< 2 Korintským 12 >

1 A když jsem v tom chlubení (i když to k ničemu není), povím vám ještě o viděních a zjeveních od Pána.
If it is necessary (though certainly not expedient) to glory, then I will next tell of visions and revelations from the Lord.
2 Před čtrnácti lety jsem byl ve vytržení vzat do nebe. Zdali to bylo vidění nebo skutečnost, to se mě neptejte. Jen Bůh by na to mohl odpovědět.
I know a man in Christ, who, more than fourteen years ago (whether in the body, I do not know, or out of the body, I do not know: God knows), was enraptured to the third heaven.
3 Ale tak či onak byl jsem v ráji
And I know a certain man (whether in the body, or out of the body, I do not know: God knows),
4 a slyšel jsem věci tak ohromující, že se to nedá vylíčit slovy, ani jinak vykreslit.
who was enraptured into Paradise. And he heard words of mystery, which it is not permitted for man to speak.
5 Takový zážitek, to už by byl nějaký důvod k vychloubání, ale raději o tom pomlčím a budu poukazovat spíš na svou slabost.
On behalf of someone like this, I will glory. But on behalf of myself, I will not glory about anything, except my infirmities.
6 Mohl bych se chlubit ještě jinými věcmi a nebyla by to chlouba neoprávněná, ale ať mě každý posuzuje jen podle toho, co v mém životě vidí a v mém poselství slyší.
For even though I am willing to glory, I will not be foolish. But I will speak the truth. Yet I will do so sparingly, lest anyone may consider me to be anything more than what he sees in me, or anything more than what he hears from me.
7 Bůh mi toho ukázal tolik, že mi musel přidat i jedno trápení, abych nezpyšněl: je to bolest, která mi jako satanův posel má stále připomínat, že jsem jen smrtelný lidský červíček.
And lest the greatness of the revelations should extol me, there was given to me a prodding in my flesh: an angel of Satan, who struck me repeatedly.
8 Třikrát jsem Boha prosil, aby mě toho zbavil,
Because of this, three times I petitioned the Lord that it might be taken away from me.
9 ale on odmítl. „Jsem s tebou, víc nepotřebuješ, “odpověděl. „Moje moc vynikne tím víc, čím ty sám budeš slabší.“
And he said to me: “My grace is sufficient for you. For virtue is perfected in weakness.” And so, willingly shall I glory in my weaknesses, so that the virtue of Christ may live within me.
10 Nesu tedy svou nemoc rád a jsem hrdý na to, že právě na jejím pozadí se ve mně tak zřetelně prokazuje Kristova síla. Nevadí mi ani ta nemoc, ani příkoří, ani bída, pronásledování a jiné těžkosti, protože vším sloužím Kristově věci. A největší sílu dostávám tehdy, když jsem s vlastními silami u konce.
Because of this, I am pleased in my infirmity: in reproaches, in difficulties, in persecutions, in distresses, for the sake of Christ. For when I am weak, then I am powerful.
11 Teď jsem se tedy představil opravdu jako dokonalý blázen. Ale sami jste mě k tomu přinutili. Vždyť to mělo být spíše vaší věcí, abyste se mě zastali! I když nic neznamenám, nejsem přece za těmi „veleapoštoly“nijak pozadu.
I have become foolish; you have compelled me. For I ought to have been commended by you. For I have been nothing less than those who claim to be above the measure of Apostles, even though I am nothing.
12 Když jsem byl mezi vámi, poskytl jsem vám dostatek důkazů, že mě poslal Bůh; trpělivě jsem mezi vámi konal to, co mi uložil, a nebyla to maličkost, nýbrž divy a zázraky.
And the seal of my Apostleship has been set over you, with all patience, with signs and wonders and miracles.
13 Jen v jedné věci jsem vás proti křesťanům na jiných místech „zkrátil“: nežádal jsem vás o hmotnou podporu. Tuhle nespravedlnost mi tedy promiňte.
For what is there that you have had which is less than the other churches, except that I myself did not burden you? Forgive me this injury.
14 Chystám se k vám už po třetí. Ani tentokrát od vás nic nežádám. Bez vašich peněz se mohu obejít – ale vás samých se vzdát nemohu. Ostatně rodiče mají živit děti a ne se od dětí nechat vydržovat – a vy jste moje děti.
Behold, this is the third time I have prepared to come to you, and yet I will not be a burden to you. For I am seeking not the things that are yours, but you yourselves. And neither should the children store up for the parents, but the parents for the children.
15 Rád se pro vás zřeknu všeho, i sám sebe, jestli vám to prospěje; ale jak se zdá, projevy mé lásky nacházejí u vás odezvu spíše opačnou. I toto se prý u vás dá slyšet: „Ten Pavel se ale vyzná. Chytře to zařídí tak, aby se zdálo, že nás jeho návštěva nic nestojí, ale můžete si být jisti, že je to jen trik a že z nás peníze dostane jinak.“
And so, very willingly, I will spend and exhaust myself for the sake of your souls, loving you more, while being loved less.
And so be it. I have not burdened you, but instead, being astute, I obtained you by guile.
17 Jak tedy, ptám se? Chtěl snad od vás něco některý z lidí, které jsem k vám poslal?
And yet, did I defraud you by means of any of those whom I sent to you?
18 Těžil z vaší pohostinnosti Titus nebo někdo z jeho doprovodu? Neřídili se snad stejnými zásadami jako já? Tak vidíte! Jednáme v témž duchu, který řídí každý náš čin – ne k našemu, nýbrž k vašemu prospěchu.
I asked for Titus, and I sent a brother with him. Did Titus defraud you? Did we not walk with the same spirit? Did we not walk in the same steps?
19 Nemyslete si, že se tím snažím znovu se vemluvit do vaší přízně. Bůh je mi svědkem, že mi opravdu jde o vaše dobro, o váš duchovní růst – a ne o získávání výhod.
Have you ever thought that we should explain ourselves to you? We speak in the sight of God, in Christ. But all things, most beloved, are for your edification.
20 Obávám se, až k vám zase přijdu, abych u vás nenašel věci, které nerad vidím. Vám by se pak nelíbilo, jaké důsledky bych z toho musel vyvodit. Nerad bych se shledal s hádkami a závistí, s urážlivostí a pomluvami, vzájemným osočováním, nadutostí a rozkolnictvím.
Yet I fear, lest perhaps, when I have arrived, I might not find you such as I would want, and I might be found by you, such as you would not want. For perhaps there may be among you: contention, envy, animosity, dissension, detraction, whispering, self-exaltation, and rebellion.
21 Nechtěl bych zažít, aby mě Bůh před vámi tak pokořil, že bych musel plakat a naříkat nad některými, kteří místo toho, aby se v pokání odvrátili od svých poklesků, hřeší klidně dál a stále se oddávají nemravnosti a nezřízeným vášním.
If so, then, when I have arrived, God may again humble me among you. And so, I mourn for the many who sinned beforehand, and did not repent, over the lust and fornication and homosexuality, which they have committed.

< 2 Korintským 12 >