Titovi 1

1 Pavel, služebník Boží, apoštol pak Ježíše Krista, podle víry vyvolených Božích a známosti pravdy, kteráž jest podle zbožnosti,

anantajIvanasyAzAto jAtAyA Izvarabhakte ryogyasya satyamatasya yat tatvajJAnaM yazca vizvAsa IzvarasyAbhirucitalokai rlabhyate tadarthaM (aiōnios g166)

2 K naději života věčného, kterýž zaslíbil před časy věků ten, jenž nikdy neklamá, Bůh, zjevil pak časy svými, (aiōnios g166)

yIzukhrISTasya prerita Izvarasya dAsaH paulo'haM sAdhAraNavizvAsAt mama prakRtaM dharmmaputraM tItaM prati likhami|

3 Totiž to slovo své, skrze kázání mně svěřené, podle zřízení Spasitele našeho Boha, Titovi, vlastnímu synu u víře obecné:

niSkapaTa Izvara AdikAlAt pUrvvaM tat jIvanaM pratijJAtavAn svanirUpitasamaye ca ghoSaNayA tat prakAzitavAn|

4 Milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce a Pána Jezukrista Spasitele našeho.

mama trAturIzvarasyAjJayA ca tasya ghoSaNaM mayi samarpitam abhUt| asmAkaM tAta IzvaraH paritrAtA prabhu ryIzukhrISTazca tubhyam anugrahaM dayAM zAntiJca vitaratu|

5 Z té příčiny zanechal jsem tebe v Krétě, abys to, čehož tam ještě potřebí, spravil a ustanovil po městech starší, jakož i já při tobě jsem zřídil:

tvaM yad asampUrNakAryyANi sampUraye rmadIyAdezAcca pratinagaraM prAcInagaNAn niyojayestadarthamahaM tvAM krItyupadvIpe sthApayitvA gatavAn|

6 Jest-li kdo bez úhony, jedné manželky muž, dítky maje věřící, na kteréž by nemohlo touženo býti, že by byli bujní, anebo nepoddaní.

tasmAd yo naro 'nindita ekasyA yoSitaH svAmI vizvAsinAm apacayasyAvAdhyatvasya vA doSeNAliptAnAJca santAnAnAM janako bhavati sa eva yogyaH|

7 Neboť biskup má býti bez úhony, jako Boží šafář, ne svémyslný, ne hněvivý, ne pijan vína, ne bijce, ne žádostivý mrzkého zisku,

yato hetoradyakSeNezvarasya gRhAdyakSeNevAnindanIyena bhavitavyaM| tena svecchAcAriNA krodhinA pAnAsaktena prahArakeNa lobhinA vA na bhavitavyaM

8 Ale přívětivý k hostem, dobrotivý, opatrný, spravedlivý, svatý, zdrželivý,

kintvatithisevakena sallokAnurAgiNA vinItena nyAyyena dhArmmikeNa jitendriyeNa ca bhavitavyaM,

9 Pilně se přídržící věrné řeči v učení Božím, aby mohl i napomínati učením zdravým, i ty, kteříž odpírají, přemáhati.

upadeze ca vizvastaM vAkyaM tena dhAritavyaM yataH sa yad yathArthenopadezena lokAn vinetuM vighnakAriNazca niruttarAn karttuM zaknuyAt tad AvazyakaM|

10 Neboť jsou mnozí nepoddaní, marnomluvní, i svůdcové myslí lidských, zvláště ti, jenž jsou z obřízky.

yataste bahavo 'vAdhyA anarthakavAkyavAdinaH pravaJcakAzca santi vizeSatazchinnatvacAM madhye kecit tAdRzA lokAH santi|

11 Jimž musejí ústa zacpána býti; kteříž celé domy převracejí, učíce neslušným věcem, pro mrzký zisk.

teSAJca vAgrodha Avazyako yataste kutsitalAbhasyAzayAnucitAni vAkyAni zikSayanto nikhilaparivArANAM sumatiM nAzayanti|

12 Řekl jeden z nich, vlastní jejich prorok, že Kretenští jsou vždycky lháři, zlá hovada, břicha lenivá.

teSAM svadezIya eko bhaviSyadvAdI vacanamidamuktavAn, yathA, krItIyamAnavAH sarvve sadA kApaTyavAdinaH| hiMsrajantusamAnAste 'lasAzcodarabhArataH||

13 Svědectví to pravé jest. A protož tresciž je přísně, ať jsou zdraví u víře,

sAkSyametat tathyaM, ato hetostvaM tAn gADhaM bhartsaya te ca yathA vizvAse svasthA bhaveyu

14 Nešetříce Židovských básní, a přikázání lidí těch, jenž se odvracují od pravdy.

ryihUdIyopAkhyAneSu satyamatabhraSTAnAM mAnavAnAm AjJAsu ca manAMsi na nivezayeyustathAdiza|

15 Všecko zajisté čisté jest čistým, poskvrněným pak a nevěřícím nic není čistého, ale poskvrněná jest i mysl jejich i svědomí.

zucInAM kRte sarvvANyeva zucIni bhavanti kintu kalaGkitAnAm avizvAsinAJca kRte zuci kimapi na bhavati yatasteSAM buddhayaH saMvedAzca kalaGkitAH santi|

16 Vypravují o tom, že Boha znají, ale skutky svými toho zapírají, ohavní jsouce, a nepoddaní, a ke všelikému skutku dobrému nehodní.

Izvarasya jJAnaM te pratijAnanti kintu karmmabhistad anaGgIkurvvate yataste garhitA anAjJAgrAhiNaH sarvvasatkarmmaNazcAyogyAH santi|