< Titovi 3 >

1 Napomínej jich, ať jsou knížatům a mocnostem poddáni, jich poslušni, a ať jsou k každému skutku dobrému hotovi.
Pvt them in remembrance that they bee subiect to the Principalities and powers, and that they bee obedient, and ready to euery good woorke,
2 Žádnému ať se nerouhají, nejsou svárliví, ale přívětiví, dokazujíce všeliké tichosti ke všem lidem.
That they speake euill of no man, that they be no fighters, but soft, shewing all meekenesse vnto all men.
3 Byliť jsme zajisté i my někdy nesmyslní, tvrdošijní, bloudící, sloužíce žádostem a rozkošem rozličným, v zlosti a v závisti bydlíce, ohyzdní, vespolek se nenávidíce.
For wee our selues also were in times past vnwise, disobedient, deceiued, seruing the lustes and diuers pleasures, liuing in maliciousnes and enuie, hatefull, and hating one another:
4 Ale když se zjevila dobrota a láska k lidem Spasitele našeho Boha,
But when that bountifulnesse and that loue of God our Sauiour toward man appeared,
5 Ne z skutků spravedlnosti, kteréž bychom my činili, ale podle milosrdenství svého spasil nás, skrze obmytí druhého narození, a obnovení Ducha svatého,
Not by the woorkes of righteousnesse, which we had done, but according to his mercie he saued vs, by the washing of the newe birth, and the renewing of the holy Ghost,
6 Kteréhož vylil na nás hojně, skrze Jezukrista Spasitele našeho,
Which he shed on vs aboundantly, through Iesus Christ our Sauiour,
7 Abychom, ospravedlněni jsouce milostí jeho, byli dědicové v naději života věčného. (aiōnios g166)
That we, being iustified by his grace, should be made heires according to the hope of eternall life. (aiōnios g166)
8 Věrnáť jest řeč tato, a chciť, abys těch věcí potvrzoval, ať se snaží v dobrých skutcích předčiti všickni, kteříž uvěřili Bohu. A toť jsou ty věci dobré, i lidem užitečné.
This is a true saying, and these thinges I will thou shouldest affirme, that they which haue beleeued God, might be carefull to shewe foorth good woorkes. These things are good and profitable vnto men.
9 Nemoudré pak otázky, a vyčítání rodů, a sváry, a hádky o věci zákonní zastavuj; nebť jsou neužitečné a marné.
But stay foolish questions, and genealogies, and contentions, and brawlings about the Lawe: for they are vnprofitable and vaine.
10 Èlověka kacíře po jednom neb druhém napomínání vyvrz,
Reiect him that is an heretike, after once or twise admonition,
11 Věda, že takový jest převrácený, a hřeší, svým vlastním soudem jsa odsouzen.
Knowing that hee that is such, is peruerted, and sinneth, being damned of his owne selfe.
12 Když pošli k tobě Artemana aneb Tychika, snaž se přijíti ke mně do Nikopolim; neb jsem umínil tu přes zimu pobýti.
When I shall send Artemas vnto thee, or Tychicus, be diligent to come to mee vnto Nicopolis: for I haue determined there to winter.
13 Zéna, učeného v Zákoně, a Apollo s pilností vyprovoď, ať v ničemž nemají nedostatku.
Bring Zenas the expounder of the Lawe, and Apollos on their iourney diligently, that they lacke nothing.
14 A nechažť se také učí i naši v dobrých skutcích předčiti, a zvláště, kdež jsou toho potřeby, aby nebyli neužiteční.
And let ours also learne to shewe foorth good woorkes for necessary vses, that they be not vnfruitfull.
15 Pozdravují tě, kteříž jsou se mnou, všickni. Pozdraviž těch, kteříž nás milují u víře. Milost Boží budiž se všemi vámi. Amen. K Titovi, kterýž první biskup církve Kretenské skrze vzkládání rukou zřízen byl, psán z Nikopoli města Macedonského.
All that are with mee, salute thee. Greete them that loue vs in the faith. Grace bee with you all, Amen. ‘To Titus, elect the first bishoppe of the Church of the Cretians, written from Nicopolis in Macedonia.’

< Titovi 3 >