1 Korintským 4
1 Nedívejte se na nás tedy jinak než jako na Kristovy služebníky a správce Božích tajemství.
Que os homens nos considerem como ministros de Cristo, e dispenseiros dos mistérios de Deus.
2 Od služebníka se očekává, že bude vykonávat příkazy svého pána. Dá se to říci o mně?
Além disso requer-se nos dispenseiros que cada um se ache fiel.
3 Co o tom soudíte vy, není pro mne nejdůležitější. A nemůže to posoudit ani nikdo jiný, dokonce ani můj vlastní úsudek není rozhodující,
Porém a mim mui pouco se me dá de ser julgado por vós, ou por algum juízo humano; nem eu tão pouco a mim mesmo me julgo.
4 i když mé svědomí je klidné. Jen sám Pán o tom může rozhodnout s konečnou platností.
Porque em nada me sinto culpado; mas nem por isso estou justificado; pois quem me julga é o Senhor.
5 Nedělejte proto o nikom předčasné závěry, dokud se nevrátí Kristus. Však on už vynese na světlo to, co bylo zrakům skryto, a odhalí i ty nejtajnější pohnutky. Pak teprve dostane každý od Boha takové uznání, jaké mu náleží.
De sorte que nada julgueis antes de tempo, até que o Senhor venha, o qual também trará à luz as coisas ocultas das trevas, e manifestará os desígnios dos corações; e então cada um receberá de Deus o louvor.
6 Bratři, jistě rozumíte, že nemluvím jen o sobě a Apollovi, když vám tohle všechno říkám. Chtěl jsem jen na tom příkladu zdůraznit, že nemáte prosazovat své oblíbené kazatele proti jiným.
E eu, irmãos, apliquei estas coisas, por semelhança, a mim e a Apolos, por amor de vós; para que em nós aprendais a não ir além do que está escrito, para que não vos ensoberbeçais a favor de um contra outro.
7 Nikdo přece nejsme ničím víc než ostatní. Všichni máme jen to, co jsme dostali, a nemáme se tedy před druhými čím chlubit.
Porque, quem te diferença? E que tens tu que não tenhas recebido? E, se o recebeste, porque te glórias, como se não o houveras recebido?
8 Vy jste přesvědčeni, že už jste duchovně dost vysoko a že víc nepotřebujete. Pyšníte se, že jste příslušníky Božího království. Kéž byste jimi skutečně byli! Necítili byste se pak tolik nad nás povzneseni.
Já estais fartos! já estais ricos! sem nós reinais! e oxalá reineis para que também nós reinemos convosco!
9 Tak se mi zdá, že nám apoštolům vykázal Bůh to nejposlednější místo, jako odsouzencům na smrt. Stali jsme se podívanou pro svět, anděly i lidi.
Porque tenho para mim, que Deus a nós, apóstolos, nos designou últimos, como condenados à morte; pois somos feitos espetáculo ao mundo, aos anjos, e aos homens.
10 Prý nám náboženství popletlo hlavu, zato vy jste docela rozumní a vážení křesťané! Námi kdekdo pohrdá, vás každý uznává, my jsme slabí, vy siláci!
Nós somos loucos por amor de Cristo, e vós sábios em Cristo: nós fracos, e vós fortes: vós ilustres, e nós vis.
11 Trpíme hladem a žízní, zimou a nemocemi, jsme štváni z místa na místo
Até esta presente hora sofremos fome, e sede, e estamos nus, e recebemos bofetadas, e não temos pousada certa,
12 a na svůj chléb musíme tvrdě vydělávat. Žehnáme těm, kdo nás proklínají, když nás šikanují, trpělivě to snášíme,
E trabalhamos obrando com nossas próprias mãos: somos injuriados, e bendizemos: somos perseguidos, e sofremos:
13 pomlouvají-li nás, modlíme se za ně. Nikde nemáme zastání, jsme stále jen vyděděnci.
Somos blasfemados, e rogamos: até ao presente temos chegado a ser como o lixo deste mundo, e como a escória de todos.
14 Ale to nepíšu proto, že bych vám chtěl něco vyčítat. Vždyť vás mám rád jako vlastní děti.
Não escrevo estas coisas para vos envergonhar; mas admoesto-vos como meus filhos amados.
15 Kazatelů a vychovatelů můžete mít celou řadu, ale vaším duchovním otcem jsem já, protože prvně jste evangelium slyšeli ode mne.
Porque ainda que tivesseis dez mil aios em Cristo não terieis contudo muitos pais; porque eu pelo evangelho vos gerei em Jesus Cristo.
16 Proto vás nabádám, abyste žili podle mého příkladu.
Admoesto-vos portanto a que sejais meus imitadores.
17 Z téhož důvodu k vám posílám svého milovaného a věrného spolupracovníka Timotea. Víte, že ho mám rád jako svého vlastního syna. Ten vám připomene mé křesťanské způsoby, jak jim taky v každé církevní obci vyučuji.
Por esta causa vos mandei Timotheo, que é meu filho amado, e fiel no Senhor: o qual vos lembrará os meus caminhos em Cristo, como por todas as partes ensino em cada igreja.
18 Někteří se začali povyšovat, jako bych už neměl do Korintu přijít. Velice se mýlí!
Mas alguns andam inchados, como se eu não houvesse de ir ter convosco.
19 Přijdu co nejdříve, jak mi jen Pán dovolí, a pak uvidíme, zda je v jejich řeči Boží síla, nebo jen prázdné holedbání.
Porém em breve irei ter convosco, se o Senhor quizer, e então conhecerei, não as palavras dos que andam inchados, mas a virtude.
20 Boží království přece nestojí na řečnickém umění, ale na síle Božího Ducha.
Porque o reino de Deus não consiste em palavras, mas em virtude.
21 Co mám tedy přibalit na cestu: hůl – nebo lásku a přívětivost?
Que quereis? Irei ter convosco com vara ou com amor e espírito de mansidão?
