1 Korintským 10
1 Jenom si, bratři, připomeňme židovské dějiny! Boží oblak se rozprostíral nad všemi našimi předky, když odcházeli z Egypta,
Now I would not have you ignorant, brothers, that our fathers were all under the cloud, and all passed through the sea;
2 a všichni společně s Mojžíšem prošli mořem, v němž pohřbili svoji otrockou minulost.
and were all baptized into Moses in the cloud and in the sea;
3 Všem bylo duchovní potravou stejné slovo od Boha
and all ate the same spiritual food;
4 a sílu čerpali všichni z téhož duchovního pramene, který je stále doprovázel – a to byl Kristus.
and all drank the same spiritual drink. For they drank of a spiritual rock that followed them, and the rock was Christ.
5 A přesto se většina z nich svým jednáním Bohu znelíbila a našla svůj hrob na poušti.
However with most of them, God was not well pleased, for they were overthrown in the wilderness.
6 Nechť se nám stanou výstražným příladem.
Now these things were our examples, to the intent we should not lust after evil things as they also lusted.
7 Opusťte své modly, pohlavní nepřístojnosti a jiné neřády, abyste nedopadli jako oni: za jediný den jich pomřelo třiadvacet tisíc.
Don’t be idolaters, as some of them were. As it is written, “The people sat down to eat and drink, and rose up to play.”
Let’s not commit sexual immorality, as some of them committed, and in one day twenty-three thousand fell.
9 Nesvádějte lidské špatnosti na Boha,
Let’s not test Christ, as some of them tested, and perished by the serpents.
10 neprovokujte ho, jako to dělali někteří z nich; a přivolali na sebe jedovaté hady a smrt.
Don’t grumble, as some of them also grumbled, and perished by the destroyer.
Now all these things happened to them by way of example, and they were written for our admonition, on whom the ends of the ages have come. (aiōn g165)
12 Mějte se na pozoru – nejblíže pádu je ten, kdo si je sám sebou příliš jist.
Therefore let him who thinks he stands be careful that he doesn’t fall.
13 Až dosud vás nepotkalo nic, co by člověk nedokázal unést. Bůh vaši víru nezklame ani v dalších zkouškách: pokud je dopustí, dá vám i sílu vydržet a překonat je.
No temptation has taken you except what is common to man. God is faithful, who will not allow you to be tempted above what you are able, but will with the temptation also make the way of escape, that you may be able to endure it.
14 Proto, moji drazí, co nejdál od modloslužby! Mluvím s vámi jako s rozumnými lidmi. Řekněte sami: neznamená snad kalich, který si vzájemně podáváme, že nás spojuje Kristova krev? A co jiného vyznáváme při lámání chleba než to, že jsme součástí Kristovou?
Therefore, my beloved, flee from idolatry.
I speak as to wise men. Judge what I say.
The cup of blessing which we bless, isn’t it a sharing of the blood of Christ? The bread which we break, isn’t it a sharing of the body of Christ?
17 Jako všechny ty kousky pocházejí z jednoho chleba, tak i my – ať je nás sebevíc – jsme tím jedním chlebem navzájem spojeni.
Because there is one loaf of bread, we, who are many, are one body; for we all partake of the one loaf of bread.
18 Podívejte se na rodilé židy: tím, že jedí maso obětované na oltáři, hlásí se i oni k Bohu, kterému ten oltář patří. A stejný význam má pro pohany zase jejich pohanský oltář.
Consider Israel according to the flesh. Don’t those who eat the sacrifices participate in the altar?
19 Tím ovšem neříkám, že modla je snad bohem a že maso obětované modle je něco víc než obyčejné maso; samy o sobě ty věci neznamenají nic.
What am I saying then? That a thing sacrificed to idols is anything, or that an idol is anything?
20 Ale tím obřadem vzývají pohané démony místo Boha, a proto nechci, abyste se něčeho takového zúčastňovali.
But I say that the things which the Gentiles sacrifice, they sacrifice to demons and not to God, and I don’t desire that you would have fellowship with demons.
21 Nemůžete se přece současně hlásit k Bohu i ke zlým mocnostem.
You can’t both drink the cup of the Lord and the cup of demons. You can’t both partake of the table of the Lord and of the table of demons.
22 Nebo jsme snad tak silní, že si nemusíme nic dělat z Božího hněvu?
Or do we provoke the Lord to jealousy? Are we stronger than he?
23 Ano, křesťanu je všechno dovoleno, ale ne všechno je prospěšné. Vše je mi dovoleno, ale ne vše slouží k dobru také ostatním.
“All things are lawful for me,” but not all things are profitable. “All things are lawful for me,” but not all things build up.
24 Nesmíme si hledět jen svého vlastního zájmu, nýbrž především musíme dbát toho, co je dobré pro druhé.
Let no one seek his own, but each one his neighbor’s good.
25 Tedy: co se prodává v obchodech, to jezte klidně a nelamte si hlavu původem jídla.
Whatever is sold in the butcher shop, eat, asking no question for the sake of conscience,
26 Země i se vším, co je na ní, patří přece Bohu.
for “the earth is the Lord’s, and its fullness.”
27 Také na návštěvách jezte s klidným svědomím všechno, co vám hostitel předloží.
But if one of those who don’t believe invites you to a meal, and you are inclined to go, eat whatever is set before you, asking no questions for the sake of conscience.
28 Když vás však někdo upozorní, že to či ono jídlo leželo předtím na pohanském oltáři, nejezte to, abyste se nešetrně nedotkli jeho svědomí. Jakže – moje svoboda má být omezována cizím svědomím?
But if anyone says to you, “This was offered to idols,” don’t eat it for the sake of the one who told you, and for the sake of conscience. For “the earth is the Lord’s, with all its fullness.”
Conscience, I say, not your own, but the other’s conscience. For why is my liberty judged by another conscience?
30 Což mě může někdo odsuzovat za to, co vděčně přijímám z Boží ruky?
If I partake with thankfulness, why am I denounced for something I give thanks for?
31 Milí bratři! Všechno, co děláme – ať už jde o jídlo nebo o pití či cokoliv jiného, všechno má sloužit k Boží oslavě.
Whether therefore you eat or drink, or whatever you do, do all to the glory of God.
32 Nebuďte tedy kamenem úrazu ani židům, ani nevěrcům, ani křesťanům.
Give no occasion for stumbling, whether to Jews, to Greeks, or to the assembly of God;
33 I já se vždycky snažím vyjít každému vstříc a neohlížím se na sebe, nýbrž na dobro těch druhých, aby jich bylo zachráněno co nejvíc. Tak mě tomu učí Kristus, dělejte to tak i vy.
even as I also please all men in all things, not seeking my own profit, but the profit of the many, that they may be saved.
