< Zachariáš 4 >
1 Potom navrátil se anděl, kterýž mluvil se mnou, a zbudil mne jako muže, kterýž zbuzen bývá ze sna svého.
Hijou chun kakihoupi Vantil chu ahung kile kitin a-ihmu bangin eihin sukhangin ahi.
2 I řekl mi: Co vidíš? Jemuž jsem řekl: Vidím, že aj, svícen zlatý všecken, a olejný dčbán na vrchu jeho, a sedm lamp jeho na něm, a sedm nálevek k těm sedmi lampám, kteréž jsou na vrchu jeho.
Tuahi ipi namum tin eidong in ahi, keiman ka donbut nin, sanna ngenna kisem thaomei tunna achunga thaotwi khonkhat akitun kamui kati. Hiche khon vella chun thaomei sagi aum in khat cheh chun avahna patjang khat neicheh ahom sagi aummin ahi.
3 A dvě olivy při něm, jedna po pravé straně dčbánu olejného, a druhá po levé straně jeho.
Chuleh keiman hiche khon langte achun Olive thing ni kamun ahi.
4 Tehdy odpověděl jsem a řekl jsem andělu tomu, kterýž mluvil ke mně, řka: Co ty věci jsou, pane můj?
Hijou chun keiman Vantil chu ka dong in Pakai hiche hohi ipi tina ham? katin ahileh,
5 A odpovídaje anděl, kterýž mluvil se mnou, řekl mi: Což nevíš, co ty věci jsou? I řekl jsem: Nevím, pane můj.
Vantil chun na hetlou ham tin eidong in ahileh keiman ka hepoi ka Pakai katin ahi.
6 Tedy odpovídaje, mluvil ke mně, řka: Toto jest slovo Hospodinovo k Zorobábelovi, řkoucí: Ne silou, ani mocí, ale Duchem mým, praví Hospodin zástupů.
Hijou chun aman ei seipeh in, “Hiche hi Pakaiyin Zerubbabel komma asei chu ahi, hunamma natoh naleh thahat vanga hilou ding amavang keima Lhagao vanga hiding ahibouve, tin thaneipen Pakaiyin aseijin ahi.
7 Co jsi ty, ó horo veliká, před Zorobábelem? Rovina. Nebo doloží nejvyšší kámen s hlučným prokřikováním: Milost, milost jemu.
Imachan nang jou lou ding, mol sangpen jeng in jong Zerubbabel lampi chu asuh tang jou lou ding ama masanga chu phaicham sohjeng ding ahi. Zerubbabel hin houin semphatna a achaina song asettoh phattengleh, mipihon Pathen in phattheiboh hen, Pathen in phattheiboh hen!” tia asapdiu ahi.
8 I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
Hijeh chun Pakaija kon nin thupeh chomkhat ahung lhung kit-in,
9 Ruce Zorobábelovy založily dům tento, a ruce jeho dokonají. I zvíš, že Hospodin zástupů poslal mne k vám.
Zerubbabal hi Hou-in aleibul ana tungdoh a chu ahin, aman asahchai ding ahi. Hiteng chuleh hatchungnung Pakai chun eihin sol ahi ti na het diu ahi.
10 Nebo kdož by pohrdal dnem malých začátků, poněvadž se veselí, hledíce na ten kámen, totiž na závaží v ruce Zorobábelově, těch sedm očí Hospodinových, procházejících všecku zemi?
Natoh ahina ding banga amachal lou jeh in alungthoi’un ahi, ahinla Zerubbabel hin houin asah chu atoh jom amuteng uleh kipah tauvinte. Thaomei sagi kiti hin Pakai mit-in vannoi leiset pumpi akholsoh vetsahna ahi.
11 Tedy odpovídaje jemu, řekl jsem? Co ty dvě olivy po pravé straně toho svícnu, i po levé straně jeho?
Hijou chun keiman vantil chu ka dong in, hiche thaomei khom pang tenia Olive thingphung nihi ipi tina hintem,
12 Opět odpovídaje jemu, řekl jsem: Co ty dvě olivky, kteréž jsou mezi dvěma trubicemi zlatými, kteréž vylévají z sebe zlato?
Thaotwi kisun lhah naji sana luong teni komma Olive thingbah teni khun ipi asatsat hin tem? kati.
13 I mluvil ke mně, řka: Víš-liž, co ty věci jsou? I řekl jsem: Nevím, pane můj.
Aman eidong in na hetlou ham eiti. Keiman ka donbut in ka hepoi Pakai kati.
14 Tedy řekl: To jsou ty dvě olivy, kteréž jsou u Panovníka vší země.
Hichun aman, “Hiche hin thao kinusa leiset pumpi Pakai laltouna komma ding jing van mi teni chu avetsah ahi”ati.