< 1 Korintským 15 >
1 Rád bych vám, bratři, připomněl, že i dnes hlásám totéž radostné poselství jako na začátku, jak jste je i vy přijali a na něm založili svou víru.
Moreover, brethren, I declare unto you the gospel which I preached unto you, which also ye have received, and wherein ye stand;
2 V něm je vaše záchrana, pokud se ho pevně držíte v té podobě, jak jsem vám je předal. Stojí-li vaše víra na něčem jiném, není víc než pouhou iluzí.
By which also ye are saved, if ye keep in memory what I preached unto you, unless ye have believed in vain.
3 Učil jsem vás tomu, k čemu jsem byl sám přiveden: že Kristus zemřel za naše viny,
For I delivered unto you first of all that which I also received, how that Christ died for our sins according to the scriptures;
4 byl pohřben, ale třetí den vstal z mrtvých, jak to vše Bůh už dávno předtím nechal zapsat do starých Písem.
And that he was buried, and that he rose again the third day according to the scriptures:
5 Pak se ukázal Petrovi, potom všem zbývajícím dvanácti.
And that he was seen of Cephas, then of the twelve:
6 Později ho vidělo přes pět set svědků společně; někteří z nich už nežijí, ale většina dosud ano.
After that, he was seen of above five hundred brethren at once; of whom the greater part remain unto this present, but some are fallen asleep.
7 Pak ho uviděl Jakub a ostatní apoštolové
After that, he was seen of James; then of all the apostles.
8 a docela nakonec se ukázal i mně, ač jsem toho nejméně hoden.
And last of all he was seen of me also, as of one born out of due time.
9 Vždyť mezi všemi apoštoly jsem já ten poslední, a to je pro mne ještě přílišná čest po tom, jak jsem pronásledoval církev.
For I am the least of the apostles, that am not meet to be called an apostle, because I persecuted the church of God.
10 Bůh se však nade mnou slitoval a jen z jeho milosti jsem to, co jsem. A nebylo to nadarmo: vykonal jsem mnohem víc práce než všichni ostatní. Ale co to říkám – ne já, nýbrž Bůh, jehož jsem byl nástrojem.
But by the grace of God I am what I am: and his grace which [was bestowed] upon me was not in vain; but I laboured more abundantly than they all: yet not I, but the grace of God which was with me.
11 Ostatně ať už jsem to já nebo někdo jiný, všichni hlásáme totéž poselství, které jste již přijali i vy.
Therefore whether [it were] I or they, so we preach, and so ye believed.
12 Jestliže však věříte, že Kristus vstal z mrtvých, jak potom mohou někteří z vás tvrdit, že mrtví už nikdy neožijí?
Now if Christ be preached that he rose from the dead, how say some among you that there is no resurrection of the dead?
13 Kdyby měli pravdu, pak by i Kristus musel dosud ležet v hrobě.
But if there be no resurrection of the dead, then is Christ not risen:
14 A jestli Kristus zůstal v hrobě, všechno naše mluvení o něm a veškerá vaše důvěra v Boha jsou naprosto zbytečné, bezvýznamné a nesmyslné
And if Christ be not risen, then [is] our preaching vain, and your faith [is] also vain.
15 a všichni my, apoštolové, jsme lháři a podvodníci, když o Kristu prohlašujeme, že vstal z mrtvých.
Yea, and we are found false witnesses of God; because we have testified of God that he raised up Christ: whom he raised not up, if so be that the dead rise not.
16 Nevěříte-li v možnost vzkříšení, popíráte i zmrtvýchvstání Kristovo.
For if the dead rise not, then is not Christ raised:
17 A jestliže Kristus nevstal z mrtvých, jakou máte naději? Vaše viny zůstaly neodčiněny, stejně jako viny těch, kteří zemřeli před vámi.
And if Christ be not raised, your faith [is] vain; ye are yet in your sins.
Then they also which are fallen asleep in Christ are perished.
19 Jestliže jsme na Krista vsadili jen pro časný život, neužijeme ani tolik co ateisté. A pak jsme tedy nejubožejší ze všech lidí!
If in this life only we have hope in Christ, we are of all men most miserable.
20 Skutečnost je však taková, že Kristus opravdu vstal, a to je nám zárukou, že ještě další budou po něm následovat.
But now is Christ risen from the dead, [and] become the firstfruits of them that slept.
21 Na počátku dějin člověk svou neposlušností způsobil, že se lidstvo dostalo pod vládu smrti. Kristus, prototyp nového člověka, tuto vládu smrti zase zlomil. My jsme od svých předků zdědili smrt jako nevyhnutelný úděl; kdo však přijme za svůj Kristův život, bude sdílet jeho úděl i ve vzkříšení z mrtvých.
