2 Korintským 5
For we know that if the earthly house of our tent is dissolved, we have a building from God, a house not made with hands, eternal, in the heavens. (aiōnios g166)
2 Toužíme po tom a zároveň kolísáme,
For most certainly in this we groan, longing to be clothed with our habitation which is from heaven,
3 protože bychom se rádi vyhnuli umírání a vstoupili přímo do nesmrtelného života,
if indeed being clothed, we will not be found naked.
4 k němuž nás Bůh už nyní připravuje:
For indeed we who are in this tent do groan, being burdened, not that we desire to be unclothed, but that we desire to be clothed, that what is mortal may be swallowed up by life.
5 jako záruku nám dal svého Ducha.
Now he who made us for this very thing is God, who also gave to us the down payment of the Spirit.
6 Proto se můžeme důvěřivě těšit na náš nebeský domov; ve svých tělech tu vlastně žijeme v cizině, daleko od své vlasti, kde nás očekává Kristus.
Therefore we are always confident and know that while we are at home in the body, we are absent from the Lord;
7 Nevidíme ho, ale jsme s ním spojeni vírou.
for we walk by faith, not by sight.
8 Proto s plnou důvěrou a rád opustím třeba hned toto tělo, abych získal domov u svého Pána.
We are courageous, I say, and are willing rather to be absent from the body and to be at home with the Lord.
9 V každém případě však chci dělat to, co se líbí jemu, ať už to znamená setrvat zde v cizině, nebo se vydat do své vlasti. Na ničem jiném totiž nezáleží.
Therefore also we make it our aim, whether at home or absent, to be well pleasing to him.
10 Tak jako tak se nakonec všichni musíme postavit před Kristův soud, kde bude každý náš čin, dobrý i zlý, spravedlivě ohodnocen.
For we must all be revealed before the judgement seat of Christ that each one may receive the things in the body according to what he has done, whether good or bad.
11 Je to právě tahle bázeň před Bohem, která mě nutí vést lidi k víře. Bůh moje pohnutky zná a věřím, že ani vy mne nepodezíráte z něčeho postranního.
Knowing therefore the fear of the Lord, we persuade men, but we are revealed to God, and I hope that we are revealed also in your consciences.
12 Ne, nechci znovu sebe vychvalovat. Chci vám jen ukázat, že se za mne nemusíte stydět, a tak můžete zavřít ústa těm, kdo si zakládají na vnějším projevu místo na vnitřní hodnotě. Poslouží-li to k Boží slávě, ať si mě lidé mají třeba za blázna. Jsem-li však při dobrých smyslech, poslouží to zase vám.
For we are not commending ourselves to you again, but speak as giving you occasion of boasting on our behalf, that you may have something to answer those who boast in appearance and not in heart.
For if we are beside ourselves, it is for God. Or if we are of sober mind, it is for you.
14 Kristova láska nás zajala. Je přece zřejmé, že smrt toho, kdo zemřel za všechny, se rovná tomu, jako kdyby zemřeli všichni,
For the love of Christ compels us; because we judge thus: that one died for all, therefore all died.
15 takže naše životy nepatří už nám, ale tomu, kdo za nás zemřel a vstal z mrtvých.
He died for all, that those who live should no longer live to themselves, but to him who for their sakes died and rose again.
16 Není tedy správné posuzovat někoho podle toho, co o něm soudí svět nebo jaký se navenek jeví. Takto chybně jsem se kdysi i já díval na Krista a posuzoval jej jako každého jiného člověka. Jak jsem se mýlil!
Therefore we know no one according to the flesh from now on. Even though we have known Christ according to the flesh, yet now we know him so no more.
17 Kdo se stane křesťanem, stává se úplně jiným člověkem. Už nikdy není takovým, jakým byl předtím. Začal docela nový život!
Therefore if anyone is in Christ, he is a new creation. The old things have passed away. Behold, all things have become new.
18 To je změna, kterou působí sám Bůh. Ačkoliv jsme se nacházeli v nepřátelském táboře,
But all things are of God, who reconciled us to himself through Jesus Christ, and gave to us the ministry of reconciliation;
19 Bůh s námi prostřednictvím Ježíše Krista uzavřel mír a pak nás pověřil, abychom jeho jménem předložili nabídku smíření všem lidem na této planetě.
namely, that God was in Christ reconciling the world to himself, not reckoning to them their trespasses, and having committed to us the word of reconciliation.
20 Z Kristova pověření – jako jeho velvyslanci – tedy provoláváme, aby to všichni slyšeli: Pojďte a přijměte přátelskou ruku, kterou vám Bůh v Kristu podává!
We are therefore ambassadors on behalf of Christ, as though God were entreating by us: we beg you on behalf of Christ, be reconciled to God.
21 Na toho, který se nikdy nedopustil ničeho špatného, přenesl Bůh všechnu naši špatnost a jeho spravedlnost přenesl na nás.
For him who knew no sin he made to be sin on our behalf, so that in him we might become the righteousness of God.
