich domě.
A im khyawng avan naw Baptican ami khan law päng üng, “Bawipa jumei kcangkia nami na ngaih üng ka ima kai law ua” tia, jah nghui na lü a jah mtheh.
16 Když jsme zase jednou šli na místo modliteb, potkala nás mladá otrokyně, která měla věštecké nadání. Její majitelé na tom pořádně vydělávali.
Mhnüp at üng ktaiyünaka hnüna kami ceh k'um üng, mpya nghnumica mat malam pyen lü ngjoki kami khyum. Acuna nghnumica cun Ngmüimkhya kse naw a mahpa phäh malam pyen lü ngui khawh yahki.
17 Připojila se hned k nám a hlasitě vyvolávala: „Vidíte ty lidi? To jsou sluhové nejvyššího Boha a říkají nám, jak najít záchranu!“
Acun naw Pawluh ja keimi jah läk law lü, “Hina küikyannaka lam ning ja mtheh lawki he cän hlüngsäihki Pamhnama mpyae ni” ti lü, ngpyangki.
18 Tak to dělala den za dnem. Pavel to těžce nesl a jednoho dne jí přikázal: „Ve jménu Ježíše Krista, okamžitě přestaň!“Dívka se probrala ze svého vytržení a úplně tu schopnost ztratila.
Acukba khaw mhnüp khawvei veki. Acukba kyase Pawluh naw am ngja law hlü lü, nghlat sihki naw, Ngmüimkhya kse üng, “Jesuh Khritawa ngming am ka ning mthehki, a k'um üngka naw lut law” a ti ja lut lawki.
19 To ovšem rozzlobilo její pány, kteří přišli o zdroj značných příjmů.
Acunüng, a mahpae naw, ami ngui suinak päihki tia ksing law u lü, Pawluh ja Tilah jah man u lü, khyang ngkhämnak, angvaiea veia ami jah cehpüi.
20 Přivlekli Pavla a Silase na radnici před soudce a vznesli proti nim vážné obvinění: „To jsou židé, kteří pobuřují v našem římském městě a snaží se tu šířit svoje náboženství.“
Romah Bawiea veia ja cehpüi u lü, “Hi xawi hin Judah khyang xawia kyaki xawi, kami mlüh jah khuimkha lawki xawi,
Ami naw mi thum kpetki thumcam jah mtheikie. Mimi cun Romah khyanga mi kyaki. Amimia bilawh cun am mi läk dat vaia thum pyeni xawi” ami ti.
22 Srocený lid se také připojil k tomu obvinění a úředníci tedy dali Pavla a Silase zmrskat pruty po nahém těle.
Acunüng khyange cun Pawluh ja Tilah jah pawh khaiea ngkhäm law hngakie, bawie naw ani kcu ja suisak u lü, cung am jah kpai vaia ngthu ami jah pet.
23 Po krutém bičování je předali vězeňskému strážci do přísné vazby.
Khawvei ami jah kpai päng lü, thawngima ja khyumkie naw, thawng ngvai naw ngängki am, üp ye khaia a ngäng vaia ami jah mtheh.
24 Ten je vsadil do nejhlubší kobky a nohy jim sevřel kládou.
Acukba mtheh u se, thawngim ngvai naw, thawngima ak'um säisäiha ja khyumki naw, ani khaw cun khyaw üng a jah khun.
25 Pavel a Silas se ještě o půlnoci hlasitě modlili a zpívali Bohu chvalozpěvy, až se to rozléhalo celou věznicí.
Acunsepi, Pawluh ja Tilah cun, mthana Pamhnama veia ktaiyü ni lü, ng’äi mcuk ni se, thawngim üng kyum hngakie naw ami jah ngaih.
26 Tu se zatřásla země, základy vězení byly porušeny, dveře vyvaleny a okovy se uvolnily.
Angxita ngkhyü ngsün law se, thawngima hnün pi ngsün lawki; acunüng, ksawh naküt nghmawng law se, khyange ami jah khihnake cun ngsutei law päihkie.
27 Žalářník se probudil a viděl, co se stalo. Tasil svůj meč a chtěl se jím probodnout, protože se domníval, že vězňové utekli, a on za ně ručil svým životem.
