Zachariáš 5
1 Potom opět pozdvihna očí svých, uzřel jsem, a aj, kniha letěla.
Angqoi moe, ka khet let naah, kazawk ca tangoeng to ka hnuk.
2 I řekl mi: Co vidíš? Jemuž jsem řekl: Vidím knihu letící, jejíž dlouhost byla dvadcíti loktů a širokost desíti loktů.
Anih mah kai khaeah, Timaw na hnuk? tiah ang naa. Kai mah, dong pumphaeto kasawk, dong hato kakawk, kazawk ca tangoeng maeto ka hnuk, tiah ka naa.
3 Tedy řekl mi: Toto prokletí vyjde na širokost vší země. Nebo každý zloděj podlé něho jako i ona vyhlazen, a každý přisahající podlé něho jako i ona vyhlazen bude.
To naah anih mah kai khaeah, Hae loe long pum ah kacaeh tangoenghaih ah oh: hae bang ih ca tangoeng nuiah tarik ih baktih toengah, paqu kaminawk loe amro o boih tih; ho bang ih ca tangoeng nuiah tarik ih baktih toengah, amsawnlok thui kaminawk loe amro o boih tih.
4 Vynesu je, praví Hospodin zástupů, aby došlo na dům zloděje, a na dům přisahajícího skrze jméno mé falešně; anobrž bude bydliti u prostřed domu jeho, a docela zkazí jej, i dříví jeho i kamení jeho.
Misatuh kaminawk ih Angraeng mah hae tiah thuih, Kai mah to ca to ka sin han, kamqu ih imthung ah to ca to akun ueloe, ka hmin hoi amsoem ai ah lokkamhaih sah kami imthung ah doeh akun tih: anih ih imthung ah om ueloe, thing hoi thlungnawk to amrosak boih tih, tiah a naa.
5 Tedy vyšel anděl ten, kterýž mluvil se mnou, a řekl mi: Pozdvihni nyní očí svých a viz, co jest to, což pochází.
Kai hoi lokpae van kami loe hmabang ah caeh moe, kai khaeah, Doeng tahang ah, hmabang kacaeh hmuen loe timaw, tito khen noek ah, tiah ang naa.
6 I řekl jsem: Co jest? Kterýž odpověděl: Toto jest efi pocházející. Řekl také: Toto jest oko její prohlédající všecku zemi.
Kai mah, Hae loe tih aa? tiah ka naa. Anih mah, hae loe hmabang kacaeh benthang ni. Long pum ah kaom kaminawk ih zaehaih loe hae tiah oh, tiah ang naa.
7 A aj, plech tlustý olověný nesen byl, a přitom žena jedna, kteráž seděla u prostřed té efi.
To pacoengah khenah, benthang kraenghaih akhuem to paongh o, to naah benthang thungah anghnu nongpata maeto oh:
8 I řekl: Toto jest ta bezbožnost. I uvrhl ji do prostřed té efi, uvrhl i ten plech olověný na vrch její.
to naah anih mah, Hae nongpata loe kasae hnuksakhaih ih ni, tiah ang thuih; van kami mah nongpata to benthang thungah a vah let; benthang loe kacakah akhuem to khuem o.
9 A pozdvihna očí svých, uzřel jsem, a aj, dvě ženy vycházely, majíce vítr v křídlách svých. Měly pak křídla podobná křídlům čápím, a vyzdvihly tu efi mezi zemi a mezi nebe.
To pacoengah mik padai moe, ka khet tahang naah, angzo nongpata hnetto ka hnuk, nihnik ih pakhraeh ah loe takhi to oh; nihnik loe tui tavaa baktiah pakhraeh a tawnh hoi: nihnik mah benthang to van hoi long salakah atoengh hoi.
10 I řekl jsem andělu tomu, kterýž mluvil se mnou: Kam ony nesou tu efi?
Kai hoi lokpae van kami khaeah, Benthang loe naa ah maw sin hoi tih? tiah ka naa.
11 Kterýž řekl mi: Aby sobě vystavěla dům v zemi Sinear, kdež by utvrzena byla a postavena na podstavku svém.
Anih mah kai khaeah, Shinar prae ah benthang ih im sak pae hanah a sin hoi: ohhaih ahmuen sak hoi pacoengah, to ah benthang to suem hoi tih, tiah ang naa.
