Skutky Apoštolů 13
1 Ve sboru v Antiochii bylo několik mužů, kterým Bůh dával zvláštní porozumění jeho pokynům i schopnost tlumočit je lidem. Byli to Barnabáš, Šimon zvaný Černý, Lucius z Kyrény, Manahen, který byl vychováván spolu s galilejským knížetem Herodem Antipou, a Saul.
Mushipinga sha wantu yawamjimira Yesu aku Antiokiya kuweriti na wantu wamonga yawaweriti wambuyi wa Mlungu na wafunda, muwamu kaweriti Barinaba, na Simoni yawamshema viraa Nigeri, na Lukiu gwa Kureni, Sauli na Manaeni ndo yomberi kaleritwi pamuhera na mfalumi Herodi.
2 Ti se jednou připravovali postem a modlitbami na službu Bohu a dostali pokyn od Ducha svatého: „Vyšlete ze svého středu Barnabáše a Saula k práci, kterou jim chci svěřit!“
Pawaweriti wankutenda ibada yawu kwa Mtuwa na koya kuliya, Rohu Mnanagala katakula, “Gunzyaguliri Barinaba na Sauli toziya ya lihengu lyanuwashemiriti.”
3 Znovu se tedy modlili a postili, pak jim požehnali pokládáním rukou a vyslali je na misii. Jako pomocník s nimi šel Jan Marek.
Su, pawaluwiti Mlungu kala na koya kuliya, wawatulira mawoku, wawaleka wagendi zawu.
4 Podle pokynů Ducha se vypravili do přístavu Seleukie a odtud se plavili na ostrov Kypr.
Barinaba na Sauli pawatumitwi kala na Rohu Mnanagala, wasulukiti mpaka Selewukiya, na kulawa aku wakweniti mtubwi mpaka shisiwa sha Kupiru.
5 Přistáli v městě Salamině a v židovských synagogách začali kázat o Kristu.
Pawasokiti Salami wabweriti shisoweru sha Mlungu munumba za Wayawudi za kuluwira Mlungu, kwaniti Yohani Mariku pamuhera na womberi kutanga lihengu.
6 Prošli tak celým ostrovem až do Páfu.
Wagendigenditi kulawa uwega wumu wa shisiwa mpaka Pafu, uwega wa pili, na aku wamwoniti mhawi yumu mbuyi gwa mpayu Myawudi yawamshema Baliyesu ndo kalipayiriti kawera mbuyi gwa Mlungu.
7 Tam sídlil římský místodržitel Sergius Paulus, vzdělaný muž, a ten k sobě pozval Barnabáše a Saula, aby od nich slyšel Boží zvěst.
Kaweriti ganja gwa mkolamlima gwa shisiwa Serigiu Paulu, ndo yomberi kaweriti muntu mheri nentu. Serigiwu Paulu kawashemiti Barinaba na Sauli su kapikaniri shisoweru sha Mlungu.
8 U Sergia byl také židovský mág Barjezus, který se vydával za proroka. Říkalo se mu Elymas, to znamená čaroděj. Ten se teď tvrdě postavil proti Barnabášovi a Saulovi a snažil se ze všech sil, aby jim Sergius neuvěřil.
Kumbiti ayu muhawi Elima, handa ntambu yakaweriti kashemwa kwa Shigiriki, kajeriti kuwaberibeziya su kumlewelera mkulu gwa shisiwa nakiza kugalambukira njimiru ya shikristu.
9 Saul, nyní známější pod jménem Pavel, se v síle svatého Ducha podíval Barjezovi přímo do očí a řekl:
Su, Sauli kamanikana kwa litawu lwa Paulu, pakawera kamema Rohu Mnanagala, kamkwenjulira masu mhawi ayu,
10 „Tvoje jméno sice znamená ‚syn Ježíšův‘, ale ve skutečnosti jsi syn ďáblův, plný klamu a falše! Jsi nepřítel Boží pravdy a stojíš v cestě lidem, kteří hledají Boha.
