< Skutky Apoštolů 11 >
1 Apoštolové a ti bratři, kteří zůstali v Judsku, se dozvěděli, že i pohané uvěřili Boží zvěsti.
Jinanji’ o Firàheñeo naho o roahalahy nanitsike Iehodào te nandrambe o tsaran’ Añahareo ka o kilakila ondatio.
2 Když se Petr vrátil do Jeruzaléma, někteří křesťané židovského původu mu vyčítali:
Aa ie nionjoñe mb’e Ierosaleme mb’eo t’i Petera, le tiniñe’o mpiamy sinavatseio
3 „Ty jsi navštěvoval pohany a dokonce jsi s nimi jedl!“
ami’ty hoe: Nihovae’o ty anjomba’ o tsy nisavareñeo naho nitraofa’o fikama.
4 Petr jim to pěkně po pořádku vypověděl.
Fe natalili’ i Petera am’iereo boak’ am-baloha’e naho nampalangese’e ami’ty filaha’e ty hoe:
5 Vyprávěl o vidění, které měl na střeše domu v Joppe, o příchodu Kornéliových poslů a o všem, co se pak událo v Césareji. Představil jim i šest křesťanů z Joppe, kteří s ním šli ke Kornéliovi. Pak Petr ukončil slovy:
Izaho nilolok’ an-drova e Jopa añe, le niaroñaroñe vaho nalangesan-draha. Nitreako ty raha hoe lamba bey nizotso boak’ andindìñe ey, nazetse an-kotso-efatse le navotrak’ amako.
Ie hinareko naho nañotsohotso, le naheoko t’ie biby aman-tomboke efa’ ty tane toio naho biby hako naho raha milaly vaho voron-tioke.
Le tsinanoko ty fiarañanañañe nanao amako ty hoe, Miongaha, Petera, Mandentà vaho mikamà.
Le hoe iraho: Sondo’e, Rañandria! Mbe lia’e tsy nizilihan-draha faly ndra tsy malio ty am-bavako ao.
Fe nanoiñe fañindroe’e i fiarañanañañe andindìñey ami’ty hoe: Ko atao faly ze fa nilioven’ Añahare.
Le hene nanoeñe in-telo ka izay vaho nitariheñe mb’andindiñe eñe.
Tsatok’ añ’ anjomba nitobohako eo amy zao t’indaty telo nahitrik’ amako boak’ e Kaisaria añe.
Le nisaontsie’ i Arofoy ty hindrezako lia fa tsy hivazobazotse. Nitrao-dia amako ka o roahalahy eneñe retiañe te nizilik’ añ’ anjomba’ indatiy.
Natoro’e anay t’ie nahaisake anjely nijohañe añ’anjomba’e ao nanao ty hoe: Ampisangitrifo ondaty homb’e Jopa añe hikanjy i Simona atao Petera,
ie ty hinday tsara ama’o maharombak’ azo naho o añ’anjomba’o iabio.
15 „Když jsem k nim mluvil o Kristu, sestoupil na ně svatý Duch právě tak jako tenkrát na nás.
Ie vaho nitaroñeko, le nivotrak’ am’ iereo i Arofo Masiñey manahake taman-tikañe am-baloha’e.
16 Vzpomněl jsem si v té chvíli na slova Pána Ježíše: ‚Jan vás křtil na znamení pokání vodou, ale vy budete pokřtěni svatým Duchem.‘
Le nitiahiko ty nisaontsie’ i Talè ty hoe: Toe nampilipotse an-drano ao t’i Jaona, fe halipotse amy Arofo Masiñey nahareo.
17 A tak když uvěřili v Pána Ježíše Krista jako my a dostali i stejný dar od Boha, nemohl jsem se přece stavět proti Boží vůli!“
Aa kanao natolon’ Añahare iareo i falalàñe natolo’e antika niato am’ Iesoà Norizañeiy, le ia v’irahoo, te hanebañe an’ Andrianañahare?
18 Když to židovští bratři vyslechli, uklidnili se, s radostí děkovali Bohu a říkali: „Tedy i pohany probouzí Bůh k pokání a k novému životu!“
Ie nahajanjiñe izay, le nianjiñe iereo, nibango an’Andrianañahare, ami’ty hoe: Fa tinolon’ Añahare fisolohoan-ko aman-kaveloñe ka o kilakila ondatio!
