< Sofoniáš 2 >

1 Ohledejte sebe, ohledejte, pravím, ó národe nemilý,
Come together, yes, gather together, you worthless nation—
2 Prvé než uložení přijde, a den jako plevy pomine, prvé než přijde na vás prchlivost hněvu Hospodinova, prvé než přijde na vás den hněvu Hospodinova.
before the decree is issued, before you wither and die like a flower, before the burning anger of the Lord falls on you, before the day of the Lord's anger comes on you.
3 Hledejte Hospodina všickni tiší země, kteříž soud jeho činíte; hledejte spravedlnosti, hledejte tichosti. Snad se ukryjete v den hněvu Hospodinova.
Look to the Lord, all you people of the land who are humble and who follow his commands. Look to do what is right; look to live in humility. Perhaps you will be protected on the day of the Lord's anger.
4 Nebo Gáza bude opuštěno, a Aškalon zpustne; Azot o polednách zaženou, a Akaron vykořeněn bude.
Gaza will be abandoned, Ashkelon will become desolate, Ashdod will be emptied by noon, Ekron will be ripped up.
5 Běda těm, kteříž bydlí v krajině pomořské, národu Ceretejských. Slovo Hospodinovo proti vám jest, ó země Kananejská Filistinských, že tě tak zahladím, aby nebylo žádného obyvatele.
What disaster is coming to you Philistines, you sea-people who live along the coast and in the land of Canaan! The Lord has passed judgment on you. I will destroy you—there will be no survivors.
6 I bude krajina pomořská místo ovčinců, jam pastýřských a stájí dobytka.
Your seacoast will become pastures, with meadows for shepherds and sheep pens for flocks.
7 Bude také i ostatku domu Judského krajinou, kdež by pásli. V domích Aškalonu u večer léhati budou, když je navštíví Hospodin Bůh jejich, a přivede zase zajaté jejich.
It will belong to those who remain of the people of Judah. They will graze their flocks there, and the shepherds will sleep in the abandoned houses of Ashkelon. For the Lord their God will be with them and make them prosperous again.
8 Slyšelť jsem hanění Moábských a utrhání synů Ammonitských, kterýmiž haněli můj lid, a honosili se na pomezí jejich.
I have heard the mocking taunts of the Moabites and the scornful derision of the Ammonites who have insulted my people and made threats against their territory.
9 Protož živ jsem já, praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský, že Moáb jako Sodoma bude, a synové Ammonitští jako Gomora, místem kopřiv a domem solným a pustinou až na věky. Ostatkové lidu mého rozchvátají je, a pozůstalí z lidu mého dědičně je obdrží.
Consequently, as I live, declares the Lord Almighty, the God of Israel, the Moabites will become like Sodom, and the Ammonites like Gomorrah. Their land will become a place of weeds and salt pits and ruins forever. Those who remain of my people will plunder them and occupy their land.
10 To jim pro pýchu jejich, že zhaněli a zpínali se nad lid Hospodina zástupů.
This is what they will receive for their pride because they mocked and threatened the people of the Lord Almighty.
11 Hrozný jim bude Hospodin; nebo způsobí, aby zhubeněli všickni bohové země. I bude se jemu klaněti každý z místa svého, všickni ostrovové národu.
The Lord will make them terribly afraid as he starves to death all the gods of the land. Every nation will worship the Lord wherever they are—all around the world.
12 Také i vy, Mouřenínové, mečem mým zbiti budete.
You Ethiopians will be killed by the sword.
13 Nebo vztáhne ruku svou na půlnoci, a zhubí Assyrii, a obrátí Ninive v pustinu, a v suchost jako poušť.
The Lord will strike the Assyrians in the north and destroy them. He will make Nineveh desolate, a dry wasteland like the desert.
14 I budou u prostřed něho léhati stáda, všecky šelmy národů, pelikán i výr na makovicích jeho nocovati budou; hlas zníti bude na okně, pustina na veřeji, když cedroví jeho obnaží.
Herds will lie down in the middle of the city. It will become the home for every kind of wild animal. Eagle owls and screech owls will roost on its columns. Their calls will echo through the windows. Rubble will block the doors, and the cedar woodwork will be exposed.
15 Takovéť bude to město plésající, kteréž sedí bezpečně, říkaje v srdci svém: Já jsem, a kromě mne není žádného více. Jakť jest učiněno pusté, peleší šelmám! Kdožkoli půjde skrze ně, ckáti bude a zmítati rukou svou.
This is what will happen to this triumphant city that thought it was so secure. “Look at me!” it said proudly to itself. “There is no city as great as me!” But it has become a desolate place—just a home for wild animals. Everyone who passes by will point their finger and laugh in derision.

< Sofoniáš 2 >