Na kalonga, “Gwenga! Gwenga mwana gwa Mkondola! Gwenga gwa mngondu gwa shoseri shilii shashimfiriziya Mlungu, goya ndiri ata mala yimu kujera kuzipotiziya njira za Mtuwa zyazinyoshikiti.
11 On je však pánem i nad tebou. Na důkaz toho teď oslepneš a na čas neuvidíš ani slunce!“Barjezovi se skutečně setmělo před očima, tápal kolem sebe a hledal, kdo by mu podal ruku a vedl ho.
Vinu, liwoku lwa Mtuwa halikukomi, haguweri na lwisi na hapeni guwezi kuwona uweru wa mshenji kwa shipindi.” Katepu Elima masu gakuwi gadunuka kanja kugenda aku na aku pakasakula muntu gwa kumkola liwoku kamlonguziyi.
12 Když místodržitel viděl, co se stalo, uvěřil a dychtivě přijímal Ježíšovo učení.
Mkola mlima ulii pakawoniti yagalawiriti, kajimiriti, kalikangashiti nentu mafundu gakapikiniriti kuusu Mtuwa.
13 Z Páfu se Pavel a jeho průvodci plavili do Perge v Pamfylii. Jan Marek se však od nich odloučil a vrátil se odtud do Jeruzaléma.
Kulawa Pafu, Paulu na wayaguwi wagenda nyanyi mpaka Periga Mupamfiliya, kumbiti Yohani Mariku kawalekiti, kawuya Yerusalemu.
14 Z Perge šli do Pisidiské Antiochie a zúčastnili se tam sobotní bohoslužby v synagoze.
Wanja kulawa Periga wasoka Antiokiya na Pisidiya, na Lishaka lya kwoyera wingiriti munumba ya Mlungu, walivaga.
15 Když byly přečteny oddíly ze zákona a prorockých knih, vyzvali je představení synagogy: „Bratři, jestliže máte pro nás nějaké duchovní povzbuzení, ujměte se slova!“
Pawasomiti kala mushintola sha malagaliru ga Musa na mmalembu ga wambuyi, wakulu wa numba ya Mlungu wawajegiriti ujumbi awu, Walongu handa, mwanashi shitwatira sha kuwagambira wantu su waweri na moyu muwagambiri.
16 Tu vystoupil Pavel, naznačil obvyklým gestem, že bude hovořit, a začal: „Muži Izraele, i vy, jiného původu, kteří ctíte jediného Boha! Dobře poslouchejte!
Su, Paulu kagolokiti, kawapungira liwoku, kanja kulonga, “Wanalushi wa Israeli na Wayawudi ndiri yamwamuguwira Mlungu, mpikinilireni!
17 Bůh si vyvolil naše praotce a za pobytu v Egyptě dal jejich potomkům vyrůst ve veliký národ. Mocnými činy je pak z té otrokářské země vysvobodil.
Mlungu gwa wantu wa Israeli kawasyaguliti wambuyi wetu na kuwatenda waweri lushi lukulu pawaweriti wahenga Misri kulii. Mlungu kawalaviyiti aku kwa likakala likulu.
18 Po čtyřicet let kočovali pouštěmi a Bůh se o ně pečlivě staral.
Kawahepeleriti kwa shipindi sha vinja malongu msheshi kushiwala.
19 Potom jim podmanil všechny národy, které obývaly Kenaan a daroval tu zemi dědičně Izraeli.
Kagaharibisiyiti maisi saba ga isi ya Kanaani kawayupa wantu wakuwi awa isi iweri yawu.
20 Po více než čtyři století jim Bůh vládl prostřednictvím moudrých vůdců, z nichž poslední byl prorok Samuel.
Vinja mia msheshi na magumba muhanu gapititi, shakapanu kawapananiti watoza wawalongoziyi mpaka shipindi sha mbuyi gwa Mlungu Samweli.
