< Sofoniáš 1 >

1 Slovo Hospodinovo, kteréž se stalo k Sofoniášovi synu Chusi, syna Godoliášova, syna Amariášova, syna Ezechiášova, za dnů Joziáše syna Amonova, krále Judského.
Judah siangpahrang Amon capa Josiah siangpahrang ah oh naah, Hezekiah capa Amariah, Amariah capa Gedaliah, Gedaliah capa Kushi, Kushi capa Zephaniah khaeah Angraeng ih lok angzoh.
2 Zajisté že sklidím všecko se svrchku té země, praví Hospodin.
Prae thung ih hmuennawk to kam rosak boih han, tiah Angraeng mah thuih.
3 Sklidím lidi i hovada, sklidím ptactvo nebeské i ryby mořské, i pohoršení s bezbožnými; vypléním, pravím, lidi se svrchku této země, praví Hospodin.
Kami hoi moinawk doeh ka paduek boih han; van ih tavaanawk hoi tuipui thung ih tanganawk boih, kahoih ai kaminawk hoi amtimsak kami to kam rosak han, prae kaminawk to kam rosak boih han, tiah Angraeng mah thuih.
4 Nebo vztáhna ruku svou na Judu a na všecky obyvatele Jeruzalémské, zahladím z místa tohoto ostatek Bále, i kněží jeho s jich pomocníky,
Judah hoi Jerusalem ah kaom kaminawk boih nuiah ban ka phok han; Baal kabok anghmat kaminawk, hae ahmuen hoiah krang bok zaehoikungnawk ih ahmin hoi Sithaw panoek ai kami zaehoikungnawk ih ahmin to ka phraek boih han;
5 I ty, kteříž se klanějí na střechách vojsku nebeskému, i ty, kteříž klanějíce se, přisahají skrze Hospodina, i ty, kteříž přisahají skrze Melecha svého.
imphu ah van cakaeh bok kaminawk, Angraeng ih ahmin hoi kasae lokkamhaih sah kaminawk, Malkham hoi kasae lokkamhaih sah kaminawk;
6 I ty, kteříž zpět odcházejí, aby nenásledovali Hospodina, a kteříž nehledají Hospodina, aniž se ho dotazují.
Angraeng khae hoi amlaem let kaminawk, Angraeng pakrong ai, anih khae lokdueng ai kaminawk to ka kam rosak boih han.
7 Umlkni před oblíčejem Panovníka Hospodina, nebo blízký jest den Hospodinův; přistrojil zajisté Hospodin obět, povolal pozvaných svých.
Angraeng Sithaw hmaa ah anghngai o duem ah; Angraeng ih ni loe anghnai boeh: Angraeng mah hmuen tathlanghaih to sak boeh moe, angmah ih angvinawk to a kawk boeh.
8 I stane se v den oběti Hospodinovy, že navštívím knížata a syny královy i všecky, kteříž se obláčejí v roucho cizozemců.
Angraeng ih hmuen tathlanghaih niah, ukkung angraengnawk, siangpahrang caanawk, kalah khukbuen angkhuk kaminawk to dan ka paek boih han.
9 Navštívím v ten den i každého, kterýž vskakuje na prah, kteříž naplňují dům pánů svých nátiskem a lstí.
To na niah khongkha ranui ah angphet tahang kaminawk, angmacae angraeng ih im ah tha patoh moe, alinghaih hoi toksah kaminawk to dan ka paek han.
10 I stane se v ten den, praví Hospodin, hlas křiku od brány rybné, a kvílení od druhé strany a třeskot veliký od pahrbků.
To na niah loe, Tanga khongkha hoiah qahhaih lok, ohhaih ahmuen hnetto haih hoiah kana hanghaih lok, mae nui hoiah atuen kalen parai kamtimh atuen to om tih, tiah Angraeng mah thuih.
11 Kvělte vy, kteříž bydlíte u vnitřku; nebo vyhlazen bude všecken obor kupců, vypléněni budou všickni snášející stříbro.
Hmuenmae zawhhaih ahmuen ah kaom kaminawk, qah oh; hmuenmae zaw kaminawk loe anghmat o boih boeh; sum kanglung hoi hmuenmae zaw kaminawk doeh anghmat o boih boeh.
12 I stane se v ten čas, že přehledávati budu Jeruzalém s lucernami, a navštívím muže, kteříž ulnuli v kvasnicích svých, kteříž říkají v srdci svém: Nečiniť dobře Hospodin, aniž zle činí.
To naah Jerusalem to hmaithawk hmai hoiah ka pakrong han; Angraeng loe kahoih hmuen doeh, kahoih ai hmuen doeh sah mak ai, tiah palung thung hoi poek kaminawk to ka thuitaek han.
13 Nebo přijde statek jejich na rozchvátání, a domové jejich na zpuštění. Stavějí zajisté domy, ale nebudou v nich bydliti; a štěpují vinice, ale nebudou píti vína z nich.
To pongah nihcae ih hmuenmaenawk to lomh pae o tih, imnawk doeh phrae pae o tih: nihcae loe im sah o tih, toe im to om o haih mak ai; nihcae mah misur takha sah o tih, toe misurtui to nae o mak ai.
14 Blízký jest den Hospodinův veliký, blízký jest a rychlý velmi zvuk dne Hospodinova, tuť hořce křičeti bude udatný.
Angraeng ih ni kalen loe zoi boeh; zoi daek boeh, karangah angzo tih boeh, Angraeng niah hang ih lok loe paroeai zitthok tih: to ah thacak kaminawk hanghaih lok to om tih.
15 Den rozhněvání bude ten den, den úzkosti a trápení, den zpuštění a to hrozného, den temnosti a mračna, den oblaku a mrákoty,
To ani loe palungphuihaih ni, raihaih hoi poek anghmang suthaih ni, amrohaih hoi anghmathaih ni, vinghaih hoi poekhaih kamtueng ai ani, tamai tabokhaih ni hoi kathah khovinghaih niah om ueloe,
16 Den trouby a troubení proti městům hrazeným, a proti úhlům vysokým,
mongkah to uengh moe, pakaahaih tapang kaom vangpuinawk hoi imsangnawk to tuk hanah, acoe paekhaih niah om tih.
17 V němž úzkostmi sevru lidi, aby chodili jako slepí, nebo proti Hospodinu zhřešili. I vylita bude krev jejich jako prach, a těla jejich jako lejna.
Kaminawk nuiah palungboenghaih ka phaksak han, nihcae loe Angraeng nuiah zae o boeh pongah, mikmaeng baktiah amhet o tih; nihcae ih athii loe maiphu baktih, nihcae ih ngan doeh tamlok baktiah krai o tih.
18 Ani stříbro jejich, ani zlato jejich nebude jich moci vytrhnouti v den rozhněvání Hospodinova; nebo ohněm horlivosti jeho sehlcena bude tato všecka země, proto že konec jistě rychlý učiní všechněm obyvatelům země.
Angraeng palungphuihaih niah loe, nihcae ih sum kanglung hoi suinawk mah nihcae to pahlong thai mak ai: anih palungphuihaih hmai mah prae to kangh boih tih, prae thung kaom kaminawk to karangah anghmathaih phasak boih tih.

< Sofoniáš 1 >