< Titovi 3 >
1 Napomínej jich, ať jsou knížatům a mocnostem poddáni, jich poslušni, a ať jsou k každému skutku dobrému hotovi.
Remind them to be subject to principalities and authorities, to obey rule, unto every good work to be ready,
2 Žádnému ať se nerouhají, nejsou svárliví, ale přívětiví, dokazujíce všeliké tichosti ke všem lidem.
of no one to speak evil, not to be quarrelsome — gentle, showing all meekness to all men,
3 Byliť jsme zajisté i my někdy nesmyslní, tvrdošijní, bloudící, sloužíce žádostem a rozkošem rozličným, v zlosti a v závisti bydlíce, ohyzdní, vespolek se nenávidíce.
for we were once — also we — thoughtless, disobedient, led astray, serving desires and pleasures manifold, in malice and envy living, odious — hating one another;
4 Ale když se zjevila dobrota a láska k lidem Spasitele našeho Boha,
and when the kindness and the love to men of God our Saviour did appear
5 Ne z skutků spravedlnosti, kteréž bychom my činili, ale podle milosrdenství svého spasil nás, skrze obmytí druhého narození, a obnovení Ducha svatého,
(not by works that [are] in righteousness that we did but according to His kindness, ) He did save us, through a bathing of regeneration, and a renewing of the Holy Spirit,
6 Kteréhož vylil na nás hojně, skrze Jezukrista Spasitele našeho,
which He poured upon us richly, through Jesus Christ our Saviour,
7 Abychom, ospravedlněni jsouce milostí jeho, byli dědicové v naději života věčného. (aiōnios )
that having been declared righteous by His grace, heirs we may become according to the hope of life age-during. (aiōnios )
8 Věrnáť jest řeč tato, a chciť, abys těch věcí potvrzoval, ať se snaží v dobrých skutcích předčiti všickni, kteříž uvěřili Bohu. A toť jsou ty věci dobré, i lidem užitečné.
Stedfast [is] the word; and concerning these things I counsel thee to affirm fully, that they may be thoughtful, to be leading in good works — who have believed God; these are the good and profitable things to men,
9 Nemoudré pak otázky, a vyčítání rodů, a sváry, a hádky o věci zákonní zastavuj; nebť jsou neužitečné a marné.
and foolish questions, and genealogies, and contentions, and strivings about law, stand away from — for they are unprofitable and vain.
10 Èlověka kacíře po jednom neb druhém napomínání vyvrz,
A sectarian man, after a first and second admonition be rejecting,
11 Věda, že takový jest převrácený, a hřeší, svým vlastním soudem jsa odsouzen.
having known that he hath been subverted who [is] such, and doth sin, being self-condemned.
12 Když pošli k tobě Artemana aneb Tychika, snaž se přijíti ke mně do Nikopolim; neb jsem umínil tu přes zimu pobýti.
When I shall send Artemas unto thee, or Tychicus, be diligent to come unto me to Nicopolis, for there to winter I have determined.
13 Zéna, učeného v Zákoně, a Apollo s pilností vyprovoď, ať v ničemž nemají nedostatku.
Zenas the lawyer and Apollos bring diligently on their way, that nothing to them may be lacking,
14 A nechažť se také učí i naši v dobrých skutcích předčiti, a zvláště, kdež jsou toho potřeby, aby nebyli neužiteční.
and let them learn — ours also — to be leading in good works to the necessary uses, that they may not be unfruitful.
15 Pozdravují tě, kteříž jsou se mnou, všickni. Pozdraviž těch, kteříž nás milují u víře. Milost Boží budiž se všemi vámi. Amen. K Titovi, kterýž první biskup církve Kretenské skrze vzkládání rukou zřízen byl, psán z Nikopoli města Macedonského.
Salute thee do all those with me; salute those loving us in faith; the grace [is] with you all!