Zachariáš 2
1 Opět pozdvihl jsem očí svých, a uzřel jsem, a aj muž, v jehož ruce byla šnůra míry.
Kalpasanna, timmangadak ket nakakitaak iti maysa a lalaki a nakaiggem iti tali a pagrukod. Kinunak,
2 I řekl jsem: Kam jdeš? I řekl mi: Měřiti Jeruzaléma, abych viděl, jak veliká širokost jeho, a jak veliká dlouhost jeho.
“Sadino ti papanam?” Kinunana ngarud kaniak, “Rukodek ti Jerusalem tapno maammoak ti kalawa ken kaatiddogna.”
3 A aj, když anděl ten, kterýž mluvil se mnou, vycházel, jiný anděl vycházel jemu vstříc.
Kalpasanna, pimmanaw ti anghel a nakisarita kaniak, ket adda rimmuar a maysa pay nga anghel a nangsabat kenkuana.
4 A řekl jemu: Běž, mluv k mládenci tomu, řka: Po vsech bydliti budou Jeruzalémští, pro množství lidu a dobytka u prostřed něho.
Kinuna ti maikadua nga anghel kenkuana, “Agtarayka ket kasaritam dayta a bumarito; ibagam, 'Saanto a mapaderan ti Jerusalem gapu kadagiti nakaad-adu a tattao ken ayup iti daytoy.
5 A já budu, praví Hospodin, jeho zdí ohnivou vůkol, a slávou budu u prostřed něho.
'Daytoy ket pakaammo ni Yahweh'—agbalinakto nga apuy a pader iti aglawlawna, ket siakto ti dayag iti tengngana.
6 Nuže, nuže, utectež již z země půlnoční, praví Hospodin, poněvadž se čtyř stran světa volný průchod učinil jsem vám, praví Hospodin.
Agtaraykayo! Agtaraykayo! Aglibaskayo manipud iti daga iti amianan'—daytoy ket pakaammo ni Yahweh—'gapu ta inwarawarakayo a kas iti uppat nga angin kadagiti tangatang!' Daytoy ket pakaammo ni Yahweh—
7 Nuže, Sione, kterýž přebýváš u dcery Babylonské, vydobuď se.
'Agtaraykayo! Agkamangkayo iti Sion, dakayo a makipagtataeng iti anak a babai ti Babilonia!”
8 Nebo takto praví Hospodin zástupů: Po slávě poslal mne proti národům těm, kteříž zloupili vás; nebo kdož se dotýká vás, dotýká se zřítelnice oka mého.
Gapu ta kalpasannak a padayawan ni Yahweh a Mannakabalin-amin ket imbaonnak a maibusor kadagiti nasion a nagsamsam kadakayo—ta siasinoman a mangsagid kadakayo, sagidenna ti kapapatgan iti imatang ti Dios! —kalpasan nga inaramid ni Yahweh daytoy, kinunana,
9 Nebo aj, já zdvihnu ruku svou proti nim, a budou loupež služebníkům svým, i zvíte, že Hospodin zástupů poslal mne.
“Siak a mismo ti mangraut kadakuada, ket samsamanto ida dagiti tagabuda.” Ket maammoanyonto a ni Yahweh a Mannakabalin-amin ti nangibaon kaniak.
10 Prozpěvuj a vesel se, dcero Sionská; nebo aj, já přijdu a budu bydliti u prostřed tebe, praví Hospodin.
“Agkantakayo gapu iti rag-o, dakayo a tattao ti Sion, ta umayakon ket makipagnaedak kadakayo! —daytoy ket pakaammo ni Yahweh.”
11 I připojí se národové mnozí k Hospodinu v ten den, a budou mým lidem, a budu bydliti u prostřed tebe, i zvíš, že Hospodin zástupů poslal mne k tobě.
Ket iti dayta nga aldaw, makitiponto kenni Yahweh dagiti nabibileg a nasion. Kunana, “Ket agbalinkayonto a tattaok; ta makipagnaedakto kadakayo.” Ket maammoanyonto a ni Yahweh a Mannakabalin-amin ti nangibaon kaniak kadakayo.
12 Tehdy dědičně ujme Hospodin Judu, díl svůj, v zemi svaté, a vyvolí zase Jeruzalém.
Ta tawidento ni Yahweh ti Juda a kas sanikuana idiay nasantoan a daga ket pilliennanto manen ti Jerusalem a para kenkuana.
13 Umlkniž všeliké tělo před oblíčejem Hospodinovým, neboť procítí z příbytku svatosti své.
Agulimekkayo, dakayo amin a tattao, iti sangoanan ni Yahweh, gapu ta umayen isuna manipud iti nasantoan a lugarna!
