2 Korintským 2
1 Přál jsem si však, aby vám můj příjezd přinesl jen radost a ne rozpaky jako posledně.
For I determined this for myself, that I would not come to you again in sorrow.
2 Kdyby vás měla moje návštěva opět zarmoutit, nemohl bych z našeho setkání mít ani já žádnou radost.
For if I make you sorry, then who will make me glad but he who is made sorry by me?
3 V tomto smyslu jsem vám také posledně psal, abyste dali všechno do pořádku dřív, než zase přijedu, aby naše shledání nebylo už ničím kaleno. Pevně věřím, že mne nezklamete – vždyť vím, že ani vás by netěšilo, kdybych k vám měl přijet sklíčen a nerad.
And I wrote this very thing, so that, when I came, I would not have sorrow from them of whom I ought to rejoice; having confidence in you all, that my joy would be shared by all of you.
4 Věřte mi, že ani mně nepůsobilo žádné potěšení psát vám takový dopis. Dělal jsem to s velmi těžkým srdcem – a proč to nepřiznat, dokonce jsem přitom plakal. Nechtěl jsem vás ranit, právě naopak, chtěl jsem vám ukázat, jak vroucně vás mám rád a jak mi na vás záleží.
For out of much affliction and anguish of heart I wrote to you with many tears, not that you should be made sorry, but that you might know the love that I have so abundantly for you.
5 Jestliže mi dal někdo příčinu k zármutku, neublížil ani tolik mně samotnému, jako v jistém smyslu všem vám.
But if any has caused sorrow, he has caused sorrow, not to me, but in part (that I not press too heavily) to you all.
6 Myslím, že už je potrestán víc než dost;
Sufficient to such a one is this punishment which was inflicted by the many;
7 teď mu zase ukažte ochotu odpustit a povzbuďte ho, aby nezahořkl a nepropadl beznaději.
so that on the contrary you should rather forgive him and comfort him, lest by any means such a one should be swallowed up with his excessive sorrow.
8 Přijměte ho zase s láskou mezi sebe. Můj dopis měl, abych tak řekl, vyzkoušet, jakou mám autoritu. Komu však odpustíte vy, tomu odpouštím i já. Osobně tu věc mám už za vyřízenou, ale chcete-li to výslovně slyšet, tedy ano, odpouštím mu podle Kristova příkazu. Mějme se na pozoru, abychom setrváváním v hněvu nespolkli satanovo vnadidlo – však víme dobře, o co mu jde.
Therefore I urge you to confirm your love toward him.
For to this end I also wrote, that I might know the proof of you, whether you are obedient in all things.
Now I also forgive whomever you forgive anything. For if indeed I have forgiven anything, I have forgiven that one for your sakes in the presence of Messiah,
that no advantage may be gained over us by Satan; for we are not ignorant of his schemes.
12 Když jsem dorazil do Troady, našel jsem tam pro své poselství o Kristu velice dychtivé posluchače.
Now when I came to Troas for the Good News of Messiah, and when a door was opened to me in the Lord,
13 Znepokojilo mne však, že jsem se tam nesetkal s Titem, svým milým spolupracovníkem. Neměl jsem stání, musel jsem se s Troadskými rozloučit a pokračovat dál do Makedonie, abych zjistil, co s ním je.
I had no relief for my spirit, because I did not find Titus, my brother, but taking my leave of them, I went out into Macedonia.
14 Nemohu si pomoci, znovu musím děkovat Bohu, že se na nás prokazuje jeho vítězná moc a že poznání Boha můžeme šířit okolo sebe jako vzácnou vůni.
Now thanks be to God, who always leads us in triumph in Messiah, and reveals through us the sweet aroma of his knowledge in every place.
15 My jsme – obrazně řečeno – kadidlem, které Kristus zapaluje Bohu a jehož vůně se rozlévá mezi všechny lidi, ať patří do tábora Božího, nebo do tábora Bohu nepřátelského.
For we are a sweet aroma of Messiah to God, in those who are saved, and in those who perish;
16 S ní vdechují jedni život a druzí smrt. Ale kdo je k tomu způsobilý?
to the one a stench from death to death; to the other a sweet aroma from life to life. Who is sufficient for these things?
17 My nejsme jako kramáři, kteří si z církevní funkce udělali výnosné řemeslo. Naší ctí je vyřizovat nezištně to, co nám bylo Bohem uloženo jako Kristovým služebníkům, s vědomím, že on nás stále vidí.
For we are not, like so many, peddling the word of God. But as of sincerity, but as of God, in the sight of God, we speak in Messiah.