For since by man [came] death, by man [came] also the resurrection of the dead.
For as in Adam all die, even so in Christ shall all be made alive.
23 Všechno má svůj pořádek: nejdříve vstal Kristus, při jeho druhém příchodu pak přijdou na řadu ti, kteří k němu patří.
But every man in his own order: Christ the firstfruits; afterward they that are Christ’s at his coming.
24 Kristův boj o vítězství nad silami zla a smrti zatím stále ještě pokračuje; smrt sice už prohrála, ale ještě není docela zničena. Až Kristus zlomí moc všech svých nepřátel a své království odevzdá Bohu Otci, dějiny se uzavřou.
Then [cometh] the end, when he shall have delivered up the kingdom to God, even the Father; when he shall have put down all rule and all authority and power.
For he must reign, till he hath put all enemies under his feet.
The last enemy [that] shall be destroyed [is] death.
27 Bůh totiž svěřil Kristu veškerou moc nad celým vesmírem – samozřejmě s výjimkou sebe sama.
For he hath put all things under his feet. But when he saith all things are put under [him, it is] manifest that he is excepted, which did put all things under him.
28 Až tedy Kristus zvítězí nad posledním odpůrcem, tehdy přijde ke svému Otci a složí mu všechnu svou moc k nohám, takže nakonec bude svrchovaným vládcem zase sám Bůh.
And when all things shall be subdued unto him, then shall the Son also himself be subject unto him that put all things under him, that God may be all in all.
29 Ale ještě zpět ke vzkříšení: Jak zdůvodníte, že někteří z vás v Korintu podstupují zkoušky a utrpení pro svoji víru? Jaký to má smysl, jestliže nebude vzkříšení z mrtvých?
Else what shall they do which are baptized for the dead, if the dead rise not at all? why are they then baptized for the dead?
30 A proč my stále riskujeme svůj život a denně se díváme smrti v tvář?
And why stand we in jeopardy every hour?
31 Ujišťuji vás při všem, co pro mne znamenáte, že skutečně hledím každý den smrti do tváře.
I protest by your rejoicing which I have in Christ Jesus our Lord, I die daily.
32 K čemu by byl i můj boj na život a na smrt tenkrát v Efezu? Kdyby po smrti nebylo už s čím počítat, mohl bych si to všechno ušetřit a řídit se raději příslovím „dnes užívej života, zítra můžeš být po smrti“.
If after the manner of men I have fought with beasts at Ephesus, what advantageth it me, if the dead rise not? let us eat and drink; for to morrow we die.
33 Takovými názory se však nedejte zmást. Špatná myšlenka je matkou zlého činu.
Be not deceived: evil communications corrupt good manners.
34 Uvažujte tedy střízlivě a nezahrávejte si se zlem. Vždyť je to ostuda – někteří z vás se pokládají za křesťany, a přitom nemají ani ponětí o základních věcech víry.
Awake to righteousness, and sin not; for some have not the knowledge of God: I speak [this] to your shame.
35 Někdo by se ovšem mohl zeptat: „Jak budou ale vzkříšeni ti mrtví? Jaké pak budou mít tělo?“
But some [man] will say, How are the dead raised up? and with what body do they come?
36 Dětinská otázka! Odpověď roste na tvé vlastní zahrádce. Když semeno zapadne do země, vzejde z něho nová rostlinka – ono samo však tím „zemře“, zanikne.
[Thou] fool, that which thou sowest is not quickened, except it die:
37 Co ze semene vyklíčí, ani zdaleka se mu nepodobá: zasel jsi suché zrnko pšenice nebo něčeho jiného,
And that which thou sowest, thou sowest not that body that shall be, but bare grain, it may chance of wheat, or of some other [grain]:
38 ale životu skrytému v tom semeni dá Bůh novou, nádhernou podobu, nový tvar, jaký sám určil. Z jednoho semene vyroste to, z jiného ono.
But God giveth it a body as it hath pleased him, and to every seed his own body.
39 A zrovna tak, jako jsou různé druhy semen a rostlin, liší se navzájem těla živočichů: člověk, zvíře, ryba, pták – co druh, to jiné tělo.
All flesh [is] not the same flesh: but [there is] one [kind of] flesh of men, another flesh of beasts, another of fishes, [and] another of birds.
40 A od pozemských bytostí a tvarů liší se zase nebeská tělesa na obloze krásou docela jiného druhu – a dokonce i mezi nimi vidíme rozmanitost:
[There are] also celestial bodies, and bodies terrestrial: but the glory of the celestial [is] one, and the [glory] of the terrestrial [is] another.