Thawng ngvai cun a ihnak üngkhyüh tho lawki, thawngim ksawhe nghmawng u se jah hmu lü, thawng kyume dawng päikiea ngai lü, a kcim lo lü hnimei khaia ngtängki.
28 Pavel na něj zavolal: „Nezabíjej se, vždyť nikdo neutekl!“
Acunsepi, Pawluh naw, ngpyang lü, “Käh thawna; kami van hia kami veki ni” a ti.
29 Správce žaláře popadl pochodeň, seběhl do jejich kobky a vrhl se před nimi na kolena.
Thawng ngvai naw meikdäi akjanga jah kthäh lü, kyühei lü ngkhyet lü, Pawluh ja Tilaha hmaia kawpki.
30 Pak je vyvedl ven a ptal se: „Vy jste jistě bohové; co mám dělat, abych byl zachráněn?“
Kpunga jah cehpüi lü, “Saja xawi aw, küikyannak ka yah vaia i ka pawh khai?” a ti.
31 Řekli mu: „Bůh je Ježíš Kristus, v něho uvěř a budeš zachráněn s celou rodinou.“
Ani xawi naw, “Bawipa Jesuh jumeia, acunüng, namät ja na khuiim khyawng lawnge maha küikyannak nami yah khai” ani ti.
32 A vyprávěli jemu a všem obyvatelům jeho domácnosti o Kristu.
Acunüng, a veia ja, a ima vekie naküta veia Bawipaa ngthu ani pyen.
33 Žalářník je pečlivě ošetřil a ještě v noci se dal s celou svojí rodinou i otroky pokřtít.
Acuna mthan, acun naji üng jah cehpüi lü, ami jah kpainaka ani nghmae cun a jah mthih pet; acunüng, amät ja a khuiim khyawng lawng ami ngkhä Baptican khankie.
34 Pak zasedli ke stolu a bylo tam veselo, vždyť uvěřili v živého Boha!
A ima ja cehpüiki naw, jah khin na lü, Pamhnam ami jumei lawa phäha, amät cun a khuiim khyawng lawng ami van am aktäa jekie.
35 Ráno k němu poslali úředníci vojáka se vzkazem, aby apoštoly propustil.
Khaw a thaih law ja, Romah bawie naw, “Acun xawi jah khyah ua” tia, jee ami jah tüih.
36 Žalářník měl radost, že mohou klidně odejít,
Acunüng, thawng ngvai naw, Pawluha veia, “Bawie naw, ning ja hlät khaiea, khyang jah tüi lawki he ni; acunakyase, atuh lut law ni lü, dim’yenak am cit nia” a ti.
37 ale Pavel si postavil hlavu: „To tedy ne! Nás, římské občany, dají bez výslechu veřejně zmrskat, vsadit do žaláře, a teď by se nás chtěli v tichosti zbavit? Ať pěkně sami přijdou a propustí nás.“
Acunsepi, Pawluh naw, “Romah khyanga kami kyaki, kami mkhyenak am ve xaki ami jah kpai u, thawngim üng ami jah khyum; atuh anghmüa jah ktäm khaiea bükie aw? Acukba am kya sawxat khai; amimät Romah ngvaie law u lü, jah hlät law u se” tia, je ngvai ani jah mtheh.
38 Voják to vyřídil. Městští úředníci se polekali té skutečnosti, že Pavel a Silas jsou občany Římské říše.
Je ngvai naw, acuna ngthu cun Romah ngvaie ami jah mtheh; acunüng, Romah khyanga kyaki xawi tia jah ksing law u lü, kyühei lawki he naw;
39 Přišli tedy s omluvami, ale prosili je, aby opustili Filipy.
va cit u lü, ja mcäikie naw, jah nghui na be u lü, thawng üngka naw jah hlät u lü mlüh cun ani cehtak vaia ami jah mtheh.
40 A tak apoštolové ještě navštívili křesťanku Lydii, kde se setkali s věřícími, potěšili se navzájem a odešli z města.
Acunüng, thawngim üngka naw lut law ni lü, Lidia ima citki xawi; jumeikie jah hmu ni lü, jah dim’yesak ni lü, cit beki xawi.
