Titovi 1
1 Pavel, služebník Boží, apoštol pak Ježíše Krista, podle víry vyvolených Božích a známosti pravdy, kteráž jest podle zbožnosti,
Pauluselt, kes on Jumala sulane ja Jeesuse Kristuse apostel, et edendada Jumala valitute usku ja nende teadmist tõest, mis viib jumalakartusele,
2 K naději života věčného, kterýž zaslíbil před časy věků ten, jenž nikdy neklamá, Bůh, zjevil pak časy svými, (aiōnios g166)
igavese elu lootuses, mille Jumal, kes ei valeta, on tõotanud enne aegade algust, (aiōnios g166)
3 Totiž to slovo své, skrze kázání mně svěřené, podle zřízení Spasitele našeho Boha, Titovi, vlastnímu synu u víře obecné:
ja mis on määratud ajal tehtud avalikuks kuulutamistöö läbi, mis minu kätte on usaldatud Jumala, meie Päästja käsul,
4 Milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce a Pána Jezukrista Spasitele našeho.
Tiitusele, minu tõelisele pojale ühises usus: Armu ja rahu Jumalalt Isalt ja Kristuselt Jeesuselt, meie Päästjalt!
5 Z té příčiny zanechal jsem tebe v Krétě, abys to, čehož tam ještě potřebí, spravil a ustanovil po městech starší, jakož i já při tobě jsem zřídil:
Ma jätsin su Kreetale sellepärast, et sa korraldaksid ära kõik, mis jäi pooleli, ja määraksid ametisse kogudusevanemad igas linnas, nii nagu ma sind palusin.
6 Jest-li kdo bez úhony, jedné manželky muž, dítky maje věřící, na kteréž by nemohlo touženo býti, že by byli bujní, anebo nepoddaní.
Kogudusevanem peab olema laitmatu, ühenaisemees, kellel on usklikud lapsed, keda ei saa süüdistada halbades elukommetes ega sõnakuulmatuses.
7 Neboť biskup má býti bez úhony, jako Boží šafář, ne svémyslný, ne hněvivý, ne pijan vína, ne bijce, ne žádostivý mrzkého zisku,
Sest ülevaataja peab Jumala töö eest vastutajana olema laitmatu: mitte isekas, äkiline, joodik, vägivaldne ega kasuahne,
8 Ale přívětivý k hostem, dobrotivý, opatrný, spravedlivý, svatý, zdrželivý,
vaid külalislahke, head armastav, rahumeelne, õiglane, pühitsetud ja ennast valitsev.
9 Pilně se přídržící věrné řeči v učení Božím, aby mohl i napomínati učením zdravým, i ty, kteříž odpírají, přemáhati.
Ta peab kinni usaldusväärsest sõnumist, nagu seda on õpetatud, et ta suudaks julgustada teisi õige õpetuse varal ja veenda vastuväitjaid nende eksituses.
10 Neboť jsou mnozí nepoddaní, marnomluvní, i svůdcové myslí lidských, zvláště ti, jenž jsou z obřízky.
Sest on palju vastuhakkajaid, lobisejaid ja petiseid, eriti ümberlõigatute seas.
11 Jimž musejí ústa zacpána býti; kteříž celé domy převracejí, učíce neslušným věcem, pro mrzký zisk.
Nende suu tuleb kinni panna, sest nad ajavad segadusse terveid perekondi, õpetades asju, mida ei peaks õpetama – ja seda ebaausa kasu saamiseks.
12 Řekl jeden z nich, vlastní jejich prorok, že Kretenští jsou vždycky lháři, zlá hovada, břicha lenivá.
Üks Kreeta enda prohvetitest on seda öelnud: „Kreetalased on alati valelikud, kurjad kiskjad, laisad söödikud.“
13 Svědectví to pravé jest. A protož tresciž je přísně, ať jsou zdraví u víře,
See tunnistus on tõsi. Noomi neid karmilt, et nende usk oleks terve
14 Nešetříce Židovských básní, a přikázání lidí těch, jenž se odvracují od pravdy.
ja nad ei pööraks enam tähelepanu juudi müütidele ega tõest ära pöördunud inimeste käskudele.
15 Všecko zajisté čisté jest čistým, poskvrněným pak a nevěřícím nic není čistého, ale poskvrněná jest i mysl jejich i svědomí.
Puhtaile on kõik puhas, aga rüvedaile ja uskmatuile pole miski puhas, sest nii nende mõistus kui südametunnistus on määrdunud.
16 Vypravují o tom, že Boha znají, ale skutky svými toho zapírají, ohavní jsouce, a nepoddaní, a ke všelikému skutku dobrému nehodní.
Nad väidavad, et tunnevad Jumalat, aga tegudega salgavad tema. Nii on nad põlastusväärsed ja sõnakuulmatud ega ole ühekski heaks teoks kõlblikud.