41 jinak svítí slunce, jinak měsíc a jinak zase hvězdy, a z nich každá má svůj osobitý třpyt.
[There is] one glory of the sun, and another glory of the moon, and another glory of the stars: for [one] star differeth from [another] star in glory.
42 Tak nějak si můžeme představovat i vzkříšení z mrtvých. Tělo, které obdržíme při vzkříšení, bude jiné než to naše dosavadní; toto zemře, tamto bude žít věčně.
So also [is] the resurrection of the dead. It is sown in corruption; it is raised in incorruption:
43 To, které se pohřbívá, podléhá rozkladu a budí odpor. To, které vstane, bude se skvít nadzemskou slávou.
It is sown in dishonour; it is raised in glory: it is sown in weakness; it is raised in power:
44 To nynější je slabé, to budoucí bude plné sil. Z umírajícího těla odchází život biologický, přírodní, vzkříšené tělo bude oživeno Duchem Božím. Jako biologický život musí mít svou hmotnou schránku, tak i život duchovní obdrží své tělesné sídlo.
It is sown a natural body; it is raised a spiritual body. There is a natural body, and there is a spiritual body.
45 Mojžíš nás učí, že Adam, první člověk, se stal živou bytostí; Kristus je však víc než to – je duchem života.
And so it is written, The first man Adam was made a living soul; the last Adam [was made] a quickening spirit.
46 Nejdříve máme tedy lidské, živočišné tělo, teprve později nám Bůh dá nové, „duchovní“tělo.
Howbeit that [was] not first which is spiritual, but that which is natural; and afterward that which is spiritual.
47 Adam byl stvořen pouze z pozemského materiálu, zato Kristus přišel z říše, která převyšuje vše hmotné. Pozemský člověk je téhož druhu, jako byl Adam, vzkříšený bude bytostí podobnou Kristovi.
The first man [is] of the earth, earthy: the second man [is] the Lord from heaven.
As [is] the earthy, such [are] they also that are earthy: and as [is] the heavenly, such [are] they also that are heavenly.
And as we have borne the image of the earthy, we shall also bear the image of the heavenly.
50 Zdůrazňuji vám, milí bratři: naše pozemské tělo z masa a kostí není způsobilé pro Boží říši, protože naše kvality nejsou ani zdaleka takové, aby si zasloužily nesmrtelnost.
Now this I say, brethren, that flesh and blood cannot inherit the kingdom of God; neither doth corruption inherit incorruption.
51 Prozradím vám jedno nádherné tajemství: zemřeme jen někteří, ale všichni obdržíme nové tělo.
Behold, I shew you a mystery; We shall not all sleep, but we shall all be changed,
52 Až z nebe zazní signál posledního soudu, v jediném okamžiku se naše tělo promění.
In a moment, in the twinkling of an eye, at the last trump: for the trumpet shall sound, and the dead shall be raised incorruptible, and we shall be changed.
53 Zesnulí křesťané vstanou v novém, nesmrtelném těle a my ostatní, pokud budeme ještě naživu, všichni najednou dostaneme zrovna takové tělo, skvělé a nezničitelné.
For this corruptible must put on incorruption, and this mortal [must] put on immortality.
54 Tak se konečně stane skutečností dávné prorokovo vidění: Vítězství je dovršeno, smrt slavně navždy zničena!
So when this corruptible shall have put on incorruption, and this mortal shall have put on immortality, then shall be brought to pass the saying that is written, Death is swallowed up in victory.
55 Kam ses poděla, ó smrti, a kam zmizel tvůj náhončí? (Hadēs )
O death, where [is] thy sting? O grave, where [is] thy victory? (Hadēs )
56 Náhončím smrti je míněn hřích – a ten má svou sílu ze zákona.
The sting of death [is] sin; and the strength of sin [is] the law.
57 Bůh nám však prostřednictvím Ježíše Krista umožnil nad obojím zvítězit a za to mu nikdy nemůžeme být dost vděčni.
But thanks [be] to God, which giveth us the victory through our Lord Jesus Christ.
58 Vítězství je naše, bratři, zůstaňte pevní a nenechte se zviklat v usilovné spolupráci na Božím díle. Můžete si být jisti, že nic z toho, co jste vykonali pro Pána, se vaší smrtí neztratí.
Therefore, my beloved brethren, be ye stedfast, unmoveable, always abounding in the work of the Lord, forasmuch as ye know that your labour is not in vain in the Lord.