21 V jeho době zatoužili naši předkové po králi a Bůh jim tedy dal za krále Saula, syna Kíšova z kmene Benjamín. Vládl jim čtyřicet let.
Panu wafiriti waweri na mfalumi na Mlungu kawayupa Sauli, mwananguta gwa Kishi gwa likabila lya Benjamini, kaweriti mfalumi gwawu kwa shipindi sha vinja malongu mhanu.
22 Bůh se však od něho odvrátil a dal Izraeli za krále Davida, o němž řekl: ‚Vybral jsem si Davida, Jišajova syna. To je muž podle mých představ a bude se řídit mou vůlí.‘
Pawamwusiyiti kala Sauli, Mlungu kumsaguliti Dawudi kaweri Mtuwa gwawu. Mlungu kalaviyiti shibali shakuwi kwakuwi pakalonga, ‘Numwoniti Dawudi mwananguta gwa Yese, muntu gwanumfira neni, muntu mweni hakatendi goseri galii nganfira kugatenda.’
23 Slíbil také, že z Davidova rodu se narodí Vysvoboditel, a splnil to, když poslal Ježíše.
Kulawa mushiyiwuku sha muntu ayu, Mlungu kawajegera Waisraeli Mlopoziya mweni ndo Yesu ntambu yakalagiliti.
24 Před jeho příchodem hlásal Jan všem Izraelcům, aby se zřekli svých hříchů a dali se pokřtít.
Pamberi pa Yesu kwanja lihengu lyakuwi, Yohani kawabweliriti wantu woseri wa Israeli handa mpaka waleki vidoda na wabatizwi.
25 Ke konci své činnosti Jan říkal: ‚Nemyslete si, že já už jsem ten očekávaný! Ten přichází po mě a pro mne by byla příliš velká čest, kdybych mu směl třeba jen boty rozvázat.‘
Yohani pakaweriti kankumalira ujumbi wakuwi kawagambiriti wantu, ‘Mlihola neni na gaa? Neni ndiri ulii yamumlolera. Mpikiniri! Ayu kamkwiza pa neni na neni nfiruwa ndiri ata kuziyopola ngoyi za vilwatu vyakuwi.’
26 Bratři, kteří jste z Abrahamova národa, i vy ostatní, kteří spolu s námi ctíte jediného Boha, dnes vám přinášíme zvěst o spáse!
“Walongu, mwenga wamwera wananguta wa lukolu lwa Aburahamu, na woseri wawawera Wayawudi ndiri wamwamguwira Mlungu! Ujumbi awu wa ulopoziya ujegwa kwa twenga.
27 Obyvatelé Jeruzaléma ani jejich vůdcové však v Ježíšovi nerozeznali Spasitele. Odsoudili ho a nevědomky tak splnili, co o něm psali proroci, jak to čítáme každou sobotu.
Toziya wenikaya wa Yerusalemu na wakulu wawu wammana ndiri weri mlopoziya, wala wavimana ndiri visoweru vya wambuyi wa Mlungu vyawabetula kila lishaka lya kwoyera. Ata hangu, wavitenditi visoweru vya wambuyi vitimii kwa kumtoza Yesu kuhowa.
28 Neměli žádný důvod, aby ho vydali na smrt. Přesto však naléhali na Piláta, aby ho dal popravit.
Toziya wampatandiri na likosa lifiruwa wamlagi, wamluwiti Pilatu kamtozi wamlagi.
29 Ale i tak se uskutečnily doslova všechny předpovědi Písma. Ježíšovo tělo bylo sňato z kříže, pohřbeno,
Pawatenditi kala goseri gawalembiriti kuusu yomberi, wamsusiyiti kulawa mlupingika, wamtula mlipumba.
30 ale Bůh jej vzkřísil z mrtvých!
