< 1 Korintským 4 >
1 Nedívejte se na nás tedy jinak než jako na Kristovy služebníky a správce Božích tajemství.
So let a man think of us as Christ’s servants and stewards of God’s mysteries.
2 Od služebníka se očekává, že bude vykonávat příkazy svého pána. Dá se to říci o mně?
Here, moreover, it is required of stewards that they be found faithful.
3 Co o tom soudíte vy, není pro mne nejdůležitější. A nemůže to posoudit ani nikdo jiný, dokonce ani můj vlastní úsudek není rozhodující,
But with me it is a very small thing that I should be judged by you, or by a human court. Yes, I do not even judge my own self.
4 i když mé svědomí je klidné. Jen sám Pán o tom může rozhodnout s konečnou platností.
For I know nothing against myself. Yet I am not justified by this, but he who judges me is the Lord.
5 Nedělejte proto o nikom předčasné závěry, dokud se nevrátí Kristus. Však on už vynese na světlo to, co bylo zrakům skryto, a odhalí i ty nejtajnější pohnutky. Pak teprve dostane každý od Boha takové uznání, jaké mu náleží.
Therefore judge nothing before the time, until the Lord comes, who will both bring to light the hidden things of darkness and reveal the counsels of the hearts. Then each man will get his praise from God.
6 Bratři, jistě rozumíte, že nemluvím jen o sobě a Apollovi, když vám tohle všechno říkám. Chtěl jsem jen na tom příkladu zdůraznit, že nemáte prosazovat své oblíbené kazatele proti jiným.
Now these things, brothers, I have in a figure transferred to myself and Apollos for your sakes, that in us you might learn not to think beyond the things which are written, that none of you be puffed up against one another.
7 Nikdo přece nejsme ničím víc než ostatní. Všichni máme jen to, co jsme dostali, a nemáme se tedy před druhými čím chlubit.
For who makes you different? And what do you have that you did not receive? But if you did receive it, why do you boast as if you had not received it?
8 Vy jste přesvědčeni, že už jste duchovně dost vysoko a že víc nepotřebujete. Pyšníte se, že jste příslušníky Božího království. Kéž byste jimi skutečně byli! Necítili byste se pak tolik nad nás povzneseni.
You are already filled. You have already become rich. You have come to reign without us. Yes, and I wish that you did reign, that we also might reign with you!
9 Tak se mi zdá, že nám apoštolům vykázal Bůh to nejposlednější místo, jako odsouzencům na smrt. Stali jsme se podívanou pro svět, anděly i lidi.
For I think that God has displayed us, the apostles, last of all, like men sentenced to death. For we are made a spectacle to the world, both to angels and men.
10 Prý nám náboženství popletlo hlavu, zato vy jste docela rozumní a vážení křesťané! Námi kdekdo pohrdá, vás každý uznává, my jsme slabí, vy siláci!
We are fools for Christ’s sake, but you are wise in Christ. We are weak, but you are strong. You have honor, but we have dishonor.
11 Trpíme hladem a žízní, zimou a nemocemi, jsme štváni z místa na místo
Even to this present hour we hunger, thirst, are naked, are beaten, and have no certain dwelling place.
12 a na svůj chléb musíme tvrdě vydělávat. Žehnáme těm, kdo nás proklínají, když nás šikanují, trpělivě to snášíme,
We toil, working with our own hands. When people curse us, we bless. Being persecuted, we endure.
13 pomlouvají-li nás, modlíme se za ně. Nikde nemáme zastání, jsme stále jen vyděděnci.
Being defamed, we entreat. We are made as the filth of the world, the dirt wiped off by all, even until now.
14 Ale to nepíšu proto, že bych vám chtěl něco vyčítat. Vždyť vás mám rád jako vlastní děti.
I do not write these things to shame you, but to admonish you as my beloved children.
15 Kazatelů a vychovatelů můžete mít celou řadu, ale vaším duchovním otcem jsem já, protože prvně jste evangelium slyšeli ode mne.
For though you have ten thousand tutors in Christ, you do not have many fathers. For in Christ Jesus, I became your father through the Good News.
16 Proto vás nabádám, abyste žili podle mého příkladu.
I beg you therefore, be imitators of me.
17 Z téhož důvodu k vám posílám svého milovaného a věrného spolupracovníka Timotea. Víte, že ho mám rád jako svého vlastního syna. Ten vám připomene mé křesťanské způsoby, jak jim taky v každé církevní obci vyučuji.
Because of this I have sent Timothy to you, who is my beloved and faithful child in the Lord, who will remind you of my ways which are in Christ, even as I teach everywhere in every assembly.
18 Někteří se začali povyšovat, jako bych už neměl do Korintu přijít. Velice se mýlí!
Now some are puffed up, as though I were not coming to you.
19 Přijdu co nejdříve, jak mi jen Pán dovolí, a pak uvidíme, zda je v jejich řeči Boží síla, nebo jen prázdné holedbání.
But I will come to you shortly, if the Lord is willing. And I will know, not the word of those who are puffed up, but the power.
20 Boží království přece nestojí na řečnickém umění, ale na síle Božího Ducha.
For God’s Kingdom is not in word, but in power.
21 Co mám tedy přibalit na cestu: hůl – nebo lásku a přívětivost?
What do you want? Shall I come to you with a rod, or in love and a spirit of gentleness?