Zachariáš 4
1 Potom navrátil se anděl, kterýž mluvil se mnou, a zbudil mne jako muže, kterýž zbuzen bývá ze sna svého.
Et l’ange qui parlait avec moi revint et me réveilla comme un homme qu’on réveille de son sommeil.
2 I řekl mi: Co vidíš? Jemuž jsem řekl: Vidím, že aj, svícen zlatý všecken, a olejný dčbán na vrchu jeho, a sedm lamp jeho na něm, a sedm nálevek k těm sedmi lampám, kteréž jsou na vrchu jeho.
Et il me dit: Que vois-tu? Et je dis: Je vois, et voici un chandelier tout d’or, et une coupe à son sommet; et ses sept lampes sur lui; sept [lampes] et sept conduits pour les lampes qui sont à son sommet;
3 A dvě olivy při něm, jedna po pravé straně dčbánu olejného, a druhá po levé straně jeho.
et deux oliviers auprès de lui, l’un à la droite de la coupe, et l’autre à sa gauche.
4 Tehdy odpověděl jsem a řekl jsem andělu tomu, kterýž mluvil ke mně, řka: Co ty věci jsou, pane můj?
Et je pris la parole et dis à l’ange qui parlait avec moi, disant: Que sont ces choses, mon seigneur?
5 A odpovídaje anděl, kterýž mluvil se mnou, řekl mi: Což nevíš, co ty věci jsou? I řekl jsem: Nevím, pane můj.
Et l’ange qui parlait avec moi répondit et me dit: Ne sais-tu pas ce que sont ces choses? Et je dis: Non, mon seigneur.
6 Tedy odpovídaje, mluvil ke mně, řka: Toto jest slovo Hospodinovo k Zorobábelovi, řkoucí: Ne silou, ani mocí, ale Duchem mým, praví Hospodin zástupů.
Et il répondit et me parla, disant: C’est ici la parole de l’Éternel à Zorobabel, disant: Ni par force, ni par puissance, mais par mon Esprit, dit l’Éternel des armées.
7 Co jsi ty, ó horo veliká, před Zorobábelem? Rovina. Nebo doloží nejvyšší kámen s hlučným prokřikováním: Milost, milost jemu.
Qui es-tu, grande montagne, devant Zorobabel? [Tu deviendras] une plaine; et il fera sortir la pierre du faîte avec des acclamations: Grâce, grâce sur elle!
8 I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
Et la parole de l’Éternel vint à moi, disant:
9 Ruce Zorobábelovy založily dům tento, a ruce jeho dokonají. I zvíš, že Hospodin zástupů poslal mne k vám.
Les mains de Zorobabel ont fondé cette maison, et ses mains l’achèveront; et tu sauras que l’Éternel des armées m’a envoyé vers vous.
10 Nebo kdož by pohrdal dnem malých začátků, poněvadž se veselí, hledíce na ten kámen, totiž na závaží v ruce Zorobábelově, těch sedm očí Hospodinových, procházejících všecku zemi?
Car qui a méprisé le jour des petites choses? Ils se réjouiront, ces sept-là, et verront le plomb dans la main de Zorobabel: ce sont là les yeux de l’Éternel qui parcourent toute la terre.
11 Tedy odpovídaje jemu, řekl jsem? Co ty dvě olivy po pravé straně toho svícnu, i po levé straně jeho?
Et je répondis et lui dis: Que sont ces deux oliviers à la droite du chandelier, et à sa gauche?
12 Opět odpovídaje jemu, řekl jsem: Co ty dvě olivky, kteréž jsou mezi dvěma trubicemi zlatými, kteréž vylévají z sebe zlato?
Et je répondis une seconde fois et lui dis: Que sont les deux branches des oliviers qui, à côté des deux conduits d’or, déversent l’or d’elles-mêmes?
13 I mluvil ke mně, řka: Víš-liž, co ty věci jsou? I řekl jsem: Nevím, pane můj.
Et il me parla, disant: Ne sais-tu pas ce qu’elles sont? Et je dis: Non, mon seigneur.
14 Tedy řekl: To jsou ty dvě olivy, kteréž jsou u Panovníka vší země.
Et il dit: Ce sont les deux fils de l’huile, qui se tiennent auprès du Seigneur de toute la terre.