Kumbiti Mlungu kamzyukisiyiti kulawa kwahowiti.
31 Po řadu dní jej vídali jeho galilejští učedníci, kteří s ním přišli do Jeruzaléma. Ti to dosud osobně dosvědčují.
Na kwa mashaka gavuwa kawalawiriti walii wawagenditi pamwera nayomberi kulawa Galilaya mpaka Yerusalemu. Awa ndo walii vinu makapitawu wakuwi kwa wantu wa Izraeli.
32 I vám dnes zvěstujeme, že veliký slib, který Bůh dal našim předkům,
Na vinu Barinaba na neni twa panu kuwajegera mwenga Visoweru Viwagira. Lagilu la Mlungu kwa wambuyi wa twenga liwera nakaka mushipindi shetu,
33 splnil nyní jejich potomkům a potvrdil ho Ježíšovým vzkříšením. Na něho se vztahují slova druhého žalmu: ‚Ty jsi můj syn, dávám ti dnes život.‘Bůh slíbil Davidovi, že jeho království bude věčné.
kashitimiza vinu kwajili yatwenga wazukulu wawu kwa kumzyukisiya Yesu kulawa kwawahowiti. Handa ntambu yawalembiti muzaburi ya pili, ‘Gwenga gwa mwana gwangu, Neni lelu nwera tati gwaku.’
Na kwa kumzyukisiya kulawa kwawahowiti, hakenipati kayi kuwuya aku na kuwola, Mlungu katakuliti hangu, ‘Hanukutekeleri tekeleru nanagala na yanakaka Yanumwaiditi Dawudi.’
35 A David říká Bohu: ‚Nedopustíš, aby tvůj vyvolený podlehl smrti.‘To se ovšem netýkalo samého Davida, jenž splnil ve své době úkol, zemřel, byl pohřben a jeho tělo se rozpadlo v prach.
Yina, na Muzaburi zimonga kalonga, ‘Hapeni numuleki Mnanagala gwaku kawoli.’
“Dawudi mweni katimiziti mafiliru ga Mlungu shipindi shakuwi, na shakapanu kahowa na kusilwa pakwegera na wazewi wakuwi, na nshimba yakuwi iwola.
37 Ta proroctví se vztahují na Krista, Davidova potomka, kterého Bůh vzkřísil, takže jeho tělo nepodlehlo zkáze.
Kumbiti ulii ndo Mlungu kamzyukisiyiti kulawa kwawahowiti hakenipati kuwola.
38 Uvědomte si, bratři, co to pro vás znamená: Každému, kdo uvěří v Ježíše, odpouští Bůh všechny hříchy, a to i ty, které podle Mojžíšova zákona nemohly být odpuštěny.
Su muvimani walongu wangu, kuwera kupitira Yesu Ujumbi wa kulekiziya vidoda ubweritwi kwa mwenga,
39 Dejte si však pozor, aby se na vás nesplnila prorocká předpověď:
na kila yumu yakamjimira Yesu wamlekeziya vidoda vyoseri, shitwatira sheni hapeni shiwezikani kwa njira ya malagaliru ga Musa.
40 ‚Jen se dobře dívejte, vy, kteří mnou opovrhujete. Zděste se, váš konec se blíží. Před vašimi zraky se děje něco velikého, druzí vám o tom svědčí, ale vy tomu nechcete věřit.‘“
Mlilolireni su, namwiza kupatwa na galii yagatakulitwi na wambuyi,
‘Mloreni, mwenga mwanazarawu, Mlikangashi muhowi! Ndo shintu sheni hapeni mjimiri, Ata handa muntu pakawagambirani hapeni mjimiri.’”
42 Když vycházeli ze synagogy, posluchači prosili Pavla a Barnabáše, aby jim o tom všem znovu vyprávěli ještě další sobotu.
