Zachariáš 4

1 Potom navrátil se anděl, kterýž mluvil se mnou, a zbudil mne jako muže, kterýž zbuzen bývá ze sna svého.

HOI hou mai la ka anela i kamailio me au, a hoala mai la ia'u, e like me ka hoala ana i ke kanaka hiamoe.

2 I řekl mi: Co vidíš? Jemuž jsem řekl: Vidím, že aj, svícen zlatý všecken, a olejný dčbán na vrchu jeho, a sedm lamp jeho na něm, a sedm nálevek k těm sedmi lampám, kteréž jsou na vrchu jeho.

Ninau mai la ia ia'u, Heaha kau mea e ike nei? I aku la au, Ua nana aku au, aia hoi, he ipukukui gula okoa, a maluna o kona welau he ipu aila, a maluna iho olaila na kukui ehiku a me na ohe ehiku no ua mau kukui ehiku la o kau ana maluna o kona welau.

3 A dvě olivy při něm, jedna po pravé straně dčbánu olejného, a druhá po levé straně jeho.

He elua mau laau oliva hoi e kokoke ana ilaila, o kekahi ma ka akau, a o kekahi hoi ma ka hema o ua ipu aila la.

4 Tehdy odpověděl jsem a řekl jsem andělu tomu, kterýž mluvil ke mně, řka: Co ty věci jsou, pane můj?

Ninau aku la hoi au i ka anela i kamailio me au, i aku la, Heaha ke ano o keia mau mea, e kuu haku?

5 A odpovídaje anděl, kterýž mluvil se mnou, řekl mi: Což nevíš, co ty věci jsou? I řekl jsem: Nevím, pane můj.

I mai la ka anela i kamailio me au Aole anei oe i ike i ke ano o keia mau mea? I aku la au, Aole, e kuu haku.

6 Tedy odpovídaje, mluvil ke mně, řka: Toto jest slovo Hospodinovo k Zorobábelovi, řkoucí: Ne silou, ani mocí, ale Duchem mým, praví Hospodin zástupů.

Alaila olelo mai la kela, i mai la ia'u penei, O keia ka olelo a Iehova ia Zerubabela, i ka i ana, Aole ma ka mana, aole ma ka ikaika, aka, ma kuu Uhane, wahi a Iehova o na kaua.

7 Co jsi ty, ó horo veliká, před Zorobábelem? Rovina. Nebo doloží nejvyšší kámen s hlučným prokřikováním: Milost, milost jemu.

Heaha oe, e ka mauna nui? imua o Zerubabela, he papu: a e lawe mai auanei oia i ka pohaku kumu, me ka hookani olioli ana, He aloha! he aloha ia ia!

8 I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

A hiki hou mai la ka olelo a Iehova io'u nei, i ka i ana,

9 Ruce Zorobábelovy založily dům tento, a ruce jeho dokonají. I zvíš, že Hospodin zástupů poslal mne k vám.

Ua hookumu iho la na lima o Zerubabela i keia hale, a na kona mau lima hoi e hoopaa; a e ike auanei oe, na Iehova o na kaua wau i hoouna mai io oukou la.

10 Nebo kdož by pohrdal dnem malých začátků, poněvadž se veselí, hledíce na ten kámen, totiž na závaží v ruce Zorobábelově, těch sedm očí Hospodinových, procházejících všecku zemi?

Nawai la i hoowahawaha i ka la o na mea liilii? E olioli auanei lakou, a e ike hoi i ka pohaku kepau ma ka lima o Zerubabela, o lakou a ehiku. O lakou na maka o Iehova e hele ae ana mai o a ianei ma ka honua a pau.

11 Tedy odpovídaje jemu, řekl jsem? Co ty dvě olivy po pravé straně toho svícnu, i po levé straně jeho?

Alaila, ninau aku la au, i aku la ia ia, Heaha ke ano o kela mau oliva elua ma ka lima akau o ka ipukukui, a ma ka lima hema ona?

12 Opět odpovídaje jemu, řekl jsem: Co ty dvě olivky, kteréž jsou mezi dvěma trubicemi zlatými, kteréž vylévají z sebe zlato?

Ninau hou aku la au, i aku la ia ia, Heaha kela mau lala oliva elua e pili ana me na ohe gula, e hookahe ana i ka aila gula mailoko mai o laua?

13 I mluvil ke mně, řka: Víš-liž, co ty věci jsou? I řekl jsem: Nevím, pane můj.

Ninau mai la kela ia'u, i mai la, Aole oe i ike i keia mau mea? I aku la au, Aole, e ka haku.

14 Tedy řekl: To jsou ty dvě olivy, kteréž jsou u Panovníka vší země.

Alaila i mai la kela, O keia no na kanaka elua i poniia i ka aila e ku kokoke ana ma ka Haku o ka honua a pau.