Zachariáš 5
1 Potom opět pozdvihna očí svých, uzřel jsem, a aj, kniha letěla.
Pea ne u toki tangaki ai ki mui, pea sio hake hoku mata pea u mamata, pea vakai ko e takainga tohi ʻoku puna.
2 I řekl mi: Co vidíš? Jemuž jsem řekl: Vidím knihu letící, jejíž dlouhost byla dvadcíti loktů a širokost desíti loktů.
Pea naʻa ne pehē mai kiate au, “Ko e hā ʻoku ke mamata ki ai?” Pea ne u pehēange, ʻOku ou sio ki ha takainga tohi ʻoku puna; ko hono lōloa ko e hanga ʻe fāngofulu, pea ko e hanga ʻe uofulu ʻa hono laulahi.
3 Tedy řekl mi: Toto prokletí vyjde na širokost vší země. Nebo každý zloděj podlé něho jako i ona vyhlazen, a každý přisahající podlé něho jako i ona vyhlazen bude.
Pea naʻe toki pehē mai ʻe ia, “Ko eni ia ʻae malaʻia ʻoku ʻalu atu ki he funga ʻo māmani kotoa pē; he koeʻuhi ʻe motuhi kotoa pē ʻaia ʻoku kaihaʻa, ʻo fakatatau mo ia, pea ʻe motuhi mo ia kotoa pē ʻoku kape ʻo fakatatau mo ia.
4 Vynesu je, praví Hospodin zástupů, aby došlo na dům zloděje, a na dům přisahajícího skrze jméno mé falešně; anobrž bude bydliti u prostřed domu jeho, a docela zkazí jej, i dříví jeho i kamení jeho.
ʻOku pehē ʻe Sihova ʻoe ngaahi kautau, te u ʻomi ia ʻeau, pea ʻe hū ia ki he fale ʻoe kaihaʻa, pea mo e fale ʻo ia ʻoku kape mo loi ʻi hoku hingoa: pea ʻe nofo ʻi he lotolotonga ʻo hono fale, pea te ne fakaʻauha ia, ʻae ʻakau ʻo hono alanga fale, pea mo hono ngaahi maka.”
5 Tedy vyšel anděl ten, kterýž mluvil se mnou, a řekl mi: Pozdvihni nyní očí svých a viz, co jest to, což pochází.
Pea naʻe toki ʻalu atu ʻae ʻāngelo ʻaia naʻa ma talanoa mo au, ʻo ne pehē kiate au, “Hanga hake eni ho mata, pea ke sio pe ko e hā ʻae meʻa ni ʻoku ʻalu atu.”
6 I řekl jsem: Co jest? Kterýž odpověděl: Toto jest efi pocházející. Řekl také: Toto jest oko její prohlédající všecku zemi.
Pea naʻaku pehē, “Ko e hā ia?” Pea ne pehē mai, “Ko e efa ia ʻoku hā mai.” Naʻa ne pehē mai foki, “Ko honau fakatātā eni ʻi māmani kotoa pē.”
7 A aj, plech tlustý olověný nesen byl, a přitom žena jedna, kteráž seděla u prostřed té efi.
Pea vakai, ne hiki hake ʻae konga pulu mamafa: pea ko e fefine ia ʻoku nofo ʻi he loto efa.
8 I řekl: Toto jest ta bezbožnost. I uvrhl ji do prostřed té efi, uvrhl i ten plech olověný na vrch její.
Pea naʻa ne pehē, “Ko angahala ia.” Pea naʻa ne lī ia ki he loto efa; pea naʻa ne tataʻo ʻaki hono ngutu ʻae konga pulu mamafa.
9 A pozdvihna očí svých, uzřel jsem, a aj, dvě ženy vycházely, majíce vítr v křídlách svých. Měly pak křídla podobná křídlům čápím, a vyzdvihly tu efi mezi zemi a mezi nebe.
Hili ia naʻaku hanga hake hoku mata, pea u sio, pea vakai naʻe haʻu ʻae ongo fafine ʻe toko ua, pea naʻe ʻi hona kapakau ʻae matangi; he naʻa na kapakau ʻo hangē ko e sitoaki: pea naʻa na hiki hake ʻae efa ʻi he vahaʻa ʻo māmani mo e langi.
10 I řekl jsem andělu tomu, kterýž mluvil se mnou: Kam ony nesou tu efi?
Pea naʻaku pehē ai ki he ʻāngelo ʻaia naʻa ma talanoa mo au, “ʻOku na fua ki fē ʻae efa?”
11 Kterýž řekl mi: Aby sobě vystavěla dům v zemi Sinear, kdež by utvrzena byla a postavena na podstavku svém.
Pea naʻa ne pehē mai kiate au, “Ke langa ʻae fale moʻona ʻi he fonua ko Sinaʻa: pea ʻe fokotuʻu ia ʻi ai, ʻo tuku ʻi ai ki hono tuʻunga pe ʻoʻona.”
