1 Timoteovi 5
1 Musíš-li domluvit staršímu člověku, nenapadej ho, ale jednej s ním uctivě, jako by to byl někdo z tvých rodičů. K mladším přistupuj jako k sourozencům, k dívkám jako ke svým sestrám, bez všech postranních myšlenek.
Seniorem ne increpaveris, sed obsecra ut patrem: iuvenes, ut fratres:
anus, ut matres: iuvenculas, ut sorores in omni castitate:
3 Církev ať pečuje o vdovy, které zůstaly osamělé.
Viduas honora, quae vere viduae sunt.
4 Vždyť vdova skutečně osamělá a nemajetná musí spoléhat jen a jen na Boha. Jestliže však má děti nebo vnuky, je na nich povinnost splatit dluh vůči rodičům. Tak to chce Bůh. To jim důrazně připomínej, ať na ně nejsou stížnosti. Kdo se nestará o své příbuzné a nechá na holičkách dokonce vlastní rodiče, manžela nebo děti, nemá právo nazývat se křesťanem. Takový člověk je dokonce horší než ten, kdo vůbec nepoznal Boha. Vdovy, které se oddávají jen hmotným starostem a požitkům, jsou „mrtvé“už za živa.
Si qua autem vidua filios, aut nepotes habet: discat primum domum suam regere, et mutuam vicem reddere parentibus: hoc enim acceptum est coram Deo.
Quae autem vere vidua est, et desolata, speret in Deum, et instet obsecrationibus, et orationibus nocte ac die.
Nam quae in deliciis est, vivens mortua est.
Et hoc praecipe ut irreprehensibiles sint.
Si quis autem suorum, et maxime domesticorum curam non habet, fidem negavit, et est infideli deterior.
9 Vdova, kterou sbor pověřuje službou a za to ji podporuje, musí být starší šedesáti let, jen jednou vdaná
Vidua eligatur non minus sexaginta annorum, quae fuerit unius viri uxor,
10 a dobře osvědčená ve výchově dětí, pohostinnosti a v ochotné službě všem potřebným.
in operibus bonis testimonium habens, si filios educavit, si hospitio recepit, si sanctorum pedes lavit, si tribulationem patientibus subministravit, si omne opus bonum subsecuta est.
11 Mladší vdovy odmítej. Většinou později zatouží znovu se vdát
Adolescentiores autem viduas devita: Cum enim luxuriatae fuerint in Christo, nubere volunt:
12 a závazek ke službě poruší.
habentes damnationem, quia primam fidem irritam fecerunt.
13 Kromě toho si při návštěvách domů zvyknou na zahálku a naučí se klevetit a plést se do cizích věcí.
simul autem et otiosae discunt circuire domos: non solum otiosae, sed et verbosae, et curiosae, loquentes quae non oportet.
14 Myslím, že mladá vdova udělá lépe, když se znovu vdá, má děti a stará se o vlastní domácnost; pak jí nikdo nemůže nic vytknout.
Volo ergo iuniores nubere, filios procreare, matresfamilias esse, nullam occasionem dare adversario maledicti gratia.
15 Jinak se bojím, že některé již sešly z Kristovy cesty.
Iam enim quaedam conversae sunt retro post satanan.
16 Ještě jednou opakuji: o vdovu se musí postarat především její příbuzní, a ne ji prostě nechat na starosti církvi. Jen tak bude mít církev dost prostředků, aby mohla dobře pečovat o vdovy, které opravdu nemají nikoho, kdo by se jich ujal.
Si quis fidelis habet viduas, subministret illis, et non gravetur Ecclesia: ut iis, quae vere viduae sunt, sufficiat.
17 Kdo koná svou práci v církvi svědomitě, má za ni být náležitě odměněn. Dvojnásobně ať je oceněna služba kázání a vyučování.
Qui bene praesunt presbyteri, duplici honore digni habeantur: maxime qui laborant in verbo et doctrina.
18 I v Písmu přece čteme: „Dobytku, který užíváš při sklizni, dovolíš nažrat se z tvé úrody.“A na jiném místě zase: „Kdo pracuje, má nárok na odměnu.“
Dicit enim Scriptura: Non alligabis os bovi trituranti. Et: Dignus est operarius mercede sua.
19 Stížnosti proti starším musí být ověřeny alespoň dvěma svědky, jinak si jich nevšímej.
Adversus presbyterum accusationem noli recipere, nisi sub duobus aut tribus testibus.
20 Ale toho, kdo se opravdu provinil, pokárej veřejně před celou církví, pro výstrahu ostatním.
Peccantes coram omnibus argue: ut et ceteri timorem habeant.
21 Zapřísahám tě jménem Boha, Ježíše Krista i všech andělů: řiď se tímto pravidlem, ať se jedná o tvého přítele či nepřítele. Buď v tom naprosto nestranný.
Testor coram Deo et Christo Iesu, et electis angelis eius, ut haec custodias sine praeiudicio, nihil faciens in alteram partem declinando.
22 Při svěřování odpovědnosti se neukvapuj. Přehlédneš-li při tom nějaký hřích, mohlo by se to chápat tak, že ho schvaluješ. A hlavně se sám vyvaruj každého poklesku.
Manus cito nemini imposueris, neque communicaveris peccatis alienis. Teipsum castum custodi.
23 Tvému nemocnému žaludku by prospělo občas trochu vína místo vody.
Noli adhuc aquam bibere, sed modico vino utere propter stomachum tuum, et frequentes tuas infirmitates.
24 Při posuzování lidí nezapomeň, že u některých jsou zlé skutky patrné každému, u jiných je odhalí teprve den soudu.
Quorundam hominum peccata manifesta sunt, praecedentia ad iudicium: quorundam autem subsequuntur.
25 Stejně tak ne všechny dobré skutky jsou vidět hned, ale jednou všechny vyjdou najevo.
Similiter et facta bona manifesta sunt: et quae aliter se habent, abscondi non possunt.
