< Sofoniáš 2 >
1 Ohledejte sebe, ohledejte, pravím, ó národe nemilý,
Gather yourselves together, yea, gather together, O nation that has no shame;
2 Prvé než uložení přijde, a den jako plevy pomine, prvé než přijde na vás prchlivost hněvu Hospodinova, prvé než přijde na vás den hněvu Hospodinova.
before the decree bring forth, before the day passes as the chaff, before the fierce anger of Jehovah comes upon you, before the day of Jehovah's anger comes upon you.
3 Hledejte Hospodina všickni tiší země, kteříž soud jeho činíte; hledejte spravedlnosti, hledejte tichosti. Snad se ukryjete v den hněvu Hospodinova.
Seek ye Jehovah, all ye meek of the earth who have kept his ordinances. Seek righteousness, seek meekness. It may be ye will be hid in the day of Jehovah's anger.
4 Nebo Gáza bude opuštěno, a Aškalon zpustne; Azot o polednách zaženou, a Akaron vykořeněn bude.
For Gaza shall be forsaken, and Ashkelon a desolation. They shall drive out Ashdod at noonday, and Ekron shall be rooted up.
5 Běda těm, kteříž bydlí v krajině pomořské, národu Ceretejských. Slovo Hospodinovo proti vám jest, ó země Kananejská Filistinských, že tě tak zahladím, aby nebylo žádného obyvatele.
Woe to the inhabitants of the seacoast, the nation of the Cherethites! The word of Jehovah is against you, O Canaan, the land of the Philistines. I will destroy thee, that there shall be no inhabitant.
6 I bude krajina pomořská místo ovčinců, jam pastýřských a stájí dobytka.
And the seacoast shall be pastures, with cottages for shepherds and folds for flocks.
7 Bude také i ostatku domu Judského krajinou, kdež by pásli. V domích Aškalonu u večer léhati budou, když je navštíví Hospodin Bůh jejich, a přivede zase zajaté jejich.
And the coast shall be for the remnant of the house of Judah. They shall feed their flocks upon it. In the houses of Ashkelon they shall lie down in the evening. For Jehovah their God will visit them, and bring back their captivity.
8 Slyšelť jsem hanění Moábských a utrhání synů Ammonitských, kterýmiž haněli můj lid, a honosili se na pomezí jejich.
I have heard the reproach of Moab, and the revilings of the sons of Ammon, with which they have reproached my people, and magnified themselves against their border.
9 Protož živ jsem já, praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský, že Moáb jako Sodoma bude, a synové Ammonitští jako Gomora, místem kopřiv a domem solným a pustinou až na věky. Ostatkové lidu mého rozchvátají je, a pozůstalí z lidu mého dědičně je obdrží.
Therefore as I live, says Jehovah of hosts, the God of Israel, Surely Moab shall be as Sodom, and the sons of Ammon as Gomorrah, a possession of nettles, and salt pits, and a perpetual desolation. The residue of my people shall make a prey of them, and the remnant of my nation shall inherit them.
10 To jim pro pýchu jejich, že zhaněli a zpínali se nad lid Hospodina zástupů.
They shall have this for their pride, because they have reproached and magnified themselves against the people of Jehovah of hosts.
11 Hrozný jim bude Hospodin; nebo způsobí, aby zhubeněli všickni bohové země. I bude se jemu klaněti každý z místa svého, všickni ostrovové národu.
Jehovah will be terrible to them, for he will famish all the gods of the earth. And men shall worship him, everyone from his place, even all the isles of the nations.
12 Také i vy, Mouřenínové, mečem mým zbiti budete.
Ye Ethiopians also, ye shall be slain by my sword.
13 Nebo vztáhne ruku svou na půlnoci, a zhubí Assyrii, a obrátí Ninive v pustinu, a v suchost jako poušť.
And he will stretch out his hand against the north, and destroy Assyria, and will make Nineveh a desolation, and dry like the wilderness.
14 I budou u prostřed něho léhati stáda, všecky šelmy národů, pelikán i výr na makovicích jeho nocovati budou; hlas zníti bude na okně, pustina na veřeji, když cedroví jeho obnaží.
And herds shall lie down in the midst of her. All the beasts of the nations, both the pelican and the porcupine shall lodge in the capitals of it. Their voice shall sing in the windows. Desolation shall be in the thresholds. For he has laid bare the cedar work.
15 Takovéť bude to město plésající, kteréž sedí bezpečně, říkaje v srdci svém: Já jsem, a kromě mne není žádného více. Jakť jest učiněno pusté, peleší šelmám! Kdožkoli půjde skrze ně, ckáti bude a zmítati rukou svou.
This is the joyous city that dwelt carelessly, that said in her heart, I am, and there is none besides me. How she has become a desolation, a place for beasts to lie down in! Everyone who passes by her shall hiss, and wag his hand.