1 Janův 4
1 Milovaní, nepřijímejte lehkověrně všechno, co zní zbožně, ale napřed si ověřte, zda to pochází od Boha; vždyť kolem nás je mnoho falešných učitelů.
可愛的諸位，不要凡神就信，但要考驗那些神是否出於天主，因為有許多假先知來到了世界上。
2 Zkušebním kamenem ať vám je, zda vyznávají, že se v Ježíši Kristu Bůh stal člověkem.
你們憑此可認出天主的神：凡明認耶穌為默西亞，且在肉身內降世的神，便是出於天主；
3 Kdo tuto skutečnost odmítá, nemluví v Božím jménu. Je na straně Kristova nepřítele, který už ve světě působí.
凡否認耶穌的神，就不是出於天主，而是屬於假基督的；你們已聽說過他要來，現今他已在世界上了。
4 Děti, váš život pramení z Boha, a proto odoláváte vlivu falešných učitelů. Váš zdroj je mocnější než jejich.
孩子們，你們出於天主，且已得勝了他們，因為那在你們內的，比那在世界上的更大。
5 Oni jsou pravými dětmi své doby, proto říkají, co lidem vyhovuje a co lidé rádi slyší.
他們屬於世界，因此講論屬於世界的事，而世界就聽從他們。
6 My jsme však děti Boží, a kdo to myslí s Bohem vážně, naslouchá nám. Naše svědectví vám pomůže spolehlivě odlišit pravdu od lži.
我們卻是出於天主的；那認識天主的，必聽從我們；那不出於天主的，便不聽從我們：由此我們可以認出真理的神和欺詐的神來。
7 Přátelé, milujme se navzájem, protože láska pochází z Boha. Kdo rozdává lásku, dokazuje, že Boha zná a je jeho dítětem.
可愛的諸位，我們應該彼此相愛，因為愛是出於天主；凡有愛的，都是生於天主，也認識天主；
8 Kdo nemiluje, neví o Bohu nic, protože Bůh je láska.
那不愛的，也不認識天主，因為天主是愛。
9 Jak velice nás miluje, prokázal Bůh tím, že poslal na zem svého jediného Syna, aby se nám stal zdrojem života.
天主對我們的愛在這事上已顯出來：就是天主把自己的獨生子，打發到世界上來，好使我們藉著他得到生命。
10 Na počátku tedy stojí Boží láska a oběť, tam se rodí naše láska k Bohu.
愛就在於此：不是我們愛了天主，而是他愛了我們，且打發自己的兒子，為我們做贖罪祭。
11 Jestliže nás Bůh tak miluje, zavazuje to i nás ke vzájemné lásce.
可愛的諸位，既然天主這樣愛了我們，我們也應該彼此相愛。
12 Boha sice nevidíme, ale když se navzájem milujeme, působí mezi námi a jeho láska v nás nabývá přesvědčivosti.
從來沒有人瞻仰過天主；如果我們彼此相愛，天主就存留在我們內，他的愛在我們內纔是圓滿的。
13 Jenom Duch svatý nás může ujistit, že máme k Bohu pravý vztah.
我們所以知道我們存留在他內，他存留在我們內，就是由於他賜給了我們的聖神。
14 Viděli jsme a dosvědčujeme, že Otec poslal Syna, aby zachránil svět.
至於我們，我們卻曾瞻仰過，並且作證：父打發了子來作世界的救主。
15 Kdo vyznává, že Ježíš je Boží Syn, otevřel se Božímu působení a je s ním zajedno.
誰若明認耶穌是天主子，天主就存在他內，他也存在天主內。
16 Známe Boží lásku a spoléháme na ni. Bůh je láska a ten, kdo miluje, zůstává s Bohem v živém spojení.
我們認識了，且相信了天主對我們所懷的愛。天主是愛，那存留在愛內的，就存留在天主內，天主也存留在他內。
17 Boží láska nám dává jistotu, že se nemusíme bát jeho soudu, protože se snažíme uvádět do života jeho lásku.
我們內的愛得以圓滿，即在於此：就是我們可在審判的日子放心大膽，因為那一位怎樣，我們在這世界上也怎樣。
18 Kde je láska, mizí strach; naše jednání je teprve tehdy ryzí, když nevyplývá ze strachu před trestem, ale z lásky.
在愛內沒有恐懼，反之，圓滿的愛把恐懼驅逐於外，因為恐懼內含著懲罰；那恐懼的，在愛內還沒有圓滿。
19 Naše láska pramení z Boží lásky.
我們應該愛，因為天主先愛了我們。
20 Kdo staví na odiv svou lásku k Bohu a nenávidí bratra, klame druhé i sebe. Když nemiluje bratra, kterého má před očima, jak může milovat Boha, kterého nevidí?
假使有人說：我愛天主，但他卻惱恨自己的弟兄，便是撒謊的；因為那不愛自己所看見的弟兄的，就不能愛自己所看不見的天主。
21 Kristus nám řekl jednoznačně: Miluješ-li Boha, miluj bratra.
我們從他蒙受了這命令：那愛天主的，也該愛自己的弟兄。