Paulu na Barinaba pawaweriti wankulawa mnumba ya Mlungu, wantu walii wawashemiti kayi lishaka lya kwoyera lyalifatiti, wayoweri nentu kuusu shitwatira ashi.
43 Mnozí židé i na židovskou víru obrácení pohané doprovázeli Pavla a Barnabáše. Ti s nimi hovořili a vedli je k tomu, aby se drželi Božího odpuštění.
Kuliwona aku pakumalilikiti, Wayawudi wavuwa na wantu Wayawudi ndiri waweriti wingira dini ya Shiyawudi wawagendiriti Paulu na Barinaba. Wantumini awa wayoweriti nawa, wawatula moyu wendereyi kulikala walitumbiri manemu ga Mlungu.
44 Následující sobotu se shromáždilo skoro celé město, aby slyšelo hlásání Božího slova.
Lishaka lya kwoyera paliweriti pakwegera, kila muntu mulushi lulii kiziti kupikinira shisoweru sha Mtuwa.
45 Židé žárlili, že se sešlo tolik lidí, skákali Pavlovi do řeči, odporovali a posmívali se mu.
Shipindi Wayawudi pawaliwoniti lipinga wantu wamemiti weya, walema shakaweriti katakula Paulu na kumwigilanga.
46 Nakonec jim tedy Pavel s Barnabášem řekli: „Vy jste měli přednost, vám jsme měli vyřídit Boží slovo jako prvním. Protože je však odmítáte a vzdáváte se tak naděje na věčný život, obracíme se k pohanům. (aiōnios g166)
Kumbiti, Paulu na Barinaba wayoweriti kwa ugangamala nentu, watakula, “iweriti ndo mpaka shisoweru sha Mlungu shiwayiziri mwenga huti, kumbiti mushirema na kuwona mfiruwa ndiri ukomu wa mashaka goseri, su, tuwalekani na kuwagendera wantu wawawera Wayawudi ndiri. (aiōnios g166)
47 Tak nám to Pán totiž přikázal: ‚Neste světlo pohanům a zvěstujte spásu všem lidem.‘“
Toziya mtuwa katulagalira hangu, ‘Nukutula gwenga guweri gulangala kwa wantu wawawera Wayawudi ndiri Su guwajegeri wantu ulopoziwu pasipanu paseri.’”
48 Pohané z toho měli velkou radost a ze srdce děkovali Bohu za to, co od Pavla slyšeli. Ti, v nichž Bůh probudil touhu po věčném životě, uvěřili (aiōnios g166)
Wantu yawawera ndiri Wayawudi pawapikaniriti vitwatira avi wanemeleriti, waukwisa ujumbi wa Mtuwa, na walii yawasyagulitwi kupata ukomu wa mashaka goseri, wawera wantu yawamjimira Yesu. (aiōnios g166)
49 a Kristovo evangelium se šířilo v celém kraji.
Shisoweru sha mtuwa shyeneya pahala poseri mumkowa gulii.
50 Židé, kteří Krista odmítli, však využili svého vlivu na urozené ženy, které se přiklonily k víře Izraele, a na městské úředníky. Vzbudili tak nepřátelství proti Pavlovi a Barnabášovi, až je vyhnali z kraje.
Kumbiti Wayawudi wawasongizira wadala wa shiwangu shikulu yawawera Wayawudi ndiri weni waweriti wamguwira Mlungu, na wapalu wamanikana wa lushi alu. Wayanja kuwabeza Paulu na Barinaba, wawawinga kulawa pahala pawu.
51 Ti se rozhodli, že se nebudou svým odpůrcům vnucovat a odešli do Ikonia.
Su, wafundwa wapunda lidiku liweriti mumagulu gawu kuwera likalipiru, shakapanu wagenda ikoniu.
52 Sbor v Antiochii však rozkvétal a Bůh tamějším věřícím dával radost a svého Ducha.
Wafundwa Muantiokiya waweriti wamema nemeleru na rohu munanagala.
