2 Korintským 10
1 Ještě jedné věci bych se chtěl dotknout – týká se to mé vlastní osoby a řeknu to beze vší hořkosti a nevraživosti, v duchu Kristovy lásky. Povídá se prý o mně, že v dopisech se stavím jako kdovíjaký silák, ale když dojde k osobnímu střetnutí, jsem prý maličký a ubohý.
C'est moi Paul qui vous demande au nom de la douceur et de la bonté du Christ, — oui, moi qui ai, a chez vous, des dehors Si modestes» et qui, «de loin, suis si hardi avec vous
2 Prosím vás, nenuťte mě, abych vás přesvědčil, že mi nechybí odvaha k ráznějšímu postupu proti těm, kdo přičítají mému jednání pouze lidské pohnutky.
- c'est moi qui vous prie de ne pas m'obliger, à mon arrivée, de vous traiter avec la ferme hardiesse dont je me propose d'user envers certaines gens qui pensent que nous nous conduisons d'après des considérations charnelles.
3 Ano, jsme jen obyčejní lidé, ale své boje nevyhráváme pouze vlastní sílou.
Sans doute nous vivons dans une chair mortelle, mais notre combat n'est pas charnel,
4 Máme účinné zbraně, schopné porazit každého odpůrce.
nos armes de guerre ne sont pas charnelles; au contraire elles sont divinement puissantes pour détruire des forteresses,
5 Proti nim neobstojí žádná domýšlivost, ani nejchytřejší filozofie, popírající Boží pravdu. Každého myslícího člověka jednoznačně vedeme ke Kristu jako ke konečné odpovědi a svrchované pravdě. Rozhodnete-li se společně pro poslušnost,
pour renverser des raisonnements, pour abattre toute hauteur qui s'élève contre la science de Dieu, pour assujettir toute pensée au joug du Christ,
6 jsem připraven potrestat každého, kdo nebude poslušný.
et nous sommes prêts à punir toute désobéissance, aussitôt que votre obéissance à vous sera parfaite.
7 Nenechte se klamat vnějším zdáním. Jestliže si kdokoliv z vás může dělat nárok, že je Kristův, pak můj nárok není o nic menší – spíš naopak! Navíc bych se ještě mohl odvolávat na přímé Boží pověření.
Ah! ce sont les dehors que vous regardez? Eh bien, si quelqu'un croit être du parti de Christ, qu'il soit bien persuadé d'une chose: s'il est du parti de Christ, nous en sommes nous aussi!
Et quand j'aurais été un peu trop fier du pouvoir que nous tenons du Seigneur (pour vous édifier, non pour vous ruiner), je n'aurais pas à en rougir,
9 Nechci ovšem vzbudit dojem, jako bych vás chtěl svými listy zastrašovat.
pour ne pas avoir l'air de vouloir vous «effrayer par mes lettres».
10 „Nevšímejte si jeho dopisů, “říkají někteří, „je to jen plané vyhrožování. Až přijde, poznáte sami, že není proč se ho bát. Slabšího kazatele jste ještě neslyšeli.“
«Ses lettres, dit-on, sont sévères, sont énergiques, mais, quand il est là, c'est un homme faible, et sa parole est bien peu de chose.»
11 Ujišťuji vás, že tentokrát budu jednat stejně přísně, jako jsem doposud psal.
— Que celui qui parle ainsi soit bien convaincu de ceci: le langage que nous tenons de loin dans nos lettres, nous le tiendrons de près dans nos actes.
12 V žádném případě se nechci měřit s těmi oslňujícími kazateli, kteří ve svých projevech vychvalují sami sebe. Těm se samozřejmě nemohu vyrovnat, protože oni jsou sami sobě jediným měřítkem a vzorem vší dokonalosti. Jaká pošetilost!
Nous ne sommes pas assez osés pour nous confondre ou nous comparer avec certaines gens qui font leur propre éloge. Ceux-là se mesurent à leur propre mesure, ils se comparent à eux-mêmes; ils sont peu intelligents.
13 Mým cílem je splnit se ctí úkoly, které mi vytyčil Bůh. K nim patří i má práce v Korintu. Odpovědnost za vás si neosobuji neprávem – vždyť jsem byl první, od koho jste vůbec slyšeli o Kristu! Kdybych svou autoritu odvozoval jen z toho, že pokračuji v díle, které začal někdo jiný, dalo by se o ní možná pochybovat. Ale jako váš duchovní otec bych spíš čekal, že s vaší vírou vzroste i úcta ke mně.
Nous, nous ne nous vanterons pas sans mesure; nous resterons dans le ressort, dans le champ d'action dont Dieu nous a tracé la limite et qui nous a permis, entre autres, de parvenir jusqu'à vous.
Nous n'étendons pas trop notre domaine, comme nous le ferions si nous n'étions pas arrivés jusqu'à vous, car c'est jusque chez vous que nous sommes allés prêcher l'Évangile du Christ.
Nous ne nous vantons pas sans mesure en nous parant des travaux d'autrui; nous espérons, au contraire, que votre foi se développera assez pour que nous puissions agrandir considérablement notre domaine en partant de chez vous
16 Pak budu moci šířit Boží poselství dál i za vaše území, do krajů, kam dosud neproniklo. Písmo nás učí, že se nemáme honosit vlastními úspěchy, ale tím, co vykonal Bůh. Když někdo vykřikuje do světa, jaký je chlapík, to ještě nic neznamená.
et en suivant toujours nos limites; et alors nous irons évangéliser au delà de chez vous, sans jamais nous vanter du champ d'action d'un autre et des travaux qu'il a terminés.
«Celui qui veut se glorifier doit se glorifier dans le Seigneur.»
18 Důvěru si zaslouží ten a jenom ten, komu dává své vysvědčení Bůh.
Ce n'est pas celui qui se loue lui-même, qui aura bien soutenu l'épreuve, mais celui que le Seigneur loue.
