2 Korintským 10
1 Ještě jedné věci bych se chtěl dotknout – týká se to mé vlastní osoby a řeknu to beze vší hořkosti a nevraživosti, v duchu Kristovy lásky. Povídá se prý o mně, že v dopisech se stavím jako kdovíjaký silák, ale když dojde k osobnímu střetnutí, jsem prý maličký a ubohý.
Now I Paul myself beseech you by the meekness and gentleness of Christ, who in presence [am] base among you, but being absent am bold toward you:
2 Prosím vás, nenuťte mě, abych vás přesvědčil, že mi nechybí odvaha k ráznějšímu postupu proti těm, kdo přičítají mému jednání pouze lidské pohnutky.
But I beseech [you], that I may not be bold when I am present with that confidence, wherewith I think to be bold against some, which think of us as if we walked according to the flesh.
3 Ano, jsme jen obyčejní lidé, ale své boje nevyhráváme pouze vlastní sílou.
For though we walk in the flesh, we do not war after the flesh:
4 Máme účinné zbraně, schopné porazit každého odpůrce.
(For the weapons of our warfare [are] not carnal, but mighty through God to the pulling down of strong holds; )
5 Proti nim neobstojí žádná domýšlivost, ani nejchytřejší filozofie, popírající Boží pravdu. Každého myslícího člověka jednoznačně vedeme ke Kristu jako ke konečné odpovědi a svrchované pravdě. Rozhodnete-li se společně pro poslušnost,
Casting down imaginations, and every high thing that exalteth itself against the knowledge of God, and bringing into captivity every thought to the obedience of Christ;
6 jsem připraven potrestat každého, kdo nebude poslušný.
And having in a readiness to revenge all disobedience, when your obedience is fulfilled.
7 Nenechte se klamat vnějším zdáním. Jestliže si kdokoliv z vás může dělat nárok, že je Kristův, pak můj nárok není o nic menší – spíš naopak! Navíc bych se ještě mohl odvolávat na přímé Boží pověření.
Do ye look on things after the outward appearance? If any man trust to himself that he is Christ’s, let him of himself think this again, that, as he [is] Christ’s, even so [are] we Christ’s.
For though I should boast somewhat more of our authority, which the Lord hath given us for edification, and not for your destruction, I should not be ashamed:
9 Nechci ovšem vzbudit dojem, jako bych vás chtěl svými listy zastrašovat.
That I may not seem as if I would terrify you by letters.
10 „Nevšímejte si jeho dopisů, “říkají někteří, „je to jen plané vyhrožování. Až přijde, poznáte sami, že není proč se ho bát. Slabšího kazatele jste ještě neslyšeli.“
For [his] letters, say they, [are] weighty and powerful; but [his] bodily presence [is] weak, and [his] speech contemptible.
11 Ujišťuji vás, že tentokrát budu jednat stejně přísně, jako jsem doposud psal.
Let such an one think this, that, such as we are in word by letters when we are absent, such [will we be] also in deed when we are present.
12 V žádném případě se nechci měřit s těmi oslňujícími kazateli, kteří ve svých projevech vychvalují sami sebe. Těm se samozřejmě nemohu vyrovnat, protože oni jsou sami sobě jediným měřítkem a vzorem vší dokonalosti. Jaká pošetilost!
For we dare not make ourselves of the number, or compare ourselves with some that commend themselves: but they measuring themselves by themselves, and comparing themselves among themselves, are not wise.
13 Mým cílem je splnit se ctí úkoly, které mi vytyčil Bůh. K nim patří i má práce v Korintu. Odpovědnost za vás si neosobuji neprávem – vždyť jsem byl první, od koho jste vůbec slyšeli o Kristu! Kdybych svou autoritu odvozoval jen z toho, že pokračuji v díle, které začal někdo jiný, dalo by se o ní možná pochybovat. Ale jako váš duchovní otec bych spíš čekal, že s vaší vírou vzroste i úcta ke mně.
But we will not boast of things without [our] measure, but according to the measure of the rule which God hath distributed to us, a measure to reach even unto you.
For we stretch not ourselves beyond [our measure], as though we reached not unto you: for we are come as far as to you also in [preaching] the gospel of Christ:
Not boasting of things without [our] measure, [that is], of other men’s labours; but having hope, when your faith is increased, that we shall be enlarged by you according to our rule abundantly,
16 Pak budu moci šířit Boží poselství dál i za vaše území, do krajů, kam dosud neproniklo. Písmo nás učí, že se nemáme honosit vlastními úspěchy, ale tím, co vykonal Bůh. Když někdo vykřikuje do světa, jaký je chlapík, to ještě nic neznamená.
To preach the gospel in the [regions] beyond you, [and] not to boast in another man’s line of things made ready to our hand.
But he that glorieth, let him glory in the Lord.
18 Důvěru si zaslouží ten a jenom ten, komu dává své vysvědčení Bůh.
For not he that commendeth himself is approved, but whom the Lord commendeth.