19 Ti věřící, kteří po Štěpánově smrti při pronásledování uprchli z Jeruzaléma, se dostali až do Fénicie, na Kypr a do města Antiochie v Sýrii. Radostné zvěsti o spáse hlásali jenom židům.
Ie amy zao, fa nañavelo sikal’ e Foinika añe naho e Kiprosy añe naho mb’e Antiokia mb’eo ondaty naparatsà’ i fampisoañañe ty amy Stefana zay nitsey i tsaray, tsy ama’ ia naho tsy amo Jiosio avao.
20 Někteří však, rodáci z Kypru a Kyrenaiky, začali v Antiochii mluvit o Ježíši Kristu také pohanům.
Fe ty ila’ iereo, o nte Kiprosy naho nte Kirenèo, ro niheo mb’e Antiokia mb’eo nitalily amo Grikao nitaroñe Iesoà Talè.
21 Pán stál při nich a velký počet lidí uvěřil a obrátil se ke Kristu.
Nañimba iareo ty fità’ i Talè, le maro ty niantoke vaho nitolik’ amy Talè.
22 Když se o tom doslechli v jeruzalémském sboru, vyslali do Antiochie Barnabáše.
Nizilik’am-pijanjiña’ i Fivory e Ierosaleme añey ty talily ty am’ iereo, vaho nahitri’ iereo mb’ Antiokia añe t’i Barnabasy.
23 Ten tam uviděl, jak mocně zapůsobila Boží milost. Měl z toho velkou radost a všechny povzbuzoval, aby věrně vytrvali při svém rozhodnutí pro Pána.
Ie pok’ añe, naho niisa’e ty hasoan’ Añahare, le niehake vaho hene nosihe’e ho lili-po amy Talè an-kaampon’ arofo.
24 Barnabáš byl muž na svém místě, plný Ducha svatého a víry. V Antiochii bylo pro Ježíše získáno velké množství pohanů.
Ondaty vañon-dre, lifotse i Arofo Masiñey naho fatokisañe, vaho maro t’indaty nitovoñe amy Talè.
25 Barnabáš se odtud vypravil do Tarsu, vyhledal Saula a přivedl ho s sebou do Antiochie.
Le nionjoñe mb’e Tarsosy mb’eo re nipay i Saole;
26 Tam zůstali po celý rok, a když kázali o Kristu, připojilo se ke skupině tamějších věřících překvapivé množství lidí. V Antiochii se poprvé začalo říkat Kristovým následovníkům kristovci – křesťané.
ie tendreke, le nandese’e mb’Antiokia añe. Aa le naha ritse taoñe raike iereo nifampikaoñe amy Fivoriy naho nañoke ondaty. E Antiokia ao ty namotorañe ty fikanjiañe o mpiama’eo ty hoe: Mpiami-Norizañey.
27 Do antiochijského sboru přišli také z Jeruzaléma někteří věřící, kteří měli dar prorockého vidění.
Tamy andro rezay niheo mb’e Antiokia mb’eo ty mpitoky boak’ Ierosaleme añe.
28 Jednomu z nich, Agabovi, ukázal Bůh, že v celé říši bude velký hlad. To se skutečně vyplnilo za vlády císaře Klaudia.
Niongake ty atao Agabo, mpiam’ iereo, naho nitoroa’e añamy Arofoy te handrambañe ty tane bey toy ty san-kerè. (Le nitendrek’ amy andro’ i Klaodio mpanjaka izay).
29 Křesťané v Antiochii se tedy rozhodli přispět každý podle svých možností a podpořit věřící v Judsku, kde bylo mnoho chudých.
Aa le nilahatse o mpiatoo, te songa ondaty ami’ty hahalefea’e ty hisangitri-palalàñe amo roahalahy mimoneñe e Iehodà añeo.
30 Sbírku poslali představeným církve v Jeruzalémě po Barnabášovi a Saulovi.
Nanoe’ iereo, le nahitri’ iereo mb’amo mpiaoloo am-pità’ i Barnabasy naho i Saole.